Ekozahrada – KVETOUCÍ ZAHRADA

Není mnoho věcí, které by se začátkem jara vyrovnaly uklidňujícímu ptačímu zpěvu, který tak ráda poslouchám ve volné přírodě nebo v naší zahradě.

Ten pocit, kdy jen zavřu oči, abych mohla plně vnímat, jak naši opeřenci s příchodem teplejších dnů zase rozbalili svá fidlátka už od časného rána, je k nezaplacení.

Jak můžete i vy přilákat do své zahrady ptačí zpěv?

To, jestli vůbec vaši zahradu ptáci navštíví, jací a v jakém množství, závisí na okolním prostředí. Zahrada v blízkosti lesa nebo parku, vodní plochy, louky nebo jiné zelené plochy značně zvyšuje svůj ptačí „potenciál“.

Ale i samotné zahrady tvoří důležitý a poměrně bohatý biotop pro ptačí faunu. Pokud zajistíte, že pro ni bude dostatečně atraktivní.

Ještě více to pak platí ve městech, kde je tento biotop klíčový pro život některých ptačích druhů.

Chcete-li tedy okolní ptáky nalákat na vlastní zahradu, upravte ji tak, aby tam ptáci našli potravu, vodu a bezpečné prostředí pro hnízdění.

TIP 1: Vysaďte do zahrady ty "správné" rostliny.

Aby k vám ptáci létali rádi, vysaďte do zahrady hodně listnatých dřevin, které jim poskytují nejen úkryt, ale taky potravu nebo stín, když jej potřebují.

Co konkrétně v zahradě můžete vysadit?

Zvažujete-li zahrádku přátelskou pro ptačí sousedy, neměli byste při výsadbě zapomenout alespoň na některé z těchto rostlin:

Listnaté keře

Dřišťály (Berberis)
Hlohyně (Pyracantha)
Muchovníky (Amelanchier)
Skalníky (Cotoneaster)
Zimolezy (Lonicera)
Aronie/Temnoplodec (Aronia)
Bezy (Sambucus)
Šeříky (Syringa)
Brsleny (Euonymus)
Dříny (Cornus)
Hlošina úzkolitá (Eleagnus angustifolia)

Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides)
Hlohy (Crataegus)
Kaliny (Viburnum)
Ptačí zob (Ligustrum vulgare)
Růže (např. Rosa rugosa, Rosa canina, Rosa glauca)
Pámelník bílý (Symphoricarpos albus)
Trnka obecná (Prunus spinosa)
Cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium)
z pnoucích dřevin pak břečťan (Hedera) nebo přísavník (Parthenocissus)

Listnaté stromy

Jehličnaté dřeviny

Bylinný podrost a polokeře

Šalvěje (Salvia)
Řebříčky (Achillea)
Bělotrn modrý (Echinops ritro)
Máčka (Eryngium)
Z jednoletek pak např. slunečnice roční, měsíčnice roční, divizna velkokvětá, černucha damašská)

TIP 2: Usnadněte ptákům hnízdění v zahradě výrobou hnízdní "kapsy", hnízdního "snopu" nebo svazku větví.

Různé druhy ptactva mají odlišné potřeby spojené s hnízděním.

Zatímco někteří ptáci si stavějí hnízdo v dutinách stromů, jiní preferují hnízdění vysoko v korunách stromů, další preferují hnízdění v hustém keři, v hromadě dřeva nebo dokonce na zemi ve vysoké trávě.

V zahradách tak ptáci pro hnízdění ocení kromě stromů bohatý keřový porost nebo pnoucí dřeviny. V naší zahradě narážím na mnoho malých hnízdeček vytvořených právě ve větvích pnoucích dřevin (trubače kořenujícího, opletky Aubertovy).

Stejně tak volně rostoucí živý plot poskytuje ptákům bezpečné útočiště (ideální jsou trnité keře, které dokážou odradit případného nepřítele), ale taky potravu (plody i hmyz). Tipy na vhodné dřeviny najdete v tabulkách výše.

Chcete-li ptačím návštěvníkům při hnízdění vyjít vstříc, vytvořte pro ně hnízdní kapsy, hnízdní snop nebo svazek větví.

Hnízdní kapsa

Potřebovat budete 1 – 1,2 m dlouhé ohebné větve vrby, lísky, případně jiné pružné větve. Ve výšce 1 – 1,2 m nad zemí větve upevněte ke kmeni tak, aby konce mířily směrem dolů. Spodní část větví pak ohněte a připevněte taky ke kmenu tak, aby vznikl prostor pro stavbu hnízda.

Hnízdní snop

Ten vyrobíte tak, že svážete drátem už olistěné větvičky keře ve výšce 1 – 2 m tak, aby vznikl pomyslný snop („trychtýř“ v horní části snopu nad místem svázání pak ptákům poslouží jako základ pro vytvoření hnízda).

Svazek větví

Na jeho výrobu se doporučují alespoň 50 – 70 cm dlouhé větvičky jehličnanů, ze kterých připravíte „kytici“ a podobně jako u hnízdní kapsy ji připevníte drátem nebo provazem ke kmeni stromu ve výšce asi 1,5 – 1,8 m nad zemí směrem nahoru. Mezi svazkem větví a kmenem stromu by měla vzniknout štěrbina velikosti šíře dlaně, ve které si pak budou moci ptáci postavit hnízdo.

TIP 3: Usnadněte ptákům hnízdění v zahradě instalací ptačích budek.

Další možností, jak ptákům vytvořit dobré podmínky, je instalace ptačích budek v zahradě. Budky ale berte spíše jako náhradní řešení k výše uvedeným opatřením, pokud nejsou v zahradě možná.

Snažte se vyvěsit různé druhy budek, každý druh má trochu jiné potřeby, jak pokud jde o velikost budky, tak velikost vstupního otvoru do ní. Detailní doporučení nabízí Česká společnost ornitologická.

TIP 4: Přispějte vhodným materiálem pro tvorbu výstelky hnízda nebo ptačí budky.

Hodně ptáků si vyplňuje každý vyrobený základ hnízda výstelkou tvořenou z různého měkkého materiálu.

Oblíbeným zdrojem takového materiálu je srst zvířat, pírka, pavučiny, kokony housenek, ale i vlasy a vlastně cokoliv vhodného, na co v blízkém, ale i vzdáleném okolí narazí.

Určitě tak nepohrdnou, pokud jim někde na stromě v zavěšeném menším košíku přidáme na tvorbu výstelky další podobný materiál – ovčí plsť, peří ze starého polštáře, chlupy z ostříhaného nebo vyčesaného psa ap.

TIP 5: Umístěte v zahradě krmítka a další (závěsné) krmící pomůcky.

Přikrmování na krmítku pomůže ptákům přežít náročné zimní podmínky.

Důležité je zvolit správné krmítko a dobře jej umístit. Zamezíte tak napadení ptáků predátory (kočky, kuny) při pobytu na krmítku, ale také šíření ptačích nemocí, které se přenášejí potravou znečištěnou ptačím trusem.

Doporučení České společnosti ornitologické nejen k tomu, jak krmítko vyrobit, najdete tady. Pokud jde o barvu krmítka, vhodnější jsou spíše přírodní, méně nápadné barvy. Výraznými barvami ptáky spíše odradíte.

Krmítko umístěte pokud možno tak, aby predátor nemohl ptáky překvapit. Vyrobené krmítko umísťujte na volném prostranství na klidném a přehledném místě, minimálně 1,5 metru nad zemí a alespoň 2 m od nejbližšího stromu.

Na strom pak krmítko zavěšujte pomocí drátu nebo provázku za větev. Řada majitelů zahrad s krmítky (nás bohužel nevyjímaje) volí krmítko v podobě oblíbených domečků na „noze“. Tato forma ale nepatří z hlediska bezpečnosti ptáků k nejideálnějším. Máte-li tak možnost, zvažte i jiné, vhodnější alternativy (více na toto téma se dočtete tady).

K přikrmování ale nemusíte využívat jen krmítek. Použít můžete nejrůznější závěsné pomůcky, ať už kupované, tak vlastnoručně vyrobené z nejrůznějších materiálů (mj. třeba kokosových skořápek nebo šišek).

Čím ptáčky na krmítku krmit?

Z potravin konzumovaných lidmi můžete ptákům nabídnout ovesné vločky, strouhanou housku (ne slanou!), maso (nakrájené na kousky), strouhanou mrkev, tvaroh, vnitřní sádlo nebo lůj.
Použít můžete i jakákoliv semena (slunečnice, proso, konopí, mák, lněné semínko, řepka), velice vhodná jsou drcená jádra vlašských a lískových ořechů. V obchodech lze zakoupit přímo speciální míchané směsi pro krmení ptáků.
V přírodě můžete nasbírat různé plody a bobule: např. jeřabiny, plody bezu černého, hlohu, rakytníku, břečťanu či svídy, semínka bodláků apod. Ideální ale je, pokud některé z nich máte přímo na zahradě.

A na jakém jídelníčku si nejvíce pochutnají jednotlivé druhy ptáků?

Strakapoudi - nejraději konzumují lůj nebo tukovou směs.
Pěnkavy, zvonci, strnadi, dlaskové, vrabci a kosi - semena plevelů (zadina) a obilovin. Tyto druhy často navštěvují zásyp.
Sýkory (koňadra, modřinka, babka, uhelníček, parukářka), brhlík, šoupálek - olejnatá semena, lůj, tuková směs.
Kosi a kvíčaly - plody nejrůznějších bobulovin, jablka.

Kdy začít s krmením?

S krmením můžete začít už začátkem listopadu. Krmivo podávejte pravidelně, zpočátku menší dávky. Za mrazů a při vyšší sněhové pokrývce je dobré dávky zvyšovat. Přikrmovat můžete až do konce března.

TIP 6: Hlavně v horkých letních měsících zajistěte ptactvu v zahradě pitný režim.

Jak takové koupadlo a napajedlo vyrobit?

K vytvoření napajedla můžete použít starou kameninovou misku, žlab, korýtko, mělký květináč nebo dřevo s vydlabanou prohlubní ve tvaru mísy. Předmět zahrabejte do hlíny, abyste ptákům ulehčili přístup.

Nevhodné jsou nádrže s kolmými stěnami, jako jsou například sudy nebo vany na vodu, bazény apod., jsou pro ptáky velmi nebezpečné a zvláště mladí nezkušení jedinci v nich často utonou.

Umělá jezírka, která mohou kromě funkce napajedla sloužit i jako vhodný dekorativní doplněk skalky nebo jiné části zahrady, by měla mít rozměry minimálně 50 x 50 cm a hloubku 10 – 15 cm (rozměry závisí na tom, jak často doplňujete vodu).

Jaké podmínky vytvořit a kde koupadlo nebo napajedlo vhodně umístit?

Napajedlo a koupadlo budujte tam, kde chybí přirozené zdroje, nebo jsou tyto zdroje nebezpečné a nepřístupné. Velmi důležité to je v obdobích sucha, kdy vyschnou i poslední kaluže a drobné potůčky.

Ptáci si instinktivně vybírají klidná a přehledná místa. Doporučuje se tak napajedla nestavět poblíž vzrostlých stromů a keřů, kde by jim mohlo hrozit nebezpečí ze strany koček a jiných predátorů.

Při dodržování tohoto pravidla ale vycházejte z vlastních zkušeností na pozemku. U nás máme třeba pítko právě pod stromem, kde se mohou ptáci rychle uchýlit, brouzdá-li v okolí náš pes. Kočky ap. u nás (kvůli psa) nehrozí 🙂

Máte "ptačí" zahradu?
Jestli v téhle oblasti cítíte rezervy, čím začnete?
Pokud u vás naopak není o ptačí zpěv nouze, jaká ptačí "opatření" používáte u vás?
Přikrmujete? Jaká krmítka nebo jiné krmící pomůcky používáte?
Zajišťujete přes léto opeřencům i pitný/koupací režim?
Které ptáky u nich vídáte nejčastěji?
Pochlubte se i nám ostatním a zašlete mi foto svých krmítek, ptačích napajedel a koupadel nebo ptačích návštěvníků a já je vložím do naší společné fotogalerie na toto téma .-)

Mohlo by vás taky zajímat:

Už se vám taky ježí hrůzou chlupy po těle při představě, že zase vysávají zeleni v zahradě všechnu šťávu z těla?

Dobře ten pocit bezmoci, kdy sledujete, jak den po dni milovaná kytička ztrácí na kráse a uvadá, znám.

Pokud navíc nejste příznivci nadměrného užívání chemie v zahradách, bezmoc je často ještě větší.

Jenže máte vůbec v takových situacích na výběr?

V zahradě se snažím jak při pěstování, tak při ochraně rostlin chovat co nejekologičtěji, obzvlášť když jsou po ruce přírodní a dobře dostupné alternativy.

A jednu takovou tady mám i pro váš problém se mšicemi. Podmínku „přírodnosti“, snadné dostupnosti, nízkonákladovosti a hlavně účinnosti totiž splňuje na jedničku s hvězdičkou.

Naučím vás, nejen jak si tento přípravek sami vyrobit, ale taky jak jej správně používat, abyste z něj mohli pro svou zahradu vytěžit maximum.

Kopřiva jako efektivní ekologický prostředek proti mšicím

Už několik let ale s velkým úspěchem používám proti mšicím doma vyrobený prostředek z kopřiv. Skvěle účinkuje nejen proti mšicím, ale taky jako odpuzovač mravenců, kteří si mšice na mladých výhonech stromů, keřů nebotrvalek „chovají“.

Jeho příprava je velmi snadná a na rozdíl od kupovaných chemických prostředků proti mšicím levná.

Kopřivu najdete snad za každým rohem s kouskem holé půdy. Stačí jen natáhnout ruku a natrhat nať.

TIP 1: Pokud si nechcete kopřivu pro další roky namnožit do zahrádky, trhejte ji v době před květem nebo i později, ale ostříhejte před sběrem kvetoucí část rostliny.

Jak si výluh z kopřiv vyrobit?

Postup výroby přípravku proti mšicím je jednoduchý a zvládnete jej bez mrknutí oka.

Potřebovat budete:

Nejprve do kyblíku vložte kopřivy a zalijte je vodou téměř po vrch nádoby. Nechte louhovat zhruba 24 hodin.

Po uplynutí doby jen odstraníte natě, přes cedník nalijete hotový výluh do ručního rozprašovače nebo postřikovače a provedete postřik rostliny.

TIP 2: Použité kopřivy nevyhazujte, uplatnění najdou v kompostu.

TIP 3: Pokud vám připravovaný výluh z kopřiv sejde nejen z očí, ale i z mysli, nemusíte jej ani poté, co začne po několika dnech kvasit, vylévat.

Právě naopak – získaný zákvas (jíchu) nařeďte v poměru 1:10 s vodou a získáte výborné hnojivo pro svou užitkovou zahrádku.

Výborné je třeba na hnojení plodové zeleniny (rajčata, okurky, cukety, papriky, dýně).

Kdy a jak výluh proti mšicím používat?

Postřik používejte ideálně ráno nebo večer, případně během podmračeného dne, aby se listy na plném sluníčku nespálily.

Výluh vám dobře poslouží přímo na mšicemi napadené rostliny (a to i silně), stejně jako prevence proti nim.

Aplikujete-li výluh na napadené rostliny, nemusíte už připravený výluh ředit.

Pokud ale necháte kopřivy máčet ve vodě déle než 24 hodin, doporučuji jej před postřikem naředit v poměru 1:10 s vodou.

Stejně postupujte i v případě, pokud prostředek používáte jako preventivní opatření na začátku jara před výskytem mšicí.

Aby přípravek dobře fungoval, postříkejte jím rostlinu opravdu důkladně – větvičku po větvičce a tak, až z nich začne až skapávat. S odstupem 2 – 3 týdnů postřik ještě znovu jednou až dvakrát zopakujte.

Uplatnění pro něj najdete jak u růží, které umí pěkně potrápit, tak u ostatních okrasných keřů nebo stromů v okrasné zahradě. Vyhýbat se ale nemusíte ani napadeným ovocným dřevinám, příp. trvalkám.

Výluh léčí i vyživuje

Nejenže rostlinám výluhem kopřiv ulevíte od mšic. Ale současně jim postřikem dodáváte mnoho cenných látek, které velmi příznivě ovlivní do budoucna jejich růst a větší odolnost vůči nemocem a škůdcům obecně.

Výluh totiž obsahuje velké množství minerálních látek a při výše uvedené formě aplikace jej můžete považovat za výbornou alternativu listového hnojiva.

Konkrétně kopřiva poskytuje rostlinám kromě velké zásoby dusíku i železo, vápník, kyselinu křemičitou a další stopové prvky. Její pravidelnou aplikaci formou zálivky nebo postřiku na rostlinách poznáte. Rostliny po nich budou silnější a odolnější.

Keře, které u nás byly v jednom roce napadeny mšicemi a následně ošetřeny postřikem z kopřivového výluhu, obcházely další rok mšice obloukem, případně se u nich objevily jen v mizivém množství.

Nevoní mšicím, ale ani lidem

A na závěr ještě jedno malé upozornění. Připravený výluh zapáchá. Nehodí se tak k dlouhému skladování a na práci s ním nejsou ideální ani sváteční šaty 🙂

Už jste přípravek vyzkoušeli? Budu ráda, když se mi svěříte v komentářích se svými zkušenostmi.

PS: Pokud chcete svou péči o zahradu posunout ještě o level výš, mrkněte na můj eBook „Jak se stát kadeřníkem ve vlastní zahradě“ .-)