Přelom zimy a jara je v zahradách pravidelně každý rok spojen s jarním úklidem. Jeho načasování se může v jednotlivých letech i napříč územím v závislosti na vývoji počasí trochu lišit. Obvykle ale půjde o období od začátku března do konce dubna.
I v naší kvetoucí zahradě už jsme minulý víkend pomalu odstartovali jarní úklid ve výsadbě.
Na co konkrétně byste ani vy při jarním úklidu vaší zahrady neměli zapomenout?
- Ostříhejte SUCHÉ nadzemní části všech trvalek.
Osobně preferuji u těchto rostlin raději jarní před podzimním střihem a vede mě k tomu hned několik důvodů.
Pokud nejsou trvalky napadené škůdci nebo houbovými onemocněními, pak obzvlášť při holomrazech a bez sněhové pokrývky ponechání nadzemní části řada z nich určitě ocení – chrání je lépe před vymrznutím.
Jarní úklid v zahradě určitě přivítá i řada užitečných živočichů v zahradě, pro které neostříhaný trvalkový podrost i spadané listí v záhonech představují dobrý úkryt před zimou.
Semeníky rostlin pak mohou představovat zdroj potraviny pro některé druhy ptáků během zimy.
A navíc řada trvalek vypadá i během zimy (obzvlášť s námrazou nebo sněhovou čepičkou) kouzelně – patří mezi ně třeba třapatky a třapatkovky, zápleváky, rozchodníkovce nebo okrasné trávy.
- Proveďte střih ovocných keřů.
Na mysli mám nejrůznější bobuloviny a drobné ovoce od různých druhů rybízu, přes angrešt, jostu (kříženec černého rybízu a angreštu), borůvky (zimolez kamčatský a borůvka chocholičnatá) až po maliník, malinoostružiník nebo ostružiník.
- Proveďte řez vybraných ovocných stromů.
Během jarního úklidu časně na jaře půjde hlavně o řez jádrovin – tedy jabloní a hrušní.
Můj muž mi bohužel letos při své samostatné akci bez dozoru přibral i renklódu, kterou bych si spolu s ostatními peckovinami (třešně, višně, další slivoně ad.) osobně nechala až na období plného květu nebo po něm. Rány se pak lépe hojí a strom tak neohrozí klejotok.
V prvních letech půjde zejména o zapěstování silné a zdravé koruny z kosterních větví (tzv. výchovný řez s výraznějšími zásahy), později pak o mírnější udržovací řez s cílem prosvětlit korunu.
U starých stromů se pak pomocí zmlazovacího řezu snažte odstranit přestárlé větve a podnítit strom k tvorbě nových, ze kterých pak znovu zapěstujete korunu.
Pozor si dejte hlavně na tzv. „věšáky“ – tedy ponechané pahýly, u kterých později dojde k jejich postupnému odumření, protože jsou ideální místem pro dřevokazné houby.
Opakem pahýlu je další nežádoucí zásah – tzv. lízanec, kdy s větví odřežete i část ponechávané větve – vznikne tak obrovská rána, která nemá šanci se zahojit.
Řežte větev na tzv. větevní kroužek – v takové situaci totiž nemá strom větší problém ránu zahojit. Řez na větevní kroužek je veden přesně v místě nasazení dceřiné větve na větev mateřskou (popřípadě kmen).
- Postupně se během března a dubna pusťte i do střihu okrasných keřů.
V tomto období se zaměřte hlavně na polokeře jako levandule, kručinka barvířská, perovskie, ořechoplodec… a některé další keře a keříky stříhané v tomto období. Patří mezi ně např. komule Davidova, hortenzie latnatá, hortenzie stromečkovitá, vřesy, nízké druhy tavolníků nebo mochna křovitá.
-
A když už budete vyhrabávat ze záhonů ostříhané zbytky z rostlin, pošimrejte lehce hráběmi i váš trávník .-)
Pokud se ovšem nepustíte do trávníku rovnou vertikutátorem. Ten však v zahradách s "negolfovým" trávníkem potřebovat nebudete .-)
- Vyplejte volný prostor mezi rostlinami.
Stejně jako ostatní trvalky, i plevel bývá v tomto období křehký a méně houževnatý. Pletí je tak snadnější než později v sezóně. Využijte toho a ušetřte si čas i energii do budoucna .-)
- Odstraňte chvojí, příp. jinou ochranu před mrazy a zimním vlhkem z citlivějších rostlin (např. hortenzie velkolistá nebo růže).
- Pokud jste se rozhodli pro bezobrubníkové oddělení trávníku od záhonů, je nejvyšší čas provést odrytí přerůstajícího trávníku.
Při odrytí vytvoříte mezi trávníkem a záhonem malý „žlábek“ – rýhu oddělující trávník a záhon.
Více se dozvíte v příspěvku zde.
Co ale se vším tím zahradním odpadem, který po jarním úklidu v zahradě vznikne?
Pominu-li popelnice a kontejnery na bioodpad, nabízí se ještě několik dalších možností.
TIP 1: Dřevnatý odpad můžete naštěpkovat nebo nadrtit zahradním štěpkovačem nebo drtičem a později použít pro zamulčování výsadby v záhonech nebo jako součást kompostu.
Je velká škoda, že mnoho majitelů zahrad nechá odvážet všechen zahradní odpad ze zahrady pryč v popelnicích nebo kontejnerech na bioodpad.
Přitom, pokud se dobře zpracuje, jde o výborný materiál, který v zahradě nachází další uplatnění.
Téměř všechen nebo velká část zahradního odpadu mohou být znovu využity.
A ušetříte při tom za nákup zahradního substrátu (který skvěle nahradí dobře uleželý zahradní kompost z vlastní zahrádky) nebo borky z jehličnanů (kterou dobře zastoupí uleželá štěpka nebo drť z listnatých dřevin), nebo za poplatky za svoz bioodpadu .-)
TIP 1I: Ostříhané větvičky můžete využít i pro rozmnožování některých okrasných dřevin. V předjaří a časně na jaře se k tomu účelu používají dřevité řízky.
Zpravidla půjde o jednoleté kousky větviček, které vyzrály a zdřevnatěly. Poznáte je podle toho, že když se takový kousek větvičky budete snažit ohnout palcem a ukazovákem, neohne se. Nevyzrálý výhon by se oproti tomu ohnul. Volte ty s tloušťkou minimálně 1 cm, tj. zhruba jako obyčejná tužka.
Výhon ustřihněte nůžkami a vyzrálou část nastříhejte na řízky dlouhé 10 až 15 cm. Dobrou pomůckou k určení správné délky je vzdálenost mezi rozevřeným palcem a ukazovákem.
Velmi důležitý je směr řezu. Horní řez je vždy rovný, 1 cm nad očkem. Spodní řez je mírně šikmý, těsně pod očkem, asi 1 až 2 mm. Jednak si tím označíte, kde je vrchní část a kde spodní a čípek nad očkem (1 cm) ochrání očko před vyschnutím.
Dřevitý řízek by měl mít alespoň 3 očka, někdy však bývají pupeny od sebe vzdáleny více a oček tedy bude méně.
Naplňte květináč zeminou a dřevěným kolíčkem udělejte jamku (abyste si nesetřeli z řízků stimulátor), do které vložíte řízek, utužíte, dosypete substrát a zalijete.
TIP 1II: Ostříhané odumřelé nadzemní části trvalek najdou dobré uplatnění i při doplňování obsahu vyvýšených zeleninových záhonů.
Vzhledem k tomu, že materiál uvnitř záhonů časem „sedá“, je třeba hmotu každý rok doplňovat.
Při doplňování materiálu se snažím, aby byla struktura vyvýšených záhonů stále zachována. Nedoplňuji tak jen nejvyšší vrstvu zeminy a kompostu.
Jak na to, popisuji níže.
Záhon si místo toho rozdělím na dvě poloviny. Pak postupně u každé půlky přehážu vrchní vrstvu na druhou polovinu záhonu. Když se dostanu k druhé nejvyšší vrstvě (směs hrubě rozloženého kompostu, slámy a listí, příp. i chlévská mrva), doplním materiál – mj. i nahrubo nasekané natě trvalek.
Doplněný materiál dobře udusám (na tento úkol se mi osvědčil můj stokilový muž :-))
A pak zase zpátky zasypu původní horní vrstvou směsi zeminy a jemného kompostu (případně ještě mohu doplnit jemný kompost i nahoru).
Tímto způsobem se dá zpracovat obrovské množství zahradního odpadu.
TIP 1V: Další tipy i inspiraci na zpracování zahradního odpadu z jarního řezu dřevin najdete v brožuře "5 tipů, jak využít odpad z řezu (okrasných) dřevin".
TIP V: Co s odrytými travními drny?
Odryté travní drny můžete použít na srovnání terénu (ať už pro vyplnění propadlin v trávníku nebo pro doplnění chybějící nebo k náhradě nekvalitní části trávníku v jiné části zahrady).
Část taky (obráceně, tj. porostem dolů) pro prokládání ostatního materiálu v kompostu nebo do jedné z vrstev při zakládání vyvýšených zeleninových záhonů (více informací se dozvíte tady).
A použít by se dal i do těch nejspodnějších vrstev (opět obráceně) nějaké větší terénní nerovnosti vytvořené v zahradě .-)
Do jakého období soustředíte hlavní úklid ve své zahradě?
Bojujete při tom se zahradním odpadem?
Nebo jste nad věcí a zahradní odpad je u vás samozřejmou součástí přirozeného koloběhu v zahradě, kterého využíváte v její prospěch?
Máte nějaké další tipy nebo vychytávky, které se vám při jarním úklidu a zpracování zahradního odpadu osvědčily?
Šup s nimi do komentářů! 🙂
Přibližuji jim všechny jejich přednosti a probouzím v nich upřímný zájem o jejich zahradu od prvních čar na papíře, přes realizaci výsadby až po péči o vzrostlé rostliny.
Na cestě za jejich vysněnou zahradou jsem jim průvodcem a rádcem, se kterým budou schopni vlastníma rukama a bez zbytečně zmařených investic, energie i času vybudovat svůj malý ráj na Zemi.
Jsem také autorkou eBooků "10 největších chyb, kterých se dopouštíme při nákupu rostlin do okrasné zahrady", "Jak se stát kadeřníkem ve vlastní zahradě?", "5 x kvetoucí záhon na sluníčku" a "5 tipů, jak využít odpad z řezu (okrasných) dřevin".
Více o mě najdete tady.
- Trendy přejí přirozenosti a je to dobře. - 10/09/2021
- Vneste do zahrady tajemství - 11/02/2021
- Je libo rozkvetlý „rohlík“? - 13/01/2021