Zlomila jsem nad ní hůl…

… definitivně a natrvalo. Černá mulčovací netkaná textilie z polypropylenu, jejíž kusy teď na jaře postupně vytrhávám z pod minerálního mulče (kačírek) v trvalkových partiích, už u nás zůstane maximálně v místech osázených jen keři či stromy.

Každý rok na jaře jsem pracně obstřihávala kolem většiny trvalek větší otvory, aby se mohly dobře rozrůstat. Letos jsem se rozhodla vytahat ji úplně všechnu a mulč od zeminy ničím neoddělovat i za cenu, že by částečně mohlo dojít k jeho promíchání s půdou.

sun-hat-957895_1920

Jaké pohnutky mne vedly k návratu ke starým dobrým časům?

Zejména dlouhodobé pozorování na vlastní zahradě. Hlavně trvalky rozrůstající se podzemními oddenky se pod plachetkou doslova dusily a nemohly se přirozeně rozrůstat.

Ale i „krčky“ větších trsovitě se rozrůstajících trvalek bylo třeba rok od roku stále více uvolňovat. A trvalky s nadzemními oddenky by pro změnu zase ocenily přímý kontakt se zeminou pod sebou

Pokud jde o trvalky, které se běžně dobře přesévají (rozmnožují samovýsevem), pak nové sazeničky vzešlé ze semen mají poněkud ztíženější podmínky k zakořenění. Ale ta chuť do života je někdy tak velká, že se řadě z nich po čase podaří prokořenit i skrz tu textilii, podobně jako tomu je u náletového plevelu).

Pozorování doplnilo vyhledávání dalších zkušeností a informací k problematice u českých i zahraničních zahradníků a potvrzení potvrzeného.

A na základě komentáře Stáni doplňuji i další problematický aspekt spojený s použitím mulčovací textilie – ta totiž představuje pro úhlavního nepřátele každého milovníka zahrad – plzáka španělského – bezva příbytek skoro jako ve čtyřhvězdičkovém hotelu, pod textilkou je tak krásně teploučko, vlhko, nerušený klid a hromada potravy hned u vchodu do domu….

Jistě, stále kolem sebe pozoruji většinu zahradních realizací, které se bez mulčovací netkané textilie neobešly. Nevím, do jaké míry to byl spíše požadavek v problematice méně orientovaných majitelů zahrad. A v jaké naopak poučených, leč lobbingem výrobce ovlivněných zahradníků. Ale boom použití netkaných textilií i v záhonech, v nichž se rozrůstá velké množství trvalek, však podle mého názoru stále nekončí.

Pojďme se podívat na důvody, o které je použití tohoto materiálu zejména opíráno a protiargumenty.

  1. Textilie je vodopropustná, umožňuje přístup vody a vzduchu. ALE znesnadňuje užitečnou kypřící činnost žížal, znesnadňuje rozvoj kořenového systému a přirozenou rozmnožovací schopnost trvalek.
  2. Zabraňuje prorůstání plevele. TO NENÍ TAK ÚPLNĚ PRAVDA. Úporné plevely (pokud nebyla před výsadbou provedena kvalitní příprava půdy a odplevelení) dokáží časem prorůst i skrz netkanou textilii, jeho likvidace je tak následně ještě složitější, než kdybychom netkanou textilií zcela vypustili. Podobně netkanou textilií neuchráníme záhon ani před tzv. náletovým plevelem, jehož semínka se dokáží uchytit i na ní, pokud necháme na čas záhon chvíli bez dozoru, dokáží vitálnější jedinci prorazit netkanou textilii skrz dolů a opět je jejich následná likvidace o dost náročnější, než bez použití netkané textilie.
  3. Zabraňuje přehřívání, omezuje odpařování vody a vysoušení půdy obzvláště v kombinaci s mulčem. ANO, ovšem ne vždy je toto žádoucí. Mám na mysli těžší, jílovité půdy po větších deštích či po zimním tání většího objemu sněhu či trvale podmáčené půdy, jejichž zakrytí netkanou textilií přináší díky zpomalenému odpařování už tak vlhké půdy spíše kontraproduktivní výsledky (zahnívání rostlin v půdě, tvoření plísně pod textilií).
  4. Šetří váš čas při péči o rostliny. ANI TO NENÍ TAK ÚPLNĚ PRAVDA, jak je z výše uvedeného patrné .-)
  5. Textilie se pokládá přímo na půdu, kde brání růstu plevele bez použití herbicidů. NAOPAK často nastává situace, kdy lidé nejprve totálním herbicidem odstraní veškerý původní travní porost na místě budoucího záhonu a pak bez další přípravy půdy (zkypření, odstranění travních drnů s velmi hutným kořenovým systémem) rovnou natáhnou netkanou textilii a zasadí rostliny do malých jamek a čekají na zázrak. V jamce bývá rostlině „hej“, hůř tomu je, chce-li se rozrůst z jamky ven – narazí na „beton“. Zato mnohým plevelům se daří i v hutných půdách velmi dobře a své místo „na slunci“ si najdou i přes nataženou netkanou textilii. A co udělá náš malý zahradník toužící po krásné zahradě bez plevele, když plevel nejde z textilky snadno vyrvat ven?… Sáhne po totálním herbicidu, aby se jej s definitivní platností a jednoduše zbavil.
  6. Je opakovaně použitelná. Kde si myslíte, že skončila všechna ta vytrhaná netkaná textilka z naší zahrady?… .-))

A co dál? Pokud nechceme skončit tam, kde přestaly naše babičky a prababičky (tj. s věčně ohnutými zády a kopačkou v ruce nad záhony, což je jedna z možností, která si jistě i přes svou náročnost najde hodně svých příznivců), budeme se přirozeně pídit po dalších možnostech. Člověk je tvor pracovitý, ale občas si prostě potřebuje i trochu „odfouknout“ a dát nohy na stůl.

garden-822295_1920

Tak o nich zase někdy příště .-)

A do té doby, napište mi, prosím, jaký je váš názor na používání netkaných textilií v okrasném trvalkovém záhoně a jaké jsou vaše osobní zkušenosti s tímto materiálem.


Anna Javorková

Anna Javorková

Miluji kvetoucí zahrady, které hýbou všemi lidskými smysly. Pro své klienty s láskou tvořím jejich návrhy.

Přibližuji jim všechny jejich přednosti a probouzím v nich upřímný zájem o jejich zahradu od prvních čar na papíře, přes realizaci výsadby až po péči o vzrostlé rostliny.

Na cestě za jejich vysněnou zahradou jsem jim průvodcem a rádcem, se kterým budou schopni vlastníma rukama a bez zbytečně zmařených investic, energie i času vybudovat svůj malý ráj na Zemi.

Jsem také autorkou eBooků "10 největších chyb, kterých se dopouštíme při nákupu rostlin do okrasné zahrady", "Jak se stát kadeřníkem ve vlastní zahradě?" a "5 tipů, jak využít odpad z řezu (okrasných) dřevin".
Více o mě najdete tady.
Anna Javorková

Share This:

Autor: Anna Javorková

Miluji kvetoucí zahrady, které hýbou všemi lidskými smysly. Pro své klienty s láskou tvořím jejich návrhy. Přibližuji jim všechny jejich přednosti a probouzím v nich upřímný zájem o jejich zahradu od prvních čar na papíře, přes realizaci výsadby až po péči o vzrostlé rostliny. Na cestě za jejich vysněnou zahradou jsem jim průvodcem a rádcem, se kterým budou schopni vlastníma rukama a bez zbytečně zmařených investic, energie i času vybudovat svůj malý ráj na Zemi. Jsem také autorkou eBooků "10 největších chyb, kterých se dopouštíme při nákupu rostlin do okrasné zahrady", "Jak se stát kadeřníkem ve vlastní zahradě?" a "5 tipů, jak využít odpad z řezu (okrasných) dřevin". Více o mě najdete tady.

7 komentářů na „Zlomila jsem nad ní hůl…“

  1. Ahoj Aničko, já mám k textilii na zahrádce tak nějak „vnitřní odpor“. 😉 Do přírody nepatří… Vloni jsem si ji, i přes mé přesvědčení, dala pod jahody, protože jsem pletí nestíhala a myslela jsem si, že jim tímto pomůžu. Těm mým to teda neprospělo. Nerozrostly se, dost jich vyhynulo a plevel si cestu stejně našel. 🙁 Takže poletí! Ale vím, že někteří zahradníci si ji chválí. Za mě palec hooodně dolů. Dáša 🙂

      1. Aničko, prosím, dej mi vědět, až budeš vědět, jak to ona má. Přece jen by mi to ulehčilo práci… 😉 Moc děkuju. Dáša 🙂

  2. Ahoj Aničko,

    ještě bych si dovolila doplnit bod č. 7 a to, že se pod ní vesele, po tisících líhnou a ukrývají slimáci. Mají tam ideální podmínky. Já mám textílii v zahradě taky jen pod keři a pod kačírkem, v trvalkových záhonech naštěstí ne. Už je tam víc jak 10 let, tak se pomalu začíná rozpadat a už ji nikam dávat nechci. Jen pravidelně dosypávám mulč. Měj se hezky a dík za pozvání, určitě přijedu a Ty musíš k nám taky! Těším se. Pa Stáňa

    1. Stáňo, díky moc za další zkušenost, doplnila jsem do textu. Sama jsem se v pozorování nedostala tak daleko, ale je to logické… Jen mě to utvrdilo v tom, že mé počínaní bylo správné 🙂 A návštěva bude, oboustranná, to si nesmím nechat ujít. Teď do konce dubna mám ale práce nad hlavu, tak bych to viděla na květen… a myslím, že už bude i víc věcí na koukání 🙂 Krásný večer A.

  3. Hezký den,
    naprosto souhlasím, postupně zakládám květinové záhony a bez folie i mulče, ta se hodí opravdu jen mezi keře a stromy, i tak je potřeba kůru dosypávat a upravovat, neboť v ní rády řádí kočky a vyhrabávají ji kosáci :), a žížaly si hýčkám, po dešti si je nosím do záhonů 🙂
    Snažila jsem se přes zimu toho co nejvíce přečíst o trvalkách a květinových záhonech, a zůstanu u záhonů bez folie a mulče a bez ohraničení, hrany budu pravidelně upravovat rýčem jako Vy, pročtením Vašeho blogu a shlédnutím fotek jsem se v tom jen utvrdila. Máte moc krásnou zahradu, kterou jsem se inspirovala! Tak bych si tu svoji v budoucnu představovala 🙂 Ve stinné části zahrady mám záhon s rododendrony a azalkami, mezi nimi bohyšky, pár dlužich, dvě hortenzie, doplněno barvínkem, který už se krásně rozrůstá, na podzim jsem přikoupila rdesno, na které se moc těším, zasadila několik nižších okrasných česneků. Nyní mám asi týden založený nový trvalkový záhon na slunném místě blízko terasy, něco už mám nebo plánuji – 2 hortenzie latnaté, kopretiny, šuškardy, třapatky, vlčí boby, před nimi devaterník, kakosty, krásnoočko přeslenité apod. Dle Vaší rady tam zasadím i pažitku, abych to neměla daleko z domu, zeleninovou část mám na konci zahrady 🙂 Mám představu, že se vše jednou rozroste tak, že nebudou vidět prázdná místa hlíny, letos zamulčuji jen zahradní zeminou a doplním letničkami, na podzim přidám jarní cibuloviny, aby záhon kvetl hned na jaře. Co si o tom myslíte?
    Nestojím o „bezúdržbouvou zahradu“, kterou mnozí chtějí, ale zároveň chtějí, aby byla i krásná, zahradní práce jsou pro mne relax 🙂
    Kdo si neví rady, ráda Vás doporučuji třeba odkazem na webu Modrá střecha.
    Děkuji za články, tipy a rady. Petra

    1. Petro, hezký večer. Děkuji za sdílení názoru. Těší mě, že jste u mne na blogu našla inspiraci i pro svou zahradu a těším se, až se třeba i pochlubíte, jak se Vám daří budovat tu svou. Myslím, že jste z hlediska světelných podmínek zvolila rostliny velmi dobře, možná jen upozorním, že u azalek a rododendronů nesmí být člověk skoupý při přípravě půdních podmínek a přimíchat k zemině i rašelinu. A pokud ve stejném místě máte ve stínu či polostínu ještě kousek místa, velmi pěkně zde budou vypadat i kapradiny, pro pozdně letní až podzimní květ pak můžete vyzkoušet i japonské sasanky, jako půdopokryvná rostlina do polostínu a stínu se mi osvědčila i škornice (teď právě začíná nakvétat) či pachysandra (tlustonitník), který je celoročně zelený, teď také kvete a vytvoří opravdu dokonalé koberce. Na sluníčko mohu ještě z nižších rostlin (vhodných k osázení předních partií záhonů) doporučit kromě kakostu krvavého šalvěj hajní (ostřihnete-li květy po odkvětu na jaře, zakvete Vám ještě jednou později v létě až na podzim) či rozrazil klasnatý. Také se dá použít kombinace s nižšími okrasnými travinami (nádherný je třeba dochan psárkovitý, který je pak na podzim doslova pastvou pro oči) .-) Kombinace s jarními cibulovinami je skvělý nápad, můžete ale vyzkoušet i další okrasné cibuloviny či hlízoviny nakvétající později v létě či na podzim (např. do suchých slunných míst liliochvostec či montbrécii, které však mohou v tuhých zimách vymrzat, mně se zatím v posledních letech daří zimovat i venku v záhonu). Rovněž zapojení letniček pro vyplnění dočasně „hluchých“ míst v záhonu určitě doporučuji (vyzkoušet můžete i některé cibuloviny a hlízoviny, které musíte na zimu ale přezimovat v bezmrazé místnosti – např. jiřiny (dahlia) či mečíky. Tak snad se Vám bude hodit ještě pár dalších tipů.

      A závěrem – díky moc za publicitu .-)

      Krásný večer

      A.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *