Bez pažitky ani ránu – v kuchyni i zahradě

Šnytlík a kuchyně

Bez pažitky známé také jako šnytlík se neobejde snad žádná česká hospodyňka. U nás třeba nechybí v letní vaječině, ale časté uplatnění najde i na pořádném krajíci chleba s máslem či pomazánkou obloženým rajčetem či zeleninovém salátu 🙂

Oproti cibuli, se kterou ji pojí příbuzenský vztah, pažitka chutná a voní jemněji. Možná i to je důvod, pro ji milují i naše dvě děti. Dokonce tak, že si ji chodí na záhon i samy stříhat 🙂 

Pokračovat ve čtení „Bez pažitky ani ránu – v kuchyni i zahradě“

Pozdně jarní kouzlení s nůžkami, které budete milovat

Ještě více květů a upravenější zahrada

Dnes vás naučím jedno malé zahradnické kouzlo s nůžkami. Budete ho milovat, protože vám přinese do zahrady květy po delší dobu a zajistí upravenější zahradu.

Pokračovat ve čtení „Pozdně jarní kouzlení s nůžkami, které budete milovat“

Letos budou…

… okrasné česneky na naší zahradě kvést opravdu vydatně. Tedy aspoň doufám. Loni se těsně před rozkvětem o likvidaci téměř všech květů postarala starostlivá Viki, která byla přesvědčena o tom, že to škaredé „zelené“ se mi do celkové koncepce zahrady vůbec nehodí 🙂

Pokračovat ve čtení „Letos budou…“

Jak se v zahradě obejít bez mulčovací netkané textilie?

Posledně jsem lámala pomyslnou hůl nad mulčovací netkanou textilií v okrasných (a obzvlášť) trvalkových záhonech. A rovněž slíbila, že vám přinesu i tipy, jak to dělat jinak.

Tedy jak ji (lépe) nahradit, abyste v záhonech minimalizovali množství plevele a pomohli zejména v horkých letních měsících udržet tolik potřebnou vláhu.

Dnes bych se ráda zastavila u jedné velmi efektní možnosti, která je mému zahradnickému srdci nejbližší.

(more…)

Zlomila jsem nad ní hůl…

… definitivně a natrvalo. 

Černá mulčovací netkaná textilie z polypropylenu, jejíž kusy teď na jaře postupně vytrhávám z pod minerálního mulče (kačírek) v trvalkových partiích. 

Už u nás zůstane maximálně v místech osázených jen keři či stromy, pokud se mi ji nepodaří odstranit.

Jak to chodí s mulčovací textilií v praxi?

Každý rok na jaře jsem pracně obstřihávala kolem většiny trvalek větší otvory, aby se mohly dobře rozrůstat. Letos jsem se rozhodla vytahat ji úplně všechnu a mulč od zeminy ničím neoddělovat i za cenu, že by částečně mohlo dojít k jeho promíchání s půdou.

Jaké pohnutky mne vedly k návratu ke starým dobrým časům?

Trvalky "se dusily"

Zejména dlouhodobé pozorování na vlastní zahradě. Hlavně trvalky rozrůstající se podzemními oddenky se pod plachetkou doslova dusily a nemohly se přirozeně rozrůstat.

Ale i „krčky“ větších trsovitě se rozrůstajících trvalek bylo třeba rok od roku stále více uvolňovat. A trvalky s nadzemními oddenky by pro změnu zase ocenily přímý kontakt se zeminou pod sebou

Omezená možnost rozmnožování trvalek samovýsevem

Pokud jde o trvalky, které se běžně dobře přesévají (rozmnožují samovýsevem), pak nové sazeničky vzešlé ze semen mají poněkud ztíženější podmínky k zakořenění. Ale ta chuť do života je někdy tak velká, že se řadě z nich po čase podaří prokořenit i skrz tu textilii, podobně jako tomu je u náletového plevelu).

Pozorování doplnilo vyhledávání dalších zkušeností a informací k problematice u českých i zahraničních zahradníků a potvrzení potvrzeného.

Absence nebo minimální půdní život pod textilií

Žížaly, které se starají o dobré prokypření půdy a transport živin do hlubších vrstev půdy v záhonu, se soustředily pouze do uliček těsně pod textilií. V některých místech (zejména těch vlhčích a jílovitějších) se pod textilií časem dokonce vytvořila plíseň.

Vhodné prostředí pro škůdce

A na základě komentáře Stáni doplňuji i další problematický aspekt spojený s použitím mulčovací textilie – ta totiž představuje pro úhlavního nepřátele každého milovníka zahrad – plzáka španělského.

Bezva příbytek skoro jako ve čtyřhvězdičkovém hotelu, pod textilkou je tak krásně teploučko, vlhko, nerušený klid a hromada potravy hned u vchodu do domu….

Ale vždyť je používají i zahradníci!

Jistě, stále kolem sebe pozoruji většinu zahradních realizací, které se bez mulčovací netkané textilie neobešly.

Nevím, do jaké míry to byl spíše požadavek v problematice méně orientovaných majitelů zahrad. A v jaké naopak poučených, leč lobbingem výrobce ovlivněných zahradníků.

Ale boom použití netkaných textilií i v záhonech, v nichž se rozrůstá velké množství trvalek, ale podle mého názoru stále nekončí.

Máte mulčovací textilií "obkrouženou" půlku zahrady a začali jste taky váhat, zda to byl dobrý nápad?

Nebo jste se právě chystali založit nový záhon a mulčovací textilie byla na prvním místě nákupního seznamu?

Pojďte se se mnou podívat na důvody, o které je uplatňování tohoto materiálu jeho lobisty opíráno a protiargumenty, které naopak hovoří proti jeho použití.

Důvody proč NE/používat mulčovací textilii v záhonech

Co říkají propagátoři mulčovacích textilií a jaká je realita?

  • Textilie je vodopropustná, umožňuje přístup vody a vzduchu.

    ALE znesnadňuje užitečnou kypřící činnost žížal, znesnadňuje rozvoj kořenového systému a přirozenou rozmnožovací schopnost trvalek.
  • Zabraňuje prorůstání plevele.

    TO NENÍ TAK ÚPLNĚ PRAVDA. 

    Úporné plevely (pokud nebyla před výsadbou provedena kvalitní příprava půdy a odplevelení) dokáží časem prorůst i skrz netkanou textilii. Jejich likvidace je tak následně ještě složitější, než kdybyste netkanou textilií úplně vypustili. 

    Podobně netkanou textilií neuchráníme záhon ani před tzv. náletovým plevelem. Jeho semínka se dokážou uchytit i na ní. 

    Pokud necháte na čas záhon chvíli bez dozoru, dovedou vitálnější jedinci prorazit netkanou textilii skrz dolů a opět pro vás bude jejich následná likvidace o dost náročnější než bez použití netkané textilie.
  • Zabraňuje přehřívání, omezuje odpařování vody a vysoušení půdy obzvláště v kombinaci s mulčem.

    ANO, ale ne vždy je to žádoucí. 

    Platí to hlavně pro těžší, jílovité půdy po větších deštích nebo po zimním tání většího objemu sněhu či trvale podmáčené půdy. 

    Jejich zakrytí netkanou textilií přináší díky zpomalenému odpařování už tak vlhké půdy spíš kontraproduktivní výsledky (zahnívání rostlin v půdě, tvoření plísně pod textilií).
  • Šetří váš čas při péči o rostliny. 

    ANI TO NENÍ TAK ÚPLNĚ PRAVDA, jak je z výše uvedeného patrné .-) 
  • Textilie se pokládá přímo na půdu, kde brání růstu plevele bez použití herbicidů. 

    NAOPAK často nastává situace, kdy lidé nejprve totálním herbicidem odstraní veškerý původní travní porost na místě budoucího záhonu a pak bez další přípravy půdy (zkypření, odstranění travních drnů s velmi hutným kořenovým systémem) rovnou natáhnou netkanou textilii a zasadí rostliny do malých jamek a čekají na zázrak. 

    V jamce bývá rostlině "hej", hůř tomu je, chce-li se rozrůst z jamky ven - pak narazí na "beton". 

    Zato mnohým plevelům se daří i v hutných půdách velmi dobře a své místo "na slunci" si najdou i přes nataženou netkanou textilii. 

    A co  pak udělá náš malý zahradník toužící po krásné zahradě bez plevele, když plevel nejde z textilky snadno vyrvat ven?... Sáhne po totálním herbicidu, aby se jej s definitivní platností a jednoduše zbavil. 
  • Je opakovaně použitelná. 

    Kde si myslíte, že skončila všechna ta vytrhaná netkaná textilka z naší zahrady?... .-)

Přesvědčila jsem vás? Co dál?

Pokud nechceme skončit tam, kde přestaly naše babičky a prababičky (tj. s věčně ohnutými zády a kopačkou v ruce nad záhony, což je jedna z možností, která si jistě i přes svou náročnost najde hodně svých příznivců), budete se přirozeně pídit po dalších možnostech.

Člověk je tvor pracovitý, ale občas si prostě potřebuje i trochu „odfouknout“ a dát nohy na stůl 🙂

Tak o nich zase někdy příště .-)

A do té doby, napište mi, prosím, jaký je váš názor na používání netkaných textilií v okrasném trvalkovém záhonu a jaké jsou vaše osobní zkušenosti s tímto materiálem.

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Lupina vlčí bob

Znáte ji? Lupina, vlčí bob (Lupinus) … Dřív se bez nich neobešla snad žádná zahrádka našich babiček. A znovu se dostávají na výsluní.
 
Existují desítky barevných variací a na rozdíl od těch v přírodě planě rostoucích, jejichž semena jsou silně jedovatá.
 
Požití i malého množství (literatura uvádí asi deset kusů) způsobuje silnou nevolnost a halucinace, šlechtěné lupiny mají obsah nebezpečných alkaloidů zanedbatelný.
 
Rostlina je velmi dekorativní nejen mohutným květenstvím, ale také svými listy, které jsou velmi pěkně tvarované.

Pokračovat ve čtení „Lupina vlčí bob“

Jak založit květinové záhony kolem plotu

Na můj druhý blog, kde soustředím příspěvky zejména o mém tvoření, mi napsala Jindra s prosbou o radu.

„Mám zahradu a chci si založit květinové záhony kolem plotu. Ale taky trochu odclonit pohled od sousedů. Poradíte prosím, jak takový záhon vůbec založit? Doteď je tam jen trávník. A taky co vysadit? Sluníčko mi tam svítí celý den. Ráno vychází z levé strany a zapadá napravo. Budu moc ráda za radu.“

Pokračovat ve čtení „Jak založit květinové záhony kolem plotu“

Sadec skvrnitý…

… možná řada z vás zná z toulek přírodou. Vysadíte-li do zahrady jeho kultivar „ATROPURPUREUM“, bude vás těšit jako 150 až 200 centimetru vysoká dominanta záhonu svými nachovými až purpurově červenými květenstvími. Ta jsou velká 15-20 cm a po rozkvětu jsou oblíbenou pastvou pro motýly.

Pokračovat ve čtení „Sadec skvrnitý…“

Smíšený záhon trvalek a hlízovin

… nám může v zahradě ještě více rozšířit délku a intenzitu kvetení v době, kdy kvetení řady trvalek polevuje. Jen je třeba počítat s nutností vyjmutí hlíz z půdy před zimou a uchování v bezmrazé a suché místnosti do jara.

Pokračovat ve čtení „Smíšený záhon trvalek a hlízovin“