MŮJ ZAHRADNÍ PŘÍBĚH

MŮJ ZAHRADNÍ PŘÍBĚH

Pod rukama mi roste zahrada mých snů. Zahrada, která hýbe všemi lidskými smysly – nejen našima očima, ale také ušima, nosem, rukami či ústy užíváme toho, co nám naše zahrada nabízí. Máme ji rádi my, ale líbí se i lidem, kteří ji navštívili či jen viděli na fotografiích.

Jak vypadá taková zahrada, která hýbe všemi lidskými smysly? V různých časových úsecích v ní paní příroda maluje celým spektrem barev své pomyslné malířské palety a najdete v ní mnoho tvarů a struktur. Je příjemné přejet lehce dlaní přes sametově měkké lístky čistce vlnatého či jen prohrábnout prsty jemné, dlouhé listy či květenství okrasných travin, které se tak půvabně pohybují, zafouká-li větřík. Také to v ní žije! S prvními jarními dny posloucháme veselé ptačí švitoření. Koncem jara s dětmi pozorujeme na kamenech se vyhřívající ještěrky. Celé léto i na podzim to pak u nás bzučí jako v úlu a těšíme se z poletujících motýlů. Zahrada i krásně voní. Stačí promnout mezi prsty lístky máty, tymiánu, meduňky, jen tak si přivonět ke královně květin či se zlehka otřít nohama o keříky levandule a návštěvník má další příjemný důvod k tomu, proč v ní ještě alespoň na chvíli pobýt. A konečně má zahrada alespoň trochu „zahýbat“ i našimi chutěmi. Říká se, že láska prochází žaludkem. Naši lásku k zahradě utvrzujeme hrstí lahodných zelených hrášků, které s dětmi sbíráme na našem zeleninovém minipolíčku, miskou jahod, malinoostružin, borůvek a dalších, i méně známých sladkých bobulí k snědku, prvními jablíčky, kterými nás začínají obdarovávat naše mladé jablůňky a dalším „v malém a pro radost“ pěstovaném ovoci či zelenině.

Takovou zahradu buduji. Sama jsem stála u jejího zrodu od prvních nákresů a následně vypiplala každou rostlinku, kterou jsme do ní s manželem vysadili. S trochou nadsázky bych mohla říci, že se mi naše zahrada stala třetím dítětem. Když se dnes vracím při procházení fotek z té doby zpátky myšlenkami v čase, zda se až k neuvěření, kolik cesty už naše zahrada od svých prvních krůčků ušla.

Jaké to bylo na začátku? Když jsme se na začátku roku 2011 nastěhovali do našeho nového domu v podhůří Beskyd, začali jsme přirozeně přemýšlet i o tom, jak by měl vypadat zbytek parcely, na níž stojí. Stejně jako další naši sousedi z novostaveb v našem blízkém okolí. Nabízela se možnost využít služeb profesionálů, kteří vzhled zahrady navrhnou a případně i zrealizují.

Ačkoliv do začátku vybavena v podstatě stejným know-how ohledně zakládání nové zahrady a péče o ni, rozhodla jsem se jako jediná vzít osud té naší plně do svých vlastních rukou a nejen navrhnout podobu zahrady, ale rovněž podle návrhu zrealizovat výsadbu a následně péči o ni.

Slova „v podstatě“ se ukázala jako velmi významná. Ačkoliv jsem do té doby velkou část života prožila ve městě a bydleli jsme v bytě, snad každý týden jsme jako děti navštěvovaly babičku a dědu v jejich rodinném domě se zahradou a když mi bylo něco přes deset let, rozhodli se mí rodiče koupit spolu s kamarády zahradu o rozloze téměř 4000 m2. V době, kdy ji kupovali, byla plná vzrostlých ovocných stromů.

Rodiče se rozhodli začít pěstovat vlastní zeleninu, pokračovat v pěstování ovoce a kromě užitkové zahrady pomalu budovat i okrasnou část zahrady. My děti jsme byly celou dobu u toho a i nás rodiče postupně zapojovali do plnění povinností spojených s péčí o zahradu.

Přestože jsem se později během posledního ročníku studií na VŠ od rodičů odstěhovala do bytu k mému budoucímu muži a kontakt se zahradou pak byl po nějakou dobu minimální, řada znalostí a dovedností získaných od rodičů a prarodičů během mého dětství a dospívání zůstala uložena někde hluboko v mozkové kůře, aby mnohem později byla znovu objevena a využita. Mou velkou výhodou při zakládání vlastní zahrady tedy byl již od dětství budovaný vztah k zahradě a všemu, co k péči o ni patří.

Znalost nejchutnějších odrůd jablek či toho, jak vypěstovat pěkná rajčata vám však příliš nepomůže, rozhodnete-li se navrhnout okrasnou zahradu. O okrasnou zahradu sice rodiče usilovali, ale tak jako řada jiných postupovali „osvědčenou“ metodou pokus-omyl. Realizace okrasné zahrady se tak v jejich případě protáhla na několik desítek let. Během této doby některé rostliny doslova obešly celou zahradu, než pro ně rodiče našli to správné místo, kde budou nejen dobře vypadat, ale i prosperovat a zapadat do celku jako takového.

Když jsme s mužem u naší zahrady řešili, zda v případě návrhu zahrady i jeho následné realizace využít služeb profesionálů, byla vedle finanční otázky zkušenost mých rodičů jedním z hlavních faktorů ovlivňujících naše rozhodování.

Možná i proto jsem byla ta skeptičtější z nás dvou a hlasovala pro odborníky. To, co jsem se doma naučila o zahradě, jsem brala jako samozřejmost a měla pocit, že bez nějakého zázračného receptu zahradních architektů a zahradníků „jak na to“ není v našich silách vybudovat krásnou zahradu sami, bez pomocí jiných.

Zahrada první dekáda srpna 2016_2

Dnes jsem svému muži neskutečně vděčná za to, že ve mně a mé schopnosti tehdy věřil natolik, aby mne přemluvil a já se nakonec vydala cestou vlastního konceptu zahrady, který mi poté pomohl uvádět v život.

Vzhledem k tomu, že jsem vystudovala vysokou školu i pracovala v oblastech naprosto jiného zaměření, strávila jsem s naší tehdy dvacetiměsíční prvorozenou dcerkou Viktorkou na klíně desítky až stovky hodin samostudiem a budovala a následně rozšiřovala základnu svých znalostí o další know-how spojené se zakládáním zahrad, sortimentem dřevin, trvalek i jednoletek a dvouletek, vč. podmínek k jejich úspěšnému pěstování a nároků na péči a řadu dalších poznatků a postřehů s tímto tématem souvisejících. Zúročila jsem i zkušenosti svých rodičů při zakládání a realizaci jejich zahrady.

Výsledkem bylo grafické zpracování návrhu naší zahrady, podle něhož jsme pak postupovali při výsadbě. Tímto návrhem vlastní zahrady a výsadbou však nic neskončilo. Zahrady se staly mým velkým tématem a já dále, s tím jak zahrada rostla a vyžadovala péči a údržbu, obohacovala své „zahradnické“ know-how o další, zejména praktické dovednosti a vlastní zkušenosti.

Začala jsem vážně přemýšlet o novém směru, kterému se chci profesionálně věnovat po ukončení mateřské. Nabídla jsem tedy svou pomoc rodině, kamarádům, známým. A přišly první příležitosti ukázat, co ve mně je.

Zahrada první dekáda srpna 2016_7

Řešili jsme spolu výsadbu „na zelené louce“. Ladili jsme osázení zahrady zrealizované profesionální zahradní firmou tak, aby lépe odpovídalo představám majitelů. Překopali jsme stávající, nevhodně pojatou mladou výsadbu zrealizovanou s dobrými úmysly samotnou majitelkou. Tisíce kilometrů nás dělily při řešení nové podoby předzahrádky u jednoho domku v Itálii. Vybrali jsme vhodné trvalky k osázení malého zahradního rabata v okolí domu. Dumali jsme nad renovacemi starších zahrad a řešili jejich nové uspořádání vč. zakomponování původních vzrostlých dřevin. Našli jsme řešení pro zahradu s „hendikepem“. Učili jsme se spolu správně řezat dřeviny…

Věřím, že jsem důvěru, kterou ve mě mí první klienti měli, nezklamala. Někteří se vrátili opakovaně, jiní mě podpořili tím, že mé služby doporučili svým známým a ti se stali mými dalšími klienty a se vznikem těchto webových stránek i facebookového profilu Kvetoucí zahrady si ke mně našlo cestu i mnoho dalších.

Jako lektor kurzů pro dospělé jsem kdysi účastníkům kurzů prezentačních a komunikačních dovedností vždy zdůrazňovala, že chtějí-li pro své prezentované téma zapálit posluchače, musí pro něj sami hořet. Myslím si však, že toto pravidlo platí univerzálně napříč všemi profesemi. Chceme-li tím, co děláme, ostatní skutečně zaujmout, musíme být pro to opravdu zapáleni, žít tím. Samotné vzdělání, ale i nabyté dovednosti a zkušenosti bez skutečného osobního zaujetí mají jen malou sílu klienta do řešení daného problému skutečně zapojit, pro společnou věc zapálit a přinášet výsledky, jež budou uspokojovat obě strany.

Na rozdíl od řady zahradních architektů působících v zahradních studiích či zahradnických firmách nemám prototyp na „dokonalou“ zahradu. Prototyp, který uplatňují univerzálně napříč všemi svými klienty. Miluji zahrady, které hýbou všemi lidskými smysly. Snažím se vysvětlit svým klientům její přednosti a především probudit v nich upřímný zájem o svou zahradu, od prvních čar na papíře, přes realizaci výsadby, po péči o vzrostlé rostliny. Jen tak lze vybudovat krásnou zahradu, ve které budou šťastni a spokojeni.

Nabízím jim na této cestě nejen služby v oblasti zpracování návrhu zahrady, ale také pomoc člověka, který se jim stane průvodcem a rádcem, rozhodnou-li se vzít alespoň část zodpovědnosti za svou vlastní zahradu sami na sebe.

Třeba jimi budete právě Vy!

Zahrada první dekáda srpna 2016_15


Share This:

No comments.