Přelom zimy a jara je v zahradách pravidelně každý rok spojen s jarním úklidem. Jeho načasování se může v jednotlivých letech i napříč územím v závislosti na vývoji počasí trochu lišit. Obvykle ale půjde o období od začátku března do konce dubna.
I v naší kvetoucí zahradě už jsme minulý víkend pomalu odstartovali jarní úklid ve výsadbě.
Na co konkrétně byste ani vy při jarním úklidu vaší zahrady neměli zapomenout?
- Ostříhejte SUCHÉ nadzemní části všech trvalek.
Osobně preferuji u těchto rostlin raději jarní před podzimním střihem a vede mě k tomu hned několik důvodů.
Pokud nejsou trvalky napadené škůdci nebo houbovými onemocněními, pak obzvlášť při holomrazech a bez sněhové pokrývky ponechání nadzemní části řada z nich určitě ocení – chrání je lépe před vymrznutím.
Jarní úklid v zahradě určitě přivítá i řada užitečných živočichů v zahradě, pro které neostříhaný trvalkový podrost i spadané listí v záhonech představují dobrý úkryt před zimou.
Semeníky rostlin pak mohou představovat zdroj potraviny pro některé druhy ptáků během zimy.
A navíc řada trvalek vypadá i během zimy (obzvlášť s námrazou nebo sněhovou čepičkou) kouzelně – patří mezi ně třeba třapatky a třapatkovky, zápleváky, rozchodníkovce nebo okrasné trávy.
- Proveďte střih ovocných keřů.
Na mysli mám nejrůznější bobuloviny a drobné ovoce od různých druhů rybízu, přes angrešt, jostu (kříženec černého rybízu a angreštu), borůvky (zimolez kamčatský a borůvka chocholičnatá) až po maliník, malinoostružiník nebo ostružiník.
- Proveďte řez vybraných ovocných stromů.
Během jarního úklidu časně na jaře půjde hlavně o řez jádrovin – tedy jabloní a hrušní.
Můj muž mi bohužel letos při své samostatné akci bez dozoru přibral i renklódu, kterou bych si spolu s ostatními peckovinami (třešně, višně, další slivoně ad.) osobně nechala až na období plného květu nebo po něm. Rány se pak lépe hojí a strom tak neohrozí klejotok.
V prvních letech půjde zejména o zapěstování silné a zdravé koruny z kosterních větví (tzv. výchovný řez s výraznějšími zásahy), později pak o mírnější udržovací řez s cílem prosvětlit korunu.
U starých stromů se pak pomocí zmlazovacího řezu snažte odstranit přestárlé větve a podnítit strom k tvorbě nových, ze kterých pak znovu zapěstujete korunu.
Pozor si dejte hlavně na tzv. „věšáky“ – tedy ponechané pahýly, u kterých později dojde k jejich postupnému odumření, protože jsou ideální místem pro dřevokazné houby.
Opakem pahýlu je další nežádoucí zásah – tzv. lízanec, kdy s větví odřežete i část ponechávané větve – vznikne tak obrovská rána, která nemá šanci se zahojit.
Řežte větev na tzv. větevní kroužek – v takové situaci totiž nemá strom větší problém ránu zahojit. Řez na větevní kroužek je veden přesně v místě nasazení dceřiné větve na větev mateřskou (popřípadě kmen).
- Postupně se během března a dubna pusťte i do střihu okrasných keřů.
V tomto období se zaměřte hlavně na polokeře jako levandule, kručinka barvířská, perovskie, ořechoplodec… a některé další keře a keříky stříhané v tomto období. Patří mezi ně např. komule Davidova, hortenzie latnatá, hortenzie stromečkovitá, vřesy, nízké druhy tavolníků nebo mochna křovitá.
-
A když už budete vyhrabávat ze záhonů ostříhané zbytky z rostlin, pošimrejte lehce hráběmi i váš trávník .-)
Pokud se ovšem nepustíte do trávníku rovnou vertikutátorem. Ten však v zahradách s "negolfovým" trávníkem potřebovat nebudete .-)
- Vyplejte volný prostor mezi rostlinami.
Stejně jako ostatní trvalky, i plevel bývá v tomto období křehký a méně houževnatý. Pletí je tak snadnější než později v sezóně. Využijte toho a ušetřte si čas i energii do budoucna .-)
- Odstraňte chvojí, příp. jinou ochranu před mrazy a zimním vlhkem z citlivějších rostlin (např. hortenzie velkolistá nebo růže).
- Pokud jste se rozhodli pro bezobrubníkové oddělení trávníku od záhonů, je nejvyšší čas provést odrytí přerůstajícího trávníku.
Při odrytí vytvoříte mezi trávníkem a záhonem malý „žlábek“ – rýhu oddělující trávník a záhon.
Více se dozvíte v příspěvku zde.
Co ale se vším tím zahradním odpadem, který po jarním úklidu v zahradě vznikne?
Pominu-li popelnice a kontejnery na bioodpad, nabízí se ještě několik dalších možností.
TIP 1: Dřevnatý odpad můžete naštěpkovat nebo nadrtit zahradním štěpkovačem nebo drtičem a později použít pro zamulčování výsadby v záhonech nebo jako součást kompostu.
Je velká škoda, že mnoho majitelů zahrad nechá odvážet všechen zahradní odpad ze zahrady pryč v popelnicích nebo kontejnerech na bioodpad.
Přitom, pokud se dobře zpracuje, jde o výborný materiál, který v zahradě nachází další uplatnění.
Téměř všechen nebo velká část zahradního odpadu mohou být znovu využity.
A ušetříte při tom za nákup zahradního substrátu (který skvěle nahradí dobře uleželý zahradní kompost z vlastní zahrádky) nebo borky z jehličnanů (kterou dobře zastoupí uleželá štěpka nebo drť z listnatých dřevin), nebo za poplatky za svoz bioodpadu .-)
TIP 1I: Ostříhané větvičky můžete využít i pro rozmnožování některých okrasných dřevin. V předjaří a časně na jaře se k tomu účelu používají dřevité řízky.
Zpravidla půjde o jednoleté kousky větviček, které vyzrály a zdřevnatěly. Poznáte je podle toho, že když se takový kousek větvičky budete snažit ohnout palcem a ukazovákem, neohne se. Nevyzrálý výhon by se oproti tomu ohnul. Volte ty s tloušťkou minimálně 1 cm, tj. zhruba jako obyčejná tužka.
Výhon ustřihněte nůžkami a vyzrálou část nastříhejte na řízky dlouhé 10 až 15 cm. Dobrou pomůckou k určení správné délky je vzdálenost mezi rozevřeným palcem a ukazovákem.
Velmi důležitý je směr řezu. Horní řez je vždy rovný, 1 cm nad očkem. Spodní řez je mírně šikmý, těsně pod očkem, asi 1 až 2 mm. Jednak si tím označíte, kde je vrchní část a kde spodní a čípek nad očkem (1 cm) ochrání očko před vyschnutím.
Dřevitý řízek by měl mít alespoň 3 očka, někdy však bývají pupeny od sebe vzdáleny více a oček tedy bude méně.
Naplňte květináč zeminou a dřevěným kolíčkem udělejte jamku (abyste si nesetřeli z řízků stimulátor), do které vložíte řízek, utužíte, dosypete substrát a zalijete.
TIP 1II: Ostříhané odumřelé nadzemní části trvalek najdou dobré uplatnění i při doplňování obsahu vyvýšených zeleninových záhonů.
Vzhledem k tomu, že materiál uvnitř záhonů časem „sedá“, je třeba hmotu každý rok doplňovat.
Při doplňování materiálu se snažím, aby byla struktura vyvýšených záhonů stále zachována. Nedoplňuji tak jen nejvyšší vrstvu zeminy a kompostu.
Jak na to, popisuji níže.
Záhon si místo toho rozdělím na dvě poloviny. Pak postupně u každé půlky přehážu vrchní vrstvu na druhou polovinu záhonu. Když se dostanu k druhé nejvyšší vrstvě (směs hrubě rozloženého kompostu, slámy a listí, příp. i chlévská mrva), doplním materiál – mj. i nahrubo nasekané natě trvalek.
Doplněný materiál dobře udusám (na tento úkol se mi osvědčil můj stokilový muž :-))
A pak zase zpátky zasypu původní horní vrstvou směsi zeminy a jemného kompostu (případně ještě mohu doplnit jemný kompost i nahoru).
Tímto způsobem se dá zpracovat obrovské množství zahradního odpadu.
TIP 1V: Další tipy i inspiraci na zpracování zahradního odpadu z jarního řezu dřevin najdete v brožuře "5 tipů, jak využít odpad z řezu (okrasných) dřevin".
TIP V: Co s odrytými travními drny?
Odryté travní drny můžete použít na srovnání terénu (ať už pro vyplnění propadlin v trávníku nebo pro doplnění chybějící nebo k náhradě nekvalitní části trávníku v jiné části zahrady).
Část taky (obráceně, tj. porostem dolů) pro prokládání ostatního materiálu v kompostu nebo do jedné z vrstev při zakládání vyvýšených zeleninových záhonů (více informací se dozvíte tady).
A použít by se dal i do těch nejspodnějších vrstev (opět obráceně) nějaké větší terénní nerovnosti vytvořené v zahradě .-)
Do jakého období soustředíte hlavní úklid ve své zahradě?
Bojujete při tom se zahradním odpadem?
Nebo jste nad věcí a zahradní odpad je u vás samozřejmou součástí přirozeného koloběhu v zahradě, kterého využíváte v její prospěch?
Máte nějaké další tipy nebo vychytávky, které se vám při jarním úklidu a zpracování zahradního odpadu osvědčily?
Šup s nimi do komentářů! 🙂
Mohlo by vás taky zajímat: