Bezobrubníkové zakončení záhonů

Ačkoliv je dneska na trhu celá řada řešení, jak oddělit trávník od plochy záhonu, ráda bych se dneska zastavila u možnosti, o které se u nás tolik nemluví.

Záhon a trávník od sebe nemusíme oddělovat pouze mechanickými zábranami v podobě různých typů obrub (ať už jde o různé druhy plastových obrub, vč. těch tzv. neviditelných, obrub z ocelové pásoviny, betonových tvarovek ad.).

Bezobrubníkové řešení spočívá v tom, že 1 – 2krát za rok rýčem trávník zasahující do záhonů „odryjeme“. Pokud používáme klasický rýč, ryjeme mírně zešikma a ne příliš hluboko.

Pořídit se dá i speciální rýč (někdy nazývaný jako „nůž na okraj trávníku“), se kterým je odrytí jednodušší (zaryje se tak akorát na požadovanou hloubku a má rovný řez).

Údržba je náročnější než u jednorázově umístěných trvalých alternativ. Počítat je třeba s nutností záhon každoročně obrývat. Výsledek je však o to hezčí. A vyčistíte si u toho perfektně hlavu .-)

Vedle estetického dojmu (hodí se do každého typu zahrady) je to také řešení levné (pokud si na to nenajmete partičku pomalých zahradníků, které budete platit od hodiny :-)) 

Konečná volba tak bude průnikem vašich časových, finančních, ale také fyzických možností.


Anna Javorková

Anna Javorková

Miluji kvetoucí zahrady, které hýbou všemi lidskými smysly. Pro své klienty s láskou tvořím jejich návrhy.

Přibližuji jim všechny jejich přednosti a probouzím v nich upřímný zájem o jejich zahradu od prvních čar na papíře, přes realizaci výsadby až po péči o vzrostlé rostliny.

Na cestě za jejich vysněnou zahradou jsem jim průvodcem a rádcem, se kterým budou schopni vlastníma rukama a bez zbytečně zmařených investic, energie i času vybudovat svůj malý ráj na Zemi.

Jsem také autorkou eBooků "10 největších chyb, kterých se dopouštíme při nákupu rostlin do okrasné zahrady", "Jak se stát kadeřníkem ve vlastní zahradě?" a "5 tipů, jak využít odpad z řezu (okrasných) dřevin".
Více o mě najdete tady.
Anna Javorková

Autor: Anna Javorková

Miluji kvetoucí zahrady, které hýbou všemi lidskými smysly. Pro své klienty s láskou tvořím jejich návrhy. Přibližuji jim všechny jejich přednosti a probouzím v nich upřímný zájem o jejich zahradu od prvních čar na papíře, přes realizaci výsadby až po péči o vzrostlé rostliny. Na cestě za jejich vysněnou zahradou jsem jim průvodcem a rádcem, se kterým budou schopni vlastníma rukama a bez zbytečně zmařených investic, energie i času vybudovat svůj malý ráj na Zemi. Jsem také autorkou eBooků "10 největších chyb, kterých se dopouštíme při nákupu rostlin do okrasné zahrady", "Jak se stát kadeřníkem ve vlastní zahradě?" a "5 tipů, jak využít odpad z řezu (okrasných) dřevin". Více o mě najdete tady.

Jeden komentář u “Bezobrubníkové zakončení záhonů”

  1. Dobrý den,
    moc ráda pročítám Vaše stránky. Jsou plné inspirace, optimismu a lásky k zahradě. Pro mě je zahrada a květiny na ní nikdy nekončící zábavou, odměňovanou prací, krásou, potěšením třeba i pro kolemjdoucí a bufetem pro včely, motýly a jiné hmyzáčky. O tom, že mám zahrady 2, jednu maličkou u domu, kde bydlíme a druhou fakt dost velkou u chalupy, kam musím dojíždět, snad psát nechci. Ale souvisí s tím to, že na jaře stíhám jen obtížně uspokojit všechno to volání po vypletí přesazení, zasazení nového a k tomu radování se z vykvétajícího úsilí loňských let.
    Chtěla jsem Vám tímhle psaním poděkovat za Vaše psaní a dělení se o zkušenosti a zároveň poprosit někdy do budoucna o článek na téma – jak se na jaře vznášet nad záhonem aneb nezašlapat si dosud spící rostlinky a neutužovat půdu víc než je nutné. V minulých letech jsem vytvořila 2 větší záhony. Jeden jsem rozdělila cestičkami tak, abych z nich dosáhla na jednotlivé části a do osázené plochy nemusela vstupovat. Ale i tyhle cestičky je třeba občas vyplet. Pak je zasypu slámou nebo štěpkou. U druhého jsem zvolila šlapáky z placatých kamenů. Je to hodně o rovnováze okopávajícího (manžel to vyloženě nedává a vlastně se o to ani nepokouší). Asi by z nich bylo možné cestičku ve velkém záhonku také vytvořit,a le zdá se mi, že by zbytečně zabírala místo. Šlapáky jsou fajn. Na jaře tréning rovnováhy a v létě už ani nejsou vidět. Máte s tímhle nějakou zkušenost? Jsem velkým obdivovatelem širokých vrstvených anglických záhonů, ale nikde se nepíše, jak se dostat do jejich středu, anž bych způsobila škody. Oba tyhle velké záhony mám v zahradě, kde se vesele semení trávy a luční kvítí, takže o náletové plevely není nouze. Na jaře to prostě vyplet musím.
    Přeji vám hodně radostí s Vaším tvořením
    Lucie H.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *