Realizovaný sen: Rozhovor s majitelem zahrádky jako dlaň

Každá zahrada má svůj příběh

Dnes vám přináším jeden z těch, které mi zvlášť přirostly k srdci – příběh malé zahrady o rozloze 115 m², která se z neudržovaného prostoru postupně proměnila v kvetoucí oázu, plnou jedlých rostlin a míst pro odpočinek.

S jejím majitelem jsme se společně pustili do navrhování, plánování a on pak následně i do samotné realizace, a dnes se můžeme ohlédnout zpět a porovnat, jaké to bylo na začátku a kde jsme teď.

Zahrada patří k jednomu ze spodních bytů nízkopodlažního domu poblíž Brna – a i na takto malé ploše dokázal vytvořit pan Radim Tomášek oázu klidu a krásy.

Čelili jsme hned několika výzvám.

Původní, nevhodně zvolenou vegetaci bylo třeba z větší části odstranit. 

Na malé ploše jsme taky museli skloubit hned několik funkcí – hlavní posezení na malé terásce u domu, užitkové rostliny, vytvoření druhého posezení u přenosného ohniště dál od domu a zajištění většího pocitu soukromí. 

Z výsledku jsme nadšení.

Na majitele prozradím, že je to pracovitý a sportovně založený mladý muž, který má vášeň pro pěstování. Už dříve, než měl svou zahradu, se na balkónu věnoval pěstování rajčat a ovocných keříků. To se dneska jen tak nevidí! .-)

A když doplním, že jsem jeho mamince před 5 lety navrhovala „pokojíčkovou“ zahradu ve Velké Bystřici, budou minimálně ti, kteří mne sledují pravidelně na Facebooku a Instagramu, „doma“. Hančinu půvabnou zahradu jsem vám představovala už několikrát a vždy se vám líbila. A její syn si v nasazení rozhodně nezadá! Asi to mají v genech 🙂

V rozhovoru vám pan Radim Tomášek prozradí, proč se rozhodl zapojit odborníka, jaké výzvy na něj čekaly během realizace, co mu při práci nejvíce pomohlo, ale i jaké má plány do budoucna.

Pojďte se podívat, jak probíhala cesta od prvního náčrtu až po dnešní podobu zahrady, která mu každý den přináší radost.

Proč jste se rozhodl přizvat ke spolupráci v souvislosti se zahradou odborníka? Jaké byly vaše hlavní motivy?

Já se vrhnul do koupi bytu s malou zahrádkou o výměře 115m2, která byla dost neudržovaná a nic na ní nedávalo smysl. Co s ní? Obecnou představu jsem měl, ale to k celkovému rozplánování zahrady nestačí. Vzhledem k malé výměře se nedalo jít cestou postupného osazování.

Na malém prostoru do sebe musí všechno přesně zapadat. Zahrada by měla sloužit dlouho, proto bylo jasné, že bude nejlepší, když se do návrhu pustí odborník.

S vámi už dříve spolupracovala mamka, které jste taky dělala zahradu, takže jsem věděl, do čeho jdu, co dostanu – a to bylo přesně to, co jsem potřeboval. 

Pokud byste se mohl vrátit v čase, rozhodl byste se stejně, nebo byste se pustil do realizace zahrady raději sám bez zpracovaného projektu?

Jednoznačně bych se rozhodnul stejně, tedy nechat si od vás zpracovat projekt.

Představivost a kreativita – co za rostliny zvolit, kam je umístit, co kde bude a nebude růst, jak spolu všechno propojit – to rozhodně nepatří mezi mé přednosti.

Bez plánu, který jsem od vás dostal, bych se dodnes do zahrady asi pořádně nepustil, nebo by byla v dost neuspokojivém stavu. Prostě bych nevěděl, co s tím.

Sem tam bych určitě něco vysadil, přidal lavičku, keř nebo vyvýšený záhon, ale celkově by to nedávalo smysl a prostor by nebyl správně využitý. Naopak s osazovacím plánem ještě ve stádiu připomínkování bylo jasné, že i s poměrně malou zahradou se bude dát zahrát velké divadlo

Jaká jste měl očekávání před tím, než jste se do spolupráce se mnou pustil? Ať už, pokud jde o komunikaci, výstupy, tak vaše představy ohledně zahrady.

Po jaké zahradě jste toužil, jakou zahradu jste si chtěl na svém pozemku "zhmotnit"?

Věděl jste jasně, co chcete, nebo jste znal jen hrubé obrysy toho co "ano" a co "ne", případně neměl jste vůbec žádné představy a preferoval jste, že s něčím přijdu já?

Zpočátku jsem měl zidealizovanou představu, že potřebuju jenom plánek, kam mám co vysadit, a tím bude velká část hotová. Že pak už se jenom zlikviduje nepotřebná část stávajících rostlin, koupí se a vysadí pár keřů a trvalek. 

Tento plánek tak byl v začátku alfou a omegou, kterou jsem k realizaci potřeboval. Dostat doporučené rozvržení zahrady spolu s rostlinami, které tomu odpovídají. Až časem se ukázalo, že k poctivé a neodfláknuté realizaci potřebujete mnohem více, než jen plánek.

Moje dřívější zkušenosti se zahrádkařením byly prakticky nulové, ale zároveň jsem věděl, že se do takové zahrady chci pustit. 

Základní představou bylo mít zahradu, která se i přes malé rozměry přirozenou cestou trochu oddělí od okolních zahrádek, bude kvést a bude v ní spousta keřů a dalších rostlin, jejichž plody se dají sníst. Ano, taková jedlá zahrádka. Jahody, maliny, angrešt, rybíz, rajčata a další zelenina. 

K tomu terasa, gril a bouda na nářadí. Doplněné o keře a trvalky tak, aby vznikl smysluplný celek, kam se člověk každý den rád podívá a odpočine

A jaký byl váš pocit, když jste viděl návrh poprvé? A co vás třeba na návrhu nejvíce nadchlo nebo zaujalo?

Při prvním pohledu na plánek pro mě bylo obtížné se zorientovat. Koukal jsem na čtverec představující zahradu a v něm byla spousta koleček a podobných tvarů představující keře a trvalky. To jsem si uměl představit až později, když jsem si je všechny dohledal na internetu.

Nejvíc mě překvapilo, kolik se do malé stometrové zahrady dokáže vejít rostlin. K tomu terasa, pergola, bouda, ohniště, vyvýšené záhony – co bylo nejlepší – chodníček procházející celou zahradou. 

Zdánlivá drobnost, ale jak se později ukázalo – dá se díky němu projít celou zahrádkou, všechno je na dosah a ocenily to i děti, které se tam honily dokola a schovávaly. 

V neposlední řadě jsem tam našel ještě víc ovocných keříků a rostlin, než jsem doufal, že by se tam mohlo vejít. Nádhera.

Jak probíhala spolupráce?
Chybělo vám něco (např. informace, více setkání, atd...,
co by vám ještě více pomohlo nebo usnadnilo práci?

Hodně mě překvapilo, když jsem si teď pro připomenutí otevřel e-maily, kolik jsme toho spolu řešili. Ať už v průběhu přípravy projektu nebo poté

Vážím si toho, že všechny moje dotazy a připomínky byly rychle vyřešeny, na ničem jsme se nezasekli a vše rychle plynulo ke zdárnému konci (tedy spíše mému začátku). Upřímně nevím, co bych si mohl přát více. 

Co se týče přípravy, pochopila jste přesně mé zadání, a tak stačilo doladit jen pár drobností. Jako je velikost terasy, jak by měla vypadat „odpočinková“ plocha vedle ní nebo zda minikiwi na celé jedné straně plotu částečně nevyměnit za něco jiného pro větší rozmanitost.

Na všechny tyto dotazy se mi dostalo rychlého zdůvodnění a možností alternativy a mohl jsem si vybrat. 

Hodně nápomocná byla i možnost konzultace až v průběhu prací na zahradě. Třeba u výběru alternativního kultivaru, pokud daná trvalka nebyla nikde k sehnání. Nebo kolik do zahrady dosypat kompostu. Teď už vím, že je třeba nešetřit a pár vozíků ho dovézt, pokud je původní hlína ve špatném stavu.

Nechal jste si zpracovat kromě návrhu osázení i 3D vizualizace navržené výsadby. Byly pro vás užitečné?

Už od začátku jsem tušil, že i když budu mít připravený osazovací plánek, nebudu si to umět představit. Jahody nebo levanduli poznám, ale většinu keřů a trvalek ne. Nevím, jak jsou které rostliny vysoké, jak se rozrostou apod.

Připlatit si za 3D vizualizaci pro mě proto byla jasná volba. Výsledek je třeba brát trochu s rezervou, ale pro představu, jak bude zahrada nakonec vypadat, určitě stačí. Aspoň pro nás, kteří si to jinak představit neumíme.

Do realizace jste se pustil po zpracování návrhu zahrady sám. Co pro vás bylo nejtěžší?

Po obdržení projektu přišlo to správné vystřízlivění. Do této chvíle jsem prakticky neřešil, co za práce bude potřeba udělat a do jaké míry to bude náročné.

Najednou stojíte na terase původní zahrady a přemýšlíte, jak vyřešit jednotlivé problémy. Nejhorší byla asi příprava – likvidace původního porostu, jezírka, skalky, staré terasy, zrytí půdy nebo vykopání větší díry pro budoucí terasu.

U malé zahrady je navíc problém s přístupem. Je potřeba dovážet a odvážet různý materiál. Ač se to nezdá, jen kompostu padlo do zahrady asi 5 tun, protože hlína byla nic moc. Něco zarýt do půdy, něco na zamulčování.

Pak už začíná ta příjemnější práce – vysazování nových keřů, trvalek a dalších rostlin. Tedy pokud je dokážete sehnat. Součástí dodaného plánku výsadby byl i soupis všech rostlin, ale málokdy seženete přesně ty, které potřebujete. Takže stále dokola objíždíte zahradnictví a čekáte na to správné naskladnění.

A jak se váš pohled na práci na zahradě (realizaci projektu) změnil? Co byste dnes poradil někomu, kdo začíná podobně jako vy, na co se připravit?

Časem se všechno ustálí. Zjistíte, kde koupit kompost, kde si půjčit vozík, které zahradnictví má jakou nabídku. I svaly v těle posílí, práce jde najednou lépe od ruky a jak uvidíte první zrealizovaný kousek zahrady, třeba někde v rohu, přidá to sil a najednou se těšíte na každý další kousek, který přijde.

K tomu můžu doporučit ještě jednu věc – pravidelně si zahradu foťte. Když se na ni díváte každý den, rozdíly nejsou patrné. To se ale změní když vytáhnete týden nebo měsíc starou fotku. Najednou zjistíte, jak práce od minula pokročily.

Co vám při realizaci nejvíce pomohlo/usnadnilo práci?

Nemohu opomenout vaši pomoc, kdy i s odstupem po vypracování projektu jste mi ochotně poradila, s čím jsem si nevěděl rady.

Spolu s vámi mi nejvíc pomohla mamka, která už má (o něco větší) realizaci za sebou, všechno zná a není nic, s čím by nedokázala poradit. A samozřejmě rodina na pracovních brigádách, když bylo potřeba více rukou. 

K tomu bych zmínil i zahradnictví Flos, jejichž nabídka trvalek je neuvěřitelná. Než stále dokola objíždět okolní zahradnictví, radši si vezměte větší auto a vyrazte klidně přes celou republiku na velký nákup.

Jak jste s výsledkem aktuálně spokojen?
Jak byste ve stručnosti zhodnotil výsledek své dosavadní práce/úsilí?
A taky, co Vás v zahradě aktuálně nejvíce těší?)

Ve stručnosti výsledek překonal všechna očekávání a i přes výše zmíněné komplikace to stálo určitě za to.

Nejlepším měřítkem hodnocení může být to, že snad každý den, když přijedu z práce, mě to do zahrady přitáhne. Podívat se, zkontrolovat, utrhnout něco k snědku nebo se jen natáhnout na terasu. 

A uznávám, že bez zpracovaného plánku bych takovou zahradu nedokázal vytvořit ani po letech.

Máte ještě nějaké další plány, pokud jde o vaši zahradu?

Stále mě trochu straší dřevěný plot, který má stát na jedné straně zahrady namísto menších a nevzhledných tújí. Nicméně se nedá stihnout všechno hned a je třeba si něco nechat i na příště.

Aktuální plány jsou spíše o tom zahradu udržovat, aby přežila. Zezačátku koukáte na samostatné trsy trvalek a přejete si, aby už vyrostly a vykvetly.

Teď už je práce trochu opačná a je potřeba se naučit, jak některé rostliny udržet na místě. Některé se rychle množí a za chvíli by pohltily celou zahradu, jiné zase začnou v létě polehávat, takže se kolem nedá projít. Je potřeba se se zahradou naučit pracovat.

Zmínil jste údržbu v dalších letech, která přichází po realizaci výsadby.
Máte informace, "jak na to"? Nechybí vám nic?
Jak se plánujete o zahradu do budoucna starat?
Máte v souvislosti se zahradou z něčeho obavy, že byste nezvládl?

Údržba v dalších letech mě zároveň trochu děsí a zároveň se na ni těším. Je mi jasné, že to bude zase spousta práce, ale po každodenním sezení u počítače v práci jsem rád, když můžu jít něco dělat ven.

V tuhle chvíli zatím těžko říci, co mě všechno čeká. Jasně, vše pravidelně stříhat, doplňovat kompost jako mulč, poradit si se mšicemi a dalšími žrouty, zalévat a plet. 

To jsou pro mě drobnosti a jestli přijde něco horšího? Nevím, dopředu to neřeším. Stejně jako u dosavadního průběhu si myslím, že je lepší se nestresovat dopředu, ale radši počkat, co přijde, a vyřešit to až pak. 

Doporučil byste po zkušenostech, které máte, svým známým, rodině ap., kteří by řešili zahradu, spolupracovat s odborníkem, který pro ně připraví projekt zahrady?

Asi záleží, co kdo od své zahrady očekává, jakou má představivost a možnosti. Pokud to někdo myslí vážně a nepovažuje zahradu jen za nějakou volnou plochu kolem domu, která mu zbyla, tak určitě ano.

Myslím si, že náklady na zpracování projektu nejsou (minimálně ze zkušeností u vás) nijak přehnaně drahé, přitom jsou jednorázové a zahrada bude dělat radost dlouhé roky.

Pokud jde o samotnou realizaci - doporučil byste po svých zkušenostech realizaci svépomocí nebo spíše zahradní firmu? Zvládne to podle vás s podklady a radami, které jste měl k dispozici, i člověk bez větších zkušeností se zahradou?

Za sebe bych doporučil realizaci vlastníma rukama. Odložíte telefon, zapomenete na běžné starosti a paradoxně si odpočinete, protože hrabání se v hlíně je úplně jiná činnost než běžně děláme.

S podklady od vás a s internetem se postupně naučíte nové věci. Ano, není to hned, něco určitě pokazíte, něco budete muset předělat, ale není důvod to nezvládnout. 

A to hlavní na závěr – můžete na sebe být hrdí, že jste to všechno zvládli sami. O to větší radost budete mít a to víc si zahrady budete vážit.

Realizace zahrady, ať už malé nebo velké, je vždy cestou plnou výzev, objevů a radosti. Tento příběh ukazuje, že s promyšleným návrhem a odhodláním se i z malé plochy dá vytvořit prostor, který majiteli přináší každodenní potěšení a klid. Spolupráce se specialistou umožnila využít každý metr čtvereční zahrady na maximum a vnést do ní harmonii a smysluplnost.

Doufám, že vám tento rozhovor poskytl inspiraci a motivaci k tomu, abyste se i vy nebáli proměnit své zahradní sny ve skutečnost. Ať už se rozhodnete pro odbornou pomoc, nebo do realizace půjdete sami, důležité je, aby zahrada byla místem, kam se budete vždy rádi vracet. Protože právě to je to, co ze zahrady dělá skutečný domov.

A co vy?

Přemýšleli jste někdy o tom, jak by vaše zahrada mohla vypadat s odbornou pomocí?

Nebo jste naopak spíše zastánci realizace svépomocí od nápadu po výsadbu a následnou údržbu?

Podělte se s námi o své zkušenosti a názory v komentářích.

Ráda uslyším i vaše příběhy nebo třeba i to, s čím si v zahradě právě nevíte rady!

Těším se na vaše komentáře 🙂

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Mohlo by vás taky zajímat:

Vyzkoušejte 10 tipů, jak vytvořit zahradu, která vás bude bavit od jara do zimy

  • Je v ní stále co obdivovat.
  • Je proměnlivá v průběhu celého roku.
  • Kvete a plodí.
  • Přitahuje nejen člověka, ale taky užitečný hmyz a ptáky.
  • Je vám v ní dobře a nenudí.

To jsou podle mě hlavní předpoklady, které by měla celoročně zajímavá zahrada splnit. Vybudovat takovou zahradu ale pro vás nemusí být takovým prubířským kamenem, jak se může na první pohled zdát.

Co můžete udělat proto, aby byla i vaše zahrada atraktivní po celý rok?

Promyšlený výběr rostlin

V celoročně zajímavé zahradě mají své místo stálezelené i opadavé rostliny. 

Zahrada vysazovaná jen z neopadavých dřevin většinou působí jednotvárně, staticky a smutněPohled do zahrady by vás tak za chvíli omrzel. Až na pár výjimek jsou tyto dřeviny během roku prakticky neměnné.

Nadměrné používání jehličnanů nebo stálezelených dřevin ve výsadbě proto na celoroční atraktivitě zahrady rozhodně nepřidá. 

Osobně se snažím držet pravidla, že poměr vysazovaných jehličnanů a listnáčů by měl být 1:3. 

Stálezelené dřeviny tak používejte spíš jako doplněk kompozice.

Častou námitkou, proč mít v zahradě jenom jehličnany, je padající listí u listnatých dřevin a zimní období, ve kterém stálezelené jehličnany vypadají „lépe“.

Zkuste se na listí dívat jinou optikou – ne jako na odpad, který musí ze zahrady ven, ale třeba jako na zdroj skvělého materiálu pro výrobu vlastního kompostu, přírodní mulč, který na jaře zaryjete do půdy, jejíž strukturu tak zlepšíte (ocení hlavně těžké půdy) nebo „peřinku“, která poslouží jako dobrá ochrana citlivějších rostlin na zahradě před mrazem. A pak vám možná bude listí ještě chybět 🙂

Smíšená výsadba, ve které se pamatuje i na opadavé rostliny, vaši zahradu naopak oživí a každé roční období v zahradě tak bude mít své kouzlo.

Opadavé rostliny (listnaté dřeviny a trvalky, příp. dvouletky a letničky) vnáší do zahrady hned několik vlastností, které pozitivně ovlivňují její celoroční zajímavost jako celku.

  • Zbarvení borky.

Přemýšlejte o tom, jak bude zahrada vypadat nejen od jara do podzimu, ale i v zimě a vybírejte mj. i z dřevin atraktivních právně v tomto období.

Z keřů to jsou určitě svídy (Cornus alba, Cornus stolonifera, Cornus sanguinea), které zaujmou nádherným zbarvením výhonů. To nejvíc vynikne právě v zimě. Do stejné kategorie patří i zákula japonská. Ze stromů má hezké zbarvení větviček třeba vrba Matsudova nebo vrba červenokřivolaká.

Svída bílá (Cornus alba/Swida alba 'Sibirica') na podzim opadává poměrně brzy. O to víc pak vyniknou její výrazně červeně zbarvené výhony.

TIP 1.

Pokud před stálezelené jehličnany vysadíte rostliny s výrazným zbarvením výhonů, vytvoříte úchvatnou zimní podívanou.

Výbornými kandidáty pro tyto účely jsou určitě svídy (Cornus alba, Cornus stolonifera, Cornus sanguinea), které zaujmou nádherným zbarvením borky. To nejvíc vynikne právě v zimě.

Zahradu v zimě oživíte i stromy se zajímavou borkou (břízy, třešeň tibetská, javor Davidův, pensylvánský nebo šedý nebo platan javorolistý).

Borka bříz k sobě přitáhne pozornost po celý rok.
  • Atraktivní plody (zajímat vás bude, jakou barvu a tvar plody mají, kdy dozrávají, jak dlouho na rostlině vydrží).

Zajímavé jsou i keře s barevnými bobulemi (dřišťály, skalníky, hlohyně). Podobně připraví bezvadnou podívanou okrasné jabloně nebo hloh tečkovaný s drobnými plody lákajícími ptáky z okolí. 

Ještě před zimou pak vaše pohledy v podzimní zahradě mimo výše uvedené přitáhnou i plody dřínu japonského, dřínu obecného, hlohů, přísavníků, jeřábu, kdoulovců, aronie, rakytníku nebo krásnoplodky.

Plody jeřábu ptačího, aronie, hlohu tečkovaného, okrasných jabloní, přísavníku, hlohyně šarlatové, hlohu jednosemenného, kaliny obecné, dřínu japonského, dřišťálů, krásnoplodky, skalníků, rakytníku nebo šípky růží... Ty všechny vnesou do podzimní i zimní zahrady hezkou podívanou a "zobanou", i když třeba jen pro opeřence.
  • Habitus (tzn. tvar koruny stromu nebo keře, vzrůstnost, tvar větví).
Zima dá vyniknout pokrouceným větvičkám vrby Matsudovy nebo červenokřivolaké (na obrázku), stejně jako některým kultivarům akátu (Robinia pseudoacacia 'Twisty Baby') nebo lísky (Corylus avellana 'Contorta') .
  • Kvetení (rostliny mohou být kromě barvy a tvaru květů zajímavé dobou kvetení, umístěním květů na rostlině, délkou kvetení, ale třeba i atraktivitou odkvetlých květů).

Kvetení možná máte spojeno hlavně s obdobím jara a léta, případně podzimu. 

Navzdory zimnímu období nebo předjaří, ve kterém ještě zbytek zahrady spí nebo se teprve pomalu probouzí, vám ale v zahradě může rozkvést kalina bodnantská, vilín, jasmín nahokvětý, dřín obecný, kalina vonná, vřesy a vřesovce, líska obecná, lískovníček klasnatý).

Po kterých dřevinách sáhnout, pokud si chcete v zahradě užívat květů i během zimy a předjaří? Kalina bodnantská, dřín obecný, líska obecná, vilín prostřední, vřesovec, lískovníček klasnatý, vilín prostřední, dřín obecný, kalina bodnatská (zleva doprava, shora dolů).

TIP 1II.

Pokud máte zahrádku malou jako dlaň, vybírejte z rostlin, které budou zajímavé po co nejdelší část roku.

U dřevin to může být třeba okrasná jabloň, která se začátkem jara obalí do kabátku z bílých nebo růžových květů. U některých kultivarů je hezké i nachové zbarvení rašících listů, které později přechází do tlumené zelené.

Na podzim bude jablůňka obsypaná spoustou drobných plodů v odstínech žluté, oranžové až červené. Potěší i podzimní zbarvení listů některých kultivarů, které může přecházet od žluté až do žlutooranžové.

Řada jabloní si drobné plody ponechává i docela dlouho do zimy (pokud je nesezobou ptáci, kterým dobře poslouží jako "živé" krmítko 🙂

Okrasná jabloň v sobě snoubí krásu i užitek. Ptáci drobné plody jabloní milují a plůdky některých kultivarů možná zachutnají i vám. Odzkoušeno na vlastní rodině 🙂

TIP 1V.

Pokud jde o trvalky, můžete pro období pozdního jara a léta vybírat z velmi široké nabídky rostlin.

Vybírejte takové kandidáty, které se budou dobou kvetení doplňovat (a ideálně i částečně překrývat).

I v tomto případě byste u malých zahrad měli pamatovat také na trvalky s dlouhou dobou kvetení a s opakovaným kvetením.

Patří mezi ně třeba svíčkovec Lindheimerův, krásnoočko přeslenité, kokarda osinatá, plaménka latnatá, kyprej vrbice, řebříček bertrám, kakost krvavý, šalvěj hajní, šanta modrá, záplevák podzimní nebo zavinutka podvojná.

Zleva doprava, shora dolů: Svíčkovec Lindheimerův, kokarda osinatá, plaménka latnatá, řebříček bertrám, záplevák podzimní, plaménka latnatá, svíčkovec L., kyprej vrbice, šanta modrá, zavinutka podvojná, krásnoočko přeslenité, krásnoočko přeslenité na podzim, šalvěj hajní, plaménka latnatá, kakost krvavý, záplevák podzimní. To je výběr několika největších vytrvalců, pokud jde o délku kvetení.

Své nezastupitelné místo v celoročně zajímavé zahradě mají bezpochyby různé druhy okrasných trav (ozdobnice, dochan psárkovitý, třeslice prostřední, třtiny, ostřice, metlice…) a trvalky s pěknými semeníky (třapatky a třapatkovky, zápleváky, kokardy, řebříčky, krásnoočka, rozchodníkovce, sasanka japonská, zavinutka podvojná, plamenka latnatá, meduňka lékařská, dobromysl obecná…) vnášející do zahrad okrasný prvek i během zimy.

Mezi "top" trvalky, které zdobí zahradu i pozdě na podzim a v zimě, patří okrasné trávy (zde dochan psárkovitý, lalang válcovitý, ozdobnice čínská, proso prutnaté), třapatkovky a třapatky a rozchodníkovce. Kdo má rád něco "čerstvějšího", neměl by zapomenout na čemeřici.

TIP V.

Nestříhejte trvalky na podzim, ale nechte to až na jaro.

Pokud nejsou napadené škůdci nebo houbovými onemocněními, pak obzvlášť při holomrazech a bez sněhové pokrývky ponechání nadzemní části řada z nich určitě ocení - chrání je lépe před vymrznutím.

Jarní úklid v zahradě určitě přivítá i řada užitečných živočichů v zahradě, pro které neostříhaný trvalkový podrost i spadané podzimní listí v záhonech představují dobrý úkryt před zimou.

Semeníky rostlin pak mohou představovat zdroj potraviny pro některé druhy ptáků během zimy.

TIP VI.

Pokud remontujícím trvalkám (tj. s opakujícím kvetením) ostříháte po prvním kvetení odkvetlé natě s květy, podpoříte je v jejich další vlně kvetení (nebudou se vysilovat tvorbou semen).

Zakrácení může být i hlubší - na 10 (u nižších rostlin) až 20 cm. Důležitý je pak dostatek vláhy, některé trvalky ocení po řezu i přihnojení.

Patří mezi ně třeba ostrožka, lupina, kopretina, šanta, šalvěj hajní, turan, hlaváč, některé kakosty (např. kakost krvavý nebo kakost Endressův).

Své kvetení rády zopakují v jedné sezóně šalvěj hajní, šanta modrá, lupina vlčí bob, kakost krvavý, kopretina nebo turan.

TIP VII.

Nezapomeňte na podzim vysadit do mezer mezi jednotlivé trsy trvalek okrasné jarní cibuloviny. Jejich květy rozzáří zatím pomalu se probouzející zahradu po zimě.

Pokud budete v záhonu kombinovat tradiční trvalky s cibulovinami, prodloužíte dobu, po kterou zahrada pokvete a současně si zajistíte, že žádný záhon nebude v žádném období prázdný.

Po odkvětu se zatahující okrasné cibuloviny schovají pod narašenou novou "hmotou" trvalek, které převezmou pomyslnou štafetu a vládu nad záhonem 🙂

Všechny sněženky, bledule, krokusy, narcisy, modřence, hyacinty, ladoničky, tulipány, nízké kosatečky... jsou v předjaří a časném jaru v záhonu (nebo i trávníku, pokud jde třeba o krokusy, bledule nebo sněženky) vítány!

TIP VIII.

Máte-li čerstvě založené záhony, bude chvíli trvat, než se zapojí.

Volné proluky mezi mladými sazenicemi mohou dočasně vyplnit nenáročné letničky (sporýš argentinský, černucha, letní ostrožky, některé máky, měsíček zahradní, slunečnice, krásenka, brutnák lékařský, kalifornský máček, ostálka...) a dvouletky (topolovka slezová růže, maceška, pomněnka, divizna velkokvětá, náprstník, sedmikráska...).

Vzhledem ke své krátkověkosti musí být schopny promítnout veškerou svou krásu do krátkého období. Přinesou tak záhy intenzivní kvetení, kterého si budete užívat často až do prvních podzimních mrazíků.

Letničky můžete do záhonů vysévat z připravených směsí nebo si předpěstovat sazeničky, které po Ledových mužích do záhonů vysadíte.
  • Zbarvení listů během roku (odlišné jarní, letní, podzimní zbarvení listů).

Barva listů se u dřevin (i trvalek) mění v průběhu celého roku. Šťavnatá zelená, které je v zahradě plno při jarním rašení, postupně přechází do tlumenějších odstínů zelené. 

Největší ohňostroj barev spojený se změnou zbarvení listů ale můžete čekat na podzim.

Na podzim se vínově zbarvené listy javoru dlanitolistého (Acer palmatum 'Dissectum Garnet') rozzáří do jasně červené.

Výjimečné jsou v tomto ohledu třeba javory dlanitolisté a obecně všechny javory, kaliny, jinan dvoulaločný, jilmy, jasany, jírovce, okrasné třešně a jabloně, jeřáby, skalníky, ambroň, přísavníky, muchovníky, japonské azalky, dříny a svídy nebo borůvka chocholičnatá známá jako „kanadská“ borůvka.

Podzim v teplých barvách - dřín japonský, bergénie srdčitá, okrasná jabloň, jinan dvoulaločný, jinan dvoulaločný, přísavník pětilistý, akát 'Frisia', svída bílá, japonská azalka, krásnoočko přeslenité, javor mléč, borůvka chocholičnatá, dřín japonský, borůvka chocholičnatá, šuškarda klasnatá, ambroň západní (zleva doprava, shora dolů).
  • Atraktivita pro opylovače (včely, čmeláky, motýly ad.), ptáky, drobné živočichy.

Když se řekne celoročně zajímavá zahrada, většinou o ní přemýšlíme optikou svých vlastních potřeb. 

S tím, jak ubývá přirozené prostředí, ve kterém žije zbytek „spolubydlících“ naší Země, začíná s opakovanými varovnými signály vědců přibývat ochota lidí tvořit své zahrady krásné a užitečné nejen pro sebe, ale i pro užitečný hmyz, ptactvo nebo drobné živočichy.

Využití (neživých) zahradních prvků

Celoročně zajímavá zahrada, to ale nejsou jen rostliny. 

Citlivé použití zajímavých materiálů nebo zahradních prvků a doplňků (kameny, vodní prvky, zahradní objekty, zahradní dekorace) dotváří celoročně zajímavou zahradu do jedinečného celku a je takovou pomyslnou třešničkou na dortu.

TIP X.

Buďte tvůrčí a vdechněte své zahradě osobitost vlastnoručně vyrobenou ptačí budkou, hmyzím domečkem, krmítkem nebo pítkem pro ptáky z hypertufy. Nebo zkuste rovnou vyvýšený záhon na zeleninu!

Vyrobte dětem "živé" iglú z vrbového proutí. Ženy určitě potěší opory na trvalky nebo keříky, které mají tendenci po deštích poléhat.

Nebo recyklujte a vytvořte si originální nádoby k osázení. Platí jen jediné pravidlo - s citem 🙂

Našli jste pro svou zahradu nějakou další inspiraci?
Pokud ano, co nového v další sezóně ve své zahradě zrealizujete? Máte celoročně zajímavou zahradu? Podělíte se s námi o další tipy na to, jak ji vybudovat?

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Mohlo by vás taky zajímat:

Levandule, jak ji znáte i neznáte

Včera se na mne obrátila kamarádka s prosbou o radu.

Líbí se ji levandule a ráda by ji vysadila několik keříků před jejich domem ve městě a také na zahrádku na chatu v podhorské oblasti Beskyd. Nic o pěstování levandule neví a zajímá se tedy o to, jaké podmínky pro pěstování levandule vyžaduje a vůbec jak se o tuto voňavou bylinu postarat.

Pokračovat ve čtení „Levandule, jak ji znáte i neznáte“