Výsadba „do kopečku“…

… či vyvýšená výsadba může být na záhonech či zahradách ležících ve spodní části svahu či u výsadby do těžkých jílovitých půd velmi efektním řešením jednoho neduhu, se kterým se u takových míst potýkáme. 

Problém, který mám nyní na mysli, nese název voda. Je-li jí tak akorát, je samozřejmě vítána, je-li jí však nadmíra, bývá velmi častým nepřítelem rostlin.

Výhled na nejníže položený kout naší zahrady. Dlouho jsem přemýšlela, jak zde vyřešit věčně podmáčenou půdu po velkých deštích. Nakonec se povedlo a jedním z opatření byla právě vyvýšená výsadba .-)
Výhled na nejníže položený kout naší zahrady. Dlouho jsem přemýšlela, jak zde vyřešit věčně podmáčenou půdu po velkých deštích. Nakonec se povedlo a jedním z opatření byla právě bodově použitá vyvýšená výsadba. Na daném místě se mi tak daří pěstovat i rostliny, které by zde jinak neobstály – např. rozchodníkovce, řebříčky, svíčkovce či kokardy .-)

Co se děje při klasické výsadbě?

Pokud pod svahem nebo do těžší půdy vykopeme výsadbové jámy a rostliny do nich vysadíme klasickým způsobem, tedy v úrovni stávajícího terénu, začne se do jam postupně stahovat voda z okolí.

Vysazené rostliny začnou nápadně rychle chřadnout, ale na první pohled budou mít příznaky způsobené nedostatkem vody, tedy zasychání listů. Důvodem bude však pravý opak!

Voda v nadbytečném množství způsobuje totiž rychlé odumírání kořenového vlášení, což vede postupně k odumření celé rostliny. K těmto případům dochází také při hluboké výsadbě, kdy rostlinu tzv. utopíme do země.

Rozchodníkovce, kokardy, svíčkovce, řebříčky rok po vysazení do "kopečku" .-)
Rozchodníkovce, kokardy a svíčkovce rok po vysazení do „kopečku“ .-)

Vyvýšená výsadba jako řešení

Hrozí-li tedy v naší zahradě stahující se voda, je třeba vysazovat rostliny v balech oproti terénu o trochu výše.

Kořeny tak nebudou po výsadbě zaplaveny vodou a rostlina se zde postupně ujme.

Časem navíc bude schopna z půdy čerpat přebytečnou vodu, čímž do jisté míry upraví vodní režim zahrady. Při tomto způsobu výsadby je však potřebné dbát na pravidelnou zálivku.

Test – bude třeba vyvýšené výsadby?

K tomu zda a jak hodně vyvýšit výsadbu oproti terénu nám mnohé může napovědět jednoduchý test propustnosti půdy, který provedeme ještě před novou výsadbou.  

V místě výsadby vykopeme jámu o velikosti 40 x 40 x 40 cm a nalijeme do ní desetilitrovou konev vody. Nyní budeme sledovat, za jak dlouho se voda do půdy vsákne.

  1. Pokud je voda do cca 1 hodiny pryč, je vše v pořádku a můžeme sázet obvyklým způsobem, tj. na 1 rostlinu vykopeme jámu 2 – 3 x větší než kořenový bal a vyplníme zeminou dle nároků rostliny.
  2. Pokud se voda ztratí po době delší než 1 hodina, ale kratší než cca 3 hodiny, je nutné výsadbu rostliny mírně vyvýšit, tj. vykopat jámu pouze poloviční hloubky, než je výška květináče či kořenového balu. Rostlinu do ní usadíme a zahrneme ji zemí tzv. do kopečku, takže kolem ní vytvoříme pozvolný spád ze zeminy určené pro danou rostlinu.
  3. Pokud se voda nevsákne ani za 3 hodiny, je naše půda nepropustná a většina rostlin – zejména stálezelených a jehličnanů – v ní může zahynout. V takových případech se doporučuje jámu vůbec nekopat, pouze vytvořit mělký důlek na usazení balu do výše max. 1/3 výšky balu a rostlinu celou kolem dosypat zemí jako u předchozího případu.

Jak tedy konkrétně postupovat, rozhodneme-li se pro výsadbu rostliny „do kopečku“?

U vyvýšené výsadby musíme dbát vždy na to, aby spád zeminy kolem kořenového balu byl co nejmírnější. Rostliny koření nejvíce do stran ve vodorovném směru a pokud uděláme „krtinu“, nebudou mít kam kořenit a nebudou zdravé.

První rok po výsadbě dbáme na opatrnou zálivku. Rostlinu kontrolujeme a zaléváme tehdy, když je zemina kolem suchá, nikoli pravidelně velkým množstvím vody. Zaléváme tak, aby byla nasáklá půda rovnoměrně od kmene do celé šířky balu.

A co estetika?

Namítáte, že kopečky v záhonech nebudou vypadat esteticky? Právě naopak! 

Pořešíte-li větší část plochy jako vyvýšenou výsadbu, získá prostor na větší plastičnosti a zajímavosti. Dokonce i velmi malé vyvýšení nad terén (cca 30 – 40 cm) udělá s výsledným dojmem hodně.

A i kdybyste tímto způsobem nepojali velkou plochu a postupovali pouze bodově u některých choulostivějších rostlin, nemusíte se bát, že by toto opatření narušovalo pěkný pohled na záhon. Rostliny se velmi rychle rozrostou tak, že jen stěží rozeznáte, kde „kopečky“ vlastně jsou .-)


Anna Javorková

Anna Javorková

Miluji kvetoucí zahrady, které hýbou všemi lidskými smysly. Pro své klienty s láskou tvořím jejich návrhy.

Přibližuji jim všechny jejich přednosti a probouzím v nich upřímný zájem o jejich zahradu od prvních čar na papíře, přes realizaci výsadby až po péči o vzrostlé rostliny.

Na cestě za jejich vysněnou zahradou jsem jim průvodcem a rádcem, se kterým budou schopni vlastníma rukama a bez zbytečně zmařených investic, energie i času vybudovat svůj malý ráj na Zemi.

Jsem také autorkou eBooků "10 největších chyb, kterých se dopouštíme při nákupu rostlin do okrasné zahrady", "Jak se stát kadeřníkem ve vlastní zahradě?" a "5 tipů, jak využít odpad z řezu (okrasných) dřevin".
Více o mě najdete tady.
Anna Javorková

Share This:

Autor: Anna Javorková

Miluji kvetoucí zahrady, které hýbou všemi lidskými smysly. Pro své klienty s láskou tvořím jejich návrhy. Přibližuji jim všechny jejich přednosti a probouzím v nich upřímný zájem o jejich zahradu od prvních čar na papíře, přes realizaci výsadby až po péči o vzrostlé rostliny. Na cestě za jejich vysněnou zahradou jsem jim průvodcem a rádcem, se kterým budou schopni vlastníma rukama a bez zbytečně zmařených investic, energie i času vybudovat svůj malý ráj na Zemi. Jsem také autorkou eBooků "10 největších chyb, kterých se dopouštíme při nákupu rostlin do okrasné zahrady", "Jak se stát kadeřníkem ve vlastní zahradě?" a "5 tipů, jak využít odpad z řezu (okrasných) dřevin". Více o mě najdete tady.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *