Jednou se mi má dobrá známá svěřila se svým trápením se zahradou. Ona i její muž pracují v manažerských pozicích a bývají tak pracovně hodně vytížení. Když se k tomu přidaly časem starosti kolem organizace stavby nového domu, byli v momentu jeho dokončení sice šťastní, ale taky totálně vycucaní.
Představa budování zahrady jim v té době ježila vlasy na hlavě. Jejich velkým přáním tak tenkrát byla „bezúdržbová zahrada“ s jehličnany a stálezelenými keři. Ideálně taková, kterou jim jednou zahradníci založí a vydrží věky bez nutnosti údržby.
A co si vysnili, to taky dostali. Pěknou zahradu s maximálním množstvím krásných jehličnanů, rododendronů, bobkovišní a neopadavých druhů skalníků. Tu a tam zpestřila zelenou výsadbu zahradní borůvka a pár stříbrných chomáčků kostřav.
Po pár letech, kdy ubylo starostí s domem, přibyl nový človíček do rodiny, přibylo i pár vrásek na čele, a hlavně času stráveného v zahradě.
Človíček rostl a s mámou a tátou objevoval svět, i ten zahradní. Někdy v téhle chvíli začaly přicházet první pochybnosti o tom, jestli dosavadní podoba zahrady vyhovuje novým potřebám a přáním rozšířené rodiny.
- Suchá léta, kterých přišlo po sobě hned několik, jim nenávratně poškodila několik smrků. Proschlé větve už se znovu nezazelenaly. Byly to škody, které už nešlo vzít zpět.
- Stále pěkná zelená už je navíc začínala nudit.
- Naopak jim chyběli motýli a bzučící včelky a vůbec život v zahradě.
- Toužili po vůni levandule nebo mateřídoušky.
- A potěšilo by je i pár utržených bobulí k zakousnutí nebo barevná kytice zahradních květů ve váze.
- Začali volat po změně. Napříč ročními obdobími. A spolu s ní i po té zahradní, která byla na nich...
Tohle není příběh jedné zahrady. Takových je u nás mnoho. A když si kolikrát čtu první řádky, které mi klienti ve svých zprávách píšou, objevím v nich něco hodně podobného.
I proto vnímám v zahradách nedostatečné množství nebo absenci listnatých dřevin a trvalek na úkor jehličnanů a stálezelených rostlin jako jednu z deseti největších zahradnických chyb.
Možná právě vy jste si prošli nebo procházíte podobným vývojem a názorovým posunem.
Jako malá jsem si ráda povídala se svou babičkou, zatímco připravovala těsto na nějakou ze svých skvělých pečených dobrot. Pokaždé mě fascinovalo, s jakou lehkostí přidává jen tak od oka k mouce další ingredience a zadělává z nich těsto, chystá krém, náplně… a obejde se téměř pokaždé nejen bez receptu z kuchařské knihy, ale i bez váhy nebo odměrky.
Babička měla praxi. Ale taky pro to měla cit. Uměla jednotlivé ingredience i chuti dokonale vyvážit. Bylo to pro ní naprosto přirozené, stejně jako když každé ráno vstanete, zajdete se vyčůrat, opláchnete si obličej, obléknete se a nasnídáte.
Příroda jako obrovský zdroj inspirace pro vlastní zahradu
Myslím, že v přírodě to není jiné. Má ten správný cit pro krásu, vyrovnanost i praktičnost. Sama v ní tak ráda hledám inspiraci, když přemýšlím nad podobou té které zahrady.
I když jste při úvahách o své zahradě omezeni plotem oddělujícím vaše království od sousedova, půdu máte jílovitou, jste ve svahu nebo vám skoro celý rok stojí část zahrady ve vodě, pro každou takovou situaci má příroda nějaké své řešení.
A inspiraci v ní najdete, i pokud jde o skladbu výsadeb. Jehličnaté dřeviny se střídají s listnatými, kvetoucí rostliny s nekvetoucími, vysoké stromy se středně vysokými keři a nízkými trvalkami a jednoletkami nebo dvouletkami…
Pokud se vám alespoň kousek toho podaří promítnout i do toho vašeho omezeného prostoru zahrady, měli byste se v zahradě cítit dobře. Tak jako je tomu při toulkách v přírodě .-)
V čem pro vás tedy může být inspirace přírodou, která klade důraz na dostatečné zapojení listnáčů a trvalek, přínosem?
BONUS 1: Zahrada bude ZAJÍMAVÁ DLOUHODOBĚ a napříč různými ročními obdobími:
- Je proměnlivá v průběhu celého roku, stále se v ní něco děje, zkrátka nebudete se v ní nudit 🙂
- přináší větší rozmanitost,
- a budete-li si to přát, může hýřit barvami.
BONUS 2: Je v ní pořádně ŽIVO!
- Je zdrojem potravy pro užitečný hmyz a ptactvo,
- často je zdrojem jedlých plodů i dalších jedlých částí rostlin i pro člověka,
- poskytuje větší požitky našim smyslům.
BONUS 3: Je praktická.
- Má lepší regenerační schopnost než stálezelené zahrady,
- i díky regenerační schopnosti obecně lépe zvládá období sucha,
- hlavně po založení jako celek přirůstá obvykle rychleji než stálezelené zahrady,
- trvalky jsou v záhonech skvělým "výplňovým" materiálem, který vám usnadní údržbu (pletí) do budoucna,
- řadu listnáčů a trvalek si budete moci dobře namnožit i v domácích podmínkách,
- máte větší možnosti kombinací rostlin než u stálezelených výsadeb, které obvykle vyžadují kyselomilné "sousedy".
Možná vás ale napadne, jak je to u takové zahrady s nároky na péči?
- Jarní řez listnatých dřevin podle druhu - v předjaří nebo po odkvětu (u některých kvetoucích dřevin). U některých dřevin nemusí být každoroční, u jiných se ale každoroční řez vyplatí.
- Ochrana některých citlivějších rostlin (např. hortenzie velkolistá, růže, některé druhy trav) před mrazem nebo zimní vlhkostí.
- Jarní střih nadzemních odumřelých částí trvalek.
- Zpracování spadaného listí - výborný materiál do kompostu, ale může může zůstat i v záhonech jako přirozený mulč.
- Pletí - je-li výsadba "plná", tj. pamatujete v ní jak na vyšší rostliny (stromy, vyšší keře), tak na podrost v podobě nižších keřů a trvalek, nebude vás v dlouhodobém horizontu stát mnoho úsilí při odstraňování náletového plevelu.
- Zálivka - odvíjí se od charakteru výsadby a podmínek v místě. Pokud respektuje výsadba přirozené podmínky, nároky na pravidelnou zálivku nejsou vyšší než u stálezelených výsadeb. Naopak některé typy výsadeb (např. "prérijní"), jsou velmi odolné delším obdobím sucha během léta.
- Doplňování živin bude obdobně náročné jako u stálezelených zahrad.
Na závěr ještě několik užitečných tipů:
- Zkuste se držet doporučovaného poměru jehličnanů k listnatým dřevinám , tj. 1 jehličnan na 3 listnáče.
- Jehličnany a ostatní stálezelené dřeviny by měly vytvořit ve vhodných místech stálezelenou kostru zahrady, listnáče s trvalkami by měly zajistit proměnlivost zahrady během roku.
- V případě jehličnanů, které mají v krátké době plnit funkci optické clony nebo solitéry, pořizujte starší stromy. U kultivarů jehličnanů chvíli trvá, než narostou do požadované velikosti.
- V částech zahrady s jehličnany vhodně zvolit "sousedy", kterým vyhovuje kyselé prostředí - např. rododendrony a azalky, zahradní borůvky, kapradiny, vřesy a vřesovce a vřesovištní rostliny obecně.
- Hlavně trvalky a nižší keře vysazujte ve větších skupinách, které v záhonech lépe přitáhnou pozornost.
- Nezapomeňte na všechna tři pomyslná patra výsadby - tedy nejen stromy a keře, ale taky trvalky. Právě ty posledně jmenované jsou v záhonech "vatou" schopnou vyplnit každé prázdné místo, které by se jinak stalo živnou půdou pro náletový plevel.
Jaký je váš vztah k smíšeným výsadbám jehličnanů, listnáčů a trvalek a taky jednotlivým jmenovaným skupinám rostlin?
Na které listnáče a trvalky ve své zahradě nedáte dopustit?
Pochlubte se ostatním i fotkami svých smíšených výsadeb, pokud máte. Zašlete mi je na kontaktní e-mail nebo je jednoduše vložte na fanpage kvetoucí zahrady 🙂
Mohlo by vás taky zajímat:
Anna Javorková
Přibližuji jim všechny jejich přednosti a probouzím v nich upřímný zájem o jejich zahradu od prvních čar na papíře, přes realizaci výsadby až po péči o vzrostlé rostliny.
Na cestě za jejich vysněnou zahradou jsem jim průvodcem a rádcem, se kterým budou schopni vlastníma rukama a bez zbytečně zmařených investic, energie i času vybudovat svůj malý ráj na Zemi.
Jsem také autorkou eBooků "10 největších chyb, kterých se dopouštíme při nákupu rostlin do okrasné zahrady", "Jak se stát kadeřníkem ve vlastní zahradě?" a "5 tipů, jak využít odpad z řezu (okrasných) dřevin".
Více o mě najdete tady.