Tulipány, které chytnou za srdce

Z těchto tulipánků skupiny Viridiflora, pro kterou je typické zajímavé zelené žíhání na okvětních plátcích, jsem unešena.

Vysadili jsme je spolu s naším Jiříčkem loni na podzim do mého mladého „růžového“ kopečku v zahradě a nemohu se na ně vynadívat.

Pokračovat ve čtení „Tulipány, které chytnou za srdce“

Jak oddělit trávník od záhonů? Jde to i bez obrubníků!

Mnoho z vás si určitě položilo otázku, jak zabránit vrůstání travního porostu do nově založených nebo rozšiřovaných záhonů.

Pokud nejste majiteli parku a nevybíráte tak jen z různých mechanických obrub (ať už jde o různé typy plastových obrubníků, vč. těch tzv. neviditelných, obrubníky z ocelové pásoviny, betonových tvarovek, žulových kostek ad.), je dnešní příspěvek určen právě vám.

Bezobrubníkové řešení má hned několik výhod:

  • finančně vás příliš nezatíží,
  • vypadá velmi esteticky a současně přirozeně,
  • nelimituje vás v případných budoucích úpravách tvaru a velikosti záhonu,
  • krásně si u něj vyčistíte hlavu 🙂

Jak oddělit trávník bez obrubníků?

  • jednoduše 1 - 2krát za rok "odryjete" rýčem trávník zasahující do záhonu,
  • při odrytí vytvořte mezi trávníkem a záhonem malý "žlábek" - rýhu oddělující trávník a záhon.

TIP 1:

Pokud použijete klasický rýč, ryjte mírně zešikma a ne příliš hluboko (do zhruba 5 - 8 cm).

TIP 2:

Pokud jste ochotni trochu zainvestovat, kupte si speciální rýč na obrývání trávníku ("nůž na okraj trávníku"). Má tvar půlměsíce, má rovný řez a ryje do ideální hloubky.

TIP 3:

Nečekejte s odrýváním trávníku na období sucha. Obzvlášť u těžších, jílovitých půd byste mohli hodně bojovat s tvrdou, nepropustnou půdou, kde i velká fyzická a duševní síla bude krátká .-)

Ideální čas prvního odrytí trávníku je časné jaro (únor - duben dle aktuálního počasí). Později pak až po vydatném dešti.

Kdy se toto řešení moc nehodí?

  • Máte-li velkou zahradu s nekonečně dlouhými záhony (a chybí vám výkonná posádka zahradníků) 🙂
  • Máte-li zdravotní omezení (je to práce jednoduchá, ale fyzicky ji pocítíte :-))
  • Trpíte-li chronickým nedostatkem času (i na malé zahradě vám to pár hodin vezme) .-)

Co se vzniklým zahradním odpadem?

TIP 4:

Odryté travní drny můžete použít na srovnání terénu (ať už pro vyplnění propadlin v trávníku nebo pro doplnění chybějící nebo k náhradě nekvalitní části trávníku v jiné části zahrady).

Část taky (obráceně, tj. porostem dolů) pro prokládání ostatního materiálu v kompostu.

A použít by se dal i do těch nejspodnějších vrstev (opět obráceně) nějaké větší terénní nerovnosti vytvořené v zahradě .-)

Jak řešíte v zahradě oddělení trávníku vy?
Pokud obrubníky, jaké jste použili a jak jste s nimi spokojení?
Jste-li "bezobrubníkoví", máte nějaké své další osobní postřehy a zkušenosti?

Díky, že je sdílíte i s námi ostatními! 🙂

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Mohlo by vás taky zajímat:

Letničky (skoro) bez práce?

Tradiční letničkový záhon

Letničkové výsadby si určitě mnoho z vás spojuje rovnítkem s vysokými nároky. To dokáže odradit nejednoho majitele zahrad.

Kromě každoroční nutnosti časově náročné výsadby, která se vám u větších ploch při použití kupovaných sazenic může prodražit, jim musíte dopřát dostatečnou a pravidelnou zálivku a také kvalitní půdu s dostatkem živin

Není divu, když na to, aby upoutaly vaši pozornost, mají jen jednu zahradnickou sezónu .-)

Letničkové záhony i bez práce?

Ne vždy tomu tak ale musí být. Alternativou tradičních letničkových výsadeb mohou být letničkové záhony s přímým výsevem nenáročných letniček. Ty se pak před vámi představí po celé své vegetační období v podobě atraktivního květinového záhonu i s minimálním úsilím.

Kromě malé náročnosti na založení a údržbu můžete u takových záhonů počítat i s dalšími pozitivy. Patří k nim např. nízké pořizovací náklady v porovnání s klasickými letničkovými výsadbami, pestrost a atraktivní proměnlivost po celou vegetační sezónu či zlepšení ekologických podmínek pro užitečný hmyz (potrava pro motýly, včelky, úkryt pro brouky atd.)

Letničkové směsi k výsevu

Vysévat můžete jednotlivé vybrané druhy letniček sami dle svých preferencí. Ale i při plánování výsledné podoby takových letničkových záhonů si ale klidně trochu usnadněte práci a sáhněte po hotových směsích, které pro vás už předem vybrali a připravili jiní.

I v našich českých podmínkách nebudete mít větší problém sehnat hned několik dodavatelů kvalitních směsí letniček namixovaných tak, aby dobře prosperovaly v různých podmínkách k pěstování a nakvétaly průběžně po celou sezónu.

TIP 1: Tipy na nákup hotových letničkových směsí u nás 

Ve spolupráci se Zahradnickou fakultou Mendelovy univerzity v Brně připravili 8 velmi různorodých letničkových směsí, mezi něž patří mj. i nejprodávanější „Strakonická louka“, nebo mému oku velmi lahodící „Lednická radost“ nebo „Trikolóra“ pro všechny české patrioty 🙂

Velmi dlouhý seznam letničkových směsí, které ocení hlavně ti z vás, kteří místo mnohobarevných směsí květin dávají přednost kvetoucím záhonům laděným jen do jednoho, maximálně dvou barevných odstínů.

Nabízí letničkové směsi pro výsev hlavně do menších záhonů, ale třeba také do truhlíků nebo květináčů. Vybírat můžete jak z nižších (které oceníte hlavně do předních partií záhonů), tak vyšších letničkových směsí, ale taky zvláštních směsí letniček vhodných k sušení nebo lákajících motýly nebo včely a čmeláky .-) 

Osobně jsem loni vyzkoušela u nově založeného záhonu pro vyplnění volných míst mezi mladými sazenicemi směs nízkých letniček a směs pro motýly a byla jsem nadšená. Určitě vyzkouším znovu i v další sezóně.

TIP 2: Výjimkou nejsou ani směsi laděné do určitých barevných tónů či kombinací. Někdy bývají do směsí letniček přimíchány i dvouletky a trvalky.

Letničky, které se o svou budoucnost postarají samy

Letničkové směsi k výsevu obsahují i semena nenáročných letniček se schopností samovýsevu. V záhonu se tak objevují každý rok, aniž byste je museli opakovaně vysévat.

V takových záhonech pak můžete spatřit mimo jiných třeba krásenky, mák vlčí, sluncovku kalifornskou, chrpu polní, měsíček lékařský, černuchu damašskou, sporýš argentinský, brutnák lékařský, aksamitník, divizny…

TIP 3: Na tomto místě vás ale musím upozornit na to, že dodavatelé u letničkových směsí k výsevu doporučují pro zajištění vizuálně stejného výsledku opakovaný výsev směsi každý rok.

Tato nevýhoda vyplývá z toho, že ne všechny letničky ve směsích spolehlivě po zimě vzcházejí. Je to ale malá daň za mnohem větší druhovou pestrost záhonu a květy od pozdního jara až do zámrazu.

Jak založit letničkový záhon z výsevu?

Vhodným obdobím pro založení je v závislosti na aktuálním počasí duben až polovina května. Před samotným výsevem musíte půdu důkladně odplevelit a vhodné je i vylepšení půdy kompostem

Při osévání plochy záhonu postupujte podobně jako při zakládání trávníku. Výsev provádějte ručně na široko za bezvětrného počasí do záhonu s najemno uhrabanou zeminou.

TIP 4: Před vyséváním směs semen důkladně promíchejte!

Před samotným výsevem a následně i během něj dbejte na to, aby byla směs stále rovnoměrně promíchaná. Cílem je, aby nedošlo k seskupení semen podle druhů v závislosti na rozdílnou velikost semene. Znamenalo by to pak nerovnoměrné zastoupení všech druhů směsi na různých plochách záhonu.

Vysetou směs pak utužte v zemi hráběmi, uválcujte a zalijte.

Následná údržba letničkového záhonu

Zálivka je nutná s výjimkou dlouhotrvajícího sucha jen těsně po výsevu, než rostliny dosáhnou výšky cca 15 cm.

Z hlediska údržby vysetého letničkového záhonu postačí pouze jedno odplevelení během celé vegetační sezóny. Jakmile se porost zapojí, nemají se již plevele šanci prosadit.

Nutno ale dodat, že míra zaplevelení bývá přímo úměrná výchozímu stavu záhonu. Důkladné odplevelení před výsevem je tak polovinou úspěchu .-)

Jak jste na tom s pěstováním letniček vy?
Máte nějaké další tipy nebo vychytávky, které se vám při pěstování letniček osvědčily nebo zkušenosti s konkrétními směsmi letniček?
Šup s nimi do komentářů! 🙂

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Mohlo by vás taky zajímat:

Pěstování zeleniny, které by vám záviděly i vaše babičky

Bejvávalo dobře

Když jsem byla malá a bydlela na sídlišti, navštěvovala jsem často svou babičku v jejím domku s menší zahradou na okraji města. Její zahradu tvořila typická menší předzahrádka s dlouhým úzkým záhonem ve tvaru písmene „V“. V něm téměř bez přestání okopávala a plela do řady vysazené růže a karafiáty. 

Hlavní pozornost ale babička věnovala v zahradě její o poznání větší užitkové části. Vedle několika zákrsků jabloní a meruněk měla vzrostlou třešeň a hrušeň.

A taky nekonečné řádky brambor, mrkve, petržele, cibule… okurek nebo rajčat. Ani v tom se babiččina zahrádka příliš nevymykala tehdejšímu průměru..

Návrat užitku do zahrad

Po delší „porevoluční“ odmlce vyplněné „čistokrevně“ okrasnými zahradami se k užitkové zahradě pomalu a rádi vracíme zpátky.

Dost možná je to i váš případ:

  • Chcete připravovat chutné pokrmy z kvalitní zeleniny, ovoce a bylinek.
  • Smrdí vám kupované české i dovážené produkty "tradičního" zemědělství.
  • Marně hledáte známou chuť mrkve nebo rajčete tam, kde nikdy nebyla a nebude.
  • Baví vás představa produkovat něco sami a dokázat tchýni/tchánovi, že i vy to dáte levou zadní!
  • Chcete vašim srdíčkům, které milujete nade vše, ukázat i jiný svět než jen ten, který znají z počítačů, televizí nebo chytrých telefonů.

Na výsluní se tak dostávají nejen menší farmáři a pěstitelé, strejda z vesnice, ale hlavně vlastní zahrádka (pokud ji ovšem máte).

Proč ale tyhle krásné představy tak často brzy vezmou za své?

  • Máte ještě v živé paměti, jak se každý týden dřelo s babičkou na poli.
  • A pak se tři měsíce v kuse zavařovalo, mrazilo a sušilo.
  • Díky předchozí zkušenosti vás jímá hrůza z toho, jaké to budou zase hrozné galeje a otrava.
  • Hlavně žádná pole, u kterých člověk nedohlédne konce! Pěstovat vlastní zeleninu samozřejmě chcete, ale už jen pro radost, potěšení a zpestření jídelníčku.
  • A ruku na srdce - dost možná se i stydíte, že vám ten užitek "pokazí" dojem z uhlazenější části vaší zahrady.

Dříve se užitková od okrasné části zahrady (pokud byla) celkem striktně oddělovala. To ale vůbec není nutné!

Řešením mohou být vyvýšené zeleninové záhony.

Pokud jste se našli v předchozích bodech a toužíte po alespoň malém ráji nabitém užitkem, budou pro vás tím pravým ořechovým vyvýšené zeleninové záhony.

Jsou názornou ukázkou zahradního prvku, který vám pomůže nejen zajistit užitek, ale současně nenaruší pěkný výhled do okrasných částí zahrady. Jste-li navíc pěstitel-srdcař, může se stát „okrasná“ užitková zahrádka dokonce jejím středobodem. 

Že nevěříte? Pak navštivte některou z kuchyňských nebo klášterních zahrad vybudovaných u zámků. Pro začátek si zkuste udělat výlet třeba do jihomoravských Valtic.

Proč by vám pěstování zeleniny ve vyvýšených záhonech záviděly i vaše babičky?

  • Na vyvýšené zeleninové záhony najdete bez problémů místo i v malé zahradě.
  • Jsou velké tak akorát na pěstování zeleniny pro radost 🙂
  • Bude se vám na ně dobře koukat - působí po celou sezónu upraveně.
  • Můžete je tak bez obav umístit i blízko domu, terasy, zahradního posezení.
  • Zeleninu, případně bylinky tak budete mít hned při ruce.
  • Zelenina v nich poroste jako divá. Díky vyšší teplotě půdy v nich nejen rychleji klíčí a roste, ale taky dozrává. Nejšťastnějšími obyvateli budou plodová a košťálová zelenina s vysokými nároky na živiny.
  • Navíc můžete pěstovat zeleninu i v místech, kde není kvalitní zemina - záhony poskytují rostlinám bohatou nabídku živin.

Tím ale výčet pozitiv nekončí. Vyvýšené záhony oceníte i v případě, že:

  • vás často při delším zatížení bolí záda - vyvýšené záhony se vám budou dobře udržovat v příjemnější poloze,
  • bojujete každoročně s nenažranými plži, pro které představují větší výzvu než klasický nízký záhon,
  • si každý rok na jaře (případně i na podzim) lámete hlavu s tím, kam s bioodpadem nebo vyzrátým kompostem z kompostérů - obojí totiž skvěle zužitkujete jak při zakládání záhonů, tak při budoucím doplňování jejich obsahu.

Že si takový vyvýšený záhon taky na svou zahradu pořídíte?

Pak vám budu ráda průvodcem při jejich výrobě 🙂

Z čeho vyvýšené záhony vyrobit?

  • Dřevo (nejčastěji ve formě desek nebo fošen, ale taky hranolů, kulatin a palisád).
  • Různé druhy přírodního nebo upravovaného kamene.
  • Kov.
  • Proutí.
  • Gabiony.
  • Cihly.

Pro účely naší zahrady jsem se rozhodla pro výrobu dřevěných vyvýšených záhonů. Použili jsme konkrétně silné dřevěné fošny ze smrku

Představují dobrou kombinaci ceny a estetického a praktického hlediska (jejich výroba vám nezabere mnoho času, dají se snadno demontovat a přesunout jinam a hodí se do každé zahrady).

Jaká je ideální velikost?

Aby se vám o zeleninu v záhonech dobře pečovalo, doporučuji šířku kolem jednoho metru (tak, abyste se ze dvou delších stran záhonu dostali pohodlně do středu záhonu).

Délka záhonu pak může být libovolná.

TIP 1: Nezapomeňte při zvažování umístění záhonů i na potřebný provozní prostor v jejich bezprostřední blízkosti

Počítejte tak s volnou plochou minimálně 50 – 60 cm kolem všech stran záhonu.

Co budete potřebovat na výrobu vyvýšených záhonů ze dřeva?

  • 4 smrkové fošny s tloušťkou alespoň 4 cm a šířkou 20 cm (po ohoblování). Délka bude záviset na zvolené velikosti záhonu.
  • 4 smrkové hranoly velikosti 5 x 5 cm a délce 60 cm (délka odpovídá doporučované výšce záhonů).
  • Spojovací materiál - vruty.
  • Tzv. králičí pletivo s malým okem (13 mm) o velikosti mírně větší než plocha dna záhonu.
  • Tzv. nopová folie na vyložení vnitřních stěn záhonu.
  • Přírodní olej nebo jiný ochranný nátěr na dřevo.
  • Vrtačka a sešívačka na připevnění nopové folie k dřevěným stěnám záhonu.

TIP 2: Chcete-li ušetřit, zkuste se v okolí poohlédnout po nejbližší pile. Při nákupu materiálu (fošny a hranolky) tady můžete oproti nákupům v hobby marketech i některých dřevoprodejích výrazně ušetřit. 

Podobně u spojovacího materiálu ušetříte rodinné pokladničce peníze při nákupu na váhu v železářství. V hobby marketech bývá tento materiál výrazně dražší.

TIP 3: Králičí pletivo seženete v železářských potřebách, nopovou folii pak ve stavebninách.

V našem modelovém příkladu záhonu o velikosti 100 cm (resp. 108 cm při montáži dle přiloženého nákresu) x 150 cm a výšce 60 cm to bude znamenat:

  • 6 fošen o délce 1,5 m,
  • 6 fošen o délce 1 m,
  • 4 hranoly o délce 60 cm,
  • králičí pletivo o velikosti 160 x 120 cm,
  • 5 - 5,2 m nopové folie o šířce 60 cm.

Jak postupovat při výrobě vyvýšených záhonů?

1. Příprava terénu – vykopejte na budoucí ploše pro vyvýšený záhon asi 20 cm hlubokou jámu, která bude o pár centimetrů na každé straně menší než půdorys budoucího záhonu.

2. Vybranou zeminu a drny si uložte bokem pro pozdější použití.

3. Sestavte na připravené ploše rám vyvýšeného záhonu:

  • nejprve z vnější strany spojte vruty podélné a postranní fošny k rohovým hranolům,
  • spodní patro pak umístěte tak, aby rohy rámu byly vně připravené jámy,
  • z každé strany záhonu budou nad sebou přivrtány k rohovému hranolu vždy tři fošny,
  • dno vyvýšeného záhonu vyložte tzv. králičím pletivem - zabrání hlodavcům, aby do záhonu pronikali zespodu, po stranách jej ohněte asi 10 - 20 cm vysoko, aby si nenacházeli postranní uličky.

4. Ochrana dřeva:

  • Jako ochranu proti vlhkosti vyložte vnitřní stěny dřevěných vyvýšených záhonů tzv. nopovou folií (používá se ve stavebnictví). Přiloží se nopky či bublinkami tak, aby směřovaly ke dřevu - umožní dřevu větrat a zpomalí hnijící procesy. Dno ale nevykládejte, abyste nezabránili přístupu užitečným žížalám.
  • Ke zvýšení trvanlivosti dřevěných vyvýšených záhonů pomůže i podložení rohových hranolků kameny nebo betonovými dlaždicemi.

5. Vyplnění konstrukce – viz následující text.

6. Finální úprava okolí záhonů a ochrana vnějších stran dřevěné konstrukce:

  • Okolí vyvýšených záhonů zamulčujte. Využít můžete jak minerální mulč v podobě štěrku či kačírku, tak přírodní mulč např. v podobě štěpky. Dobře poslouží i dlaždice. Je to praktičtější řešení než složité vyžínání nebo vysekávání trávy mezi záhony.
  • Dřevěnou konstrukci doporučuji po sestavení natřít, přispějete tím k prodloužení její životnosti - vedle průmyslově vyráběných nátěrů a lazur můžete použít i nátěr různými druhy přírodních olejů, které však musíte po čase zopakovat.

Chcete ze záhonů vytěžit maximum?

Pak při přípravě výplně záhonů dodržujte doporučenou skladu i její pořadí:

  • Spodní vrstvu (tj. hned po králičím pletivu) by měl tvořit hrubě nasekaný materiál (hrubé větve a pařezy),
  • nad ní přijde vrstva travních drnů obrácených "vzhůru nohama",
  • na ně navrstvěte jemné větve, chvojí, zahradní štěpku ap.,
  • na řadu přichází směs hrubě rozloženého kompostu, slámy a listí, přidat můžete i chlévskou mrvu,
  • a jako poslední, nejvýše uloženou vrstvu připravte směs zahradní zeminy a prosátého kompostu.

TIP 4: Pokud chcete ve vyvýšených záhonech pěstovat i popínavé užitkové plodiny jako fazole, hrášek, okurky hadovky ap., doplňte dřevěný základ ještě o vertikální oporu.

Tu naši jsme vyrobili ze tří dřevěných hranolů spojených do základu. Mezi ně jsme pak navázali osnovu z polystyrenové šňůry.

Přikládám taky malé ohlédnutí za začátky vyvýšených záhonů u nás

Pokud dáte zelenině ve vyvýšených záhonech ve své zahradě zelenou, přeji vám bohatou úrodu a radost z vypěstování vlastní chutné a zdravé zeleniny.

Nezapomeňte se se svými výtvory i výpěstky pochlubit a podpořit ostatní. Zašlete mi fotky na kontaktní email nebo je jednoduše vložte na fanpage kvetoucí zahrady 🙂

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Mohlo by vás taky zajímat: