Archiv rubriky: Tipy a rady

Kvetoucí záhon bez práce?

Kdybych vám řekla, že vám dám "recept" na téměř bezúdržbový a přitom po celý rok velmi atraktivní kvetoucí záhon, chtěli byste jej?

Záhon, který nemusíte pravidelně zalévat (a když, tak jen v období velmi dlouho trvajícího sucha).

Záhon, který nemusíte každoročně přihnojovat.

Záhon, který nemusíte okopávat.

Záhon, který nemusíte pravidelně několikrát za měsíc odplevelovat.

A navíc vám poskytne od jara do pozdního podzimu dostatek květin do vázy.

Bude proměnlivý a zajímavý po celý rok.

A včelka Mája, čmelda Vilík, motýl Emanuel a všichni jejich blízcí i vzdálení příbuzní k vám budou pravidelně každý rok jezdit na dovolenou?

Ať si z vás nedělám srandu, protože něco takového neexistuje?

Já tvrdím, že něco hodně podobného ano. A spoustu, opravdu spoustu let. Ještě dřív, než jsme já nebo vy přišli na tento svět .-) 

Autorství tohoto „bezúdržbového“ konceptu, který má svůj domov v severoamerické prérii, se po právu připisuje matce přírodě.

Americká prérie se taky stala zahradníkům inspirací pro to, jak pojmout výsadbu v zahradách, abyste si nemuseli příliš lámat hlavu s její údržbou i zálivkou.

Prérie je společenstvím trav a bylin typické pro severoamerický kontinent. Vyskytuje se od severních oblastí Kanady až po jih USA. 

Dřeviny se v ní objevují zřídka – jen v pomyslných ostrůvcích v „oceánu“ trav (které převažují) a bylin. 

Panují zde velmi teplá léta a chladné zimy. Charakteristickým prvkem jsou silné větry. Rostliny musí být odolné vůči intenzivnímu slunečnímu záření a dlouhému období sucha.

Bezúdržbový záhon v duchu americké prérie

Pokud jste si doposud spojovali krásné květinové výsadby pouze s hromadou vyčerpávající práce, jistě vás mile překvapí možnost výsadby právě v duchu severoamerické prérie.

Pohled mezi třapatkovky nachové uprostřed léta.

Zahradní výsadbu inspirovanou americkou prérií si můžete představit jako malou divočinu. Blízko má k přírodním zahradám. 

Stejně jako u svého amerického vzoru i v „prérijním“ záhonu si musí rostliny umět dobře poradit v obdobích sucha. Zálivka je tady nutná prakticky jen po výsadbě do doby, než trvalky zakoření, výjimečně i u už zapojené výsadby.

Je vhodným řešením pro slunná stanoviště v zahradě.

Z jakých rostlin můžete při tvorbě svého prérijního vybírat?

Inspirovat se můžete jak rostlinami amerických prérií (např. třapatky a třapatkovky, okrasné trávy), tak dalšími rostlinami snášejícími podobné podmínky.

Aby prérijní záhon dobře fungoval a těšil vás celoročním efektem, musí být dobře založen. Kromě kvalitní přípravy půdy hraje důležitou roli výběr vhodných rostlin. Druhy by se měly navzájem doplňovat jak po stránce estetické, tak i dobou kvetení, případně dalšími vlastnostmi. 

Z trvalek to mohou být např.:

Třapatkovka nachová (Echinacea purpurea)

Třapatka zářivá (Rudbeckia fulgida)

Šuškarda klasnatá (Liatris spicata)

Krásnoočko přeslenité (Coreopsis verticillata)

Řebříček tužebníkový (Achillea filipendulina)

Šalvěj hajní (Salvia nemorosa)

Šalvěj luční (Salvia pratensis)

Rozchodníkovec nachový (Hylotelephium telephium)

Rozchodníkovec nádherný (Hylotelephium spectabile)

Juka vláknitá (Yucca filamentosa)

Svíčkovec Lindheimerův (Gaura lindheimeri)

Mavuň červená (Centranthus ruber)

Sporýš argentinský (Verbena bonariensis)

Len vytrvalý (Linum perenne)

Šanta modrá (Nepeta x faassenii)

Hvězdnice (Aster)

Pryšec mnohobarvý (Euphorbia polychroma)

Liliochvostec (Eremurus)

Bělotrn (Echinops ritro)

Agastache (Agastache)

Vernonie (Vernonia)

Třtina ostrokvětá (Calamagrostis x acutiflora)

Dochan psárkovitý (Pennisetum alopecuroides)

Kavyl péřovitý (Stipa tenuissima)

Proso prutnaté (Panicum virgatum)

Třeslice prostřední (Briza media)

Kousek zářijové prérie i od nás .-) V popředí růžová echinacea dva měsíce po vysazení, za ní juka vláknitá, žlutě se začíná vybarvovat zakrslý kultivar zlatobýlu kanadského a ten bílý závoj drobných kvítků patří milovanému svíčkovci Lindheimerovu.

TIP 1: Pro celoroční efekt doplňte vybrané trvalky o okrasné jarní cibuloviny.

Přestože hlavní doba kvetení prérijních záhonů spadá do období plného léta, mohou být efektní opravdu po celý rok, tedy i mimo hlavní zahradní sezónu.

Abyste toho dosáhli, dejte v prérijním záhonu prostor i cibulnatým a hlíznatým druhům, které rozkvetou v předjaří, kdy se teprve trvalky plného léta a traviny probouzejí.

TIP 2: V prérijních výsadbách nezapomínejte na okrasné trávy a před zimou jim nestříhejte (stejně jako trvalkám) nadzemní část.

Stejně tak důležité je zapojení okrasných trav. Ty sice do vegetace nastoupí mnohem později než první cibuloviny a trvalky, tedy přibližně v květnu.

Ale jejich čas přichází na podzim, kdy se barví do okrových a červených tónů a taky v zimě, během které si s travinami i suchými semeníky trvalek pohraje sníh a námraza.

Před zimou tak rostliny v prérijním záhonu nestříhejte. Okrasné trávy jen svažte do snopů a chraňte je tak před vymrznutím.

Květy v prérijním záhonu lákají po celou sezonu řadu opylovačů, takže je neustále co pozorovat. Za nektarem v květinách přiletí nejen motýli, ale také včely nebo čmeláci a v noci sem pro změnu zavítají můry.

Na zimu ponechané odumřelé listy a semeníky ve výsadbě jsou pak skrýší pro bezobratlé a obživou ve formě semen pro ptactvo.

TIP 3: Prérijní výsadbu můžete obohatit i o vhodné polokeře, případně keře (např. Komule Davidova). Mnoho je medonosných a výsadba s nimi bude navíc působit ještě plastičtěji.

Perovskie lebedolistá (Perovskia atriplicifolia)

Levandule lékařská (Lavandula angustifolia)

Ořechoplodec klandonský (Caryopteris clandonensis)

Yzop lékařský (Hyssopus officinalis)

Dobromysl obecná (Origanum vulgare)

Tymián obecný (Thymus vulgaris)

Mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum)

Pelyněk pravý (Artemisia absinthium)

Zářijové modrofialové květy ořechoplodce klandonského lákají včely z širokého okolí.

TIP 4: Chcete-li mít záhon hezky zapojený už od první sezóny, vysejte (nebo vysaďte) mezi mladé sazenice nenáročné letničky.

A jak takový prérijní záhon založit?

Aby mohl být založený prérijní záhon v budoucnu opravdu nízkoúdržbový, musíte věnovat dostatečnou pozornost dobré přípravě záhonu před výsadbou.

TIP 5: Připravovanou plochu pro budoucí záhon zkypřete do hloubky zhruba 30 cm (např. kultivátorem nebo zryjte ručně a rozmělněte na jemno motykou). 

Současně prostor důkladně odplevelte. Ideálně alespoň 2krát po sobě s rozestupem 14 dnů.

TIP 6: Pokud se rozhodnete založit prérijní záhon v místě s těžší půdou, doporučuji půdu před výsadbou „odlehčit“ zapracováním dobře uleželého kompostu (alespoň 12 měsíců) a/nebo přimícháním jemného štěrku nebo křemičitého písku. 

Rostliny citlivé na zimní vlhkost u kořenů (např. liliochvostec, kavyl, svíčkovec) to určitě ocení. V opačném případě byste brzy mohli mnoho vysazených rostlin postrádat.

TIP 7: Po rozestavění rostlin v prostoru a jejich vysazení výsadbu zamulčujte minerálním mulčem (štěrk nebo kačírek drobnější frakce – 4 – 8 mm) ve vrstvě silné zhruba 5 cm.

TIP 8: Prérijní záhon můžete založit nejen vysazením sazenic rostlin, ale taky výsevem hotových směsí semen.

Jak se vám představa prérijního výsadby/záhonu ve vaší zahradě líbí?

Zvažujete je?

Pokud ano, jak jste s nimi spokojeni?

Napište mi to do komentářů 🙂

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Mohlo by vás taky zajímat:

Kdy a proč v zahradě sadit „do kopečku“?

  • Zakoupili jste si nový strom/keř.
  • Vykopali jste výsadbovou jámu a vysadili strom/keř a poctivě jste jej zalévali.
  • Vysazený strom/keř ale začal nápadně rychle chřadnout.
  • Strom/keř začal žloutnout, listy byly svěšené.
  • Napadlo vás, že mu asi chybí voda a strom/keř jste raději znovu zalili.
  • Strom/keř uhynul.

Pokud se vám to přihodilo taky, dost možná byla příčinou úhynu rostliny VODA.

Pokud je jí tak akorát, je samozřejmě vítána, její nadmíra ale může být velmi častým nepřítelem mnoha rostlin ve vaší zahradě.

Jak poznáte, že je to i váš případ?

Rostliny dýchají celým povrchem těla a tedy i kořeny nutně potřebují kyslík. Půdní vzduch je tvořen stejnými složkami (plyny) jako vzduch atmosférický. Velkou část kyslíku v půdě vytěsňuje voda, resp. její nadbytek.

Trvalá nebo dlouhodobá přítomnost vody ve výsadbových jámách může vést k poškození kořenů sazenic nedostatkem kyslíku v jejich pletivech (tzv. hypoxie) nebo až k jejich uhynutí, pokud je zcela nedostatečné zásobení pletiv kyslíkem (tzv. anoxie). Kořeny uhynulé vlivem anoxie mají na průřezu všechna pletiva černá.

Nejprve odumírají vlasové kořeny (tzv. kořenové vlášení), rostliny žloutnou, trvale vadnou. Např. u sukulentních rostlin nastává úhyn už během 2 – 3 dnů a je provázený hnilobou. Hynutí stromů nastává po několika týdnech.

Nejčastěji se s tímto problémem setkáte na záhonech nebo v zahradách s těžkými půdami s vysokým podílem jílu (více než 60 %), který hůře propouští vodu.

Malinké částice jílu negativně ovlivňují pórovitost půdy, vodní a vzdušný režim, ale taky obsah živin i živou složku půdy.

TIP 1: Jednoduchý test na určení typu půdy

Pokud nechcete utrácet peníze za rozbor půdy, můžete zkusit tento jednoduchý test pro identifikaci těžkých půd.

Navlhčete hrst zeminy ze zahrady. Zkuste z ní vytvořit váleček o průměru jednoho centimetru. Čím delší váleček se vám podaří vytvořit, tím více jílovitá půda je. Vymodelujete-li váleček, který bez popraskání spojíte v kruh, půda je velmi jílovitá.

Co se děje při nadměrném zadržování vody v půdě při klasické výsadbě?

Pokud do těžší půdy vykopete výsadbové jámy a rostliny do nich vysadíte klasickým způsobem, tedy v úrovni stávajícího terénu, začne se do jam postupně stahovat voda z okolí.

Vysazené rostliny začnou nápadně rychle chřadnout. Na první pohled budou mít příznaky způsobené nedostatkem vody. Příčinou ale bude pravý opak!

Voda v nadbytečném množství způsobuje totiž rychlé odumírání kořenového vlášení, což vede postupně k odumření celé rostliny. 

K těmto případům dochází i při hluboké výsadbě, kdy rostlinu tzv. utopíte do země.

Jak předcházet zbytečnému úhynu rostlin?

V zásadě jsou dvě hlavní cesty, kterými se můžete vydat. 

Buď přizpůsobíte už před výsadbou výběr rostlin podmínkám, které v místě panují. 

Nebo se pokusíte podmínky v místě přizpůsobit nárokům pěstovaných rostlin.

TIP 1I: Přizpůsobte výběr rostlin podmínkám v místě.

Nejjednodušší cestou je nebojovat s přírodou a přizpůsobit se poměrům v místě výběrem správných rostlin.

Sáhnout můžete po rostlinách, které jsou na neustálý dostatek, nebo až nadbytek vody v půdě, zvyklé ze svých přirozených stanovišť v přírodě.

Z trvalek to budou např. někteří zástupci kosatců (např. kosatec japonský, kosatec žlutý, kosatec sibiřský), různé druhy popelivky (zoubkovaná, převalského, sibiřská), tužebník, vrbiny (tečkovaná, penízková, brvitá), kyprej vrbice, darmera štítnatá, blatouch bahenní, puškvorec obecný pro slunečná místa, nebo udatna lesní a čechravy do polostínu. 

U vlhkých, ale ne nadměrně (trvale) mokrých míst je pak sortiment rostlin ještě širší. Jmenovat lze např. sadec, kakost luční, denivky, záplevák, řetězovka viržinská, plamenka latnatá nebo rozrazil viržinský nebo sibiřský.

U dřevin pak bez problémů obstojí vrby, ale také kalina obecná nebo bez černý. 

U vlhkých půd bez stagnující vody je opět výběr o něco větší – tis červený, borovice blatka i kleč, břízy, lípy, platany nebo hortenzie.

TIP 1II: Vysazujte "do kopečku".

Hrozí-li ve vaší zahradě stahující se voda, vysazujte rostliny oproti terénu o trochu výše.

Kořeny tak nebudou po výsadbě zaplaveny vodou a rostlina se tu postupně ujme.

U vyvýšené výsadby dbejte na to, aby spád zeminy kolem kořenového balu byl co nejmírnější. Rostliny koření nejvíce do stran ve vodorovném směru a pokud uděláte „krtinu“, nebudou mít kam kořenit a nebudou zdravé.

První rok po výsadbě dbejte na opatrnou zálivku. Rostliny kontrolujte a zalévejte tehdy, když je zemina kolem suchá. Zalévejte tak, aby byla nasáklá půda rovnoměrně od kmene do celé šířky balu.

Časem navíc budou hlavně vzrostlejší rostliny (stromy, keře) schopny z půdy čerpat přebytečnou vodu, čímž do určité míry upraví vodní režim v této části zahrady.

TIP 1V: Jak jednoduše otestovat, zda a jak hodně bude třeba vyvýšit výsadbu oproti terénu?

K tomu zda a jak hodně vyvýšit výsadbu oproti terénu vám napoví jednoduchý test propustnosti půdy, který provedete ještě před novou výsadbou.  

V místě výsadby vykopejte jámu o velikosti 40 x 40 x 40 cm a nalijte do ní desetilitrovou konev vody. Teď budete sledovat, za jak dlouho se voda do půdy vsákne.

Pokud je voda zhruba do 1 hodiny pryč, je všechno v pořádku a můžete sázet obvyklým způsobem.

Pokud se voda ztratí po delší době než 1 hodina, ale kratší než 3 hodiny, budete muset výsadbu rostlin mírně vyvýšit, tj. vykopat jámu jen poloviční hloubky než je výška květináče nebo kořenového balu. Rostlinu do ní usadíte a zahrnete ji zemí tzv. do kopečku tak, že kolem ní vytvoříte pozvolný spád ze zeminy určené pro danou rostlinu.

Pokud se voda nevsákne ani za 3 hodiny, je vaše půda málo propustná a většina rostlin v ní může zahynout. V takovém případě jámu vůbec nekopejte, jen vytvořte mělký důlek na usazení balu do výše max. 1/3 výšky balu a celou rostlinu kolem dosypejte zemí jako v předchozím případě.

Výhled na nejníže položený kout naší zahrady. Dlouho jsem přemýšlela, jak tady vyřešit věčně podmáčenou těžší půdu po velkých deštích. Nakonec se povedlo a jedním z opatření byla právě bodově použitá vyvýšená výsadba. 

Na daném místě se mi tak daří pěstovat i rostliny, které by zde jinak neobstály – např. rozchodníkovce, nebo svíčkovce. I když po několika letech, kdy už jsou keře a stromy vzrostlejší, se hydrologické podmínky v tomto místě postupně upravily samy. Několik let by tady ale choulostivější rostliny vůbec neměly šanci.

Jak je to s estetikou "kopečkové" výsadby?

Namítáte, že kopečky v záhonech nebudou vypadat esteticky? Právě naopak! 

Pořešíte-li větší část plochy jako vyvýšenou výsadbu, získá prostor na větší plastičnosti a zajímavosti. Dokonce i velmi malé vyvýšení nad terén (cca 30 – 40 cm) udělá s výsledným dojmem hodně.

A i kdybyste tímto způsobem nepojali velkou plochu a postupovali pouze bodově u některých choulostivějších rostlin, nemusíte se bát, že by toto opatření narušovalo pěkný pohled na záhon. Rostliny se velmi rychle rozrostou tak, že jen stěží rozeznáte, kde „kopečky“ vlastně jsou .-)

TIP V: U větších zakládaných ploch můžete podmínky v místě pozitivně ovlivnit už při samotné přípravě záhonu před výsadbou.

Vedle oddrenážování těžce podmáčených půd, které není předmětem tohoto článku, lze situaci zlepšit u těžké jílovité půdy přimícháním kompostu a taky jemného štěrku nebo křemičitého nebo říčního písku.

Jaká opatření (pokud vůbec) realizujete při výsadbě rostlin do těžších jílovitých půd ve svých zahradách vy?
Co se vám osvědčilo?
Díky za sdílení v komentářích k příspěvku 🙂

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Mohlo by vás taky zajímat:

Jak osázet záhon založený na těžších, jílovitých půdách?

Před časem jsem zde rozebírala možnosti při výsadbě suchého slunečného záhonu.

Co však dělat, máme-li co do činění se zahrádkou založenou na těžších půdách s vyšším podílem jílu?

Právě s takovou zahradou jsem se setkala při mé nedávné návštěvě u kamarádky, se kterou aktuálně řešíme dosadbu pět let staré zahrady.

Pokračovat ve čtení „Jak osázet záhon založený na těžších, jílovitých půdách?“

Suchomilný kvetoucí smíšený záhon…

Před pár dny přišla s prosbou o radu na jedné tématické facebookové skupině mladá žena, která si před nedávnem pořídila příměstskou zahrádku.

„Dobrý večer, jdu si pro radu, koupila jsem kousek půdy, ráda by jsem tam měla příměstskou zahrádku, přibude malá bouda. Celý den tam svítí slunce, voda není, bude jen dešťovka, jaké by jste prosím volili květiny. Děkuji.“

Pokračovat ve čtení „Suchomilný kvetoucí smíšený záhon…“