Jak šel čas… skalka a její okolí od dubna do listopadu 2016

Také se rádi probíráte rodinnými alby a pozorujete, jak se vaše děti, ale i vy a vaši blízcí měníte a vzpomínáte na všechno, co jste prožili? Jako každé dítě, i to mé „zahradní“ má své pomyslné album a já se čas od času ráda „hrabu“ v archívu fotek naší kvetoucí zahrady a kochám se, vyhodnocuji, plánuji…

Poslední vzpomínka patří okolí naší skalky, pohledům směrem k ní, i od ní. Duben – říjen 2016.

Komentáře pak u jednotlivých fotek .-)

Skalka koncem dubna. Hlavní slovo má žlutokvětá tařice skalní, která ostře kontrastuje s červenolistými dřišťály (Berberis thunbergii „Atropurpurea nana“ a o něco světlejší „Administration“).

Pohled na totéž místo z druhé strany. Mezi kameny rostou i okrasné trávy jako kostřava (Festuca scoparia) připomínající zelené „kopečky“ či ovsíř vždyzelený (Helictotrichon sempervirens) s namodralou barvou. Trochu překvapivě se zde velmi daří i několika vřesům a vřesovcům a nadšený je zde hojně se vysévající koniklec či drobnokvětý karafiát – hvozdík (Dianthus). Z jiných částí zahrady zde přicestoval len vytrvalý a také violky vonné, které putují po celé zahradě 🙂 Vegetuje zde i několik mateřídoušek.

Tento pohled odkrývá i existenci dalších obyvatel – právě kvetoucí plaménku šídlolistou známou také jako „nízký phlox“ (Phlox subulata), zde v sytě růžové barvě. Bílé květy na obrázku vpravo pak patří další nenáročné skalničce – huseníku (Arabis). Na opoře nad skalkou právě raší „minikiwi“ alias aktinidie význačná, která přináší na jihozápadně orientované terase zejména v létě vítaný stín i chládek, ale na podzim i výborné plody plné vitamínů 🙂

Trochu experimentuji s výsadbou do venkovních květináčů. Na obrázku je vidět jeden z nich – vyrobený vlastnoručně z betonu a osázený tavolou kalinolistou s žlutozeleně zbarvenými listy a bílými květy (Physocarpus opulifolius „Dart´s Gold“). Patří mezi mé oblíbence, na zahradě tak mám ještě jeden tento kousek a dva další v červenolisté variaci („Red Baron“ + o něco tmavší „Diabolo“). Za zmínku stojí ještě pod okny kvetoucí keř s výrazně růžovými květy a honosným „královským“ názvem – meruzalka krvavá ‚KING EDWARD VII“ 🙂 V suché zídce, která pokračuje směrem na sever, je vidět zahradního nezmara se sametově hebkými šedými listy – čistec vlnatý. Milují ho včely i motýli, jen můj muž ne, obzvlášť, když odkvete a jeho stonky se trochu neučesaně začnou rozvalovat na všechny strany. Pomůže hluboké zastřižení a zas je na co koukat .-)

Pohled z východní strany odhaluje již dříve zmiňované violky vonné, bělokvětý huseník, odkvétající koniklec, hvozdíky a další. Za povšimnutí stojí i pohled směrem do záhonu u plotu. Zatím se jen nesměle probouzí, ale vše má svůj čas .-)

A ještě jednou, pěkně zblízka .-)

Je tady začátek května. Odstoupíme ještě kousek dál a ve výhledu se nám ukáže strom, který je u nás milován jak velkými, tak především malými obyvateli. Řeč je o převislé moruši (Morus alba „Pendula“) se sladkými plody podobnými tvarem i barvou malým ostružinám. Loni mne trochu vystrašila – když v květnu přišly mrazíky a spálil její rašící pupeny, podobně jako tomu bylo i u části pupenů aktinidie. Ale obě to ustály, i když „morušek“ bylo v loňském roce malinko. Pozorného pozorovatele možná zaujme i žlutá masa květů za našim pozemkem – to naši zemědělci vyseli na podzim řepku olejku a právě rozkvétá. Všichni alergici v našem okolí „nadšeně“ zalézali do svých útočišť doma a modlili se, aby přežili. Jímku na dešťovku obšťastňují mým mužem nenáviděné keramické květináče, nechápu, co pod nimi pořád hledá… 🙂 Poblíž roste modrofialově kvetoucí šanta modrá (Nepeta faassenii). Z dálky někomu může připomínat levanduli, je ale na rozdíl od ní naprosto nenáročná na podmínky i péči.

Pohled z jihu začátkem května – v popředí jsou vidět „hlávky“ rozchodníkovců nachových (krásky od jara do jara, nemohu si pomoci .-)), vpravo od nich je vidět výbornou půdopokryvnou trvalku – škornici.

A teď pohled z druhé strany, tedy od skalky. Zahrada mobilizuje síly a ještě se ukáže, co v ní je. Je to divoška, i když zatím působí jako právě narozené miminko .-)

Jsme o necelý týden v květnu dál a rozkvetly tulipány, já jsem si obzvlášť oblíbila ty s pivoňkovými plnými květy. Světle šedé listy vzadu patří už zmiňovanému čistci vlnatému, směrem k nám se šedá opakuje ještě jednou, u drobnolistého rožce plstnatého (Cerastium tomentosum), který se brzy rozkvete do bílého polštáře. Mezi tím můžeme obdivovat modrofialovou krásu tařičky (Aubrieta).

A tady ještě jednou tařička i rožec.

Toto místo už dnes není, resp. dřevěný „jahodovník“ již dosloužil, toto byla jeho poslední sezóna, ve které jsem jej využila k pěstování cibulky a pastiňáku (zahradní jahody by se neměly kvůli možnému zamoření půdy háďátkem a kořenovou rakovinou na stejném místě pěstovat déle než tři čtyři sezóny, poté by se měly na čas (na další 4 roky) nahradit pěstováním jiné zeleniny – např. košťálové, kořenové a posledních dvou letech okurkami a bramborami). Já jsem se rozhodla jahodovník po dvou letech pěstování kořenové zeleniny a cibulky zrušit úplně. A na podzim jsem v tomto místě vybudovala nový záhon – mé pidi rozárium .-) Navozila jsem zde kopec kvalitní zeminy z nedalekého rekonstruovaného zeleninového políčka, v rámci něhož chci na jaře vybudovat vyvýšené záhony, které budou zabírat o něco menší plochu. Vzhledem k tomu, že bylo políčko v mírném svahu, část zeminy přebývala, toto je jedno z míst v zahradě, kde našla uplatnění. Na jaře jen dosadím k růžím vybrané trvalky a budu se těšit na výsledek .-)

Vždyť jsem to říkala! 🙂 Ještě rozkvete… bílé polštáře rožce plstnatého. Na spadnutí je i kvetení čistce vlnatého, který nám kapánek poporostl 🙂 Je prvního června a právě slavíme den dětí.

Trochu jsme v čase poposkočili. Jsme na konci června. Toto je místo v blízkosti terasy, skalka je po pravé straně od žlutokvětého krásnoočka přeslenitého. Bezva trvalka, která kvete opravdu velmi dlouho. Pěkný výhled nám nabízí i záhon v dáli. A takové to bylo v dubnu holátko, viďte? .-) Však jsem říkala, že je ta má zahrada pěkná divoška 🙂

A když ještě kousek odstoupím, nabídnu vám i pohled na výjimečně krásnou růži Rosarium Uetersen „ze stáje“ Kordes. Zde roubovaná na vysoký kmínek.

Dětem začaly prázdniny. Opět výhled na skalku z jihozápadního rohu zahrady. Aktinidie význačná na opoře u terasy již bezpečně plní stínící i „chladící“ funkci. V popředí jsou vidět červené květy kohoutku chalcedonského.

Jsme zhruba v polovině července. Vzpomínáte, jak jsem se zastavovala u tohoto výhledu začátkem května? Rozchodníkovce tehdy vypadaly jako malé hlávky zelí. To už neplatí, pěkně povyrostly a nasadily na květ. Společnost jim nyní dělá růžovokvětý nízký tužebník (Filipendula palmata „Kahome“) se svíčkovcem po pravé straně a právě kvetoucí bohyšky s třezalkou („Hidcote) po levé straně. Že vám spojení rozchodníkovců s vlhkomilnou bohyškou a tužebníkem přijde nesmyslné? No něco na tom jistě bude. Já tu zdánlivou neslučitelnost vyřešila v tomto případě výsadbou rozchodníků „do kopečka“. Někdo tomu řešení říká „vlk se nažral a koza zůstala celá“ .-) Mimochodem – všimli jste si, jak nehorázně v dáli ční dříve zmiňovaný čistec vlnatý?… Muž už nervozně přešlapuje s nůžkama v ruce ze strany na stranu…

Tento pohled je téměř totožný a přeci trochu jiný – odhaluje více západní část mého záhonu, mou malou prérii .-)

Tento výhled už znáte z dřívějška, tentokrát odhaluje trochu divočiny – z vyšších rostlin červenolistou tavolu kalinolistou, vedle ní rostoucí katalpu trubačovitou („Nana“), nádherný je i akát (Robinia pseudoacacia „Twisty Baby“), mimo mnoho jiných krásných rostlin v podrostu .-)

Jsme zhruba v polovině srpna, ve skalce se tu a tam objeví i nějaký ten plevel, ale jinak jsem spokojená .-)

Je tu konec září. Přišla dlouho očekávaná chvíle. Rozchodníkovec rozkvetl (Hylotelephium telephium „Herbstfreude“). Spolu s ním i pohled na stále atraktivní „malou prérii“ na obrázku vlevo.

Pokud uskočíme očima kousek doprava, dostane se nám do záběru i dříve zmiňovaný tužebník se svíčkovcem. Načervenalé stonky u tužebníku a červené lístky svíčkovce působí velmi dekorativně i po odkvětu. Krásný je i výhled na skalku, respektive na oporu u terasy s aktinidií význačnou a na moruši s fialově kvetoucí hvězdnicí. Dosna v květináčích na kraji terasy narostla do gigantických rozměrů 🙂

Ještě jeden pohled směrem ke skalce ze stejného období.

Tento výhled také znáte. Na konci června zde kvetlo naše „zlato“ – krásnoočko přeslenité. Nyní se tu ještě parádí třapatka zářivá alias rudbeckie.

Výhled, který dobře znáte. Jsme stále na konci září. Přibyla ptačí budka .-)

A ještě jednou, v užším záběru .-)

Vzpomínáte na květen? Obrovské kvetoucí polštáře tařičky a později rožce jakoby se ztratily. A jsou tu dochany psárkovité, o kterých jste na jaře neměli ani tucha .-) Škoda jen, že zakvetl pouze jeden. Ty dochanské „štětky“ mám moc ráda 🙂 Za dětským domečkem vykukuje i má malá prérie.

Pohled na malou prérii na konci září. Třapatky i zápleváky již odkvetly, rudbeckia a bělokvětý svíčkovec se ale drží 🙂 Velmi pěkně vypadá i čistec vlnatý na suché zídce… když jsem jej ostříhala, jak muž naléhal .-)

Skalka koncem září ještě zblízka.

To je on – ten čistec, co o něm pořád píšu .-) Pak náš „vítězný oblouk“, který jsem si vyškemrala na svém muži jako oporu na popínavé růže a za ním jabloň s osázenou závlahovou mísou. Tento „model“ se mi hodně zamlouvá, snoubí v sobě krásu s užitkem (ovocný strom podsazený letničkami či trvalkami se má lépe než s trávníkem až ke kmeni stromu).

Věřili byste, že už je polovina října? Já si ty podzimní procházky ve „zralé“ zahradě zalité příjemným sluníčkem vyloženě užívám 🙂

Tento výhled mám moc ráda. Podzim je v zahradě již znát, kiwi chytá žlutou barvu a i okolní stromy a keře se začínají pěkně vybarvovat.

• About
• Latest Posts

Anna Javorková

Miluji kvetoucí zahrady, které hýbou všemi lidskými smysly. Pro své klienty s láskou tvořím jejich návrhy.

Přibližuji jim všechny jejich přednosti a probouzím v nich upřímný zájem o jejich zahradu od prvních čar na papíře, přes realizaci výsadby až po péči o vzrostlé rostliny.

Na cestě za jejich vysněnou zahradou jsem jim průvodcem a rádcem, se kterým budou schopni vlastníma rukama a bez zbytečně zmařených investic, energie i času vybudovat svůj malý ráj na Zemi.

Jsem také autorkou eBooků "10 největších chyb, kterých se dopouštíme při nákupu rostlin do okrasné zahrady", "Jak se stát kadeřníkem ve vlastní zahradě?", "5 x kvetoucí záhon na sluníčku" a "5 tipů, jak využít odpad z řezu (okrasných) dřevin".
Více o mě najdete tady.

Latest posts by Anna Javorková (see all)

• Trendy přejí přirozenosti a je to dobře. - 10/09/2021
• Vneste do zahrady tajemství - 11/02/2021
• Je libo rozkvetlý „rohlík“? - 13/01/2021