Archiv pro štítek: Vyvýšené záhony

7 jarních tipů (nejen) pro vyvýšené zeleninové záhony

Zeleninové užitkové zahrádky zažívají svůj comeback a tak možná i vy patříte mezi ty, kteří se rozhodli začít pěstovat vlastní zeleninu. 

Hlavně pro vás, kteří s pěstováním zeleniny (třeba ve vyvýšených záhonech) teprve začínáte, jsem připravila několik tipů z naší zahrady pro toto období.

TIP 1: Zapojte do hry i děti.

Říká se, že „bez práce nejsou koláče“… no a ani zelenina ne 🙂 

Čím dříve to děti pochopí, tím lépe .-) A neplatí to jen pro oblast zahrady, ale život obecně. Už ví, že věci obvykle nepadají jen tak zčistajasna do klína a že musí vynaložit určité úsilí, aby něčeho dosáhly. 
 

A tak u nás kujeme železo, dokud je žhavé. Pěstování zeleniny ve vyvýšených záhonech jen tak „pro radost“ je k tomu skvělou příležitostí .-)

Nejlepší přírodní laboratoř, jakou si jen mohou děti představit

Možnost vysít semena nebo zasadit cibule a pozorovat každý týden, jak se v záhonu probouzí nový život a jak se rostliny postupně mění a prochází různými růstovými stádii, je nejlepší přírodní laboratoř, jakou si jen mohou děti představit. 

Tak je k tomu aspoň na chvíli pusťte. Uvidíte, ochotně pak pomohou třeba s pravidelnou zálivkou nebo občasným pletím, bude-li třeba .-)

Pozitivnější vztah ke konzumaci zeleniny

Kromě toho děti získají jiný – pozitivnější – vztah ke konzumaci zeleniny. Třeba u nás začal díky osobnímu zapojení do výsadby cibulky sázečky Jirka s chutí baštit zelenou nať cibulky a pažitku v zeleninových salátech i jen tak posypané na krajíci chleba s máslem a rajčetem a letos už se nemůže dočkat, až ochutná vlastnoručně vyseté ředkvičky .-)

TIP 2: Doplňte chybějící "výplň" ve vyvýšených záhonech.

Výplň vyvýšených záhonů každý rok trochu „sedne“. Na podzim nebo časně na jaře je tak ideální čas k jejich doplnění. 

U nás využíváme jarního úklidu zahrady, při ostříháme suché nadzemní části trvalek a „správné“ keře (o tom, které keře kdy, s jakou frekvencí a jak stříhat, píšu ve svém e-booku Jak se stát kadeřníkem ve vlastní zahradě). 

Vzniklý zahradní odpad můžete použít i pro doplnění nižších vrstev vyvýšeného záhonu. U nás se osvědčilo rozdělit si plochu vyvýšeného záhonu na poloviny a pak postupně u každé nejprve odházet nejvyšší vrstvu (zemina) na druhou polovinu záhonu, doplnit zahradní odpad a zeminu opět vrátit zpět.

TIP 3: Máte omezený prostor i čas, který zahrádce můžete věnovat? Myslete realisticky a vsaďte raději na menší počet druhů zeleniny, kterou opravdu nejen vypěstujete, ale taky s vysokou pravděpodobností i zpracujete/zkonzumujete.

A bude-li vám něco v nabídce chybět, zkuste se domluvit třeba se sousedem, příbuznými nebo kamarády a směňujte 🙂

Dobře to znám z vlastní zkušenosti. Na začátku sezóny jsem natěšená a mám velké oči a plány. Jak čas postupuje a přicházejí teplejší dny a letní prázdniny, chuti běhat každodenně kolem záhonů a průběžně všechno zpracovat do jídel, zamrazit nebo zavařit dvacet druhů zeleniny úměrně tomu ubývá. 

Postupem času jsme si tak na rodinné radě určili několik prioritních druhů, na které soustředíme svou pozornost. A jsme všichni spokojenější.

Nikdy u nás nechybí cibulka sázečka, kterou zpracováváme průběžně v průběhu celé sezóny i se zelenou natí jak do studených, tak teplých jídel. Milujeme i červenou řepu, nechybí mrkvička a pastiňák, který používáme jako méně náročnější variantu kořenové petržele.

Nechybí taky kopr a hrášek. Po Ledových mužích vysazujeme cukety a/nebo dýni. To je základ. A ten podle chuti občas „nadstavíme“ třeba špenátem, polníčkem, rukolou… kadeřávkem nebo růžičkovou kapustou.

Na instalované opoře pak pěstujeme i fazol – ten spíše pro radost, letos k němu asi přibudou dvě rostliny salátových okurek. Rajčátka už řadu let pěstujeme s úspěchem ve velkých květináčích u zdi garáže.

TIP 4: Využijte přirozených zákonitostí při pěstování zeleniny a kombinujte spolu druhy zeleniny, které si vzájemně prospívají.

Když budete na záhonu pěstovat jen jeden druh zeleniny, dojde k jednostrannému odčerpávání živin z půdy a vytváří se podmínky pro šíření chorob a škůdců.

Vyplácí se proto pěstovat na záhonu smíšenou kulturu více druhů zeleniny najednou a ty mezi s sebou vhodně kombinovat.

Mezi ty nejprofláklejší osvědčené kombinace patří:

CIBULE

mrkev, pastiňák, petržel, červená řepa, kopr, cuketa, okurky, hlávkový salát, kedlubna, salát hlávkový

MRKEV

cibule, pórek, pažitka, česnek, salát hlávkový, mangold, kopr, ředkvička, ředkev, hrách

ČERVENÁ ŘEPA

ředkvičky, ředkev, keříčkové fazole, cibule, česnek, salát hlávkový, cuketa, okurky, košťáloviny, kopr

CUKETA

kukuřice, popínavé fazole, červená řepa, hrách, česnek, cibule, pórek

KOŠŤÁLOVINY (např. zelí, kapusta, květák, kedlubny...)

celer, mangold, červená řepa, špenát, salát hlávkový, polníček, pórek, hrách, keříčkové fazole, popínavé fazole, okurky, ředkvička, ředkev

HRÁCH

mrkev, okurky, cukety, salát hlávkový, košťáloviny, kopr, fenykl, ředkvička, ředkev

Na druhou stranu si vzájemně příliš neprospívají tyto rostliny:

BRAMBORY

hrách

HRÁCH

brambory, fazole, pórek, cibule, česnek

KOŠŤÁLOVINY

cibule, česnek, pórek

FAZOLE

cibule, pórek, česnek, hrách, fenykl

ŘEDKEV, ŘEDKVIČKA

čínské zelí, okurky

TIP 5: Mlsejte zdravě 🙂

Tak jako mezi pěstiteli ovoce existují psané i nepsané vyhlášené „lahůdkové“ odrůdy jsou i pro pěstitele zeleniny vyšlechtěny lahůdkové odrůdy, které vynikají svými chuťovými vlastnostmi. Oproti běžným odrůdám by měly být aromatičtější, sladší, křehčí…

S našimi malými mlsouny jsme tak pro letošní pěstování vybrali k otestování semínka mrkve a špenátu od SEMO z řady „pro mlsné jazýčky„. Jestli uspějí, vyzkoušíme příští rok ze stejné řady i řepu a bílou ředkev, kterou bych v našem jídelníčku viděla ráda častěji.

TIP 6: Než to všechno vzejde... aneb abyste věděli, co jste kde zaseli/vysadili, označujte.

Každoročně si to slibuju, ale s realizací stále pokulhávám. Není k zahození, když má člověk přehled o tom, co kde zasadil nebo vysel. Minimálně do doby, než semínka vzejdou a trochu se povytáhnou. Pak už bývá identifikace jednoduchá 🙂

Na trhu je dnes už velký výběr hezkých a vkusných jmenovek a štítků a ještě víc možností, jak si něco takového vyrobit sám, pak nabízí kreativním milovníkům zahrad i Pinterest.

Ale v nouzi nejvyšší dobře poslouží i centrofix a hliníkový rám instalovaný kolem vyvýšených záhonů původně pro jiné účely (antislimáková ochrana) 🙂 

TIP 7: Chcete-li pěknou úrodu, protrhávejte... a protrhané dále zpracujte.

Platí to především pro kořenovou zeleninu – mrkev, ředkvičky, červenou řepu, petržel, pastiňák… Semena jsou často velmi drobná, rostliny z hustého výsevu je tak třeba protřídit, abyste uvolnili dostatek místa jednotlivým kořenům a nesklízeli pak jen samé myší ocásky 🙂

Tuhle etapu nemám ráda. Nerada vyhazuju cokoli živé v zahradě, takže to u nás bylo vždycky na mém muži. Loni jsem však objevila způsob, jak některé vytříděné mladé rostlinky ještě využít. 

Po důkladném omytí lze celou rostlinu vč. listů a kořenů zpracovat do čerstvých zeleninových salátů třeba ředkvičku nebo červenou řepu a nahradit tak třeba polníček, rukolu nebo některé druhy listových salátů.

Jak jste na tom s pěstováním zeleniny (nejen ve vyvýšených záhonech) vy?
Máte nějaké další tipy nebo vychytávky, které se vám při pěstování zeleniny osvědčily?
Šup s nimi do komentářů! 🙂

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Mohlo by vás taky zajímat:

Pěstování zeleniny, které by vám záviděly i vaše babičky

Bejvávalo dobře

Když jsem byla malá a bydlela na sídlišti, navštěvovala jsem často svou babičku v jejím domku s menší zahradou na okraji města. Její zahradu tvořila typická menší předzahrádka s dlouhým úzkým záhonem ve tvaru písmene „V“. V něm téměř bez přestání okopávala a plela do řady vysazené růže a karafiáty. 

Hlavní pozornost ale babička věnovala v zahradě její o poznání větší užitkové části. Vedle několika zákrsků jabloní a meruněk měla vzrostlou třešeň a hrušeň.

A taky nekonečné řádky brambor, mrkve, petržele, cibule… okurek nebo rajčat. Ani v tom se babiččina zahrádka příliš nevymykala tehdejšímu průměru..

Návrat užitku do zahrad

Po delší „porevoluční“ odmlce vyplněné „čistokrevně“ okrasnými zahradami se k užitkové zahradě pomalu a rádi vracíme zpátky.

Dost možná je to i váš případ:

  • Chcete připravovat chutné pokrmy z kvalitní zeleniny, ovoce a bylinek.
  • Smrdí vám kupované české i dovážené produkty "tradičního" zemědělství.
  • Marně hledáte známou chuť mrkve nebo rajčete tam, kde nikdy nebyla a nebude.
  • Baví vás představa produkovat něco sami a dokázat tchýni/tchánovi, že i vy to dáte levou zadní!
  • Chcete vašim srdíčkům, které milujete nade vše, ukázat i jiný svět než jen ten, který znají z počítačů, televizí nebo chytrých telefonů.

Na výsluní se tak dostávají nejen menší farmáři a pěstitelé, strejda z vesnice, ale hlavně vlastní zahrádka (pokud ji ovšem máte).

Proč ale tyhle krásné představy tak často brzy vezmou za své?

  • Máte ještě v živé paměti, jak se každý týden dřelo s babičkou na poli.
  • A pak se tři měsíce v kuse zavařovalo, mrazilo a sušilo.
  • Díky předchozí zkušenosti vás jímá hrůza z toho, jaké to budou zase hrozné galeje a otrava.
  • Hlavně žádná pole, u kterých člověk nedohlédne konce! Pěstovat vlastní zeleninu samozřejmě chcete, ale už jen pro radost, potěšení a zpestření jídelníčku.
  • A ruku na srdce - dost možná se i stydíte, že vám ten užitek "pokazí" dojem z uhlazenější části vaší zahrady.

Dříve se užitková od okrasné části zahrady (pokud byla) celkem striktně oddělovala. To ale vůbec není nutné!

Řešením mohou být vyvýšené zeleninové záhony.

Pokud jste se našli v předchozích bodech a toužíte po alespoň malém ráji nabitém užitkem, budou pro vás tím pravým ořechovým vyvýšené zeleninové záhony.

Jsou názornou ukázkou zahradního prvku, který vám pomůže nejen zajistit užitek, ale současně nenaruší pěkný výhled do okrasných částí zahrady. Jste-li navíc pěstitel-srdcař, může se stát „okrasná“ užitková zahrádka dokonce jejím středobodem. 

Že nevěříte? Pak navštivte některou z kuchyňských nebo klášterních zahrad vybudovaných u zámků. Pro začátek si zkuste udělat výlet třeba do jihomoravských Valtic.

Proč by vám pěstování zeleniny ve vyvýšených záhonech záviděly i vaše babičky?

  • Na vyvýšené zeleninové záhony najdete bez problémů místo i v malé zahradě.
  • Jsou velké tak akorát na pěstování zeleniny pro radost 🙂
  • Bude se vám na ně dobře koukat - působí po celou sezónu upraveně.
  • Můžete je tak bez obav umístit i blízko domu, terasy, zahradního posezení.
  • Zeleninu, případně bylinky tak budete mít hned při ruce.
  • Zelenina v nich poroste jako divá. Díky vyšší teplotě půdy v nich nejen rychleji klíčí a roste, ale taky dozrává. Nejšťastnějšími obyvateli budou plodová a košťálová zelenina s vysokými nároky na živiny.
  • Navíc můžete pěstovat zeleninu i v místech, kde není kvalitní zemina - záhony poskytují rostlinám bohatou nabídku živin.

Tím ale výčet pozitiv nekončí. Vyvýšené záhony oceníte i v případě, že:

  • vás často při delším zatížení bolí záda - vyvýšené záhony se vám budou dobře udržovat v příjemnější poloze,
  • bojujete každoročně s nenažranými plži, pro které představují větší výzvu než klasický nízký záhon,
  • si každý rok na jaře (případně i na podzim) lámete hlavu s tím, kam s bioodpadem nebo vyzrátým kompostem z kompostérů - obojí totiž skvěle zužitkujete jak při zakládání záhonů, tak při budoucím doplňování jejich obsahu.

Že si takový vyvýšený záhon taky na svou zahradu pořídíte?

Pak vám budu ráda průvodcem při jejich výrobě 🙂

Z čeho vyvýšené záhony vyrobit?

  • Dřevo (nejčastěji ve formě desek nebo fošen, ale taky hranolů, kulatin a palisád).
  • Různé druhy přírodního nebo upravovaného kamene.
  • Kov.
  • Proutí.
  • Gabiony.
  • Cihly.

Pro účely naší zahrady jsem se rozhodla pro výrobu dřevěných vyvýšených záhonů. Použili jsme konkrétně silné dřevěné fošny ze smrku. 

Představují dobrou kombinaci ceny a estetického a praktického hlediska (jejich výroba vám nezabere mnoho času, dají se snadno demontovat a přesunout jinam a hodí se do každé zahrady).

Jaká je ideální velikost?

Aby se vám o zeleninu v záhonech dobře pečovalo, doporučuji šířku kolem jednoho metru (tak, abyste se ze dvou delších stran záhonu dostali pohodlně do středu záhonu).

Délka záhonu pak může být libovolná.

TIP 1: Nezapomeňte při zvažování umístění záhonů i na potřebný provozní prostor v jejich bezprostřední blízkosti. 

Počítejte tak s volnou plochou minimálně 50 – 60 cm kolem všech stran záhonu.

Co budete potřebovat na výrobu vyvýšených záhonů ze dřeva?

  • 4 smrkové fošny s tloušťkou alespoň 4 cm a šířkou 20 cm (po ohoblování). Délka bude záviset na zvolené velikosti záhonu.
  • 4 smrkové hranoly velikosti 5 x 5 cm a délce 60 cm (délka odpovídá doporučované výšce záhonů).
  • Spojovací materiál - vruty.
  • Tzv. králičí pletivo s malým okem (13 mm) o velikosti mírně větší než plocha dna záhonu.
  • Tzv. nopová folie na vyložení vnitřních stěn záhonu.
  • Přírodní olej nebo jiný ochranný nátěr na dřevo.
  • Vrtačka a sešívačka na připevnění nopové folie k dřevěným stěnám záhonu.

TIP 2: Chcete-li ušetřit, zkuste se v okolí poohlédnout po nejbližší pile. Při nákupu materiálu (fošny a hranolky) tady můžete oproti nákupům v hobby marketech i některých dřevoprodejích výrazně ušetřit. 

Podobně u spojovacího materiálu ušetříte rodinné pokladničce peníze při nákupu na váhu v železářství. V hobby marketech bývá tento materiál výrazně dražší.

TIP 3: Králičí pletivo seženete v železářských potřebách, nopovou folii pak ve stavebninách.

V našem modelovém příkladu záhonu o velikosti 100 cm (resp. 108 cm při montáži dle přiloženého nákresu) x 150 cm a výšce 60 cm to bude znamenat:

  • 6 fošen o délce 1,5 m,
  • 6 fošen o délce 1 m,
  • 4 hranoly o délce 60 cm,
  • králičí pletivo o velikosti 160 x 120 cm,
  • 5 - 5,2 m nopové folie o šířce 60 cm.

Jak postupovat při výrobě vyvýšených záhonů?

1. Příprava terénu – vykopejte na budoucí ploše pro vyvýšený záhon asi 20 cm hlubokou jámu, která bude o pár centimetrů na každé straně menší než půdorys budoucího záhonu.

2. Vybranou zeminu a drny si uložte bokem pro pozdější použití.

3. Sestavte na připravené ploše rám vyvýšeného záhonu:

  • nejprve z vnější strany spojte vruty podélné a postranní fošny k rohovým hranolům,
  • spodní patro pak umístěte tak, aby rohy rámu byly vně připravené jámy,
  • z každé strany záhonu budou nad sebou přivrtány k rohovému hranolu vždy tři fošny,
  • dno vyvýšeného záhonu vyložte tzv. králičím pletivem - zabrání hlodavcům, aby do záhonu pronikali zespodu, po stranách jej ohněte asi 10 - 20 cm vysoko, aby si nenacházeli postranní uličky.

4. Ochrana dřeva:

  • Jako ochranu proti vlhkosti vyložte vnitřní stěny dřevěných vyvýšených záhonů tzv. nopovou folií (používá se ve stavebnictví). Přiloží se nopky či bublinkami tak, aby směřovaly ke dřevu - umožní dřevu větrat a zpomalí hnijící procesy. Dno ale nevykládejte, abyste nezabránili přístupu užitečným žížalám.
  • Ke zvýšení trvanlivosti dřevěných vyvýšených záhonů pomůže i podložení rohových hranolků kameny nebo betonovými dlaždicemi.

5. Vyplnění konstrukce – viz následující text.

6. Finální úprava okolí záhonů a ochrana vnějších stran dřevěné konstrukce:

  • Okolí vyvýšených záhonů zamulčujte. Využít můžete jak minerální mulč v podobě štěrku či kačírku, tak přírodní mulč např. v podobě štěpky. Dobře poslouží i dlaždice. Je to praktičtější řešení než složité vyžínání nebo vysekávání trávy mezi záhony.
  • Dřevěnou konstrukci doporučuji po sestavení natřít, přispějete tím k prodloužení její životnosti - vedle průmyslově vyráběných nátěrů a lazur můžete použít i nátěr různými druhy přírodních olejů, které však musíte po čase zopakovat.

Chcete ze záhonů vytěžit maximum?

Pak při přípravě výplně záhonů dodržujte doporučenou skladu i její pořadí:

  • Spodní vrstvu (tj. hned po králičím pletivu) by měl tvořit hrubě nasekaný materiál (hrubé větve a pařezy),
  • nad ní přijde vrstva travních drnů obrácených "vzhůru nohama",
  • na ně navrstvěte jemné větve, chvojí, zahradní štěpku ap.,
  • na řadu přichází směs hrubě rozloženého kompostu, slámy a listí, přidat můžete i chlévskou mrvu,
  • a jako poslední, nejvýše uloženou vrstvu připravte směs zahradní zeminy a prosátého kompostu.

TIP 4: Pokud chcete ve vyvýšených záhonech pěstovat i popínavé užitkové plodiny jako fazole, hrášek, okurky hadovky ap., doplňte dřevěný základ ještě o vertikální oporu.

Tu naši jsme vyrobili ze tří dřevěných hranolů spojených do základu. Mezi ně jsme pak navázali osnovu z polystyrenové šňůry.

Přikládám taky malé ohlédnutí za začátky vyvýšených záhonů u nás

Pokud dáte zelenině ve vyvýšených záhonech ve své zahradě zelenou, přeji vám bohatou úrodu a radost z vypěstování vlastní chutné a zdravé zeleniny.

Nezapomeňte se se svými výtvory i výpěstky pochlubit a podpořit ostatní. Zašlete mi fotky na kontaktní email nebo je jednoduše vložte na fanpage kvetoucí zahrady 🙂

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Mohlo by vás taky zajímat: