Napravte 10 největších zahradnických chyb a užijte si krásnější, útulnější a zdravější zahradu

Moc rádi listujete u kafíčka v zahradnických časopisech. Brouzdáte se zatajeným dechem nafocenými zahradami na internetu. Kocháte se tou nádherou. A říkáte si, že by vám úplně stačilo, kdyby jednou i vaše zahrada byla sakra alespoň z poloviny taková jako z těch obrázků?

  • Už jste přece věnovali své zahradě vážně dost svého volného času!
  • Ale i peněz. Nakoupili jste už hromadu kytek i stromů.
  • Zalévali i hnojili.
  • Sadili a přesazovali.
  • Stříhali i nestříhali.
  • Studovali, radili se...

Jenže stejně furt máte takový ten neodbytný pocit, "že to není ONO" a "že by to ještě NĚCO chtělo"?

Zvu vás na malou exkurzi po 10 největších zahradnických přešlapech, které v zahradách vídám.

Dost možná mezi nimi najdete minimálně jednu nebo dvě věci, které by se daly ve vaší zahradě změnit k lepšímu. 

20 % změn s 80 % účinkem

Je to těch pomyslných paretovských 20 %, které mají vliv až na 80 % celkového výsledku. To „ono“ nebo „něco“, co by vaše zahrada potřebovala, aby byla krásná, zajímavá napříč různými ročními obdobími, plná života a zdraví.

Na co se tedy máte ve své zahradě zaměřit?

Co patří mezi těch 10 největších zahradnických přešlapů?

Přešlap 1: vysazování rostlin do mulčovací textilie

Trvalky se pod nimi „dusí“ a je omezena i jejich schopnost se rozmnožovat. Pod textilií navíc půda a v ní žijící užiteční živočichové strádají. A začíná v ní být „mrtvo“, protože žížaly nemohou dobře odvádět svou práci. Nesmějte se, to je vážně problém!

Nezřídka se hlavně v těžších, jílovitých a vlhčích půdách naopak pod textilií vytvoří plíseň. Vysazené rostliny pak zahnívají, protože se nemůže snadno odpařovat nadbytečná voda.

Dařit se zde ale může i dalším nechtěným návštěvníkům. Úhlavní nepřítel každého zahradníka plzák španělský tady najde dobrý úkryt pro sebe i nakladená vejce. A potravu hned za dveřmi do „baráku“…

Přešlap 2: nedostatečné množství nebo absence listnatých dřevin a trvalek na úkor jehličnanů a stálezelených dřevin

Trend tzv. „bezúdržbových“ zahrad s sebou přinesl i velkou oblibu stálezelených zahrad plných jehličnanů a dalších stálezelených dřevin.

Takové zahrady mohou být krásné. Působí ale jednotvárně a během roku jsou minimálně proměnlivé. Bývá tak jen otázkou času, kdy vás uklidňující zelená začne nudit.

Zvláštní kapitolou jsou pak zelené „hradby“ z vysazených tújí a cypříšů.

Zahrada, která bude atraktivní po celou sezónu, by tak měla stavět hlavně na listnatých dřevinách (ať už stromech nebo keřích) a trvalkách. Ty představují největší pracanty v zahradě a jsou největším zdrojem její proměny v čase. 

Stálezelené dřeviny mají v zahradě své místo. Ale v podstatně menším rozsahu, než v našich zahradách můžete vidět. Platí nepsané pravidlo, že poměr vysazovaných jehličnanů a listnáčů by měl být zhruba 1:3.

Přešlap 3: "guláš aneb co kdo dal..."

Určitě znáte ten příběh, kdy spolu pejsek s kočičkou pekli dort. Zahradní „guláš aneb co kdo dal…“ je jeho dokonalou zahradní variací. Taky do ní můžete vkládat jen samé dobré věci. Ale výsledek, ten může stát… prostě za houby.

Mnoho různých druhů v malém počtu kusů od každého v zahradě působí roztříštěně. Jednotlivé druhy nemají v záhonu sebemenší šanci vyniknout. A člověk má trochu pocit, jako jako by stál ve skladišti. Zkrátka méně je někdy více.

Přešlap 4: zahradě chybí výška

Ať už máte zahrádku jako dlaň nebo zahradu jako letiště, toužíte-li po útulné zahradě, ve které bude radost pobývat, bez vyšších rostlin se prostě neobejdete.

Zahrada bez stromů nebo vysokých keřů nebo dalších vertikálních prvků třeba v podobě porostlých altánů nebo oblouků a opor pro pnoucí dřeviny, bude v sousedství dalších domů otevřená všem pohledům. A jen stěží v ní najdete alespoň špetku soukromí.

Hlavně ve větších zahradách pak zahradní „vertikály“ pomáhají členit prostor do více funkčních částí, skryjí zrakům to, co je třeba a vnášejí do nich i vítaný prvek tajemství (zahrada tak bude mít nejen „výšku“, ale i „hloubku“).

A snad v každé zahradě oceníte alespoň jeden listnatý strom, který pro vás bude v parném létě nejen zdrojem stínu, ale i příjemného klima, protože ve svém okolí dokáže ochladit vzduch i o tři stupně .-)

Přešlap 5: nevhodné uplatnění rostlin v zahradě

Rostliny vrůstají jedna do druhé. U růží furt bojujete s houbovými nemocemi. Vysazený smrk už zastínil skoro celé okno do kuchyně. A ve vlhké předzahrádce jste už vyhodili pátou várku sazenic levandulí?

Neznáte-li dobře vlastnosti i nároky jednotlivých rostlin, budete odsouzeni k trvalému utrpení při každém pohledu na zahradu. A nebo dlouholetému testování, při kterém některé rostliny „oběhnou“ zahradu i několikrát, než jim najdete to „správné“ místo.

Přešlap 6: podceněná příprava záhonů k výsadbě

To nejprve totálním herbicidem „odstraníte“ veškerý původní travní porost na místě plánovaného záhonu. Pak bez další přípravy půdy (zkypření a odstranění travních drnů s velmi hutným kořenovým systémem) rovnou natáhnete netkanou textilii. Vystřihnete do ní otvory. Zasadíte rostliny do malých jamek. A pak už jen čekáte na zázrak 🙂

Zázraky se dějí. V tomto případě ale jen výjimečně. 

V jamce bývá rostlině „hej“, hůř tomu je, chce-li se rozrůst z jamky ven – pak narazí na „beton“. A prorůst beton, to už je pořádná zkouška houževnatosti .-)

Investice do kvalitní přípravy záhonu před výsadbou se tak rozhodně vyplatí!

Přešlap 7: špatné nakládání s bioodpadem ze zahrady

Spadané listí, ostříhané větvičky, zbytky zeleniny a ovoce, ostříhaná odumřelá nadzemní část trvalek z jarního úklidu – to všechno často končí v plastových pytlích a odváží se ze zahrady pryč.

A místo toho nakupujete pytle se substráty nebo borkovou mulčí.

Při tom je to skvělý vstupní materiál pro výrobu vlastního kompostu nebo štěpky – recyklované přírodní hmoty, která v zahradě dobře poslouží. 

Kompostem můžete každé jaro pohnojit okrasnou i užitkovou zahrádku, v silnější vrstvě ji využijete i jako mulč. Štěpku pak uplatníte k mulčování. Své čestné místo ale najde i jako jedna ze složek připravovaného kompostu nebo jako jedna z vrstev vyvýšeného zeleninového záhonu .-)

Přešlap 8: zahradě chybí "tajemství"

Co je to vlastně zahrada s „tajemstvím“? 

Procházet takovou zahradou je jako číst knihu. Vidíte právě jen ty dvě strany, které zrovna čtete. Další čekají na to, až otočíte list. V dobré knize se s každou další stranou propadáte stále více do děje a nemůžete se dočkat té další.

Se zahradami s „tajemstvím“ to není jiné. Nikdy ji nevidíte celou. Abyste ji poznali, musíte vstoupit a jít stále dál, až kam vás klikaté pěšiny zavedou. V takové zahradě máte velkou chuť objevovat. A pak se na chvíli „zašít“ a ukrýt se tak před zrakem celého světa kolem vás 🙂

Zahrada bez „tajemství“ nemá „hloubku“. Působí fádně a i velká zahrada je pak „přečtená“ během prvních pár desítek vteřin. Ničím vás nepřekvapí, neláká k objevování, ani posezení a nudí.

Přešlap 9: nevhodná péče o rostliny

Nákup zdravých a vhodných rostlin, dobrá příprava záhonu, stejně jako samotné vysazení rostlin představují dobrý základ pro hezkou zahradu.

Nejsou ale zárukou dlouhodobě krásné a zdravé zahrady.

Většina zahradních rostlin bude vyžadovat dříve či později nějakou další péči. Pokud ji zanedbáte, nebo naopak v dobré víře přeženete, může vás zahrada nepříjemně překvapit.

Pozitivně ovlivníte výsledek hlavně dvěma zahradními činnostmi – správným hnojením a jeho načasováním a správně provedeným a načasovaným řezem dřevin.

Přešlap 10: špatné nakládání s trávníkem

Kdy už v české kotlině konečně odzvoní zvonec snu o bezchybném anglickém trávníku, který je v našich klimatických podmínkách tak náročně udržovaný při životě v rozpáleném létě?

Je to nejen nákladné, ale hlavně neekologické i nezdravé.

Mějte přírodu, jejíž jste součástí, trochu víc rádi. Přijměte její zdánlivou nedokonalost – třeba vykvetlou pampelišku, sedmikrásku nebo jetel v trávníku. 

A vyměňte metr, kterým poměřujete její kvalitu. Nepotřebuje téměř žádnou péči, potěší vaše oko, sluší jí to i na talíři a zvládne mnohem lépe i sucho.

A pokud přeci jen toužíte přírodě trochu pomoci, zkuste to s mechanickými pomocníky 🙂 

Poznáváte se aspoň v některých z nich?

Pak nezoufejte a dejte věci do pořádku. Máte teď jedinečnou příležitost vše dobře promyslet a hned v další zahradnické sezóně můžete začít zahradu měnit k lepšímu 🙂

Pro začátek využijte těchto tipů a rad:

  • udělejte malou zahradní inventuru a sesaďte k sobě rostliny do větších stejnorodých skupin alespoň po 3 - 5 kusech (to platí především pro trvalky a nižší keře),
  • trvalky nebo menší keře, které máte pouze po jednom kuse od každého, dokupte a dosaďte v potřebném množství,

Hotovo? Tak pokračujte dál 🙂

  • investujte svůj čas, energii a případně peníze na dobrou přípravu záhonu - dobře jej odplevelte od vytrvalých plevelů, odstraňte travní drny, rozmělněte a případně vylehčete půdu a doplňte živiny,
  • přestaňte už konečně mučit svůj trávník střihem těsně nad zemí a herbicidy a naopak mu dopřejte hlavně během horkých a suchých období větší výšku, aby si dokázal udržet více vláhy.

A konečně:

  • představte si, že jste návštěvníkem své vlastní zahrady. Vstupujete brankou dovnitř zahrady. Vidíte jasně až na její druhý konec a do stran? Nebo naopak zvažujete, kterým směrem se vlastně vydat, abyste mohli prozkoumat všechna tajemná zákoutí své zahrady? Projděte si v klidu celou zahradu a zvažte, kde a jak v ní můžete uplatnit prvek tajemství . I malá zahrada může mít svá "tajemství" - klidné zákoutí skryté zrakům ostatních, malé posezení na lavičce na druhém konci zahrady, růžemi porostlý altánek nebo zadní vrátka, o kterých ví jen ten, kdo je objeví 🙂

A taky mi nezapomeňte do komentářů pod článkem napsat, který z přešlapů se týká právě vaší zahrady nebo se mi pochlubit a poslat e-mailem fotky zahrady před a po úpravách .-) 

Víte i o dalších velkých českých „neřestech“ v zahradách? Svěřte se svými postřehy a pohledem na věc.

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Bez pažitky ani ránu – v kuchyni i zahradě

Šnytlík a kuchyně

Bez pažitky známé také jako šnytlík se neobejde snad žádná česká hospodyňka. U nás třeba nechybí v letní vaječině, ale časté uplatnění najde i na pořádném krajíci chleba s máslem či pomazánkou obloženým rajčetem či zeleninovém salátu 🙂

Oproti cibuli, se kterou ji pojí příbuzenský vztah, pažitka chutná a voní jemněji. Možná i to je důvod, pro ji milují i naše dvě děti. Dokonce tak, že si ji chodí na záhon i samy stříhat 🙂 

Pokračovat ve čtení „Bez pažitky ani ránu – v kuchyni i zahradě“

Tulipány, které chytnou za srdce

Z těchto tulipánků skupiny Viridiflora, pro kterou je typické zajímavé zelené žíhání na okvětních plátcích, jsem unešena.

Vysadili jsme je spolu s naším Jiříčkem loni na podzim do mého mladého „růžového“ kopečku v zahradě a nemohu se na ně vynadívat.

Pokračovat ve čtení „Tulipány, které chytnou za srdce“

Bezobrubníkové zakončení záhonů

Ačkoliv je dneska na trhu celá řada řešení, jak oddělit trávník od plochy záhonu, ráda bych se dneska zastavila u možnosti, o které se u nás tolik nemluví.

Záhon a trávník od sebe nemusíme oddělovat pouze mechanickými zábranami v podobě různých typů obrub (ať už jde o různé druhy plastových obrub, vč. těch tzv. neviditelných, obrub z ocelové pásoviny, betonových tvarovek ad.).

Pokračovat ve čtení „Bezobrubníkové zakončení záhonů“

Proč je „bezúdržbová“ zahrada s mulčovací textilií slepá ulička?

Ať už je jaro v plném rozpuku nebo přichází podzim, mnozí z vás se právě v těchto obdobích pouštíte do realizace svých zahradních plánů v podobě nové výsadby.

Smutná realita

Nezřídka je vidět v takových případech výsadbu do PROBLEMATICKÉ mulčovací textilie (zasypané následně minerálním mulčem nebo borkou). Považuji to za jednu z největších chyb, se kterými se v zahradách potkávám.

Její oblíbenost u nás je dlouhodobá a velmi vysoká. A bohužel ke škodě našich zahrad nejen mezi laiky, ale i mnohými zahradníky.

Dlouho jsem si myslela, že je to tak trochu naše východoevropská specialita. K mému velkému překvapení jsem ale při své letošní jarní návštěvě francouzského venkova v západní části Francie zjistila, že je to podobné i tady.

Setkala jsem se tam dokonce s něčím ještě horším – tkanou mulčovací textilií, která se svou sílou, zpracováním i složením na první pohled velmi blížila nepropustné ploše umělé „hadroviny“…

Jak se v našich zahradách objevily "textilky"?

Osobně vidím příčiny ve dvou hlavních věcech. Lidé jsou leniví. Ale taky marniví. Chtějí toho moc, ale nechtějí pro to mnoho udělat. Chtějí tedy krásné zahrady, pro které by však nemuseli prakticky hnout prstem.

Zázrak zvaný "bezúdržbová" zahrada se rozšířil jako mor

A tak se před mnoha a mnoha lety začaly i naší zemí šířit jako lavina tzv. „bezúdržbové“ zahrady.

Zjednodušeně řečeno zahrady, které staví na jehličnanech a stálezelených rostlinách s minimálním podílem (nebo dokonce absencí) listnatých dřevin a trvalek.

Zato často (paradoxně k výše uvedenému) s vysoce náročným udržovaným „anglickým“ trávníkem… zvláštní je, že tady lidem to množství vynaložené energie, času i peněz vůbec nevadí .-)).

Proč ne listnáče a trvalky?

Protože je tam to listí, co spadne, musí se uklidit, zlikvidovat, někam odvézt… a taky nám dost zanáší ten mulč, který jsme si naaranžovali na ty esteticky nepříliš vzhledné mulčovací textilie. Zkrátka moc práce, listnáče tedy pryč.

U trvalek je to podobné – ono se to taky musí ostříhat, protože i když je to „trvalé“, tak obvykle jenom v zemi, nadzemní část přes zimu uschne a další rok musí narůst nová. A stojíme tedy opět před „problémem“ co s dalším „šustícím“ zahradním odpadem…

Taky není ojedinělý názor, že kolem těch „květů“ se zkrátka musí stále chodit, hlídat, plít a okopávat.

Víme tedy proč, hledáme odpověď jak

Dobrá, postavíme tedy zahradu na jehličnanech a neopadavých listnáčích (čistě hypoteticky, samozřejmě, já takové zahrady navrhnout nedokážu).

Smrky z lesa ne!

Určitě to ale nebudou smrky z lesa, viďte? Dobře víme, že by nám postupem času zabraly velkou část zahrady a možná i vysklily okna v domě (pokud bychom je neuvážlivě posadili jako malé sazeničky příliš blízko budovy).

Takže nejspíš budeme vybírat (kromě stálezelených listnáčů) z velmi pestré nabídky kultivarů jehličnanů. Ty pro nás zahradníci vyšlechtili tak, aby nám několikanásobně nepřerostly dům i zahradu.

Kultivary jehličnanů něco stojí!

To je určitě rozumné. Má to ale jeden malý háček. Takový stromeček už něco stojí. Tedy pokud si ovšem nekoupíte ani ne metrového cvrčka za několik stovek s tím, že to za pár let dožene a vy ušetříte.

Nedožene. Tedy ne za pár let. Počítejte spíš pár let krát pět, aby vám stromek přerostl alespoň plot. Ano, trvá to. Je to daň, kterou platíme za to, že příslušný stromeček poroste v rozumných proporcích adekvátních našim malým zahradám.

A proto ta vysoká cena, pokud se rozhodnete, že si tu dobu čekání na krásnou zahradní kulisu o něco zkrátíte. O ten vzrostlý strom se totiž celou tu dobu v okrasné školce někdo musí starat.

Takže deset let s malým cvrčkem za pár stovek. To je docela děsivá představa, která se nám asi nebude moc líbit. Navíc se nám v souvislosti s tím dere na povrch ještě jeden malý (no spíše velký, když jsme u té bezúdržbovosti) problém.

Prázdný záhon, co s ním?

Máme záhon o několika desítkách metrů čtverečních, které snad jednou vyplní krásné jehličnany a stálezelené keře.

Tahle výsadba ale potřebuje svůj čas… a taky peníze. Co však s obrovskými prolukami mezi vysazenými rostlinami? A to je ten „malý velký“ problém, který musíme u „bezúdržbových“ zahrad bez těch „náročných“ listnatých dřevin a trvalek nějak vyřešit…

Ale kdo hledá, ten najde!

Můžeme tedy udělat dvě věci (pokud jsme svůj sen nevzdali a stále toužíme po té „bezúdržbové“ zahradě, o které jsem psala výše).

Doženeme to kvantitou! Proč si místo jednoho vzrostlého stromu za pět tisíc nepořídit raději DESET cvrčků za desetinu ceny, viďte? Prázdná plocha záhonu se tak více vyplní a my máme na co koukat (ano, jsou to stále cvrčci, ale aspoň je jich víc :-))

Zda se nám později do zahrady jednou všechny pohodlně vejdou, až konečně vyrostou (věřte mi, nevejdou), je v této chvíli naprosto podružná záležitost. Však ale bude dost času to ještě vyřešit .-)

A nebo?

"Záchrana" v podobě mulčovací textilie

Ano, je to tak. Na scénu přichází (skoro) všemi opěvovaná mulčovací textilie. Ona to zařídí, abychom se nemuseli trápit a velké plochy naší „bezúdržbové“ zahrady donekonečna plít, než se stromy rozrostou.

Nevypadá moc hezky. Ale i na to najdeme řešení. Jsme přeci šikuláci .-) Takže mulčujeme – nejčastěji minerálním mulčem (štěrk, kačírek) nebo borkou jehličnanů. 

A víte co? Nejlepší bude, když to teď pěkně všechno spojíme dohromady!

1. pěkný kultivar jehličnanu (velký či malý, podle stavu peněženky a ochoty čekat),

2. nekonečně dlouhá role mulčovací textilie,

3. mulč (k němu je to na další příběh a už tento je dost dlouhý, tak někdy příště).

Tři výše uvedené položky budete potřebovat u „bezúdržbové“ zahrady vždycky. Protože i když u prvního bodu zvolíte variantu „velký“, bude vás to stát u větších ploch tolik peněz, že si nebudete moci zpravidla dovolit vytvořit „plnou výsadbu“ bez proluk v záhonu. Takže body 2 a 3 budou i v tomto případě nezbytností.

Rozum v hrsti

To je jeden z mnoha důvodů, proč mne „bezúdržbové“ zahrady nechávají chladnou. Nemám nic proti jehličnanům a nemám nic proti stálezeleným listnáčům. Mám je ráda jako všechno živé, co v přírodě roste.

… Jenže… jenže tam to roste trochu jinak, než jsme to vykoumali my lidé. Aspoň co já si pamatuji…

Myšlence "bezúdržbové" zahrady nevěřím.

Jsem přesvědčena, že „správná“ zahrada nemá být postavena pouze na jehličnanech a stálezelených dřevinách. Potřebuje větší podíl listnatých dřevin a trvalek.

Ty nám mj. mohou PŘIROZENĚ pomoci řešit výše nastíněné nedostatky „bezúdržbových“ zahrad. Rostou totiž zpravidla podstatně rychleji než kultivary jehličnanů.

Opomenout však nesmíme ani další benefity, které s sebou takové řešení přináší. Patří mezi ně hlavně podstatně větší proměnlivost (a tedy i atraktivita) výsadby v čase nebo ekologický aspekt spojený s užitečným hmyzem i ptactvem, který se pak v dobrém promítne zpět do zdraví naší zahrady.

Stejně tak jsem odpůrcem širokého využívání mulčovacích textilií ve výsadbách.

Přijde mi to jako obrovský omyl a šlápnutí vedle. Omyl, kterého jsme se sami dopustili před lety při zakládání naší vlastní zahrady. Tehdy jsme podlehli tlaku okolí (i odborného) a použili ji.

Rostlinám, užitečným živočichům v půdě, ani samotné půdě zkrátka nesvědčí.

Dnes už je naštěstí až na malé výjimky (např. v okolí vyvýšených zeleninových záhonů pod kačírkem nebo pod některými stromy, kde se špatně „dobývá“ zpět) naše výsadba bez textilie a zahradě to prospívá.

Funkci mulčovací textilie víc než dobře nahradí „zelený“ mulč v podobě podrostu z nižších keřů a hlavně trvalek.

Jak to tedy dělat lépe?

TIP 1:

Už při plánování budoucí podoby záhonu myslete nejen na jehličnaté stromy a stálezelené listnáče, ale i na kvetoucí listnaté keře a trvalky.

TIP 2:

Zvažujete-li pořízení nějakého hezkého kultivaru jehličnanu, investujte do vzrostlejšího stromu

TIP 3:

Před samotnou výsadbou záhon důkladně připravte. Nepodceňujte odplevelení vytrvalých plevelů. Čím víc energie vložíte do přípravy záhonu, tím snadnější bude jeho následná údržba.

TIP 4:

Pořiďte si kompostér a štěpkovač a vyrobte si ze zahradního odpadu (spadané listí, štěpka z větví z ořezu listnáčů) spolu s vhodným kuchyňským odpadem a posekané trávy své vlastní přírodní hnojivo pro pěstování rostlin v zahradě a/nebo přírodní mulč

Všechna hmota se tak postupně vrátí zpět do půdy a žížaly a spolu s nimi i vysazené rostliny pak budou blahem bez sebe 🙂

TIP 5:

Nezapomeňte ani na další vhodnou formu mulče na volné plochy pod i mezi vysazenými dřevinami nebo vyššími trvalkami – „zelený“ mulč v podobě podrostu z nižších keřů a hlavně nízkých trvalek.

Neopakujte zbytečné chyby

Ačkoliv jsem tento příspěvek psala s lehkou ironií, jsem si vědoma, že mnoho lidí (stejně jako my kdysi) věří, že své zahradě koupí mulčovací textilie prokazuje službu. Nežijeme ve vakuu a když něco dělá celé široké okolí kolem nás, není vždycky jednoduché postavit si hlavu a razit jiný přístup.

I proto vznikl tento článek. Neopakujte prosím zbytečně stejnou chybu.

A jak předejít chybám při nákupu rostlin do zahrady, se dozvíte v ebooku „10 největších chyb, kterých se dopouštíme při nákupu rostlin do okrasné zahrady“.

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Letničky (skoro) bez práce?

Tradiční letničkový záhon

Letničkové výsadby bývají často spojovány rovnítkem s vysokými nároky. To dokáže odradit nejednoho majitele zahrad. Kromě každoroční nutnosti časově náročné výsadby, která se u větších ploch při použití kupovaných sazenic může prodražit, jim musíme dopřát dostatečnou a pravidelnou zálivku a také kvalitní půdu s dostatkem živin. Není divu, když na to, aby upoutaly naši pozornost, mají jen jednu zahradnickou sezónu.

Letničkové záhony i bez práce?

Ne vždy tomu však musí být. Alternativou tradičních letničkových výsadeb mohou být letničkové záhony s přímým výsevem nenáročných letniček. Ty se nám prezentují po celé své vegetační období v podobě atraktivního květinového záhonu i s minimálním úsilím.

Pokračovat ve čtení „Letničky (skoro) bez práce?“

Pěstování zeleniny, které by vám záviděly i vaše babičky

Bejvávalo dobře

Když jsem byla malá a bydlela na sídlišti, navštěvovala jsem často svou babičku v jejím domku s menší zahradou na okraji města. Její zahradu tvořila typická menší předzahrádka s dlouhým úzkým záhonem ve tvaru písmene „V“. V něm téměř bez přestání okopávala a plela do řady vysazené růže a karafiáty. 

Hlavní pozornost ale babička věnovala v zahradě její o poznání větší užitkové části. Vedle několika zákrsků jabloní a meruněk měla vzrostlou třešeň a hrušeň.

A taky nekonečné řádky brambor, mrkve, petržele, cibule… okurek nebo rajčat. Ani v tom se babiččina zahrádka příliš nevymykala tehdejšímu průměru..

Návrat užitku do zahrad

Po delší „porevoluční“ odmlce vyplněné „čistokrevně“ okrasnými zahradami se k užitkové zahradě pomalu a rádi vracíme zpátky.

Dost možná je to i váš případ:

  • Chcete připravovat chutné pokrmy z kvalitní zeleniny, ovoce a bylinek.
  • Smrdí vám kupované české i dovážené produkty "tradičního" zemědělství.
  • Marně hledáte známou chuť mrkve nebo rajčete tam, kde nikdy nebyla a nebude.
  • Baví vás představa produkovat něco sami a dokázat tchýni/tchánovi, že i vy to dáte levou zadní!
  • Chcete vašim srdíčkům, které milujete nade vše, ukázat i jiný svět než jen ten, který znají z počítačů, televizí nebo chytrých telefonů.

Na výsluní se tak dostávají nejen menší farmáři a pěstitelé, strejda z vesnice, ale hlavně vlastní zahrádka (pokud ji ovšem máte).

Proč ale tyhle krásné představy tak často brzy vezmou za své?

  • Máte ještě v živé paměti, jak se každý týden dřelo s babičkou na poli.
  • A pak se tři měsíce v kuse zavařovalo, mrazilo a sušilo.
  • Díky předchozí zkušenosti vás jímá hrůza z toho, jaké to budou zase hrozné galeje a otrava.
  • Hlavně žádná pole, u kterých člověk nedohlédne konce! Pěstovat vlastní zeleninu samozřejmě chcete, ale už jen pro radost, potěšení a zpestření jídelníčku.
  • A ruku na srdce - dost možná se i stydíte, že vám ten užitek "pokazí" dojem z uhlazenější části vaší zahrady.

Dříve se užitková od okrasné části zahrady (pokud byla) celkem striktně oddělovala. To ale vůbec není nutné!

Řešením mohou být vyvýšené zeleninové záhony.

Pokud jste se našli v předchozích bodech a toužíte po alespoň malém ráji nabitém užitkem, budou pro vás tím pravým ořechovým vyvýšené zeleninové záhony.

Jsou názornou ukázkou zahradního prvku, který vám pomůže nejen zajistit užitek, ale současně nenaruší pěkný výhled do okrasných částí zahrady. Jste-li navíc pěstitel-srdcař, může se stát „okrasná“ užitková zahrádka dokonce jejím středobodem. 

Že nevěříte? Pak navštivte některou z kuchyňských nebo klášterních zahrad vybudovaných u zámků. Pro začátek si zkuste udělat výlet třeba do jihomoravských Valtic.

Proč by vám pěstování zeleniny ve vyvýšených záhonech záviděly i vaše babičky?

  • Na vyvýšené zeleninové záhony najdete bez problémů místo i v malé zahradě.
  • Jsou velké tak akorát na pěstování zeleniny pro radost 🙂
  • Bude se vám na ně dobře koukat - působí po celou sezónu upraveně.
  • Můžete je tak bez obav umístit i blízko domu, terasy, zahradního posezení.
  • Zeleninu, případně bylinky tak budete mít hned při ruce.
  • Zelenina v nich poroste jako divá. Díky vyšší teplotě půdy v nich nejen rychleji klíčí a roste, ale taky dozrává. Nejšťastnějšími obyvateli budou plodová a košťálová zelenina s vysokými nároky na živiny.
  • Navíc můžete pěstovat zeleninu i v místech, kde není kvalitní zemina - záhony poskytují rostlinám bohatou nabídku živin.

Tím ale výčet pozitiv nekončí. Vyvýšené záhony oceníte i v případě, že:

  • vás často při delším zatížení bolí záda - vyvýšené záhony se vám budou dobře udržovat v příjemnější poloze,
  • bojujete každoročně s nenažranými plži, pro které představují větší výzvu než klasický nízký záhon,
  • si každý rok na jaře (případně i na podzim) lámete hlavu s tím, kam s bioodpadem nebo vyzrátým kompostem z kompostérů - obojí totiž skvěle zužitkujete jak při zakládání záhonů, tak při budoucím doplňování jejich obsahu.

Že si takový vyvýšený záhon taky na svou zahradu pořídíte?

Pak vám budu ráda průvodcem při jejich výrobě 🙂

Z čeho vyvýšené záhony vyrobit?

  • Dřevo (nejčastěji ve formě desek nebo fošen, ale taky hranolů, kulatin a palisád).
  • Různé druhy přírodního nebo upravovaného kamene.
  • Kov.
  • Proutí.
  • Gabiony.
  • Cihly.

Pro účely naší zahrady jsem se rozhodla pro výrobu dřevěných vyvýšených záhonů. Použili jsme konkrétně silné dřevěné fošny ze smrku

Představují dobrou kombinaci ceny a estetického a praktického hlediska (jejich výroba vám nezabere mnoho času, dají se snadno demontovat a přesunout jinam a hodí se do každé zahrady).

Jaká je ideální velikost?

Aby se vám o zeleninu v záhonech dobře pečovalo, doporučuji šířku kolem jednoho metru (tak, abyste se ze dvou delších stran záhonu dostali pohodlně do středu záhonu).

Délka záhonu pak může být libovolná.

TIP 1: Nezapomeňte při zvažování umístění záhonů i na potřebný provozní prostor v jejich bezprostřední blízkosti

Počítejte tak s volnou plochou minimálně 50 – 60 cm kolem všech stran záhonu.

Co budete potřebovat na výrobu vyvýšených záhonů ze dřeva?

  • 4 smrkové fošny s tloušťkou alespoň 4 cm a šířkou 20 cm (po ohoblování). Délka bude záviset na zvolené velikosti záhonu.
  • 4 smrkové hranoly velikosti 5 x 5 cm a délce 60 cm (délka odpovídá doporučované výšce záhonů).
  • Spojovací materiál - vruty.
  • Tzv. králičí pletivo s malým okem (13 mm) o velikosti mírně větší než plocha dna záhonu.
  • Tzv. nopová folie na vyložení vnitřních stěn záhonu.
  • Přírodní olej nebo jiný ochranný nátěr na dřevo.
  • Vrtačka a sešívačka na připevnění nopové folie k dřevěným stěnám záhonu.

TIP 2: Chcete-li ušetřit, zkuste se v okolí poohlédnout po nejbližší pile. Při nákupu materiálu (fošny a hranolky) tady můžete oproti nákupům v hobby marketech i některých dřevoprodejích výrazně ušetřit. 

Podobně u spojovacího materiálu ušetříte rodinné pokladničce peníze při nákupu na váhu v železářství. V hobby marketech bývá tento materiál výrazně dražší.

TIP 3: Králičí pletivo seženete v železářských potřebách, nopovou folii pak ve stavebninách.

V našem modelovém příkladu záhonu o velikosti 100 cm (resp. 108 cm při montáži dle přiloženého nákresu) x 150 cm a výšce 60 cm to bude znamenat:

  • 6 fošen o délce 1,5 m,
  • 6 fošen o délce 1 m,
  • 4 hranoly o délce 60 cm,
  • králičí pletivo o velikosti 160 x 120 cm,
  • 5 - 5,2 m nopové folie o šířce 60 cm.

Jak postupovat při výrobě vyvýšených záhonů?

1. Příprava terénu – vykopejte na budoucí ploše pro vyvýšený záhon asi 20 cm hlubokou jámu, která bude o pár centimetrů na každé straně menší než půdorys budoucího záhonu.

2. Vybranou zeminu a drny si uložte bokem pro pozdější použití.

3. Sestavte na připravené ploše rám vyvýšeného záhonu:

  • nejprve z vnější strany spojte vruty podélné a postranní fošny k rohovým hranolům,
  • spodní patro pak umístěte tak, aby rohy rámu byly vně připravené jámy,
  • z každé strany záhonu budou nad sebou přivrtány k rohovému hranolu vždy tři fošny,
  • dno vyvýšeného záhonu vyložte tzv. králičím pletivem - zabrání hlodavcům, aby do záhonu pronikali zespodu, po stranách jej ohněte asi 10 - 20 cm vysoko, aby si nenacházeli postranní uličky.

4. Ochrana dřeva:

  • Jako ochranu proti vlhkosti vyložte vnitřní stěny dřevěných vyvýšených záhonů tzv. nopovou folií (používá se ve stavebnictví). Přiloží se nopky či bublinkami tak, aby směřovaly ke dřevu - umožní dřevu větrat a zpomalí hnijící procesy. Dno ale nevykládejte, abyste nezabránili přístupu užitečným žížalám.
  • Ke zvýšení trvanlivosti dřevěných vyvýšených záhonů pomůže i podložení rohových hranolků kameny nebo betonovými dlaždicemi.

5. Vyplnění konstrukce – viz následující text.

6. Finální úprava okolí záhonů a ochrana vnějších stran dřevěné konstrukce:

  • Okolí vyvýšených záhonů zamulčujte. Využít můžete jak minerální mulč v podobě štěrku či kačírku, tak přírodní mulč např. v podobě štěpky. Dobře poslouží i dlaždice. Je to praktičtější řešení než složité vyžínání nebo vysekávání trávy mezi záhony.
  • Dřevěnou konstrukci doporučuji po sestavení natřít, přispějete tím k prodloužení její životnosti - vedle průmyslově vyráběných nátěrů a lazur můžete použít i nátěr různými druhy přírodních olejů, které však musíte po čase zopakovat.

Chcete ze záhonů vytěžit maximum?

Pak při přípravě výplně záhonů dodržujte doporučenou skladu i její pořadí:

  • Spodní vrstvu (tj. hned po králičím pletivu) by měl tvořit hrubě nasekaný materiál (hrubé větve a pařezy),
  • nad ní přijde vrstva travních drnů obrácených "vzhůru nohama",
  • na ně navrstvěte jemné větve, chvojí, zahradní štěpku ap.,
  • na řadu přichází směs hrubě rozloženého kompostu, slámy a listí, přidat můžete i chlévskou mrvu,
  • a jako poslední, nejvýše uloženou vrstvu připravte směs zahradní zeminy a prosátého kompostu.

TIP 4: Pokud chcete ve vyvýšených záhonech pěstovat i popínavé užitkové plodiny jako fazole, hrášek, okurky hadovky ap., doplňte dřevěný základ ještě o vertikální oporu.

Tu naši jsme vyrobili ze tří dřevěných hranolů spojených do základu. Mezi ně jsme pak navázali osnovu z polystyrenové šňůry.

Přikládám taky malé ohlédnutí za začátky vyvýšených záhonů u nás

Pokud dáte zelenině ve vyvýšených záhonech ve své zahradě zelenou, přeji vám bohatou úrodu a radost z vypěstování vlastní chutné a zdravé zeleniny.

Nezapomeňte se se svými výtvory i výpěstky pochlubit a podpořit ostatní. Zašlete mi fotky na kontaktní email nebo je jednoduše vložte na fanpage kvetoucí zahrady 🙂

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Ohniště v zahradě

Podle odhadů vědců si člověk oheň podmanil už před více než 790 tisíci lety a některé zdroje uvádí dokonce i starší data.

Ať tak či onak je to skutečně velmi dlouhá doba, během níž našel člověk pro oheň celou řadu využití, od zdroje tepla a světla, prostředku k obraně, přes využití při přípravě pokrmů až po výrobu dalších produktů různého charakteru.

Pokračovat ve čtení „Ohniště v zahradě“

Kvetoucí zahrada není utopie

Nejhezčí na mé práci je, když mohu být u toho a na vlastní oči vidět, jak se postupně plán uvádí v život a naplňuje se představa o pěkné, zdravé a útulné zahradě.

Ne vždy se to ale vzhledem k velké vzdálenosti, která mne od řady mých klientů a jejich zahrad dělí, podaří. Pak jsem vděčna za bohatou fotodokumentaci, kterou se mi tu a tam někdo pochlubí. Toto ale není ten případ.

Změny v rekonstruované mladé zahradě po dvou a půl letech od jejího založení

Tuto rodinnou zahradu v podhůří Beskyd jsme spolu již před více než rokem navštívili.  Letos, v druhé polovině června, jsem se opět vrátila po dvou a půl letech „na místo činu“, abych se podívala, jak se jí daří.

Pokračovat ve čtení „Kvetoucí zahrada není utopie“

Záhony na kopečku

Zhruba před půl rokem jsem dostala příležitost spolupracovat s majitelkou jedné slovenské zahrady v malé vísce poblíž západních hranic. Když mi poslala v úvodu několik fotek z již realizované části zahrady, napadlo mne, čím bych mohla být v takové zahradě prospěšná.

Ukázalo se, že má paní majitelka poměrně velké pole působnosti a své okrasné záhony tak chce rozšířit i dál, do vrchní části zahrady, která je ve svahu.

Pokračovat ve čtení „Záhony na kopečku“