Nebo koláček, závin, loupáček…? Co mají tyhle pekařské výrobky společné s kvetením a zahradou vůbec?
Ti z vás, kteří mě sledujete na fanpage Kvetoucí zahrady delší dobu, už asi ví 🙂
A pro vás ostatní malé vysvětlení na úvod. Označení pekařských výrobků jsem začala používat pro všechny nově vytvořené záhony uvnitř trávníkové plochy naší zahrady podle toho, co mi svým tvarem připomínaly 🙂
Na „rohlíku“, který jsem v zahradě založila v roce 2019 vám ukážu, nejen jak takový nový záhon správně založit, čím jej osadit, nebo proč a jak zamulčovat, ale taky vás chci inspirovat k tomu nebát se do svých velkoplošných trávníků trochu „říznout“ a neomezovat se s výsadbou pouze na blízkost hranic zahrady, ale naopak zahradu vegetací trochu rozčlenit i uvnitř.
Proč uprostřed zahrady tvořit osázené plochy?
BONUS 1: Vytvořením osázených ploch i uvnitř (nejen po hranicích) zahrady vnesete do zahrady prvek tajemství.
Členěním ploch v zahradě vzniknou zajímavá zákoutí. Zahrada nebude návštěvníkem přečtená na první mrknutí oka. Bude vás lákat dovnitř. Vzbudí ve vás touhu objevovat. Přinese nevšední výhledy.
BONUS 1I: Pokud se výsadba nesoustředí jen podél hranic pozemku, propojíte díky výsadbě dům více se zahradou.
A v zahradě tak díky nádherným výhledům z oken domu můžete být pořád. Ať už mrzne, až praští nebo je na obloze sluníčko 🙂 Jedno se stává tak trochu součástí toho druhého.
BONUS 1II: Odclonění nechtěných výhledů nebo přilákání pozornosti k určitým místům v zahradě.
Promyšleným umístěním osázených „ostrůvků“ v trávníku, můžete přitáhnout, nebo naopak odlákat pohled určitým směrem.
Bez povšimnutí tak zůstane třeba hnojník, výběh pro slepičky, tatínkova venkovní dílnička nebo zašívárna dětí. A k procházce do vzdálenějšího konce zahrady naopak vyzve z výsadby vykukující ptačí pítko nebo klokotání vody v malé tůňce.
Odclonit od výhledů ze sousedství tak ale můžete i roztažené lehátko nebo koupání v zahradě nebo zahradní sprchu.
BONUS IV: Úspora času a energie
Výše uvedené určitě neznamená, že by zahrady, ve kterých jsou velké plochy trávníku, musely být „špatné“. Pokud máte dům plný malých dětí, které potřebují velký prostor pro hry a skotačení, nadšeného malého fotbalistu, který si s tátou každý víkend rád cvičně začutá do kopačáku nebo jste třeba s partnerem nadšení badmintonisti a chcete trénovat i doma, budete potřebovat větší kus souvislého trávníku, na kterém se můžete realizovat.
Mnoho z vás ale udržuje velké travnaté plochy v zahradě jen ze zvyku. Aniž by byl trávník v takovém rozsahu využíván. A naopak už vás unavuje věčné sekání trávy a často taky další s trávníkem spojené úkony (hlavně hnojení, vertikutace, příp. odstraňování plevelů), které vás nebaví a berou vám hodně času.
Dobře založený trvalkový nebo smíšený záhon trvalek s dřevinami je na péči méně náročný.
5 tipů k založení "rohlíku"
NAČASOVÁNÍ
Většinu rostlin dneska pořídíte v zahradnictvích a školkách v kontejnerech. Ty můžete vysazovat po celý rok (není-li půda zamrzlá).
Čerstvá výsadba ale ocení dostatek vláhy a počasí bez úpalu.
Ideální čas na založení nového záhonu je tak na jaře nebo na podzim, kdy je dostatek přirozených srážek i příjemnější teploty. Sadit přitom můžete často už od března a na podzim až do poloviny listopadu, někdy i déle.
Stejné období je ideální i pro výsadbu prostokořenných rostlin (velmi časté např. u ovocných stromů a keřů) nebo stromů s balem. V tomto období taky přesazujte rostliny v zahradě nebo dělením rozmnožujte trvalky.
PŘÍPRAVA ZÁHONU
Po vytýčení plochy budoucího záhonu (skvěle se mi osvědčila obyčejná hadice na vodu, jen ji nechte trochu nahřát na sluníčku, pokud záhon budete zakládat brzy z jara nebo později na podzim) bude třeba strhnout travní drn.
Pokud není plocha budoucího záhonu příliš velká, zvládnete to dobře i s rýčem, který při rytí dáváte hodně zešikma, téměř vodorovně se zemí. Snažte se přitom zabírat do co nejmenší hloubky, tzn. aby zůstalo co nejvíce zeminy na místě.
Jinou cestou je zrýt trávník vč. drnů na podzim a nechat během zimy trochu zapracovat mráz. Na jaře pak polorozpadlé drny rozmělníte motykou a vyberete zbytky travního drnu a kořeny vytrvalého plevele.
Půdu po oddrnování a zrytí rozmělněte motykou a hráběmi najemno. U větších ploch oceníte rotavátor nebo kultivátor, který se dá vypůjčit i z půjčovny.
Půdu můžete vylepšit zapracováním dobře uleželého kompostu, těžším půdám prospěje i křemičitý nebo říční písek.
Při práci odstraňte všechen vytrvalý plevel a větší kameny a pokud nebudete obratem vysazovat a mulčovat výsadbu, nechte vzejít semena náletového plevele (zhruba 14 dní) a před výsadbou vyplejte. Předejte nechtěnému zaplevelení mezi čerstvě vysazenými sazenicemi.
NÁKUP ROSTLIN A VÝSADBA
Když se s klienty někdy bavíme o jejich obavách spojených s vlastní realizaci výsadby, výsadbu uvádí téměř všichni jako první věc, na kterou si vzpomenou.
Osobně si myslím, že pokud poctivě připravíte záhon, neměla by být výsadba zásadním problémem. Pokud se tedy nerozhodnete vysazovat rovnou vzrostlý strom 🙂
Větším strašákem by ale mohl být nákup sazenic. Tématu nákupu jsem věnovala celý e-book. Tenhle průvodce nákupem rostlin do zahrady vás provede procesem nákupu od začátku do konce a vyhnete se s ním těm největším chybám .-)
Při výběru rostlin nezapomeňte na trvalky. Skvěle doplňují vyšší dřeviny a jsou tím nejdynamičtějším prvkem v zahradě – velmi rychle narostou do své finální velikosti a díky druhové pestrosti i individuálním charakteristikám jsou velmi proměnlivé v průběhu celého roku.
Z nové výsadby se tak často můžete těšit už pár týdnů pro výsadbě. Pokud máte navíc velkou zahradu, kterou realizujete postupně ve více etapách, je tu ještě jeden nezanedbatelný přínos trvalek.
Výsledky, které v případě záhonů s trvalkami na sebe nenechají dlouho čekat, vás povzbudí, namotivují k další práci 🙂
Péče o většinu trvalek navíc není náročná.
Přemýšlejte o tom, jak bude zahrada vypadat nejen od jara do podzimu, ale i v zimě.
Pokud bude záhon dost velký, vybírejte mj. i z dřevin atraktivních v zimě. Z keřů to jsou určitě svídy (Cornus alba, Cornus stolonifera, Cornus sanguinea), které zaujmou nádherným zbarvením borky. To nejvíc vynikne právě v zimě.
Zajímavé jsou i keře s barevnými bobulemi (dřišťály, skalníky, hlohyně). Podobně připraví bezvadnou podívanou okrasné jabloně nebo hloh tečkovaný s drobnými plody lákajícími ptáky z okolí.
Navzdory zimnímu období pak v ostrůvcích rozkvetou kalina bodnantská nebo vilín.
Záhonu mohou dominovat i stromy se zajímavou borkou (břízy, třešeň tibetská, javor Davidův, pensylvánský nebo šedý nebo platan javorolistý).
Během zimy vypadá kouzelně i řada trvalek (obzvlášť s námrazou nebo sněhovou čepičkou) – patří mezi ně třeba třapatky a třapatkovky, zápleváky, rozchodníkovce nebo okrasné trávy.
MULČOVÁNÍ A ZÁLIVKA
Mulčování pomáhá půdu chránit před náletovým plevelem, zabraňuje nadměrnému vysychání, ale může půdu časem obohatit i o živiny, nebo mít estetickou funkci (např. „živý“ mulč).
V závislosti na složení záhonu, ale i kvalitě půdy nebo aktuální dostupnosti můžete vybírat z více možností – viz příklady níže.
Příklady mulčování
KOMPOST
ŠTĚPKA Z LISTNÁČŮ
BORKA
SLÁMA, PILINY
"ŽIVÝ MULČ" - NÍZKÉ A PŮDOPOKRYVNÉ ROSTLINY
KAČÍREK - OBLÁZKY
ŠTĚRK
KAMENNÉ DRTĚ
Osobně jsem v průběhu času jsem přešla od minerálního mulče (kačírek, štěrk) k přírodním druhům mulče, které mi vyhovují lépe.
U nově založených výsadeb tak mulčuji v prvních letech dobře uleželým, alespoň rok starým kompostem, štěpkou z listnáčů, případně posekanou trávou v slabé vrstvě, pokud nemám k dispozici v dostatečném množství kompost nebo štěpku).
Jsou lehčí, nezatěžují tak půdu pod sebou takovou váhou, mohu je doplňovat dle potřeby.
V záhonech mohu v podobě přírodního mulče „recyklovat“ vzniklý zahradní i kuchyňský bioodpad z prořezávky dřevin nebo úklidu zahrady (listí, posekaná tráva) a zbytky ovoce a zeleniny z kuchyně. Téměř vše, co ze zahrady vzejde, se tak zase vrátí zpět. To by s minerálním mulčem nebylo možné.
Časem se rostliny rozrostou a v záhonu zůstane místo tak akorát pro vysazené keře a trvalky a mulče bude třeba minimálně.
ÚDRŽBA
Hlavní údržba spojená s nově založeným záhonem bude spojená s ostříháním trvalek a řezem dřevin, pokud v záhonu budou vysazeny.
Hlavně v prvním až druhém roce počítejte taky s většími nároky na pletí, případně zálivku, než se rostliny ujmou a během déletrvajícího sucha.
Ostříhání trvalek
Trvalky stříhejte až začátkem jara. Postačí ustřihnout těsně nad zemí odumřelou nadzemní část a nechat trvalky znovu narašit.
Pokud nejsou trvalky napadené škůdci nebo houbovými onemocněními, pak obzvlášť při holomrazech a bez sněhové pokrývky ponechání nadzemní části řada z nich určitě ocení – chrání je lépe před vymrznutím.
Jarní úklid v zahradě určitě přivítá i řada užitečných živočichů v zahradě, pro které neostříhaný trvalkový podrost i spadané listí v záhonech představují dobrý úkryt před zimou.
Trvalky můžete zastřihnout i během sezóny. Ocení to určitě tzv. remontující trvalky (s opakujícím kvetením), které ostříhání odkvetlých natí podpoří v nasazení květů pro druhé kvetení. Podobně řada trvalek ocení průběžné odstřihování odkvetlých květů. Nevysilují se tvorbou semen a o to ochotněji nasazují další poupata (např. kokardy).
Některé trvalky mají po odkvětu obzvlášť po deštích tendenci polehávat, i ty ocení ostříhání během sezóny (příkladem je kontryhel měkký, který můžete ostříhat klidně i těsně nad zemí, nově narašené listy pak zdobí záhon až do podzimu).
Řez dřevin
Obecně mají dřeviny různé nároky na řez v závislosti na charakteru růstu, tvorbě květních pupenů, stáří rostlin, ale i záměru, se kterým řez provádíme.
Jinou péči vyžaduje stříhaný živý plot, jiné požadavky volně rostoucí keře kvetoucí na letorostech, jiné dřeviny, které špatně regenerují.
Pokud tápete u řezu kvetoucích keřů, bude pro vás užitečná e-publikace „Jak se stát kadeřníkem ve vlastní zahradě?„, ve které jsem se snažila vysvětlit a shrnout to nejpodstatnější, co potřebujete vědět.
Pletí
Mladé rostlinky potřebují trochu času, než vyplní vymezený prostor záhonu. Proluky mezi nimi tak budou zpočátku poměrně velké.
Řešením je čerstvě založenou výsadbu ihned zamulčovat.
Pomoci si ale můžete i výsevem nenáročných letniček do proluk mezi vysazenými rostlinami.
Letničky pomohou dočasně vyplnit „hluchá“ místa v záhonech, než se trvalky a dřeviny rozrostou. A až se vysazené trvalky a dřeviny zapojí, postupně ze záhonů letničky vymizí.
Zálivka
Kořenový systém mladých sazenic si v začátcích nestáhne vláhu z hlubších vrstev půdy. Než se ujmou, budou v obdobích bez přirozených srážek potřebovat zálivku. Zkuste ale trochu simulovat přírodu.
Každodenní mírná zálivka rostliny rozmazlí, bohatá zálivka jednou za 1 – 2 týdny ale donutí vytvořit bohatší kořenový systém, který si stáhne vláhu z větší hloubky a také s vodou lépe hospodařit.
Letem světem "rohlíkem" - jaro 2019 - zima 2020 - na vlastní nebezpečí 🙂
Já už mám doma se všemi "koláčky, rohlíky, záviny..." v zahradě ÚTRUM, ale vy ještě určitě ne! Pochlubte se, co nového letos ve vašich trávnících vznikne .-)
A pokud už jste stejně jako já "dopekli", co to bylo?
Mohlo by vás taky zajímat:
Přibližuji jim všechny jejich přednosti a probouzím v nich upřímný zájem o jejich zahradu od prvních čar na papíře, přes realizaci výsadby až po péči o vzrostlé rostliny.
Na cestě za jejich vysněnou zahradou jsem jim průvodcem a rádcem, se kterým budou schopni vlastníma rukama a bez zbytečně zmařených investic, energie i času vybudovat svůj malý ráj na Zemi.
Jsem také autorkou eBooků "10 největších chyb, kterých se dopouštíme při nákupu rostlin do okrasné zahrady", "Jak se stát kadeřníkem ve vlastní zahradě?", "5 x kvetoucí záhon na sluníčku" a "5 tipů, jak využít odpad z řezu (okrasných) dřevin".
Více o mě najdete tady.
- Vneste do zahrady tajemství - 11/02/2021
- Je libo rozkvetlý „rohlík“? - 13/01/2021
- 8 věcí, na které nesmíte zapomenout při jarním úklidu v zahradě a 5 tipů, co se zahradním odpadem - 11/03/2020
Dobrý den,paní Anno máte krásnou zahradu, určitě k vám budu chodit pro inspiraci.
Věrko, děkuji za ohlas a budu se těšit 🙂