… vždyť řada z nás nemá tu možnost a finanční prostředky na to, aby vybudovala zahradu kolem domu či v zahrádkářské kolonii. Zahrádka „v květináči“ může být v tomto případě jednou z možností, jak tento problém vyřešit.
Že je to možné a navíc, že taková zahrádka může působit velmi útulně a příjemně, můžete vidět na obrázcích níže.
O tom, že se v květináčích či truhlících dobře daří balkónovým rostlinám, není třeba dlouze diskutovat.
Mnohé však překvapí, že i řada trvalek či keřů nebo dokonce stromů (ať už listnáčů či jehličnatých stromů) může v květináči velmi dobře prosperovat.
Pojďme si dát pár tipů, jak si zařídit takovou pěknou kvetoucí zahrádku v květináči.
Jistě vás napadne otázka, do čeho vlastně rostliny vysadit.
Na trhu se objevuje nepřeberné množství květináčů a truhlíků, tvarově, barevně, materiálově či stylově odlišných. Vybere si tedy každý podle svého vkusu i obsahu peněženky.
Volit bychom však měli tak, aby celkový dojem působil příjemně. Ideální je kupovat květináče ve stejném stylu, aby pohromadě nepůsobily příliš roztříštěně a nesourodě.
Zvýšenou pozornost bychom měli věnovat velikosti květináče.
Pro keře či stromy jsou vhodné velkoobjemové desetilitrové až patnáctilitrové nádoby, v nichž mají kořeny dostatek prostoru. Substrát ve větších nádobách prosychá pomaleji, rostlinu není nutné často zalévat.
Na trvalky stačí o něco menší květináče. Na dně by měl být otvor pro odtok přebytečné zálivkové vody.
Před výsadbou je třeba na dně květináče vytvořit drenáž.
Tu vytvoříme pomocí drobných kamínků či keramzitu, které vsypeme na dno nádoby. Drenáž je velmi důležitá, protože bez ní nám budou rostliny uhnívat. K substrátu můžeme hned přimíchat i pomalu rozpustné hnojivo.
Velmi pěkně vypadá, pokud je skupina květináčů s vysazenými rostlinami výškově odstupňována.
Částečně k tomu přispěje volba různě velkých rostlin, částečně si můžeme pomoci i různými stupínky, stoličkami či stojany na květiny.
Stejně tak lze kombinovat různé druhy s podobnými nároky na světlo, vlhkost a pH substrátu v rámci jednoho dostatečně velkého květináče či truhlíku.
Krásná je například kombinace stromečku na kmínku (např. vrba jíva „Kilmarnock“, čarovějníky na kmínku ad.) s podsadbou půdopokryvnou rostlinou (např. půdopokryvné růže, některé skalníky ozdobné jak květem, tak červenými plody na podzim, brslen Fortuneův, dřišťál Thunbergův, některé balkónovky s převislými výhonky ad.) nebo trvalkou (levandule, dlužicha americká „Palace Purple“ ad.).
Za chytré horákyně budete, pokud při výsadbě stromu či keře přidáte do květináče také pár cibulek jarních okrasných cibulovin (modřence, narcisy, krokusy ad.).
A jaké rostliny (vyjma výše uvedených) jsou vhodné pro osázení do květináčů?
Vedle balkónovek můžeme do květináčů vysazovat řadu trvalek, záleží na světelných podmínkách balkónu či terasy:
a) na sluníčko např. levandule, dlouhokvetoucí svíčkovce, třapatky a třapatkovky, bergénie, rozchodníky a rozchodníkovce, mateřídoušky, tymián,
b) do polostínu a stínu pak např. dlužichy, hosty, bergénie, některé druhy kapradin, máta,
c) jak na slunce, tak do polostínu či stínu různé druhy okrasných travin (zejména ostřice, kostřavy).
Keře a stromy (např. rododendrony, azalky, pieris japonský, skimmie, hortenzie velkolisté – do polostínu a stínu, okrasné jabloně – na slunce, čarovějníky, ruj vlasatá „Royal Purple“, tavola kalinolistá v žlutozelených či červenolistých variantách, vřesy a vřesovce – slunce ale bez úpalu, zakrslé druhy a kultivary jehličnanů a listnáčů (kosodřevina „Mops“, smrk sivý „Conica“, Smrk ztepilý „Little gem“, jedle balzamová „Nana“, do různých tvarů zastříhávaný zimostráz, jinan dvoulaločný „Mariken“, okrasné jabloně, šeřík Meyerův „Palibin“) – slunce či polostín.
Zařadit bychom zde mohli i některé bonsaje.
S úspěchem lze v květináčích pěstovat i některé ovocné sloupovitě rostoucí ovocné stromy (zejména jabloně, příp. další sloupovitě rostoucí ovocné stromy, o jejichž sloupovitý se však budeme muset trochu více starat řezem).
Vyzkoušet ale můžete i některé druhy popínavek (např. plamének).
Nač si dát při budování zahrádky v květináči pozor?
Preferovat bychom měli mrazuvzdorné nádoby, aby v zimě nedošlo k promrzání kořenového balu. Případně na zimu nádoby obalit vhodným materiálem (postačí květináč obtočit kusem bublinkové folie či kartonu a zabalit do jutoviny, ta současně působí dekorativně).
Rostlinu vysazujeme do vhodného substrátu odpovídajícímu typu rostliny (kyselomilné rostliny mají jiné požadavky než běžné trvalky a keře).
V zimě bychom také měli počítat s ochranou proti ostrému zimnímu sluníčku. To nejvíce trápí stálezelené listnaté keře či stromy. Pokud nemůžeme květináč přesunout do stinnějšího místa, doporučuje se za takových dnů překrytí rostliny bílou netkanou textilií.
Zapomenout nesmíme ani na zálivku v zimním období (nemrzne-li). Často je důvodem úhynu rostlin právě nedostatečná zálivka v zimě, nikoliv silný mráz, jak se někteří domnívají.
Přibližuji jim všechny jejich přednosti a probouzím v nich upřímný zájem o jejich zahradu od prvních čar na papíře, přes realizaci výsadby až po péči o vzrostlé rostliny.
Na cestě za jejich vysněnou zahradou jsem jim průvodcem a rádcem, se kterým budou schopni vlastníma rukama a bez zbytečně zmařených investic, energie i času vybudovat svůj malý ráj na Zemi.
Jsem také autorkou eBooků "10 největších chyb, kterých se dopouštíme při nákupu rostlin do okrasné zahrady", "Jak se stát kadeřníkem ve vlastní zahradě?", "5 x kvetoucí záhon na sluníčku" a "5 tipů, jak využít odpad z řezu (okrasných) dřevin".
Více o mě najdete tady.
- Trendy přejí přirozenosti a je to dobře. - 10/09/2021
- Vneste do zahrady tajemství - 11/02/2021
- Je libo rozkvetlý „rohlík“? - 13/01/2021