Bez pažitky ani ránu – v kuchyni i zahradě

Šnytlík a kuchyně

Bez pažitky známé také jako šnytlík se neobejde snad žádná česká hospodyňka. U nás třeba nechybí v letní vaječině, ale časté uplatnění najde i na pořádném krajíci chleba s máslem nebo pomazánkou obloženým rajčetem nebo zeleninovém salátu 🙂

Oproti cibuli, se kterou ji pojí příbuzenský vztah, pažitka chutná a voní jemněji. Možná i to je důvod, proč ji milují i naše dvě děti. Dokonce tak, že si ji chodí na záhon i samy stříhat 🙂 

TIP 1: Jedlé jsou nejen listy pažitky, ale i její květenství

Jedlá je nejen nať, ale i květenství pažitky, které můžete použít i jako dekoraci různých jídel. Vůbec tedy nevadí, když vám pažitka vykvete .-) Navíc to, co nesníte, může i dál zdobit bylinkový, ale i trvalkový záhon.

Pažitka v trvalkovém záhonu

Sama mám proto vysazeno několik trsů pažitky i v okrajových částech trvalkového záhonu poblíž terasy. V této době je pažitka mimořádně krásná.

Kvete poměrně dlouho, od května až do srpna.  

A v záhonu si dobře rozumí i s o něco většími květenstvími okrasných česneků, nad jejichž vysazováním v okrasných záhonech se dnes už nikdo nepozastavuje.

Chcete-li tedy nenáročnou nižší trvalku, zaběhněte si do zahradnictví pro pažitku .-) Já s ní automaticky odcházím domů po každé své návštěvě zahradnictví 🙂

TIP 2: Chcete ušetřit a vysadit větší množství rostlin najednou? Stačí rozdělit velký trs pažitky do několika menších, dobře se ujmou i docela malé trsy o průměru kolem 2 centimetrů.

Nektar z květenství pažitky je oblíbenou pochoutkou včel. Vysazením většího počtu rostlin ve své zahradě tak uděláte něco nejen pro sebe (pažitka je považována za velmi zdravou), ale i pro přírodu ve svém okolí.

A otázka na závěr? Kolik trsů pažitky ve své zahradě máte a kde u vás "bydlí" - mezi ostatními bylinkami, v užitkovém zeleninovém záhonu... nebo našla místo i v trvalkovém záhonu mezi ostatními kytičkami ?

Jsem zvědavá na vaše komentáře 🙂

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Mohlo by vás taky zajímat:

6 tipů, jak přilákat do své zahrady ptačí zpěv

Není mnoho věcí, které by se začátkem jara vyrovnaly uklidňujícímu ptačímu zpěvu, který tak ráda poslouchám ve volné přírodě nebo v naší zahradě.

Ten pocit, kdy jen zavřu oči, abych mohla plně vnímat, jak naši opeřenci s příchodem teplejších dnů zase rozbalili svá fidlátka už od časného rána, je k nezaplacení.

Jak můžete i vy přilákat do své zahrady ptačí zpěv?

To, jestli vůbec vaši zahradu ptáci navštíví, jací a v jakém množství, závisí na okolním prostředí. Zahrada v blízkosti lesa nebo parku, vodní plochy, louky nebo jiné zelené plochy značně zvyšuje svůj ptačí „potenciál“.

Ale i samotné zahrady tvoří důležitý a poměrně bohatý biotop pro ptačí faunu. Pokud zajistíte, že pro ni bude dostatečně atraktivní.

Ještě více to pak platí ve městech, kde je tento biotop klíčový pro život některých ptačích druhů.

Chcete-li tedy okolní ptáky nalákat na vlastní zahradu, upravte ji tak, aby tam ptáci našli potravu, vodu a bezpečné prostředí pro hnízdění.

TIP 1: Vysaďte do zahrady ty "správné" rostliny.

Aby k vám ptáci létali rádi, vysaďte do zahrady hodně listnatých dřevin, které jim poskytují nejen úkryt, ale taky potravu nebo stín, když jej potřebují. 

Co konkrétně v zahradě můžete vysadit?

Zvažujete-li zahrádku přátelskou pro ptačí sousedy, neměli byste při výsadbě zapomenout alespoň na některé z těchto rostlin:

Listnaté keře

  • Dřišťály (Berberis)
  • Hlohyně (Pyracantha)
  • Muchovníky (Amelanchier)
  • Skalníky (Cotoneaster)
  • Zimolezy (Lonicera)
  • Aronie/Temnoplodec (Aronia)
  • Bezy (Sambucus)
  • Šeříky (Syringa)
  • Brsleny (Euonymus)
  • Dříny (Cornus)
  • Hlošina úzkolitá (Eleagnus angustifolia)
  • Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides)
  • Hlohy (Crataegus)
  • Kaliny (Viburnum)
  • Ptačí zob (Ligustrum vulgare)
  • Růže (např. Rosa rugosa, Rosa canina, Rosa glauca)
  • Pámelník bílý (Symphoricarpos albus)
  • Trnka obecná (Prunus spinosa)
  • Cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium)
  • z pnoucích dřevin pak břečťan (Hedera) nebo přísavník (Parthenocissus)

Listnaté stromy

  • Jeřáby (Sorbus)
  • Hlohy (Crataegus)
  • Třešně (Prunus avium)
  • Střemcha obecná (Prunus padus)
  • Okrasné i užitkové jabloně (Malus)
  • Hrušně (Pyrus communis)
  • Slivoň švestka (Prunus domestica)

Jehličnaté dřeviny

  • Tis (Taxus baccata)
  • Jalovce (kvůli přenášení rzi hrušňové se ale vyhněte jalovci čínskému (Juniperus chinensis), jalovci chvojce (Juniperus sabina) a jalovci prostřednímu (Juniperus x media) včetně odrůd.)
  • Někteří ptáci (např. zvonek zelený nebo konopky) mají v oblibě ale i některé vysoké jehličnany (smrky, borovice, jedle).

Bylinný podrost a polokeře

  • Třapatkovky (Echinacea)
  • Třapatky (Rudbeckia)
  • Rdesno hadí kořen (Bistorta officinalis)
  • Levandule (Lavandula)
  • Dobromysl obecná (Origanum vulgare)
  • Šalvěje (Salvia)
  • Řebříčky (Achillea)
  • Bělotrn modrý (Echinops ritro)
  • Máčka (Eryngium)
  • Z jednoletek pak např. slunečnice roční, měsíčnice roční, divizna velkokvětá, černucha damašská)

TIP 2: Usnadněte ptákům hnízdění v zahradě výrobou hnízdní "kapsy", hnízdního "snopu" nebo svazku větví.

Různé druhy ptactva mají odlišné potřeby spojené s hnízděním. 

Zatímco někteří ptáci si stavějí hnízdo v dutinách stromů, jiní preferují hnízdění vysoko v korunách stromů, další preferují hnízdění v hustém keři, v hromadě dřeva nebo dokonce na zemi ve vysoké trávě. 

V zahradách tak ptáci pro hnízdění ocení kromě stromů bohatý keřový porost nebo pnoucí dřeviny. V naší zahradě narážím na mnoho malých hnízdeček vytvořených právě ve větvích pnoucích dřevin (trubače kořenujícího, opletky Aubertovy).

Stejně tak volně rostoucí živý plot poskytuje ptákům bezpečné útočiště (ideální jsou trnité keře, které dokážou odradit případného nepřítele), ale taky potravu (plody i hmyz). Tipy na vhodné dřeviny najdete v tabulkách výše.

Chcete-li ptačím návštěvníkům při hnízdění vyjít vstříc, vytvořte pro ně hnízdní kapsy, hnízdní snop nebo svazek větví.

Hnízdní kapsa 

Potřebovat budete 1 – 1,2 m dlouhé ohebné větve vrby, lísky, případně jiné pružné větve. Ve výšce  1 – 1,2 m nad zemí větve upevněte ke kmeni tak, aby konce mířily směrem dolů. Spodní část větví pak ohněte a připevněte taky ke kmenu tak, aby vznikl prostor pro stavbu hnízda.

Hnízdní snop 

Ten vyrobíte tak, že svážete drátem už olistěné větvičky keře ve výšce 1 – 2 m tak, aby vznikl pomyslný snop („trychtýř“ v horní části snopu nad místem svázání pak ptákům poslouží jako základ pro vytvoření hnízda).

Svazek větví

Na jeho výrobu se doporučují alespoň 50 – 70 cm dlouhé větvičky jehličnanů, ze kterých připravíte „kytici“ a podobně jako u hnízdní kapsy ji připevníte drátem nebo provazem ke kmeni stromu ve výšce asi 1,5 – 1,8 m nad zemí směrem nahoru. Mezi svazkem větví a kmenem stromu by měla vzniknout štěrbina velikosti šíře dlaně, ve které si pak budou moci ptáci postavit hnízdo.

TIP 3: Usnadněte ptákům hnízdění v zahradě instalací ptačích budek.

Další možností, jak ptákům vytvořit dobré podmínky, je instalace ptačích budek v zahradě. Budky ale berte spíše jako náhradní řešení k výše uvedeným opatřením, pokud nejsou v zahradě možná. 

Snažte se vyvěsit různé druhy budek, každý druh má trochu jiné potřeby, jak pokud jde o velikost budky, tak velikost vstupního otvoru do ní. Detailní doporučení nabízí Česká společnost ornitologická.

TIP 4: Přispějte vhodným materiálem pro tvorbu výstelky hnízda nebo ptačí budky.

Hodně ptáků si vyplňuje každý vyrobený základ hnízda výstelkou tvořenou z různého měkkého materiálu.

Oblíbeným zdrojem takového materiálu je srst zvířat, pírka, pavučiny, kokony housenek, ale i vlasy a vlastně cokoliv vhodného, na co v blízkém, ale i vzdáleném okolí narazí. 

Určitě tak nepohrdnou, pokud jim někde na stromě v zavěšeném menším košíku přidáme na tvorbu výstelky další podobný materiál – ovčí plsť, peří ze starého polštáře, chlupy z ostříhaného nebo vyčesaného psa ap.

TIP 5: Umístěte v zahradě krmítka a další (závěsné) krmící pomůcky.

Přikrmování na krmítku pomůže ptákům přežít náročné zimní podmínky.

Důležité je zvolit správné krmítko a dobře jej umístit. Zamezíte tak napadení ptáků predátory (kočky, kuny) při pobytu na krmítku, ale také šíření ptačích nemocí, které se přenášejí potravou znečištěnou ptačím trusem.

Doporučení České společnosti ornitologické nejen k tomu, jak krmítko vyrobit, najdete tady. Pokud jde o barvu krmítka, vhodnější jsou spíše přírodní, méně nápadné barvy. Výraznými barvami ptáky spíše odradíte.

Krmítko umístěte pokud možno tak, aby predátor nemohl ptáky překvapit. Vyrobené krmítko umísťujte na volném prostranství na klidném a přehledném místě, minimálně 1,5 metru nad zemí a alespoň 2 m od nejbližšího stromu.

Na strom pak krmítko zavěšujte pomocí drátu nebo provázku za větev. Řada majitelů zahrad s krmítky (nás bohužel nevyjímaje) volí krmítko v podobě oblíbených domečků na „noze“. Tato forma ale nepatří z hlediska bezpečnosti ptáků k nejideálnějším. Máte-li tak možnost, zvažte i jiné, vhodnější alternativy (více na toto téma se dočtete tady).

K přikrmování ale nemusíte využívat jen krmítek. Použít můžete nejrůznější závěsné pomůcky, ať už kupované, tak vlastnoručně vyrobené z nejrůznějších materiálů (mj. třeba kokosových skořápek nebo šišek).

Čím ptáčky na krmítku krmit?

  • Z potravin konzumovaných lidmi můžete ptákům nabídnout ovesné vločky, strouhanou housku (ne slanou!), maso (nakrájené na kousky), strouhanou mrkev, tvaroh, vnitřní sádlo nebo lůj.
  • Použít můžete i jakákoliv semena (slunečnice, proso, konopí, mák, lněné semínko, řepka), velice vhodná jsou drcená jádra vlašských a lískových ořechů. V obchodech lze zakoupit přímo speciální míchané směsi pro krmení ptáků.
  • V přírodě můžete nasbírat různé plody a bobule: např. jeřabiny, plody bezu černého, hlohu, rakytníku, břečťanu či svídy, semínka bodláků apod. Ideální ale je, pokud některé z nich máte přímo na zahradě.
  • Pozor! Ptáky nikdy nekrmte těstovinami, slanými, kořeněnými a uzenými výrobky ani přepáleným lojem! Takováto potrava (stejně jako zkažená) totiž ptákům způsobuje značné zažívací potíže a může vést až k jejich úhynu.

A na jakém jídelníčku si nejvíce pochutnají jednotlivé druhy ptáků?

  • Strakapoudi - nejraději konzumují lůj nebo tukovou směs.
  • Pěnkavy, zvonci, strnadi, dlaskové, vrabci a kosi - semena plevelů (zadina) a obilovin. Tyto druhy často navštěvují zásyp.
  • Sýkory (koňadra, modřinka, babka, uhelníček, parukářka), brhlík, šoupálek - olejnatá semena, lůj, tuková směs.
  • Kosi a kvíčaly - plody nejrůznějších bobulovin, jablka.

Kdy začít s krmením?

S krmením můžete začít už začátkem listopadu. Krmivo podávejte pravidelně, zpočátku menší dávky. Za mrazů a při vyšší sněhové pokrývce je dobré dávky zvyšovat. Přikrmovat můžete až do konce března.

TIP 6: Hlavně v horkých letních měsících zajistěte ptactvu v zahradě pitný režim.

Jak takové koupadlo a napajedlo vyrobit?

K vytvoření napajedla můžete použít starou kameninovou misku, žlab, korýtko, mělký květináč nebo dřevo s vydlabanou prohlubní ve tvaru mísy. Předmět zahrabejte do hlíny, abyste ptákům ulehčili přístup.

Nevhodné jsou nádrže s kolmými stěnami, jako jsou například sudy nebo vany na vodu, bazény apod., jsou pro ptáky velmi nebezpečné a zvláště mladí nezkušení jedinci v nich často utonou. 

Umělá jezírka, která mohou kromě funkce napajedla sloužit i jako vhodný dekorativní doplněk skalky nebo jiné části zahrady, by měla mít rozměry minimálně 50 x 50 cm a hloubku 10 – 15 cm (rozměry závisí na tom, jak často doplňujete vodu). 

Jaké podmínky vytvořit a kde koupadlo nebo napajedlo vhodně umístit?

Napajedlo a koupadlo budujte tam, kde chybí přirozené zdroje, nebo jsou tyto zdroje nebezpečné a nepřístupné. Velmi důležité to je v obdobích sucha, kdy vyschnou i poslední kaluže a drobné potůčky.

Ptáci si instinktivně vybírají klidná a přehledná místa. Doporučuje se tak napajedla nestavět poblíž vzrostlých stromů a keřů, kde by jim mohlo hrozit nebezpečí ze strany koček a jiných predátorů. 

Při dodržování tohoto pravidla ale vycházejte z vlastních zkušeností na pozemku. U nás máme třeba pítko právě pod stromem, kde se mohou ptáci rychle uchýlit, brouzdá-li v okolí náš pes. Kočky ap.  u nás (kvůli psa) nehrozí 🙂

Máte "ptačí" zahradu?
Jestli v téhle oblasti cítíte rezervy, čím začnete?
Pokud u vás naopak není o ptačí zpěv nouze, jaká ptačí "opatření" používáte u vás?
Přikrmujete? Jaká krmítka nebo jiné krmící pomůcky používáte?
Zajišťujete přes léto opeřencům i pitný/koupací režim?
Které ptáky u nich vídáte nejčastěji?
Pochlubte se i nám ostatním a zašlete mi foto svých krmítek, ptačích napajedel a koupadel nebo ptačích návštěvníků a já je vložím do naší společné fotogalerie na toto téma .-)

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Mohlo by vás taky zajímat:

Pozdně jarní kouzlení s nůžkami, které budete milovat

Ještě více květů a upravenější zahrada

Dnes vás naučím jedno malé zahradnické kouzlo s nůžkami. Budete ho milovat, protože vám přinese do zahrady květy po delší dobu a zajistí upravenější zahradu.

Technikou, se kterou vás chci seznámit, totiž můžete dosáhnout nejen prodloužení celkové doby kvetení u některých trvalek, ale také podpoříte pevnější, kompaktnější růst u vyšších trvalek, které mají tendenci k polehání (rostliny se pak tolik neklátí v dešti, větru).

Chelsea chop

Technika je označována jako tzv. Chelsea chop (protože se řez provádí v období významné zahraniční zahradnické akce pod stejným názvem). 

Provádějte ji na konci jara (přelom května a června) zejména u vyšších trvalek.

Patří mezi ně zejména topolovky (Alcea), rozchodníkovce (Sedum telephium), vysoké phloxy (Phlox paniculata), třapatky (Rudbeckia) a třapatkovky (Echinacea), zápleváky (Helenium, sadce (Eupatorium), vyšší hvězdnice/podzimní astry (Aster), vyšší rozrazily (Veronicastrum).

Jak na to, aneb co musíte pro prodloužení doby kvetení a kompaktnější růst udělat?

Postačí, když výhony zkrátíte zhruba o jednu polovinu. Může jít pouze o část (např. vnějších) výhonů nebo zkrácení celé rostliny.

TIP: Nebo v případě větší skupiny rostlin od daného druhu můžete některé rostliny ve skupině ponechat bez řezu a některé naopak celé zkrátit.

Skupina rostlin pak bude nakvétat delší dobu.

Čím blíže k obvyklé době kvetení daného druhu trvalky to uděláte, o to víc dobu kvetení protáhnete – posunete.

Znáte a zkoušeli jste "chelsea chop" ve své zahradě?
Letos chci tímto střihem usměrnit růst vysokých aster, se kterými mívám každý podzim trochu problém, když začne více pršet a foukat.
Zkusíte to taky?
Pokud ano, na kterou trvalku se chystáte vy?

Mohlo by vás taky zajímat:

Jak se v zahradě obejít bez mulčovací netkané textilie?

Posledně jsem lámala pomyslnou hůl nad mulčovací netkanou textilií v okrasných (a obzvlášť) trvalkových záhonech. A rovněž slíbila, že vám přinesu i tipy, jak to dělat jinak.

Tedy jak ji (lépe) nahradit, abyste v záhonech minimalizovali množství plevele a pomohli zejména v horkých letních měsících udržet tolik potřebnou vláhu.

Dnes bych se ráda zastavila u jedné velmi efektní možnosti, která je mému zahradnickému srdci nejbližší.

(více…)

Zlomila jsem nad ní hůl…

… definitivně a natrvalo. 

Černá mulčovací netkaná textilie z polypropylenu, jejíž kusy teď na jaře postupně vytrhávám z pod minerálního mulče (kačírek) v trvalkových partiích. 

Už u nás zůstane maximálně v místech osázených jen keři či stromy, pokud se mi ji nepodaří odstranit.

Jak to chodí s mulčovací textilií v praxi?

Každý rok na jaře jsem pracně obstřihávala kolem většiny trvalek větší otvory, aby se mohly dobře rozrůstat. Letos jsem se rozhodla vytahat ji úplně všechnu a mulč od zeminy ničím neoddělovat i za cenu, že by částečně mohlo dojít k jeho promíchání s půdou.

Jaké pohnutky mne vedly k návratu ke starým dobrým časům?

Trvalky "se dusily"

Zejména dlouhodobé pozorování na vlastní zahradě. Hlavně trvalky rozrůstající se podzemními oddenky se pod plachetkou doslova dusily a nemohly se přirozeně rozrůstat.

Ale i „krčky“ větších trsovitě se rozrůstajících trvalek bylo třeba rok od roku stále více uvolňovat. A trvalky s nadzemními oddenky by pro změnu zase ocenily přímý kontakt se zeminou pod sebou

Omezená možnost rozmnožování trvalek samovýsevem

Pokud jde o trvalky, které se běžně dobře přesévají (rozmnožují samovýsevem), pak nové sazeničky vzešlé ze semen mají poněkud ztíženější podmínky k zakořenění. Ale ta chuť do života je někdy tak velká, že se řadě z nich po čase podaří prokořenit i skrz tu textilii, podobně jako tomu je u náletového plevelu).

Pozorování doplnilo vyhledávání dalších zkušeností a informací k problematice u českých i zahraničních zahradníků a potvrzení potvrzeného.

Absence nebo minimální půdní život pod textilií

Žížaly, které se starají o dobré prokypření půdy a transport živin do hlubších vrstev půdy v záhonu, se soustředily pouze do uliček těsně pod textilií. V některých místech (zejména těch vlhčích a jílovitějších) se pod textilií časem dokonce vytvořila plíseň.

Vhodné prostředí pro škůdce

A na základě komentáře Stáni doplňuji i další problematický aspekt spojený s použitím mulčovací textilie – ta totiž představuje pro úhlavního nepřátele každého milovníka zahrad – plzáka španělského.

Bezva příbytek skoro jako ve čtyřhvězdičkovém hotelu, pod textilkou je tak krásně teploučko, vlhko, nerušený klid a hromada potravy hned u vchodu do domu….

Ale vždyť je používají i zahradníci!

Jistě, stále kolem sebe pozoruji většinu zahradních realizací, které se bez mulčovací netkané textilie neobešly.

Nevím, do jaké míry to byl spíše požadavek v problematice méně orientovaných majitelů zahrad. A v jaké naopak poučených, leč lobbingem výrobce ovlivněných zahradníků.

Ale boom použití netkaných textilií i v záhonech, v nichž se rozrůstá velké množství trvalek, ale podle mého názoru stále nekončí.

Máte mulčovací textilií "obkrouženou" půlku zahrady a začali jste taky váhat, zda to byl dobrý nápad?

Nebo jste se právě chystali založit nový záhon a mulčovací textilie byla na prvním místě nákupního seznamu?

Pojďte se se mnou podívat na důvody, o které je uplatňování tohoto materiálu jeho lobisty opíráno a protiargumenty, které naopak hovoří proti jeho použití.

Důvody proč NE/používat mulčovací textilii v záhonech

Co říkají propagátoři mulčovacích textilií a jaká je realita?

  • Textilie je vodopropustná, umožňuje přístup vody a vzduchu.

    ALE znesnadňuje užitečnou kypřící činnost žížal, znesnadňuje rozvoj kořenového systému a přirozenou rozmnožovací schopnost trvalek.
  • Zabraňuje prorůstání plevele.

    TO NENÍ TAK ÚPLNĚ PRAVDA. 

    Úporné plevely (pokud nebyla před výsadbou provedena kvalitní příprava půdy a odplevelení) dokáží časem prorůst i skrz netkanou textilii. Jejich likvidace je tak následně ještě složitější, než kdybyste netkanou textilií úplně vypustili. 

    Podobně netkanou textilií neuchráníme záhon ani před tzv. náletovým plevelem. Jeho semínka se dokážou uchytit i na ní. 

    Pokud necháte na čas záhon chvíli bez dozoru, dovedou vitálnější jedinci prorazit netkanou textilii skrz dolů a opět pro vás bude jejich následná likvidace o dost náročnější než bez použití netkané textilie.
  • Zabraňuje přehřívání, omezuje odpařování vody a vysoušení půdy obzvláště v kombinaci s mulčem.

    ANO, ale ne vždy je to žádoucí. 

    Platí to hlavně pro těžší, jílovité půdy po větších deštích nebo po zimním tání většího objemu sněhu či trvale podmáčené půdy. 

    Jejich zakrytí netkanou textilií přináší díky zpomalenému odpařování už tak vlhké půdy spíš kontraproduktivní výsledky (zahnívání rostlin v půdě, tvoření plísně pod textilií).
  • Šetří váš čas při péči o rostliny. 

    ANI TO NENÍ TAK ÚPLNĚ PRAVDA, jak je z výše uvedeného patrné .-) 
  • Textilie se pokládá přímo na půdu, kde brání růstu plevele bez použití herbicidů. 

    NAOPAK často nastává situace, kdy lidé nejprve totálním herbicidem odstraní veškerý původní travní porost na místě budoucího záhonu a pak bez další přípravy půdy (zkypření, odstranění travních drnů s velmi hutným kořenovým systémem) rovnou natáhnou netkanou textilii a zasadí rostliny do malých jamek a čekají na zázrak. 

    V jamce bývá rostlině "hej", hůř tomu je, chce-li se rozrůst z jamky ven - pak narazí na "beton". 

    Zato mnohým plevelům se daří i v hutných půdách velmi dobře a své místo "na slunci" si najdou i přes nataženou netkanou textilii. 

    A co  pak udělá náš malý zahradník toužící po krásné zahradě bez plevele, když plevel nejde z textilky snadno vyrvat ven?... Sáhne po totálním herbicidu, aby se jej s definitivní platností a jednoduše zbavil. 
  • Je opakovaně použitelná. 

    Kde si myslíte, že skončila všechna ta vytrhaná netkaná textilka z naší zahrady?... .-)

Přesvědčila jsem vás? Co dál?

Pokud nechceme skončit tam, kde přestaly naše babičky a prababičky (tj. s věčně ohnutými zády a kopačkou v ruce nad záhony, což je jedna z možností, která si jistě i přes svou náročnost najde hodně svých příznivců), budete se přirozeně pídit po dalších možnostech.

Člověk je tvor pracovitý, ale občas si prostě potřebuje i trochu „odfouknout“ a dát nohy na stůl 🙂

Tak o nich zase někdy příště .-)

A do té doby, napište mi, prosím, jaký je váš názor na používání netkaných textilií v okrasném trvalkovém záhonu a jaké jsou vaše osobní zkušenosti s tímto materiálem.

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Mohlo by vás taky zajímat:

Pažitka, cibule, česnek jak je možná neznáte

Cibule, česnek, pažitka… Už je všechny vidíte před sebou seřazené pěkně v řádcích zeleninové zahrádky?

Uměli byste si je ale představit třeba mezi trvalkami v okrasném záhonu?

Že jste ještě větší hloupost neslyšeli?

Pak mám pro vás jednu docela malinkatou výzvu. 

TIP 1: Nechte letos svou pažitku vykvést.

Nechte letos část pažitky (Allium fistulosum) ve své zahrádce prostě a jednoduše vykvést. V době květu si totiž nezadá s kdejakou jinou trvalkou .-)

Včely to ocení

Když se pažitka, česnek, cibule rozkvetou, jsou doslova v obležení včel. Zapojením většího množství těchto vytrvalých rostlin v zahradě tak podporujete i tato malá, ale velmi užitečná stvoření.

TIP 2: Vysaďte na podzim do mezer mezi trvalkami cibule okrasných česneků.

Ostatně jejího blízkého příbuzného, známého jako „okrasný česnek“ (např. Allium  giganteum, Allium flavum, Allium hollandicum, Allium karataviense, Allium sphaerocephalon) dostupný ve více druzích i odrůdách odlišných výšek i barev už možná v okrasném záhonu taky máte a nijak se nad tím nepozastavujete 🙂

A pokud je ještě nemáte, určitě to napravte. Kulaté hlavičky a hlavy vykukující mezi ostatními trvalkami doplní záhon o další zajímavý prvek a tvar a květenství bude záhon zdobit ještě dlouho po odkvětu. 

TIP 3: Kombinujte více druhů a odrůd.

Navíc můžete kombinací více druhů a odrůd prodloužit délku kvetení. Zatímco jeden druh česneků už budou zdobit suchá květenství, jiný v plném květu budou okupovat včelky.

Proč tedy i „obyčejnou“ pažitkou trochu „neopepřit“ nejen jarní vaječinu, ale i váš kvetoucí okrasný záhon?

TIP 4: Poohlédněte se i po cibuli zimní, kterou pak můžete sklízet i během zimy pod sněhem.

Podobnou službu vám prokáže i méně známá jedlá příbuzná cibule zimní (Allium fistulosum), zvaná taky „ošlejch“ nebo „sečka“, která na záhonu vydrží minimálně více let, někdy i trvale.

Navíc má více vitamínu C než klasická cibule a při kuchyňském zpracování možná oceníte její jemnější chuť. Šťavnaté listy můžete používat podobně jako pažitku.

Kromě nepřehlédnutelného estetického přínosu nese s sebou využití užitkových cibulovin v záhonu i další pozitivum. 

S  česnekem, ale i cibulí a pažitkou můžeme bojovat proti padlí na růžích, háďátkům, plísním a baktériím, odpuzuje taky myši a postřik z jejich listů je vhodný k ochraně před mšicemi.

TIP 5: Pažitkou olemujte kraje záhonu, zimní cibuli a nižší druhy a odrůdy okrasných česneků vysaďte do předních partií záhonu a vyšší okrasné česneky můžete soustředit do středních a zadních částí trvalkových záhonů.

Co říkáte na pažitku třeba v podrostu pod růžemi nebo před skupinou echinaceí vy?
Pěstujete pažitku nebo zimní cibuli jen pro užitek nebo jí dáváte prostor i ve svých okrasných záhonech?
A jak se vám líbí mezi trvalkami okrasné česneky? Máte nějaký ve své zahrádce?
Těším se na vaše komentáře 🙂

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Mohlo by vás taky zajímat:

Lupina vlčí bob

Znáte ji? Lupina, vlčí bob (Lupinus) … Dřív se bez nich neobešla snad žádná zahrádka našich babiček. A znovu se dostávají na výsluní.
 
Existují desítky barevných variací a na rozdíl od těch v přírodě planě rostoucích, jejichž semena jsou silně jedovatá.
 
Požití i malého množství (literatura uvádí asi deset kusů) způsobuje silnou nevolnost a halucinace, šlechtěné lupiny mají obsah nebezpečných alkaloidů zanedbatelný.
 
Rostlina je velmi dekorativní nejen mohutným květenstvím, ale také svými listy, které jsou velmi pěkně tvarované.

Pokračovat ve čtení „Lupina vlčí bob“

Kvetoucí záhon bez práce?

Kdybych vám řekla, že vám dám "recept" na téměř bezúdržbový a přitom po celý rok velmi atraktivní kvetoucí záhon, chtěli byste jej?

Záhon, který nemusíte pravidelně zalévat (a když, tak jen v období velmi dlouho trvajícího sucha).

Záhon, který nemusíte každoročně přihnojovat.

Záhon, který nemusíte okopávat.

Záhon, který nemusíte pravidelně několikrát za měsíc odplevelovat.

A navíc vám poskytne od jara do pozdního podzimu dostatek květin do vázy.

Bude proměnlivý a zajímavý po celý rok.

A včelka Mája, čmelda Vilík, motýl Emanuel a všichni jejich blízcí i vzdálení příbuzní k vám budou pravidelně každý rok jezdit na dovolenou?

Ať si z vás nedělám srandu, protože něco takového neexistuje?

Já tvrdím, že něco hodně podobného ano. A spoustu, opravdu spoustu let. Ještě dřív, než jsme já nebo vy přišli na tento svět .-) 

Autorství tohoto „bezúdržbového“ konceptu, který má svůj domov v severoamerické prérii, se po právu připisuje matce přírodě.

Americká prérie se taky stala zahradníkům inspirací pro to, jak pojmout výsadbu v zahradách, abyste si nemuseli příliš lámat hlavu s její údržbou i zálivkou.

Prérie je společenstvím trav a bylin typické pro severoamerický kontinent. Vyskytuje se od severních oblastí Kanady až po jih USA. 

Dřeviny se v ní objevují zřídka – jen v pomyslných ostrůvcích v „oceánu“ trav (které převažují) a bylin. 

Panují zde velmi teplá léta a chladné zimy. Charakteristickým prvkem jsou silné větry. Rostliny musí být odolné vůči intenzivnímu slunečnímu záření a dlouhému období sucha.

Bezúdržbový záhon v duchu americké prérie

Pokud jste si doposud spojovali krásné květinové výsadby pouze s hromadou vyčerpávající práce, jistě vás mile překvapí možnost výsadby právě v duchu severoamerické prérie.

Pohled mezi třapatkovky nachové uprostřed léta.

Zahradní výsadbu inspirovanou americkou prérií si můžete představit jako malou divočinu. Blízko má k přírodním zahradám. 

Stejně jako u svého amerického vzoru i v „prérijním“ záhonu si musí rostliny umět dobře poradit v obdobích sucha. Zálivka je tady nutná prakticky jen po výsadbě do doby, než trvalky zakoření, výjimečně i u už zapojené výsadby.

Je vhodným řešením pro slunná stanoviště v zahradě.

Z jakých rostlin můžete při tvorbě svého prérijního vybírat?

Inspirovat se můžete jak rostlinami amerických prérií (např. třapatky a třapatkovky, okrasné trávy), tak dalšími rostlinami snášejícími podobné podmínky.

Aby prérijní záhon dobře fungoval a těšil vás celoročním efektem, musí být dobře založen. Kromě kvalitní přípravy půdy hraje důležitou roli výběr vhodných rostlin. Druhy by se měly navzájem doplňovat jak po stránce estetické, tak i dobou kvetení, případně dalšími vlastnostmi. 

Z trvalek to mohou být např.:

Třapatkovka nachová (Echinacea purpurea)

Třapatka zářivá (Rudbeckia fulgida)

Šuškarda klasnatá (Liatris spicata)

Krásnoočko přeslenité (Coreopsis verticillata)

Řebříček tužebníkový (Achillea filipendulina)

Šalvěj hajní (Salvia nemorosa)

Šalvěj luční (Salvia pratensis)

Rozchodníkovec nachový (Hylotelephium telephium)

Rozchodníkovec nádherný (Hylotelephium spectabile)

Juka vláknitá (Yucca filamentosa)

Svíčkovec Lindheimerův (Gaura lindheimeri)

Mavuň červená (Centranthus ruber)

Sporýš argentinský (Verbena bonariensis)

Len vytrvalý (Linum perenne)

Šanta modrá (Nepeta x faassenii)

Hvězdnice (Aster)

Pryšec mnohobarvý (Euphorbia polychroma)

Liliochvostec (Eremurus)

Bělotrn (Echinops ritro)

Agastache (Agastache)

Vernonie (Vernonia)

Třtina ostrokvětá (Calamagrostis x acutiflora)

Dochan psárkovitý (Pennisetum alopecuroides)

Kavyl péřovitý (Stipa tenuissima)

Proso prutnaté (Panicum virgatum)

Třeslice prostřední (Briza media)

Kousek zářijové prérie i od nás .-) V popředí růžová echinacea dva měsíce po vysazení, za ní juka vláknitá, žlutě se začíná vybarvovat zakrslý kultivar zlatobýlu kanadského a ten bílý závoj drobných kvítků patří milovanému svíčkovci Lindheimerovu.

TIP 1: Pro celoroční efekt doplňte vybrané trvalky o okrasné jarní cibuloviny.

Přestože hlavní doba kvetení prérijních záhonů spadá do období plného léta, mohou být efektní opravdu po celý rok, tedy i mimo hlavní zahradní sezónu.

Abyste toho dosáhli, dejte v prérijním záhonu prostor i cibulnatým a hlíznatým druhům, které rozkvetou v předjaří, kdy se teprve trvalky plného léta a traviny probouzejí.

TIP 2: V prérijních výsadbách nezapomínejte na okrasné trávy a před zimou jim nestříhejte (stejně jako trvalkám) nadzemní část.

Stejně tak důležité je zapojení okrasných trav. Ty sice do vegetace nastoupí mnohem později než první cibuloviny a trvalky, tedy přibližně v květnu.

Ale jejich čas přichází na podzim, kdy se barví do okrových a červených tónů a taky v zimě, během které si s travinami i suchými semeníky trvalek pohraje sníh a námraza.

Před zimou tak rostliny v prérijním záhonu nestříhejte. Okrasné trávy jen svažte do snopů a chraňte je tak před vymrznutím.

Květy v prérijním záhonu lákají po celou sezonu řadu opylovačů, takže je neustále co pozorovat. Za nektarem v květinách přiletí nejen motýli, ale také včely nebo čmeláci a v noci sem pro změnu zavítají můry.

Na zimu ponechané odumřelé listy a semeníky ve výsadbě jsou pak skrýší pro bezobratlé a obživou ve formě semen pro ptactvo.

TIP 3: Prérijní výsadbu můžete obohatit i o vhodné polokeře, případně keře (např. Komule Davidova). Mnoho je medonosných a výsadba s nimi bude navíc působit ještě plastičtěji.

Perovskie lebedolistá (Perovskia atriplicifolia)

Levandule lékařská (Lavandula angustifolia)

Ořechoplodec klandonský (Caryopteris clandonensis)

Yzop lékařský (Hyssopus officinalis)

Dobromysl obecná (Origanum vulgare)

Tymián obecný (Thymus vulgaris)

Mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum)

Pelyněk pravý (Artemisia absinthium)

Zářijové modrofialové květy ořechoplodce klandonského lákají včely z širokého okolí.

TIP 4: Chcete-li mít záhon hezky zapojený už od první sezóny, vysejte (nebo vysaďte) mezi mladé sazenice nenáročné letničky.

A jak takový prérijní záhon založit?

Aby mohl být založený prérijní záhon v budoucnu opravdu nízkoúdržbový, musíte věnovat dostatečnou pozornost dobré přípravě záhonu před výsadbou.

TIP 5: Připravovanou plochu pro budoucí záhon zkypřete do hloubky zhruba 30 cm (např. kultivátorem nebo zryjte ručně a rozmělněte na jemno motykou). 

Současně prostor důkladně odplevelte. Ideálně alespoň 2krát po sobě s rozestupem 14 dnů.

TIP 6: Pokud se rozhodnete založit prérijní záhon v místě s těžší půdou, doporučuji půdu před výsadbou „odlehčit“ zapracováním dobře uleželého kompostu (alespoň 12 měsíců) a/nebo přimícháním jemného štěrku nebo křemičitého písku. 

Rostliny citlivé na zimní vlhkost u kořenů (např. liliochvostec, kavyl, svíčkovec) to určitě ocení. V opačném případě byste brzy mohli mnoho vysazených rostlin postrádat.

TIP 7: Po rozestavění rostlin v prostoru a jejich vysazení výsadbu zamulčujte minerálním mulčem (štěrk nebo kačírek drobnější frakce – 4 – 8 mm) ve vrstvě silné zhruba 5 cm.

TIP 8: Prérijní záhon můžete založit nejen vysazením sazenic rostlin, ale taky výsevem hotových směsí semen.

Jak se vám představa prérijního výsadby/záhonu ve vaší zahradě líbí?

Zvažujete je?

Pokud ano, jak jste s nimi spokojeni?

Napište mi to do komentářů 🙂

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Mohlo by vás taky zajímat:

Levandule, jak ji znáte i neznáte

Včera se na mne obrátila kamarádka s prosbou o radu.

Líbí se ji levandule a ráda by ji vysadila několik keříků před jejich domem ve městě a také na zahrádku na chatu v podhorské oblasti Beskyd. Nic o pěstování levandule neví a zajímá se tedy o to, jaké podmínky pro pěstování levandule vyžaduje a vůbec jak se o tuto voňavou bylinu postarat.

Pokračovat ve čtení „Levandule, jak ji znáte i neznáte“

Suchomilný kvetoucí smíšený záhon…

Před pár dny přišla s prosbou o radu na jedné tématické facebookové skupině mladá žena, která si před nedávnem pořídila příměstskou zahrádku.

„Dobrý večer, jdu si pro radu, koupila jsem kousek půdy, ráda by jsem tam měla příměstskou zahrádku, přibude malá bouda. Celý den tam svítí slunce, voda není, bude jen dešťovka, jaké by jste prosím volili květiny. Děkuji.“

Pokračovat ve čtení „Suchomilný kvetoucí smíšený záhon…“