Bejvávalo dobře
Když jsem byla malá a bydlela na sídlišti, navštěvovala jsem často svou babičku v jejím domku s menší zahradou na okraji města. Její zahradu tvořila typická menší předzahrádka s dlouhým úzkým záhonem ve tvaru písmene „V“. V něm téměř bez přestání okopávala a plela do řady vysazené růže a karafiáty.
Hlavní pozornost ale babička věnovala v zahradě její o poznání větší užitkové části. Vedle několika zákrsků jabloní a meruněk měla vzrostlou třešeň a hrušeň.
A taky nekonečné řádky brambor, mrkve, petržele, cibule… okurek nebo rajčat. Ani v tom se babiččina zahrádka příliš nevymykala tehdejšímu průměru..
Návrat užitku do zahrad
Po delší „porevoluční“ odmlce vyplněné „čistokrevně“ okrasnými zahradami se k užitkové zahradě pomalu a rádi vracíme zpátky.
Dost možná je to i váš případ:
- Chcete připravovat chutné pokrmy z kvalitní zeleniny, ovoce a bylinek.
- Smrdí vám kupované české i dovážené produkty "tradičního" zemědělství.
- Marně hledáte známou chuť mrkve nebo rajčete tam, kde nikdy nebyla a nebude.
- Baví vás představa produkovat něco sami a dokázat tchýni/tchánovi, že i vy to dáte levou zadní!
- Chcete vašim srdíčkům, které milujete nade vše, ukázat i jiný svět než jen ten, který znají z počítačů, televizí nebo chytrých telefonů.
Na výsluní se tak dostávají nejen menší farmáři a pěstitelé, strejda z vesnice, ale hlavně vlastní zahrádka (pokud ji ovšem máte).
Proč ale tyhle krásné představy tak často brzy vezmou za své?
- Máte ještě v živé paměti, jak se každý týden dřelo s babičkou na poli.
- A pak se tři měsíce v kuse zavařovalo, mrazilo a sušilo.
- Díky předchozí zkušenosti vás jímá hrůza z toho, jaké to budou zase hrozné galeje a otrava.
- Hlavně žádná pole, u kterých člověk nedohlédne konce! Pěstovat vlastní zeleninu samozřejmě chcete, ale už jen pro radost, potěšení a zpestření jídelníčku.
- A ruku na srdce - dost možná se i stydíte, že vám ten užitek "pokazí" dojem z uhlazenější části vaší zahrady.
Dříve se užitková od okrasné části zahrady (pokud byla) celkem striktně oddělovala. To ale vůbec není nutné!
Řešením mohou být vyvýšené zeleninové záhony.
Pokud jste se našli v předchozích bodech a toužíte po alespoň malém ráji nabitém užitkem, budou pro vás tím pravým ořechovým vyvýšené zeleninové záhony.
Jsou názornou ukázkou zahradního prvku, který vám pomůže nejen zajistit užitek, ale současně nenaruší pěkný výhled do okrasných částí zahrady. Jste-li navíc pěstitel-srdcař, může se stát „okrasná“ užitková zahrádka dokonce jejím středobodem.
Že nevěříte? Pak navštivte některou z kuchyňských nebo klášterních zahrad vybudovaných u zámků. Pro začátek si zkuste udělat výlet třeba do jihomoravských Valtic.
Proč by vám pěstování zeleniny ve vyvýšených záhonech záviděly i vaše babičky?
- Na vyvýšené zeleninové záhony najdete bez problémů místo i v malé zahradě.
- Jsou velké tak akorát na pěstování zeleniny pro radost 🙂
- Bude se vám na ně dobře koukat - působí po celou sezónu upraveně.
- Můžete je tak bez obav umístit i blízko domu, terasy, zahradního posezení.
- Zeleninu, případně bylinky tak budete mít hned při ruce.
- Zelenina v nich poroste jako divá. Díky vyšší teplotě půdy v nich nejen rychleji klíčí a roste, ale taky dozrává. Nejšťastnějšími obyvateli budou plodová a košťálová zelenina s vysokými nároky na živiny.
- Navíc můžete pěstovat zeleninu i v místech, kde není kvalitní zemina - záhony poskytují rostlinám bohatou nabídku živin.
Tím ale výčet pozitiv nekončí. Vyvýšené záhony oceníte i v případě, že:
- vás často při delším zatížení bolí záda - vyvýšené záhony se vám budou dobře udržovat v příjemnější poloze,
- bojujete každoročně s nenažranými plži, pro které představují větší výzvu než klasický nízký záhon,
- si každý rok na jaře (případně i na podzim) lámete hlavu s tím, kam s bioodpadem nebo vyzrátým kompostem z kompostérů - obojí totiž skvěle zužitkujete jak při zakládání záhonů, tak při budoucím doplňování jejich obsahu.
Že si takový vyvýšený záhon taky na svou zahradu pořídíte?
Pak vám budu ráda průvodcem při jejich výrobě 🙂
Z čeho vyvýšené záhony vyrobit?
- Dřevo (nejčastěji ve formě desek nebo fošen, ale taky hranolů, kulatin a palisád).
- Různé druhy přírodního nebo upravovaného kamene.
- Kov.
- Proutí.
- Gabiony.
- Cihly.
Pro účely naší zahrady jsem se rozhodla pro výrobu dřevěných vyvýšených záhonů. Použili jsme konkrétně silné dřevěné fošny ze smrku.
Představují dobrou kombinaci ceny a estetického a praktického hlediska (jejich výroba vám nezabere mnoho času, dají se snadno demontovat a přesunout jinam a hodí se do každé zahrady).
Jaká je ideální velikost?
Aby se vám o zeleninu v záhonech dobře pečovalo, doporučuji šířku kolem jednoho metru (tak, abyste se ze dvou delších stran záhonu dostali pohodlně do středu záhonu).
Délka záhonu pak může být libovolná.
TIP 1: Nezapomeňte při zvažování umístění záhonů i na potřebný provozní prostor v jejich bezprostřední blízkosti.
Počítejte tak s volnou plochou minimálně 50 – 60 cm kolem všech stran záhonu.
Co budete potřebovat na výrobu vyvýšených záhonů ze dřeva?
- 4 smrkové fošny s tloušťkou alespoň 4 cm a šířkou 20 cm (po ohoblování). Délka bude záviset na zvolené velikosti záhonu.
- 4 smrkové hranoly velikosti 5 x 5 cm a délce 60 cm (délka odpovídá doporučované výšce záhonů).
- Spojovací materiál - vruty.
- Tzv. králičí pletivo s malým okem (13 mm) o velikosti mírně větší než plocha dna záhonu.
- Tzv. nopová folie na vyložení vnitřních stěn záhonu.
- Přírodní olej nebo jiný ochranný nátěr na dřevo.
- Vrtačka a sešívačka na připevnění nopové folie k dřevěným stěnám záhonu.
TIP 2: Chcete-li ušetřit, zkuste se v okolí poohlédnout po nejbližší pile. Při nákupu materiálu (fošny a hranolky) tady můžete oproti nákupům v hobby marketech i některých dřevoprodejích výrazně ušetřit.
Podobně u spojovacího materiálu ušetříte rodinné pokladničce peníze při nákupu na váhu v železářství. V hobby marketech bývá tento materiál výrazně dražší.
TIP 3: Králičí pletivo seženete v železářských potřebách, nopovou folii pak ve stavebninách.
V našem modelovém příkladu záhonu o velikosti 100 cm (resp. 108 cm při montáži dle přiloženého nákresu) x 150 cm a výšce 60 cm to bude znamenat:
- 6 fošen o délce 1,5 m,
- 6 fošen o délce 1 m,
- 4 hranoly o délce 60 cm,
- králičí pletivo o velikosti 160 x 120 cm,
- 5 - 5,2 m nopové folie o šířce 60 cm.
Jak postupovat při výrobě vyvýšených záhonů?
1. Příprava terénu – vykopejte na budoucí ploše pro vyvýšený záhon asi 20 cm hlubokou jámu, která bude o pár centimetrů na každé straně menší než půdorys budoucího záhonu.
2. Vybranou zeminu a drny si uložte bokem pro pozdější použití.
3. Sestavte na připravené ploše rám vyvýšeného záhonu:
- nejprve z vnější strany spojte vruty podélné a postranní fošny k rohovým hranolům,
- spodní patro pak umístěte tak, aby rohy rámu byly vně připravené jámy,
- z každé strany záhonu budou nad sebou přivrtány k rohovému hranolu vždy tři fošny,
- dno vyvýšeného záhonu vyložte tzv. králičím pletivem - zabrání hlodavcům, aby do záhonu pronikali zespodu, po stranách jej ohněte asi 10 - 20 cm vysoko, aby si nenacházeli postranní uličky.
4. Ochrana dřeva:
- Jako ochranu proti vlhkosti vyložte vnitřní stěny dřevěných vyvýšených záhonů tzv. nopovou folií (používá se ve stavebnictví). Přiloží se nopky či bublinkami tak, aby směřovaly ke dřevu - umožní dřevu větrat a zpomalí hnijící procesy. Dno ale nevykládejte, abyste nezabránili přístupu užitečným žížalám.
- Ke zvýšení trvanlivosti dřevěných vyvýšených záhonů pomůže i podložení rohových hranolků kameny nebo betonovými dlaždicemi.
5. Vyplnění konstrukce – viz následující text.
6. Finální úprava okolí záhonů a ochrana vnějších stran dřevěné konstrukce:
- Okolí vyvýšených záhonů zamulčujte. Využít můžete jak minerální mulč v podobě štěrku či kačírku, tak přírodní mulč např. v podobě štěpky. Dobře poslouží i dlaždice. Je to praktičtější řešení než složité vyžínání nebo vysekávání trávy mezi záhony.
- Dřevěnou konstrukci doporučuji po sestavení natřít, přispějete tím k prodloužení její životnosti - vedle průmyslově vyráběných nátěrů a lazur můžete použít i nátěr různými druhy přírodních olejů, které však musíte po čase zopakovat.
Chcete ze záhonů vytěžit maximum?
Pak při přípravě výplně záhonů dodržujte doporučenou skladu i její pořadí:
- Spodní vrstvu (tj. hned po králičím pletivu) by měl tvořit hrubě nasekaný materiál (hrubé větve a pařezy),
- nad ní přijde vrstva travních drnů obrácených "vzhůru nohama",
- na ně navrstvěte jemné větve, chvojí, zahradní štěpku ap.,
- na řadu přichází směs hrubě rozloženého kompostu, slámy a listí, přidat můžete i chlévskou mrvu,
- a jako poslední, nejvýše uloženou vrstvu připravte směs zahradní zeminy a prosátého kompostu.
TIP 4: Pokud chcete ve vyvýšených záhonech pěstovat i popínavé užitkové plodiny jako fazole, hrášek, okurky hadovky ap., doplňte dřevěný základ ještě o vertikální oporu.
Tu naši jsme vyrobili ze tří dřevěných hranolů spojených do základu. Mezi ně jsme pak navázali osnovu z polystyrenové šňůry.
Přikládám taky malé ohlédnutí za začátky vyvýšených záhonů u nás
Pokud dáte zelenině ve vyvýšených záhonech ve své zahradě zelenou, přeji vám bohatou úrodu a radost z vypěstování vlastní chutné a zdravé zeleniny.
Nezapomeňte se se svými výtvory i výpěstky pochlubit a podpořit ostatní. Zašlete mi fotky na kontaktní email nebo je jednoduše vložte na fanpage kvetoucí zahrady 🙂
Mohlo by vás taky zajímat:
Přibližuji jim všechny jejich přednosti a probouzím v nich upřímný zájem o jejich zahradu od prvních čar na papíře, přes realizaci výsadby až po péči o vzrostlé rostliny.
Na cestě za jejich vysněnou zahradou jsem jim průvodcem a rádcem, se kterým budou schopni vlastníma rukama a bez zbytečně zmařených investic, energie i času vybudovat svůj malý ráj na Zemi.
Jsem také autorkou eBooků "10 největších chyb, kterých se dopouštíme při nákupu rostlin do okrasné zahrady", "Jak se stát kadeřníkem ve vlastní zahradě?", "5 x kvetoucí záhon na sluníčku" a "5 tipů, jak využít odpad z řezu (okrasných) dřevin".
Více o mě najdete tady.
- Trendy přejí přirozenosti a je to dobře. - 10/09/2021
- Vneste do zahrady tajemství - 11/02/2021
- Je libo rozkvetlý „rohlík“? - 13/01/2021
Dobry den, dekuji za uzasny navod. Snazila jsem se zakladat podle vas. Hnuj k dispozici nemam, tak jsme davali nezraly kompost. Porad mam v zahonu misto na zeminu. Ma byt zemina pri sadbe uplne dorovnana po okraj? Museli jsme dokupovat substrat a porad je to malo. Ted mi chybi tak na delku dlane k okraji zahonu. Pocitam, ze si to jeste sedne? Budu sazet rajcata, okurky, papriky. Muzu dat jeste neco mezi? Dekuji mnohokrat:)
Dobré odpoledne, Hanko,
moc děkuji za ohlas k příspěvku 🙂 Zemina nemusí být až po okraj, dala bych ji o pár centimetrů níž, je to praktičtější při údržbě a zalévání. Každopádně 10 cm od okraje už bude docela moc, celý obsah vyvýšených záhonů v květináčích během sezóny dost klesne. K druhému dotazu – mezi vysazená rajčata, okurky, papriky můžete vysadit třeba bazalku. Obzvlášť kombinace s rajčaty je nejen na talíři prospěšná 🙂
Dobrý den, řešíme teď doma velkou bitvu o typ folie do vyvýšených záhonů, mohli byste nám poradit. Chtěla bych je letos začít dělat a podle vašeho návodu jsem pro nopovku, ale babička zkušená zahradnice mi tvrdí že netkaná textilie bude lepší. Moc se mi to nezdá, poradíte mi čím ji přesvědčit, nebo zdali se dá její varianta taky použít? Mám nakoupené již modřínové dřevo a chybí mi vlastně jen ta fólie a můžu začít. Moc dekuji. Helena
Dobrý den, Heleno,
netkaná textilie propouští vlhkost, tzn. nesplní účel, pro který se vkládá dovnitř vyvýšených záhonů nopovka.
Ať se dílo vydaří A.
Dobrý den,
souhlasím s ostatními, že tato stránka dodává chuť k přípravě na vyvýšené záhony. Musím říct, že tato myšlenka mě drží celou zimu, ale takto pěkně napsaný i s nákresy jsem nikde neviděl. Určitě je to pro mě velká inspirace a budu podle vašich stránek postupovat k zakládání VZ. Rád bych se zeptal, jak mám postupovat, když budu chtít vysévat mrkev, červenou řepu. Všude jsem se dočetl, že po založení VZ prvním rokem vysazovat jen rajčata, okurky a vše na první trati, ale jak postupovat, když chceme i kořenovou zeleninu? Moc děkuji za odpověď
Dobrý den, Pavle,
děkuji za ohlas k vyvýšeným záhonům. Ano, je pravda, že v prvním roce, obzvlášť pokud při zakládání záhonu nešetříte hnojem, je lepší vysazovat na živiny náročnou zeleninu první trati – tj. rajčata, cukety, okurky, dýně, patizony. Za určitých podmínek však můžete už v prvním roce vysazovat i kořenovou zeleninu – buď nedáte nebo výrazně omezíte množství přidaného hnoje (což byl náš případ, hnůj jsem nedávala vůbec) nebo vysetou kořenovou zeleninu musíte sklízet hodně mladou (abyste v nich omezil množství dusičnanů).
Ať se daří nejen ve vyvýšených záhonech.
A.
Hezký den, chtěla bych se zeptat,jak se vyvýšený záhon připravuje na další sezónu. Klasický záhon se přeryje a doplní kompostem, či hnojem, který se zaryje , ale zde na vyvýšeném záhonu to asi tak jednoduše kvůli výščce nepůjde. Jak tedy nejlépe zaručit kvalitní živnou a prokypřenou půdu pro další rok?
Děkuji.
Dobrý den, Mirko,
nevím, jak to s přípravou záhonů dělají ostatní, ale napíšu, jak to dělám já 🙂 Vzhledem k tomu, že materiál uvnitř záhonů časem „sedá“, je třeba hmotu každý rok doplňovat.
Snažím se, aby byla struktura záhonů stále zachována, takže nedoplňuji pouze do nejvyšší vrstvy zeminu nebo kompost, ale záhon si rozdělím na dvě poloviny s tím, že si postupně u každé půlky přehážu vrchní vrstvu na druhou půlku záhonu a když se dostanu k druhé nejvyšší vrstvě, doplním materiál – hrubý kompost, hnůj, případně odřezané a nasekané natě trvalek a zpátky zasypu původní horní vrstvou směsi zeminy a jemného kompostu (případně ještě mohu doplnit jemný kompost i nahoru).
Pokud mi obsah klesl hodně (což už je znát koncem sezóny), nechávám tyto práce na časné jaro, kdy mám k dispozici kromě kompostu i hodně materiálu z jarního úklidu zahrady. Pokud ne a mám dost kompostu, tak tyto práce dělám už na podzim a přidám kromě kompostu i listí ze zahrady.
Záhon se tedy klasicky neryje, ale prokypřen a obohacen o živiny díky výše uvedenému bude. Do záhonu při práci bez problému vlezu. Není to samozřejmě ale záhon stlučený z tenkých desek dohromady 🙂
Mějte hezký den
A.
Prima den Aničko, včera v 19,30 hodin mi přišel mail od Vás – kvetoucí zahrada – což me ještě večer a dnes dopoledne nastartovalo k opakování ale hlavně potěšení nad Vašimi náměty, ktere mě v minulém roce inspirovaly. Zahradničení mě těší a bavī již léta a „smekám s úctu svůj zahradnický slamák“ a děkuji Vám , co vše pro nás „zahradní kutily – nadšence“ děláte. Ukazujete alternativy jak se více a lépe přiblížit k přírodě. Dost často přemýšlím o cestách osvěty pro „Ty“, co tu krásu v přírodě a hlavně rozkvetlé zahrádce nedokaží vnímat a čerpat z ní. Je to asi hlavně na nás „šilencích“, kterým ta Nádhera ucarovala a nemohou bez ní žít. V novém roce přeji dobré zdraví a spoustu radostnych okamžiků. Jiří
Dobrý den, Jiří,
děkuji za velmi milý ohlas na mé zahradnické příspěvky. Moc mě těší, že jsou pro vás zajímavé a užitečné a je to pro mě velké povzbuzení a motivace pokračovat dál 🙂 Přeji i vám v novém roce zdraví a radost z pobytu ve Vaší zahradě i naší krásné přírodě A.
Krasne 🙂 Jsem ve Francii a tyto stranky mi hodne pomuzou v pestovani. Jen se do toho pustit 🙂
Dekuji za rady a brzy nashledanou 🙂
Kata B. (Angers, Francie)
🙂
Nádheré,mám co dělat,,,,,,,velice praktické…už se těším až budu tvořit,,,,,
Děkuji, ať se daří!
Vaše stránky-moje velká radost a inspirace. Díky moc za ně. 🙂 Prostě nádhera.škoda,že nejste blíže k Brnu , už by jste byla u nás.Pořád je co vylepšovat a vaše nápady by byly skvělé.A´T se Vám daří…
Dobrý den, Jani,
děkuji za kompliment k webu. Moc mě potěšil 🙂 Jinak k té vzdálenosti – mám klienty i z Brna .-) Spíš jde o to, co konkrétně potřebujete pořešit, řada věcí jde i na dálku .-) Krásný den A.J.