Archiv rubriky: Inspirace

Vneste do zahrady tajemství

  • Když stojíte na jejím "prahu", nedohlédnete jejího konce.
  • Láká vás vstoupit.
  • Máte chuť pokračovat stále dál, proniknout hlouběji a objevovat.
  • Cítíte se v ní bezpečně. Jsou v ní totiž místa, kde můžete zůstat skryti všem pohledům, pokud si to budete přát.
  • Vždycky v ní najdete něco, co vás zvedne z křesla na terase a donutí trávit čas i v jiné části zahrady.

Kniha, která má spoustu stran, kterými můžete opakovaně listovat a stále v nich objevovat něco nového. Nikdy nevíte dopředu, co na vás čeká na dalších stranách. To je pro mne zahrada, ve které nechybí tajemství.

Abyste ji poznali, musíte vstoupit a jít stále dál, až kam vás klikaté pěšiny zavedou. V takové zahradě máte velkou chuť objevovat. A pak se na chvíli „zašít“ a ukrýt se tak před zrakem celého světa kolem vás 🙂

Zahrada bez „tajemství“ nemá „hloubku“. Působí fádně a i velká zahrada je pak „přečtená“ během prvních pár desítek vteřin. Ničím vás nepřekvapí, neláká k objevování, ani posezení a nudí.

Chybějící tajemství v zahradě jsem tak zařadila na svůj pomyslný seznam 10 největších zahradnických přešlapů.

Jaké ingredience ale namíchat, aby se vám povedlo tohle všechno vnést i do vaší zahrady?

I. ZÁKOUTÍ

V každé správné zahradě s tajemstvím by určitě neměla chybět zákoutí. Zákoutí k zahradě patří. K té malé i velké. 

Že si to u té velké ještě možná dovedete představit, ale u malé zahrady tomu nevěříte? 

Pak musíte vidět jednu kouzelnou venkovskou zahrádku, na které její majitelka na ani ne 800 m2 (plocha včetně velkého domu, zahrada bude ještě o poznání menší) dokázala taková zákoutí vytvořit.

Jak takové zákoutí v zahradě ale vytvořit?

Nejjednodušší asi bude, když vám povím, co určitě nefunguje 🙂 A to vás postupně nasměruje k tomu, co by vašemu záměru mohlo naopak prospět.

Co nepomůže?

  • Výsadba jen po obvodu zahrady.
  • Soustředění významnějších staveb a zahradních prvků jen do vnějších částí zahrady.
  • Výsadba bez vyšších dřevin nebo vyšších zahradních prvků, které je doplňují, případně nahrazují.
  • Velmi málo osázených ploch v poměru s celkovou plochou zahrady ve prospěch intenzivně udržovaného trávníku.

TIP: K tomu, abyste v zahradě vytvořili zákoutí, potřebujete zahradu rozčlenit. Členit ji můžete nejen horizontálně, ale (a na to se často zapomíná) i vertikálně.

Horizontální členění v zahradě - členění plochy

Místo několika úzkých pruhů podél plotu lemujícího pozemek zkuste plochu zahrady rozčlenit výsadbou, která se bude prolínat celou zahradou. 

Ve výškově členitějších zahradách si můžete pomoci vybudováním zídek nebo skalky. 

Ve velkých zahradách mohou najít uplatnění plůtky (ať už tradiční ze dřeva a dalších materiálů nebo živé z vhodných dřevin). 

Doplnit je můžete i pěšinami, které vás zavedou do vzdálenějších míst v zahradě.

TIP: Víc než na desítky "pidiostrůvků" rozesetých v zahradě, raději vsaďte na pár větších "ostrovů" osázených nejen nižšími trvalkami, ale i vysokými rostlinami, především keři a stromy, které dodají vaší zahradě nejen výšku, ale i větší hloubku.

TIP: Nebojte se vysokých rostlin v zahradě jen proto, že je malá, i kdyby mělo jít třeba jen o jeden větší strom.

TIP: Zahradu s výsadbou soustředěnou jen po obvodu přečtete za pár desítek vteřin. Investujete-li ale čas, energii a peníze i do smysluplného členění vnitřní plochy zahrady a budete mít šťastnou ruku i při výběru rostlin, budete v ní i se svou rodinou a přáteli opravdu žít - stále bude co objevovat, pozorovat, obdivovat.

Víc o tom, jak na celoročně zajímavou zahradu tady ->>>>.

TIP: Do vytvořených ploch uprostřed zahrady můžete zakomponovat i některé technické prvky (ČOV, retenční nádrž, studna ad.), které by na sebe uprostřed trávníkové plochy jinak strhávaly nechtěnou pozornost.

Pokud okolní výsadbu dobře promyslíte, nechtěné schováte a současně zajistíte i dostatečný přístup k nim kvůli případné údržby, obsluhy nebo opravy.

Vertikální členění v zahradě - řešení "výšek"

Nejen vyšší stromy a keře, popínavé rostliny, ale také nejrůznější zahradní prvky typu zahradní oblouk, treláž, pergola, některé dětské prvky, nebo už dříve zmiňované ploty a plůtky nebo zídky dodají zahradě výšku a s ní nejen více soukromí, ale i příjemnější klima.

Se zahradními oblouky, trelážemi, pergolami můžete v zahradě doslova kouzlit s vnímáním prostoru. 

Dokáží vnést tajemství i do malých zahrádek a ty velké pak zajímavě členit. Místo najdou v tradiční venkovské zahradě, stejně jako v moderní zahradě uprostřed města.

Ruku v ruce s tím, jaké tvary zvolíte, z jakého materiálu budou vyrobeny, jakým rostlinám tvoří oporu, i jak je koncipována okolní výsadba, mohou nabývat mnoha podob.

TIP: Většího členění zahrady, ať už horizontálního, tak vertikálního, dosáhnete třeba s těmito prvky:

ZAHRADNÍ OBLOUKY, TRELÁŽE A OBELISKY

PERGOLY

ZÍDKY (TRADIČNÍ ZDĚNÉ I "SUCHÉ" ZÍDKY)

PLOTY A PLŮTKY (ŽIVÉ I TRADIČNÍ ZE DŘEVA AD. MATERIÁLŮ)

SKALKY

ZAHRADNÍ PĚŠINY

VYŠŠÍ ROSTLINY (STROMY A VYSOKÉ KEŘE, PŘÍP. VYSOKÉ TRVALKY)

POPÍNAVÉ ROSTLINY

VELKÉ OSÁZENÉ PLOCHY UVNITŘ ZAHRADY

ZAHRADNÍ STAVBY (DOMKY NA NÁŘADÍ, DĚTSKÉ PRVKY...)

II. PŘEKVAPENÍ

Postupné odkrývání neznámého může v zahradě s tajemstvím přinést i nejedno překvapení 🙂

Třeba v podobě dominantního stromu, okrasného vodního prvku, sochy, rostliny v nádobě nebo hmyzího domku nebo pítka pro ptáky.

A co teprve natažená síť mezi stromy nebo kůly nebo v zeleni ukryté malé zahradní posezení, které na vás budou čekat na druhém konci zahrady!

Nejrůznější průhledy, které odhalí jen tolik, aby zvýšily návštěvníkovu zvědavost,  vás přilákají i do míst, která by jinak mohla zůstat neobjevena.

Pokud máte velkou zahradu, nebo s ní sousedí les nebo se za ní rozprostírá louka nebo ovocný sad… nezapomeňte na „zadní vrátka“, za kterými může na tajemství vaší zahrady navázat volná příroda. 

TIP: Máte-li to štěstí a za souseda máte volnou krajinu, "vypůjčte" si ji - navažte na ni výsadbou ve své zahradě.

Zahrada tak bude působit opticky větší a i mladá zahrada pak může získat díky vzrostlým stromům za nenápadným oplocením vaší zahrady potřebnou výšku.

III. ZUB ČASU

Oprýskaný lak na plůtku, mechem a lišejníkem pokryté osázené koryto, staré dřevo, rez… které ukazují, jak v zahradě zapracoval zub času, i ty vnáší do zahrady tajemno.

IV. OSVĚTLENÍ

A pomyslnou třešničkou na dortu je pak v zahradě osvětlení, se kterým si budete moci vychutnávat svou zahradu s tajemstvím i za tmy.

Našli jste inspiraci pro svou zahradu "s tajemstvím"?
Jaký prvek v zahradě uplatníte?
Máte už v zahradě nějaké své oblíbené zákoutí? Pochlubte se a zašlete mi jeho fotografii a já vytvořím pod článkem fotogalerii, kterou se mohou inspirovat i ostatní .-)

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Mohlo by vás taky zajímat:

Je libo rozkvetlý „rohlík“?

Nebo koláček, závin, loupáček…? Co mají tyhle pekařské výrobky společné s kvetením a zahradou vůbec?

Ti z vás, kteří mě sledujete na fanpage Kvetoucí zahrady delší dobu, už asi ví 🙂
A pro vás ostatní malé vysvětlení na úvod. Označení pekařských výrobků jsem začala používat pro všechny nově vytvořené záhony uvnitř trávníkové plochy naší zahrady podle toho, co mi svým tvarem připomínaly 🙂

Na „rohlíku“, který jsem v zahradě založila v roce 2019 vám ukážu, nejen jak takový nový záhon správně založit, čím jej osadit, nebo proč a jak zamulčovat, ale taky vás chci inspirovat k tomu nebát se do svých velkoplošných trávníků trochu „říznout“ a neomezovat se s výsadbou pouze na blízkost hranic zahrady, ale naopak zahradu vegetací trochu rozčlenit i uvnitř.

Proč uprostřed zahrady tvořit osázené plochy?

BONUS 1: Vytvořením osázených ploch i uvnitř (nejen po hranicích) zahrady vnesete do zahrady prvek tajemství.

Členěním ploch v zahradě vzniknou zajímavá zákoutí. Zahrada nebude návštěvníkem přečtená na první mrknutí oka. Bude vás lákat dovnitř. Vzbudí ve vás touhu objevovat. Přinese nevšední výhledy.

BONUS 1I: Pokud se výsadba nesoustředí jen podél hranic pozemku, propojíte díky výsadbě dům více se zahradou.

A v zahradě tak díky nádherným výhledům z oken domu můžete být pořád. Ať už mrzne, až praští nebo je na obloze sluníčko 🙂 Jedno se stává tak trochu součástí toho druhého.

BONUS 1II: Odclonění nechtěných výhledů nebo přilákání pozornosti k určitým místům v zahradě.

Promyšleným umístěním osázených „ostrůvků“ v trávníku, můžete přitáhnout, nebo naopak odlákat pohled určitým směrem. 

Bez povšimnutí tak zůstane třeba hnojník, výběh pro slepičky, tatínkova venkovní dílnička nebo zašívárna dětí. A k procházce do vzdálenějšího konce zahrady naopak vyzve z výsadby vykukující ptačí pítko nebo klokotání vody v malé tůňce.

Odclonit od výhledů ze sousedství tak ale můžete i roztažené lehátko nebo koupání v zahradě nebo zahradní sprchu.

31.8. 2019 - Stačily jen 4 měsíce, aby se čerstvě založený "rohlík" vyplnil kvetoucí "hmotou" a současně decentně odclonil výhledy k vyvýšené terase.

BONUS IV: Úspora času a energie

Výše uvedené určitě neznamená, že by zahrady, ve kterých jsou velké plochy trávníku, musely být „špatné“. Pokud máte dům plný malých dětí, které potřebují velký prostor pro hry a skotačení, nadšeného malého fotbalistu, který si s tátou každý víkend rád cvičně začutá do kopačáku nebo jste třeba s partnerem nadšení badmintonisti a chcete trénovat i doma, budete potřebovat větší kus souvislého trávníku, na kterém se můžete realizovat.

Mnoho z vás ale udržuje velké travnaté plochy v zahradě jen ze zvyku. Aniž by byl trávník v takovém rozsahu využíván. A naopak už vás unavuje věčné sekání trávy a často taky další s trávníkem spojené úkony (hlavně hnojení, vertikutace, příp. odstraňování plevelů), které vás nebaví a berou vám hodně času.

Dobře založený trvalkový nebo smíšený záhon trvalek s dřevinami je na péči méně náročný.

5 tipů k založení "rohlíku"

NAČASOVÁNÍ

Většinu rostlin dneska pořídíte v zahradnictvích a školkách v kontejnerech. Ty můžete vysazovat po celý rok (není-li půda zamrzlá). 

Čerstvá výsadba ale ocení dostatek vláhy a počasí bez úpalu. 

Ideální čas na založení nového záhonu je tak na jaře nebo na podzim, kdy je dostatek přirozených srážek i příjemnější teploty. Sadit přitom můžete často už od března a na podzim až do poloviny listopadu, někdy i déle.

Stejné období je ideální i pro výsadbu prostokořenných rostlin (velmi časté např. u ovocných stromů a keřů) nebo stromů s balem. V tomto období taky přesazujte rostliny v zahradě nebo dělením rozmnožujte trvalky.

PŘÍPRAVA ZÁHONU

Po vytýčení plochy budoucího záhonu (skvěle se mi osvědčila obyčejná hadice na vodu, jen ji nechte trochu nahřát na sluníčku, pokud záhon budete zakládat brzy z jara nebo později na podzim) bude třeba strhnout travní drn. 

Pokud není plocha budoucího záhonu příliš velká, zvládnete to dobře i s rýčem, který při rytí dáváte hodně zešikma, téměř vodorovně se zemí. Snažte se přitom zabírat do co nejmenší hloubky, tzn. aby zůstalo co nejvíce zeminy na místě.

Jinou cestou je zrýt trávník vč. drnů na podzim a nechat během zimy trochu zapracovat mráz. Na jaře pak polorozpadlé drny rozmělníte motykou a vyberete zbytky travního drnu a kořeny vytrvalého plevele.

Příprava záhonu březen 2019 - strhnutí travního drnu rýčem, zrytí půdy a rozmělnění motykou a hráběmi. Náš "rohlík" navázal na původní "ostrůvek" s vysazenou moruší.

Půdu po oddrnování a zrytí rozmělněte motykou a hráběmi najemno. U větších ploch oceníte rotavátor nebo kultivátor, který se dá vypůjčit i z půjčovny.

Půdu můžete vylepšit zapracováním dobře uleželého kompostu, těžším půdám prospěje i křemičitý nebo říční písek. 

Při práci odstraňte všechen vytrvalý plevel a větší kameny a pokud nebudete obratem vysazovat a mulčovat výsadbu, nechte vzejít semena náletového plevele (zhruba 14 dní) a před výsadbou vyplejte. Předejte nechtěnému zaplevelení mezi čerstvě vysazenými sazenicemi.

NÁKUP ROSTLIN A VÝSADBA

Když se s klienty někdy bavíme o jejich obavách spojených s vlastní realizaci výsadby, výsadbu uvádí téměř všichni jako první věc, na kterou si vzpomenou.

Osobně si myslím, že pokud poctivě připravíte záhon, neměla by být výsadba zásadním problémem. Pokud se tedy nerozhodnete vysazovat rovnou vzrostlý strom 🙂

Větším strašákem by ale mohl být nákup sazenic. Tématu nákupu jsem věnovala celý e-book. Tenhle průvodce nákupem rostlin do zahrady vás provede procesem nákupu od začátku do konce a vyhnete se s ním těm největším chybám .-)

8.4. 2019 - vysadila jsem všechny dřeviny (okrasná jabloň, hortenzie, svída výběžkatá, vajgélie, půdopokryvná růže) a bergénie 🌸🌳🌹 Na tu událost jsem se těšila tak moc, že jsem sázela i v dešti, který se přes nás přehnal 🌧🌧🌧 Na zbývající trvalkový podrost přišel čas o něco později, musela jsem je objednat mimo naše zahradnictví v okolí 📦
15.4. 2019 - dosadila jsem zbývající trvalky - bělokvětou mavuň červenou, echinaceu, dlužichu krvavou, kakost vznešený, kakost renardův, kontryhel.
15.4. 2019

Při výběru rostlin nezapomeňte na trvalky. Skvěle doplňují vyšší dřeviny a jsou tím nejdynamičtějším prvkem v zahradě – velmi rychle narostou do své finální velikosti a díky druhové pestrosti i individuálním charakteristikám jsou velmi proměnlivé v průběhu celého roku. 

Z nové výsadby se tak často můžete těšit už pár týdnů pro výsadbě. Pokud máte navíc velkou zahradu, kterou realizujete postupně ve více etapách, je tu ještě jeden nezanedbatelný přínos trvalek. 

Výsledky, které v případě záhonů s trvalkami na sebe nenechají dlouho čekat, vás povzbudí, namotivují k další práci 🙂

Péče o většinu trvalek navíc není náročná.

23.7. 2019 - Echinacea, mavuň červená, dlužicha krvavá - to je jen část trvalek, které našly domov v nově vytvořeném "rohlíku" 🙂 Fotka zachycuje stav jen 3 měsíce po jejich výsadbě.

Přemýšlejte o tom, jak bude zahrada vypadat nejen od jara do podzimu, ale i v zimě. 

Pokud bude záhon dost velký, vybírejte mj. i z dřevin atraktivních v zimě. Z keřů to jsou určitě svídy (Cornus alba, Cornus stolonifera, Cornus sanguinea), které zaujmou nádherným zbarvením borky. To nejvíc vynikne právě v zimě. 

Zajímavé jsou i keře s barevnými bobulemi (dřišťály, skalníky, hlohyně). Podobně připraví bezvadnou podívanou okrasné jabloně nebo hloh tečkovaný s drobnými plody lákajícími ptáky z okolí.

Navzdory zimnímu období pak v ostrůvcích rozkvetou kalina bodnantská nebo vilín.  

Záhonu mohou dominovat i stromy se zajímavou borkou (břízy, třešeň tibetská, javor Davidův, pensylvánský nebo šedý nebo platan javorolistý).

Během zimy vypadá kouzelně i řada trvalek (obzvlášť s námrazou nebo sněhovou čepičkou) – patří mezi ně třeba třapatky a třapatkovky, zápleváky, rozchodníkovce nebo okrasné trávy. 

16.12. 2020 - v "rohlíku" se spinká... ale i přesto i v tuto dobu dokáže zaujmout. Odkvetlá květenství hortenzií latnatých jsou v zimě, ať už s námrazou nebo sněhovou čepičkou, kouzelná 🙂 Vpravo od nich roste svída výběžkatá. Teď ještě mladý keřík tolik nevynikne, časem ale budou její žlutozelené výhony zářit v zimě na dálku.

MULČOVÁNÍ A ZÁLIVKA

Mulčování pomáhá půdu chránit před náletovým plevelem, zabraňuje nadměrnému vysychání, ale může půdu časem obohatit i o živiny, nebo mít estetickou funkci (např. „živý“ mulč). 

V závislosti na složení záhonu, ale i kvalitě půdy nebo aktuální dostupnosti můžete vybírat z více možností – viz příklady níže.

Příklady mulčování

KOMPOST

ŠTĚPKA Z LISTNÁČŮ

BORKA

SLÁMA, PILINY

"ŽIVÝ MULČ" - NÍZKÉ A PŮDOPOKRYVNÉ ROSTLINY

KAČÍREK - OBLÁZKY

ŠTĚRK

KAMENNÉ DRTĚ

21.6. 2019 - výsadba od dubna hezky poskočila 🙂 V prvním roce jsem mulčovala výhradně posekanou trávou. Aby se mi do záhonu nestahovali slimáci, v horku se mi nezapařila a nezvala jsem na návštěvu všechny hraboše z širokého okolí, dávala jsem vrstvu opravdu tenkou, odhadem 2 - 3 cm. Kromě toho jsem v první sezóně vysela do proluk mezi mladými sazenicemi směs letniček a vysadila několik hlíz jiřin a kan, které mi zůstaly (jinak je pěstuji v nádobách). I pokud jde o estetickou stránku věci, je tohle řešení pro mě velmi přijatelné - vrstva čerstvě posekané trávy vypadá mezi rostlinami hezky a ani po seschnutí nepůsobí odpudivě.

Osobně jsem v průběhu času jsem přešla od minerálního mulče (kačírek, štěrk) k přírodním druhům mulče, které mi vyhovují lépe. 

U nově založených výsadeb tak mulčuji v prvních letech dobře uleželým, alespoň rok starým kompostem, štěpkou z listnáčů, případně posekanou trávou v slabé vrstvě, pokud nemám k dispozici v dostatečném množství kompost nebo štěpku).

Jsou lehčí, nezatěžují tak půdu pod sebou takovou váhou, mohu je doplňovat dle potřeby. 

V záhonech mohu v podobě přírodního mulče „recyklovat“ vzniklý zahradní i kuchyňský bioodpad z prořezávky dřevin nebo úklidu zahrady (listí, posekaná tráva) a zbytky ovoce a zeleniny z kuchyně. Téměř vše, co ze zahrady vzejde, se tak zase vrátí zpět. To by s minerálním mulčem nebylo možné.

Časem se rostliny rozrostou a v záhonu zůstane místo tak akorát pro vysazené keře a trvalky a mulče bude třeba minimálně.

17.5. 2020 - rok po založení "rohlíku" se mi podařilo sehnat tři tuny krásného kompostu. Část tak skončila jako mulč v rok starém záhonu. Díky čilému půdnímu životu kompost poslouží nejen jako mulč, ale časem se dostane i do nižších vrstev půdy, kterou obohatí o živiny i humus. To je obzvlášť přínosné u těžších, jílovitých půd.

ÚDRŽBA

Hlavní údržba spojená s nově založeným záhonem bude spojená s ostříháním trvalek a řezem dřevin, pokud v záhonu budou vysazeny. 

Hlavně v prvním až druhém roce počítejte taky s většími nároky na pletí, případně zálivku, než se rostliny ujmou a během déletrvajícího sucha. 

Ostříhání trvalek

Trvalky stříhejte až začátkem jara. Postačí ustřihnout těsně nad zemí odumřelou nadzemní část a nechat trvalky znovu narašit.

Pokud nejsou trvalky napadené škůdci nebo houbovými onemocněními, pak obzvlášť při holomrazech a bez sněhové pokrývky ponechání nadzemní části řada z nich určitě ocení – chrání je lépe před vymrznutím. 

Jarní úklid v zahradě určitě přivítá i řada užitečných živočichů v zahradě, pro které neostříhaný trvalkový podrost i spadané listí v záhonech představují dobrý úkryt před zimou.

Trvalky můžete zastřihnout i během sezóny. Ocení to určitě tzv. remontující trvalky (s opakujícím kvetením), které ostříhání odkvetlých natí podpoří v nasazení květů pro druhé kvetení. Podobně řada trvalek ocení průběžné odstřihování odkvetlých květů. Nevysilují se tvorbou semen a o to ochotněji nasazují další poupata (např. kokardy).

Některé trvalky mají po odkvětu obzvlášť po deštích tendenci polehávat, i ty ocení ostříhání během sezóny (příkladem je kontryhel měkký, který můžete ostříhat klidně i těsně nad zemí, nově narašené listy pak zdobí záhon až do podzimu).

Kvetoucí kontryhel měkký - na fotce pod červenolistou tavolou kalinolistou.

Řez dřevin

Obecně mají dřeviny různé nároky na řez v závislosti na charakteru růstu, tvorbě květních pupenů, stáří rostlin, ale i záměru, se kterým řez provádíme. 

Jinou péči vyžaduje stříhaný živý plot, jiné požadavky volně rostoucí keře kvetoucí na letorostech, jiné dřeviny, které špatně regenerují.

Pokud tápete u řezu kvetoucích keřů, bude pro vás užitečná e-publikace „Jak se stát kadeřníkem ve vlastní zahradě?„, ve které jsem se snažila vysvětlit a shrnout to nejpodstatnější, co potřebujete vědět.

16.4. 2020 - v popředí ostříhaný keř komule Davidovy a výhled k "rohlíku".

Pletí

Mladé rostlinky potřebují trochu času, než vyplní vymezený prostor záhonu. Proluky mezi nimi tak budou zpočátku poměrně velké.

Řešením je čerstvě založenou výsadbu ihned zamulčovat.

Pomoci si ale můžete i výsevem nenáročných letniček do proluk mezi vysazenými rostlinami.

Letničky pomohou dočasně vyplnit „hluchá“ místa v záhonech, než se trvalky a dřeviny rozrostou. A až se vysazené trvalky a dřeviny zapojí, postupně ze záhonů letničky vymizí.

2.7. 2019
19.7. 2019 V dubnu osázený, ale i přesto esteticky i prakticky plnohodnotně fungující záhon uprostřed naší zahrady dokonale naplnil má očekávání 💚 Zatímco se vysazené keře (mj. i momentálně krásně nakvétající hortenzie latnaté) zakořeňují a pomalu rostou, o největší akci se teď v rohlíku starají vysazené trvalky v kombinaci s letničkami - ať už těmi z výsevu, tak z vysazených hlíz zazimovaných ve sklepě svých rodičů (jiřiny, kany, mečíky) 🌸🌺🌼🌻 U letniček z výsevu jsem použila kombinace dvou velmi pěkných letničkových směsí od SEMO Smržice. První, vyšší směs "letniček pro motýly", kterou mám ve střední partii záhonu a druhou "směs nízkých letniček" do 30 cm, kterou mám vysetu v předních partiích záhonu. Záhon je tak díky letničkám a trvalkám hezky zapojený už v první sezóně a doslova to v něm žije 🙂
23.7. 2019
19.7. 2019 - Dahlia (Jiřina).
14.8. 2019 - Tahle zvláštní krasavice si říká luštěnice trnitá (Cleome spinosa) a v našich zahradách ji moc nevidím. Pěstuje se jako letnička a v záhonu se i díky své výšky, do které může dorůstat (i daleko přes jeden metr) rozhodně neztratí 🙂 Já jsem ji objevila před pár lety úplně náhodou v zahradě své mamky. Předloni jsem si během léta několik jejich semenáčků přestěhovala i do svého "rohlíku" uprostřed zahrady 🙂 Jakmile se ujala (a vzhledem k době, kdy jsem ji přesazovala, jsem ji nedávala mnoho šancí), hezky začala přibývat na výšce a rozkvétat. Už z několika dřívějších let s ní mám velmi dobrou zkušenost, pokud jde o odolnost vůči silnému slunci i suchu. Velmi dobře a bez újmy zvládala i sušší období.

Zálivka

Kořenový systém mladých sazenic si v začátcích nestáhne vláhu z hlubších vrstev půdy. Než se ujmou, budou v obdobích bez přirozených srážek potřebovat zálivku. Zkuste ale trochu simulovat přírodu. 

Každodenní mírná zálivka rostliny rozmazlí, bohatá zálivka jednou za 1 – 2 týdny ale donutí vytvořit bohatší kořenový systém, který si stáhne vláhu z větší hloubky a také s vodou lépe hospodařit.

6.11. 2020 - výhled k hortenziím latnatým, které budou zahradu zdobit svými květenstvími až do jara, ještě "svěží" kontryhel měkký a ve vzdálenější části podsadba ze stálezelených bergénií, kterým zima přičaruje hezké červené tóny.

Letem světem "rohlíkem" - jaro 2019 - zima 2020 - na vlastní nebezpečí 🙂

Já už mám doma se všemi "koláčky, rohlíky, záviny..." v zahradě ÚTRUM, ale vy ještě určitě ne! Pochlubte se, co nového letos ve vašich trávnících vznikne .-)

A pokud už jste stejně jako já "dopekli", co to bylo?

Se všemi "koláčky, rohlíky, záviny..." už mám v naší zahradě ÚTRUM. Jasně beru to... I ostatní potřebují svůj životní prostor... A já jsem vlastně spokojená a další útvar už jsem stejně tvořit nechtěla 😉 ... Ale rozšiřování stávajícího rohlíku, to se do kategorie "nový koláček, rohlík, závin" nepočítá, ne? 😊 No samozřejmě, že ne! 😃 Druhé polovině loňského listopadu, když jsem marně po zahradě hledala nový domov pro už celkem početnou družinu semenáčů třapatek a třapatkovek ze skalky, jsem dostala nápad. A taky jsem ho stačila i zrealizovat 🙂 PS: travní drny nepřišly jen tak nazmar... srovnala jsem jimi menší terénní nerovnost v jiné části zahrady 😉
Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Mohlo by vás taky zajímat:

Tulipány, které chytnou za srdce

Z těchto tulipánků skupiny Viridiflora, pro kterou je typické zajímavé zelené žíhání na okvětních plátcích, jsem unešena.

Vysadili jsme je spolu s naším Jiříčkem loni na podzim do mého mladého „růžového“ kopečku v zahradě a nemohu se na ně vynadívat.

Pokračovat ve čtení „Tulipány, které chytnou za srdce“

Jak oddělit trávník od záhonů? Jde to i bez obrubníků!

Mnoho z vás si určitě položilo otázku, jak zabránit vrůstání travního porostu do nově založených nebo rozšiřovaných záhonů.

Pokud nejste majiteli parku a nevybíráte tak jen z různých mechanických obrub (ať už jde o různé typy plastových obrubníků, vč. těch tzv. neviditelných, obrubníky z ocelové pásoviny, betonových tvarovek, žulových kostek ad.), je dnešní příspěvek určen právě vám.

Bezobrubníkové řešení má hned několik výhod:

  • finančně vás příliš nezatíží,
  • vypadá velmi esteticky a současně přirozeně,
  • nelimituje vás v případných budoucích úpravách tvaru a velikosti záhonu,
  • krásně si u něj vyčistíte hlavu 🙂

Jak oddělit trávník bez obrubníků?

  • jednoduše 1 - 2krát za rok "odryjete" rýčem trávník zasahující do záhonu,
  • při odrytí vytvořte mezi trávníkem a záhonem malý "žlábek" - rýhu oddělující trávník a záhon.

TIP 1:

Pokud použijete klasický rýč, ryjte mírně zešikma a ne příliš hluboko (do zhruba 5 - 8 cm).

TIP 2:

Pokud jste ochotni trochu zainvestovat, kupte si speciální rýč na obrývání trávníku ("nůž na okraj trávníku"). Má tvar půlměsíce, má rovný řez a ryje do ideální hloubky.

TIP 3:

Nečekejte s odrýváním trávníku na období sucha. Obzvlášť u těžších, jílovitých půd byste mohli hodně bojovat s tvrdou, nepropustnou půdou, kde i velká fyzická a duševní síla bude krátká .-)

Ideální čas prvního odrytí trávníku je časné jaro (únor - duben dle aktuálního počasí). Později pak až po vydatném dešti.

Kdy se toto řešení moc nehodí?

  • Máte-li velkou zahradu s nekonečně dlouhými záhony (a chybí vám výkonná posádka zahradníků) 🙂
  • Máte-li zdravotní omezení (je to práce jednoduchá, ale fyzicky ji pocítíte :-))
  • Trpíte-li chronickým nedostatkem času (i na malé zahradě vám to pár hodin vezme) .-)

Co se vzniklým zahradním odpadem?

TIP 4:

Odryté travní drny můžete použít na srovnání terénu (ať už pro vyplnění propadlin v trávníku nebo pro doplnění chybějící nebo k náhradě nekvalitní části trávníku v jiné části zahrady).

Část taky (obráceně, tj. porostem dolů) pro prokládání ostatního materiálu v kompostu.

A použít by se dal i do těch nejspodnějších vrstev (opět obráceně) nějaké větší terénní nerovnosti vytvořené v zahradě .-)

Jak řešíte v zahradě oddělení trávníku vy?
Pokud obrubníky, jaké jste použili a jak jste s nimi spokojení?
Jste-li "bezobrubníkoví", máte nějaké své další osobní postřehy a zkušenosti?

Díky, že je sdílíte i s námi ostatními! 🙂

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Mohlo by vás taky zajímat:

Letničky (skoro) bez práce?

Tradiční letničkový záhon

Letničkové výsadby si určitě mnoho z vás spojuje rovnítkem s vysokými nároky. To dokáže odradit nejednoho majitele zahrad.

Kromě každoroční nutnosti časově náročné výsadby, která se vám u větších ploch při použití kupovaných sazenic může prodražit, jim musíte dopřát dostatečnou a pravidelnou zálivku a také kvalitní půdu s dostatkem živin. 

Není divu, když na to, aby upoutaly vaši pozornost, mají jen jednu zahradnickou sezónu .-)

Letničkové záhony i bez práce?

Ne vždy tomu tak ale musí být. Alternativou tradičních letničkových výsadeb mohou být letničkové záhony s přímým výsevem nenáročných letniček. Ty se pak před vámi představí po celé své vegetační období v podobě atraktivního květinového záhonu i s minimálním úsilím.

Kromě malé náročnosti na založení a údržbu můžete u takových záhonů počítat i s dalšími pozitivy. Patří k nim např. nízké pořizovací náklady v porovnání s klasickými letničkovými výsadbami, pestrost a atraktivní proměnlivost po celou vegetační sezónu či zlepšení ekologických podmínek pro užitečný hmyz (potrava pro motýly, včelky, úkryt pro brouky atd.)

Letničkové směsi k výsevu

Vysévat můžete jednotlivé vybrané druhy letniček sami dle svých preferencí. Ale i při plánování výsledné podoby takových letničkových záhonů si ale klidně trochu usnadněte práci a sáhněte po hotových směsích, které pro vás už předem vybrali a připravili jiní.

I v našich českých podmínkách nebudete mít větší problém sehnat hned několik dodavatelů kvalitních směsí letniček namixovaných tak, aby dobře prosperovaly v různých podmínkách k pěstování a nakvétaly průběžně po celou sezónu.

TIP 1: Tipy na nákup hotových letničkových směsí u nás 

Ve spolupráci se Zahradnickou fakultou Mendelovy univerzity v Brně připravili 8 velmi různorodých letničkových směsí, mezi něž patří mj. i nejprodávanější „Strakonická louka“, nebo mému oku velmi lahodící „Lednická radost“ nebo „Trikolóra“ pro všechny české patrioty 🙂

Velmi dlouhý seznam letničkových směsí, které ocení hlavně ti z vás, kteří místo mnohobarevných směsí květin dávají přednost kvetoucím záhonům laděným jen do jednoho, maximálně dvou barevných odstínů.

Nabízí letničkové směsi pro výsev hlavně do menších záhonů, ale třeba také do truhlíků nebo květináčů. Vybírat můžete jak z nižších (které oceníte hlavně do předních partií záhonů), tak vyšších letničkových směsí, ale taky zvláštních směsí letniček vhodných k sušení nebo lákajících motýly nebo včely a čmeláky .-) 

Osobně jsem loni vyzkoušela u nově založeného záhonu pro vyplnění volných míst mezi mladými sazenicemi směs nízkých letniček a směs pro motýly a byla jsem nadšená. Určitě vyzkouším znovu i v další sezóně.

TIP 2: Výjimkou nejsou ani směsi laděné do určitých barevných tónů či kombinací. Někdy bývají do směsí letniček přimíchány i dvouletky a trvalky.

Letničky, které se o svou budoucnost postarají samy

Letničkové směsi k výsevu obsahují i semena nenáročných letniček se schopností samovýsevu. V záhonu se tak objevují každý rok, aniž byste je museli opakovaně vysévat.

V takových záhonech pak můžete spatřit mimo jiných třeba krásenky, mák vlčí, sluncovku kalifornskou, chrpu polní, měsíček lékařský, černuchu damašskou, sporýš argentinský, brutnák lékařský, aksamitník, divizny…

TIP 3: Na tomto místě vás ale musím upozornit na to, že dodavatelé u letničkových směsí k výsevu doporučují pro zajištění vizuálně stejného výsledku opakovaný výsev směsi každý rok.

Tato nevýhoda vyplývá z toho, že ne všechny letničky ve směsích spolehlivě po zimě vzcházejí. Je to ale malá daň za mnohem větší druhovou pestrost záhonu a květy od pozdního jara až do zámrazu.

Jak založit letničkový záhon z výsevu?

Vhodným obdobím pro založení je v závislosti na aktuálním počasí duben až polovina května. Před samotným výsevem musíte půdu důkladně odplevelit a vhodné je i vylepšení půdy kompostem. 

Při osévání plochy záhonu postupujte podobně jako při zakládání trávníku. Výsev provádějte ručně na široko za bezvětrného počasí do záhonu s najemno uhrabanou zeminou.

TIP 4: Před vyséváním směs semen důkladně promíchejte!

Před samotným výsevem a následně i během něj dbejte na to, aby byla směs stále rovnoměrně promíchaná. Cílem je, aby nedošlo k seskupení semen podle druhů v závislosti na rozdílnou velikost semene. Znamenalo by to pak nerovnoměrné zastoupení všech druhů směsi na různých plochách záhonu.

Vysetou směs pak utužte v zemi hráběmi, uválcujte a zalijte.

Následná údržba letničkového záhonu

Zálivka je nutná s výjimkou dlouhotrvajícího sucha jen těsně po výsevu, než rostliny dosáhnou výšky cca 15 cm.

Z hlediska údržby vysetého letničkového záhonu postačí pouze jedno odplevelení během celé vegetační sezóny. Jakmile se porost zapojí, nemají se již plevele šanci prosadit.

Nutno ale dodat, že míra zaplevelení bývá přímo úměrná výchozímu stavu záhonu. Důkladné odplevelení před výsevem je tak polovinou úspěchu .-)

Jak jste na tom s pěstováním letniček vy?
Máte nějaké další tipy nebo vychytávky, které se vám při pěstování letniček osvědčily nebo zkušenosti s konkrétními směsmi letniček?
Šup s nimi do komentářů! 🙂

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Mohlo by vás taky zajímat:

Pěstování zeleniny, které by vám záviděly i vaše babičky

Bejvávalo dobře

Když jsem byla malá a bydlela na sídlišti, navštěvovala jsem často svou babičku v jejím domku s menší zahradou na okraji města. Její zahradu tvořila typická menší předzahrádka s dlouhým úzkým záhonem ve tvaru písmene „V“. V něm téměř bez přestání okopávala a plela do řady vysazené růže a karafiáty. 

Hlavní pozornost ale babička věnovala v zahradě její o poznání větší užitkové části. Vedle několika zákrsků jabloní a meruněk měla vzrostlou třešeň a hrušeň.

A taky nekonečné řádky brambor, mrkve, petržele, cibule… okurek nebo rajčat. Ani v tom se babiččina zahrádka příliš nevymykala tehdejšímu průměru..

Návrat užitku do zahrad

Po delší „porevoluční“ odmlce vyplněné „čistokrevně“ okrasnými zahradami se k užitkové zahradě pomalu a rádi vracíme zpátky.

Dost možná je to i váš případ:

  • Chcete připravovat chutné pokrmy z kvalitní zeleniny, ovoce a bylinek.
  • Smrdí vám kupované české i dovážené produkty "tradičního" zemědělství.
  • Marně hledáte známou chuť mrkve nebo rajčete tam, kde nikdy nebyla a nebude.
  • Baví vás představa produkovat něco sami a dokázat tchýni/tchánovi, že i vy to dáte levou zadní!
  • Chcete vašim srdíčkům, které milujete nade vše, ukázat i jiný svět než jen ten, který znají z počítačů, televizí nebo chytrých telefonů.

Na výsluní se tak dostávají nejen menší farmáři a pěstitelé, strejda z vesnice, ale hlavně vlastní zahrádka (pokud ji ovšem máte).

Proč ale tyhle krásné představy tak často brzy vezmou za své?

  • Máte ještě v živé paměti, jak se každý týden dřelo s babičkou na poli.
  • A pak se tři měsíce v kuse zavařovalo, mrazilo a sušilo.
  • Díky předchozí zkušenosti vás jímá hrůza z toho, jaké to budou zase hrozné galeje a otrava.
  • Hlavně žádná pole, u kterých člověk nedohlédne konce! Pěstovat vlastní zeleninu samozřejmě chcete, ale už jen pro radost, potěšení a zpestření jídelníčku.
  • A ruku na srdce - dost možná se i stydíte, že vám ten užitek "pokazí" dojem z uhlazenější části vaší zahrady.

Dříve se užitková od okrasné části zahrady (pokud byla) celkem striktně oddělovala. To ale vůbec není nutné!

Řešením mohou být vyvýšené zeleninové záhony.

Pokud jste se našli v předchozích bodech a toužíte po alespoň malém ráji nabitém užitkem, budou pro vás tím pravým ořechovým vyvýšené zeleninové záhony.

Jsou názornou ukázkou zahradního prvku, který vám pomůže nejen zajistit užitek, ale současně nenaruší pěkný výhled do okrasných částí zahrady. Jste-li navíc pěstitel-srdcař, může se stát „okrasná“ užitková zahrádka dokonce jejím středobodem. 

Že nevěříte? Pak navštivte některou z kuchyňských nebo klášterních zahrad vybudovaných u zámků. Pro začátek si zkuste udělat výlet třeba do jihomoravských Valtic.

Proč by vám pěstování zeleniny ve vyvýšených záhonech záviděly i vaše babičky?

  • Na vyvýšené zeleninové záhony najdete bez problémů místo i v malé zahradě.
  • Jsou velké tak akorát na pěstování zeleniny pro radost 🙂
  • Bude se vám na ně dobře koukat - působí po celou sezónu upraveně.
  • Můžete je tak bez obav umístit i blízko domu, terasy, zahradního posezení.
  • Zeleninu, případně bylinky tak budete mít hned při ruce.
  • Zelenina v nich poroste jako divá. Díky vyšší teplotě půdy v nich nejen rychleji klíčí a roste, ale taky dozrává. Nejšťastnějšími obyvateli budou plodová a košťálová zelenina s vysokými nároky na živiny.
  • Navíc můžete pěstovat zeleninu i v místech, kde není kvalitní zemina - záhony poskytují rostlinám bohatou nabídku živin.

Tím ale výčet pozitiv nekončí. Vyvýšené záhony oceníte i v případě, že:

  • vás často při delším zatížení bolí záda - vyvýšené záhony se vám budou dobře udržovat v příjemnější poloze,
  • bojujete každoročně s nenažranými plži, pro které představují větší výzvu než klasický nízký záhon,
  • si každý rok na jaře (případně i na podzim) lámete hlavu s tím, kam s bioodpadem nebo vyzrátým kompostem z kompostérů - obojí totiž skvěle zužitkujete jak při zakládání záhonů, tak při budoucím doplňování jejich obsahu.

Že si takový vyvýšený záhon taky na svou zahradu pořídíte?

Pak vám budu ráda průvodcem při jejich výrobě 🙂

Z čeho vyvýšené záhony vyrobit?

  • Dřevo (nejčastěji ve formě desek nebo fošen, ale taky hranolů, kulatin a palisád).
  • Různé druhy přírodního nebo upravovaného kamene.
  • Kov.
  • Proutí.
  • Gabiony.
  • Cihly.

Pro účely naší zahrady jsem se rozhodla pro výrobu dřevěných vyvýšených záhonů. Použili jsme konkrétně silné dřevěné fošny ze smrku. 

Představují dobrou kombinaci ceny a estetického a praktického hlediska (jejich výroba vám nezabere mnoho času, dají se snadno demontovat a přesunout jinam a hodí se do každé zahrady).

Jaká je ideální velikost?

Aby se vám o zeleninu v záhonech dobře pečovalo, doporučuji šířku kolem jednoho metru (tak, abyste se ze dvou delších stran záhonu dostali pohodlně do středu záhonu).

Délka záhonu pak může být libovolná.

TIP 1: Nezapomeňte při zvažování umístění záhonů i na potřebný provozní prostor v jejich bezprostřední blízkosti. 

Počítejte tak s volnou plochou minimálně 50 – 60 cm kolem všech stran záhonu.

Co budete potřebovat na výrobu vyvýšených záhonů ze dřeva?

  • 4 smrkové fošny s tloušťkou alespoň 4 cm a šířkou 20 cm (po ohoblování). Délka bude záviset na zvolené velikosti záhonu.
  • 4 smrkové hranoly velikosti 5 x 5 cm a délce 60 cm (délka odpovídá doporučované výšce záhonů).
  • Spojovací materiál - vruty.
  • Tzv. králičí pletivo s malým okem (13 mm) o velikosti mírně větší než plocha dna záhonu.
  • Tzv. nopová folie na vyložení vnitřních stěn záhonu.
  • Přírodní olej nebo jiný ochranný nátěr na dřevo.
  • Vrtačka a sešívačka na připevnění nopové folie k dřevěným stěnám záhonu.

TIP 2: Chcete-li ušetřit, zkuste se v okolí poohlédnout po nejbližší pile. Při nákupu materiálu (fošny a hranolky) tady můžete oproti nákupům v hobby marketech i některých dřevoprodejích výrazně ušetřit. 

Podobně u spojovacího materiálu ušetříte rodinné pokladničce peníze při nákupu na váhu v železářství. V hobby marketech bývá tento materiál výrazně dražší.

TIP 3: Králičí pletivo seženete v železářských potřebách, nopovou folii pak ve stavebninách.

V našem modelovém příkladu záhonu o velikosti 100 cm (resp. 108 cm při montáži dle přiloženého nákresu) x 150 cm a výšce 60 cm to bude znamenat:

  • 6 fošen o délce 1,5 m,
  • 6 fošen o délce 1 m,
  • 4 hranoly o délce 60 cm,
  • králičí pletivo o velikosti 160 x 120 cm,
  • 5 - 5,2 m nopové folie o šířce 60 cm.

Jak postupovat při výrobě vyvýšených záhonů?

1. Příprava terénu – vykopejte na budoucí ploše pro vyvýšený záhon asi 20 cm hlubokou jámu, která bude o pár centimetrů na každé straně menší než půdorys budoucího záhonu.

2. Vybranou zeminu a drny si uložte bokem pro pozdější použití.

3. Sestavte na připravené ploše rám vyvýšeného záhonu:

  • nejprve z vnější strany spojte vruty podélné a postranní fošny k rohovým hranolům,
  • spodní patro pak umístěte tak, aby rohy rámu byly vně připravené jámy,
  • z každé strany záhonu budou nad sebou přivrtány k rohovému hranolu vždy tři fošny,
  • dno vyvýšeného záhonu vyložte tzv. králičím pletivem - zabrání hlodavcům, aby do záhonu pronikali zespodu, po stranách jej ohněte asi 10 - 20 cm vysoko, aby si nenacházeli postranní uličky.

4. Ochrana dřeva:

  • Jako ochranu proti vlhkosti vyložte vnitřní stěny dřevěných vyvýšených záhonů tzv. nopovou folií (používá se ve stavebnictví). Přiloží se nopky či bublinkami tak, aby směřovaly ke dřevu - umožní dřevu větrat a zpomalí hnijící procesy. Dno ale nevykládejte, abyste nezabránili přístupu užitečným žížalám.
  • Ke zvýšení trvanlivosti dřevěných vyvýšených záhonů pomůže i podložení rohových hranolků kameny nebo betonovými dlaždicemi.

5. Vyplnění konstrukce – viz následující text.

6. Finální úprava okolí záhonů a ochrana vnějších stran dřevěné konstrukce:

  • Okolí vyvýšených záhonů zamulčujte. Využít můžete jak minerální mulč v podobě štěrku či kačírku, tak přírodní mulč např. v podobě štěpky. Dobře poslouží i dlaždice. Je to praktičtější řešení než složité vyžínání nebo vysekávání trávy mezi záhony.
  • Dřevěnou konstrukci doporučuji po sestavení natřít, přispějete tím k prodloužení její životnosti - vedle průmyslově vyráběných nátěrů a lazur můžete použít i nátěr různými druhy přírodních olejů, které však musíte po čase zopakovat.

Chcete ze záhonů vytěžit maximum?

Pak při přípravě výplně záhonů dodržujte doporučenou skladu i její pořadí:

  • Spodní vrstvu (tj. hned po králičím pletivu) by měl tvořit hrubě nasekaný materiál (hrubé větve a pařezy),
  • nad ní přijde vrstva travních drnů obrácených "vzhůru nohama",
  • na ně navrstvěte jemné větve, chvojí, zahradní štěpku ap.,
  • na řadu přichází směs hrubě rozloženého kompostu, slámy a listí, přidat můžete i chlévskou mrvu,
  • a jako poslední, nejvýše uloženou vrstvu připravte směs zahradní zeminy a prosátého kompostu.

TIP 4: Pokud chcete ve vyvýšených záhonech pěstovat i popínavé užitkové plodiny jako fazole, hrášek, okurky hadovky ap., doplňte dřevěný základ ještě o vertikální oporu.

Tu naši jsme vyrobili ze tří dřevěných hranolů spojených do základu. Mezi ně jsme pak navázali osnovu z polystyrenové šňůry.

Přikládám taky malé ohlédnutí za začátky vyvýšených záhonů u nás

Pokud dáte zelenině ve vyvýšených záhonech ve své zahradě zelenou, přeji vám bohatou úrodu a radost z vypěstování vlastní chutné a zdravé zeleniny.

Nezapomeňte se se svými výtvory i výpěstky pochlubit a podpořit ostatní. Zašlete mi fotky na kontaktní email nebo je jednoduše vložte na fanpage kvetoucí zahrady 🙂

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Mohlo by vás taky zajímat: