Bejvávalo dobře
Když jsem byla malá a bydlela na sídlišti, navštěvovala jsem často svou babičku v jejím domku s menší zahradou na okraji města. Její zahradu tvořila typická menší předzahrádka s dlouhým úzkým záhonem ve tvaru písmene „V“. V něm téměř bez přestání okopávala a plela do řady vysazené růže a karafiáty.
Hlavní pozornost ale babička věnovala v zahradě její o poznání větší užitkové části. Vedle několika zákrsků jabloní a meruněk měla vzrostlou třešeň a hrušeň.
A taky nekonečné řádky brambor, mrkve, petržele, cibule… okurek nebo rajčat. Ani v tom se babiččina zahrádka příliš nevymykala tehdejšímu průměru..
Návrat užitku do zahrad
Po delší „porevoluční“ odmlce vyplněné „čistokrevně“ okrasnými zahradami se k užitkové zahradě pomalu a rádi vracíme zpátky.
Dost možná je to i váš případ:
- Chcete připravovat chutné pokrmy z kvalitní zeleniny, ovoce a bylinek.
- Smrdí vám kupované české i dovážené produkty "tradičního" zemědělství.
- Marně hledáte známou chuť mrkve nebo rajčete tam, kde nikdy nebyla a nebude.
- Baví vás představa produkovat něco sami a dokázat tchýni/tchánovi, že i vy to dáte levou zadní!
- Chcete vašim srdíčkům, které milujete nade vše, ukázat i jiný svět než jen ten, který znají z počítačů, televizí nebo chytrých telefonů.
Na výsluní se tak dostávají nejen menší farmáři a pěstitelé, strejda z vesnice, ale hlavně vlastní zahrádka (pokud ji ovšem máte).
Proč ale tyhle krásné představy tak často brzy vezmou za své?
- Máte ještě v živé paměti, jak se každý týden dřelo s babičkou na poli.
- A pak se tři měsíce v kuse zavařovalo, mrazilo a sušilo.
- Díky předchozí zkušenosti vás jímá hrůza z toho, jaké to budou zase hrozné galeje a otrava.
- Hlavně žádná pole, u kterých člověk nedohlédne konce! Pěstovat vlastní zeleninu samozřejmě chcete, ale už jen pro radost, potěšení a zpestření jídelníčku.
- A ruku na srdce - dost možná se i stydíte, že vám ten užitek "pokazí" dojem z uhlazenější části vaší zahrady.
Dříve se užitková od krasné části zahrady (pokud byla) celkem striktně oddělovala. To ale vůbec není nutné!
Řešením mohou být vyvýšené zeleninové záhony.
Pokud jste se našli v předchozích bodech a toužíte po alespoň malém ráji nabitém užitkem, budou pro vás tím pravým ořechovým vyvýšené zeleninové záhony.
Jsou názornou ukázkou zahradního prvku, který vám pomůže nejen zajistit užitek, ale současně nenaruší pěkný výhled do okrasných částí zahrady. Jste-li navíc pěstitel-srdcař, může se stát „okrasná“ užitková zahrádka dokonce jejím středobodem.
Že nevěříte? Pak navštivte některou z kuchyňských nebo klášterních zahrad vybudovaných u zámků. Pro začátek si zkuste udělat výlet třeba do jihomoravských Valtic.
Proč by vám pěstování zeleniny ve vyvýšených záhonech záviděly i vaše babičky?
- Na vyvýšené zeleninové záhony najdete bez problémů místo i v malé zahradě.
- Jsou velké tak akorát na pěstování zeleniny pro radost 🙂
- Bude se vám na ně dobře koukat - působí po celou sezónu upraveně.
- Můžete je tak bez obav umístit i blízko domu, terasy, zahradního posezení.
- Zeleninu, případně bylinky tak budete mít hned při ruce.
- Zelenina v nich poroste jako divá. Díky vyšší teplotě půdy v nich nejen rychleji klíčí a roste, ale taky dozrává. Nejšťastnějšími obyvateli budou plodová a košťálová zelenina s vysokými nároky na živiny.
- Navíc můžete pěstovat zeleninu i v místech, kde není kvalitní zemina - záhony poskytují rostlinám bohatou nabídku živin.
Tím ale výčet pozitiv nekončí. Vyvýšené záhony oceníte i v případě, že:
- vás často při delším zatížení bolí záda - vyvýšené záhony se vám budou dobře udržovat v příjemnější poloze,
- bojujete každoročně s nenažranými plži, pro které představují větší výzvu než klasický nízký záhon,
- si každý rok na jaře (případně i na podzim) lámete hlavu s tím, kam s bioodpadem nebo vyzrátým kompostem z kompostérů - obojí totiž skvěle zužitkujete jak při zakládání záhonů, tak při budoucím doplňování jejich obsahu.
Že si takový vyvýšený záhon taky na svou zahradu pořídíte?
Pak vám budu ráda průvodcem při jejich výrobě 🙂
Z čeho vyvýšené záhony vyrobit?
- Dřevo (nejčastěji ve formě desek nebo fošen, ale taky hranolů, kulatin a palisád).
- Různé druhy přírodního nebo upravovaného kamene.
- Kov.
- Proutí.
- Gabiony.
- Cihly.
Pro účely naší zahrady jsem se rozhodla pro výrobu dřevěných vyvýšených záhonů. Použili jsme konkrétně silné dřevěné fošny ze smrku.
Představují dobrou kombinaci ceny a estetického a praktického hlediska (jejich výroba vám nezabere mnoho času, dají se snadno demontovat a přesunout jinam a hodí se do každé zahrady).
Jaká je ideální velikost?
Aby se vám o zeleninu v záhonech dobře pečovalo, doporučuji šířku kolem jednoho metru (tak, abyste se ze dvou delších stran záhonu dostali pohodlně do středu záhonu).
Délka záhonu pak může být libovolná.
TIP 1: Nezapomeňte při zvažování umístění záhonů i na potřebný provozní prostor v jejich bezprostřední blízkosti.
Počítejte tak s volnou plochou minimálně 50 – 60 cm kolem všech stran záhonu.
Co budete potřebovat na výrobu vyvýšených záhonů ze dřeva?
- 4 smrkové fošny s tloušťkou alespoň 4 cm a šířkou 20 cm (po ohoblování). Délka bude záviset na zvolené velikosti záhonu.
- 4 smrkové hranoly velikosti 5 x 5 cm a délce 60 cm (délka odpovídá doporučované výšce záhonů).
- Spojovací materiál - vruty.
- Tzv. králičí pletivo s malým okem (13 mm) o velikosti mírně větší než plocha dna záhonu.
- Tzv. nopová folie na vyložení vnitřních stěn záhonu.
- Přírodní olej nebo jiný ochranný nátěr na dřevo.
- Vrtačka a sešívačka na připevnění nopové folie k dřevěným stěnám záhonu.
TIP 2: Chcete-li ušetřit, zkuste se v okolí poohlédnout po nejbližší pile. Při nákupu materiálu (fošny a hranolky) tady můžete oproti nákupům v hobby marketech i některých dřevoprodejích výrazně ušetřit.
Podobně u spojovacího materiálu ušetříte rodinné pokladničce peníze při nákupu na váhu v železářství. V hobby marketech bývá tento materiál výrazně dražší.
TIP 3: Králičí pletivo seženete v železářských potřebách, nopovou folii pak ve stavebninách.
V našem modelovém příkladu záhonu o velikosti 100 cm (resp. 108 cm při montáži dle přiloženého nákresu) x 150 cm a výšce 60 cm to bude znamenat:
- 6 fošen o délce 1,5 m,
- 6 fošen o délce 1 m,
- 4 hranoly o délce 60 cm,
- králičí pletivo o velikosti 160 x 120 cm,
- 5 - 5,2 m nopové folie o šířce 60 cm.
Jak postupovat při výrobě vyvýšených záhonů?
1. Příprava terénu – vykopejte na budoucí ploše pro vyvýšený záhon asi 20 cm hlubokou jámu, která bude o pár centimetrů na každé straně menší než půdorys budoucího záhonu.
2. Vybranou zeminu a drny si uložte bokem pro pozdější použití.
3. Sestavte na připravené ploše rám vyvýšeného záhonu:
- nejprve z vnější strany spojte vruty podélné a postranní fošny k rohovým hranolům,
- spodní patro pak umístěte tak, aby rohy rámu byly vně připravené jámy,
- z každé strany záhonu budou nad sebou přivrtány k rohovému hranolu vždy tři fošny,
- dno vyvýšeného záhonu vyložte tzv. králičím pletivem - zabrání hlodavcům, aby do záhonu pronikali zespodu, po stranách jej ohněte asi 10 - 20 cm vysoko, aby si nenacházeli postranní uličky.
4. Ochrana dřeva:
- Jako ochranu proti vlhkosti vyložte vnitřní stěny dřevěných vyvýšených záhonů tzv. nopovou folií (používá se ve stavebnictví). Přiloží se nopky či bublinkami tak, aby směřovaly ke dřevu - umožní dřevu větrat a zpomalí hnijící procesy. Dno ale nevykládejte, abyste nezabránili přístupu užitečným žížalám.
- Ke zvýšení trvanlivosti dřevěných vyvýšených záhonů pomůže i podložení rohových hranolků kameny nebo betonovými dlaždicemi.
5. Vyplnění konstrukce – viz následující text.
6. Finální úprava okolí záhonů a ochrana vnějších stran dřevěné konstrukce:
- Okolí vyvýšených záhonů zamulčujte. Využít můžete jak minerální mulč v podobě štěrku či kačírku, tak přírodní mulč např. v podobě štěpky. Dobře poslouží i dlaždice. Je to praktičtější řešení než složité vyžínání nebo vysekávání trávy mezi záhony.
- Dřevěnou konstrukci doporučuji po sestavení natřít, přispějete tím k prodloužení její životnosti - vedle průmyslově vyráběných nátěrů a lazur můžete použít i nátěr různými druhy přírodních olejů, které však musíte po čase zopakovat.
Chcete ze záhonů vytěžit maximum?
Pak při přípravě výplně záhonů dodržujte doporučenou skladu i její pořadí:
- Spodní vrstvu (tj. hned po králičím pletivu) by měl tvořit hrubě nasekaný materiál (hrubé větve a pařezy),
- nad ní přijde vrstva travních drnů obrácených "vzhůru nohama",
- na ně navrstvěte jemné větve, chvojí, zahradní štěpku ap.,
- na řadu přichází směs hrubě rozloženého kompostu, slámy a listí, přidat můžete i chlévskou mrvu,
- a jako poslední, nejvýše uloženou vrstvu připravte směs zahradní zeminy a prosátého kompostu.
TIP 4: Pokud chcete ve vyvýšených záhonech pěstovat i popínavé užitkové plodiny jako fazole, hrášek, okurky hadovky ap., doplňte dřevěný základ ještě o vertikální oporu.
Tu naši jsme vyrobili ze tří dřevěných hranolů spojených do základu. Mezi ně jsme pak navázali osnovu z polystyrenové šňůry.
Přikládám taky malé ohlédnutí za začátky vyvýšených záhonů u nás
Pokud dáte zelenině ve vyvýšených záhonech ve své zahradě zelenou, přeji vám bohatou úrodu a radost z vypěstování vlastní chutné a zdravé zeleniny.
Nezapomeňte se se svými výtvory i výpěstky pochlubit a podpořit ostatní. Zašlete mi fotky na kontaktní email nebo je jednoduše vložte na fanpage kvetoucí zahrady 🙂