Jak oddělit trávník od záhonů? Jde to i bez obrubníků!

Mnoho z vás si určitě položilo otázku, jak zabránit vrůstání travního porostu do nově založených nebo rozšiřovaných záhonů.

Pokud nejste majiteli parku a nevybíráte tak jen z různých mechanických obrub (ať už jde o různé typy plastových obrubníků, vč. těch tzv. neviditelných, obrubníky z ocelové pásoviny, betonových tvarovek, žulových kostek ad.), je dnešní příspěvek určen právě vám.

Bezobrubníkové řešení má hned několik výhod:

  • finančně vás příliš nezatíží,
  • vypadá velmi esteticky a současně přirozeně,
  • nelimituje vás v případných budoucích úpravách tvaru a velikosti záhonu,
  • krásně si u něj vyčistíte hlavu 🙂

Jak oddělit trávník bez obrubníků?

  • jednoduše 1 - 2krát za rok "odryjete" rýčem trávník zasahující do záhonu,
  • při odrytí vytvořte mezi trávníkem a záhonem malý "žlábek" - rýhu oddělující trávník a záhon.

TIP 1:

Pokud použijete klasický rýč, ryjte mírně zešikma a ne příliš hluboko (do zhruba 5 - 8 cm).

TIP 2:

Pokud jste ochotni trochu zainvestovat, kupte si speciální rýč na obrývání trávníku ("nůž na okraj trávníku"). Má tvar půlměsíce, má rovný řez a ryje do ideální hloubky.

TIP 3:

Nečekejte s odrýváním trávníku na období sucha. Obzvlášť u těžších, jílovitých půd byste mohli hodně bojovat s tvrdou, nepropustnou půdou, kde i velká fyzická a duševní síla bude krátká .-)

Ideální čas prvního odrytí trávníku je časné jaro (únor - duben dle aktuálního počasí). Později pak až po vydatném dešti.

Kdy se toto řešení moc nehodí?

  • Máte-li velkou zahradu s nekonečně dlouhými záhony (a chybí vám výkonná posádka zahradníků) 🙂
  • Máte-li zdravotní omezení (je to práce jednoduchá, ale fyzicky ji pocítíte :-))
  • Trpíte-li chronickým nedostatkem času (i na malé zahradě vám to pár hodin vezme) .-)

Co se vzniklým zahradním odpadem?

TIP 4:

Odryté travní drny můžete použít na srovnání terénu (ať už pro vyplnění propadlin v trávníku nebo pro doplnění chybějící nebo k náhradě nekvalitní části trávníku v jiné části zahrady).

Část taky (obráceně, tj. porostem dolů) pro prokládání ostatního materiálu v kompostu.

A použít by se dal i do těch nejspodnějších vrstev (opět obráceně) nějaké větší terénní nerovnosti vytvořené v zahradě .-)

Jak řešíte v zahradě oddělení trávníku vy?
Pokud obrubníky, jaké jste použili a jak jste s nimi spokojení?
Jste-li "bezobrubníkoví", máte nějaké své další osobní postřehy a zkušenosti?

Díky, že je sdílíte i s námi ostatními! 🙂

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Mohlo by vás taky zajímat:


Anna Javorková

Autor: Anna Javorková

Miluji kvetoucí zahrady, které hýbou všemi lidskými smysly. Pro své klienty s láskou tvořím jejich návrhy. Přibližuji jim všechny jejich přednosti a probouzím v nich upřímný zájem o jejich zahradu od prvních čar na papíře, přes realizaci výsadby až po péči o vzrostlé rostliny. Na cestě za jejich vysněnou zahradou jsem jim průvodcem a rádcem, se kterým budou schopni vlastníma rukama a bez zbytečně zmařených investic, energie i času vybudovat svůj malý ráj na Zemi. Jsem také autorkou eBooků "10 největších chyb, kterých se dopouštíme při nákupu rostlin do okrasné zahrady", "Jak se stát kadeřníkem ve vlastní zahradě?" a "5 tipů, jak využít odpad z řezu (okrasných) dřevin". Více o mě najdete tady.

2 komentáře na „Jak oddělit trávník od záhonů? Jde to i bez obrubníků!“

  1. Dobrý den,
    moc ráda pročítám Vaše stránky. Jsou plné inspirace, optimismu a lásky k zahradě. Pro mě je zahrada a květiny na ní nikdy nekončící zábavou, odměňovanou prací, krásou, potěšením třeba i pro kolemjdoucí a bufetem pro včely, motýly a jiné hmyzáčky. O tom, že mám zahrady 2, jednu maličkou u domu, kde bydlíme a druhou fakt dost velkou u chalupy, kam musím dojíždět, snad psát nechci. Ale souvisí s tím to, že na jaře stíhám jen obtížně uspokojit všechno to volání po vypletí přesazení, zasazení nového a k tomu radování se z vykvétajícího úsilí loňských let.
    Chtěla jsem Vám tímhle psaním poděkovat za Vaše psaní a dělení se o zkušenosti a zároveň poprosit někdy do budoucna o článek na téma – jak se na jaře vznášet nad záhonem aneb nezašlapat si dosud spící rostlinky a neutužovat půdu víc než je nutné. V minulých letech jsem vytvořila 2 větší záhony. Jeden jsem rozdělila cestičkami tak, abych z nich dosáhla na jednotlivé části a do osázené plochy nemusela vstupovat. Ale i tyhle cestičky je třeba občas vyplet. Pak je zasypu slámou nebo štěpkou. U druhého jsem zvolila šlapáky z placatých kamenů. Je to hodně o rovnováze okopávajícího (manžel to vyloženě nedává a vlastně se o to ani nepokouší). Asi by z nich bylo možné cestičku ve velkém záhonku také vytvořit,a le zdá se mi, že by zbytečně zabírala místo. Šlapáky jsou fajn. Na jaře tréning rovnováhy a v létě už ani nejsou vidět. Máte s tímhle nějakou zkušenost? Jsem velkým obdivovatelem širokých vrstvených anglických záhonů, ale nikde se nepíše, jak se dostat do jejich středu, anž bych způsobila škody. Oba tyhle velké záhony mám v zahradě, kde se vesele semení trávy a luční kvítí, takže o náletové plevely není nouze. Na jaře to prostě vyplet musím.
    Přeji vám hodně radostí s Vaším tvořením
    Lucie H.

    1. Lucko,
      s víc než 10měsíčním zpožděním, ale přece! 🙂 Děkuji za Váš krásný komentář pod příspěvkem. Vaše jméno mi není neznámé, díky i za pravidelné návštěvy na fanpage Kvetoucí zahrady 🙂

      K Vaší otázce. Není to poprvé, co se mě na to už někdo ptal. Osobně neřeším v záhonech žádné cestičky, ale chodím mezi trvalkami – na jaře je to jednodušší, protože je všechno po ostříhání malinké, takže člověk vidí, kde šlape.

      Ve velkých záhonech mám mulčování minerálním mulčem. Dnes už bych až na některé výjimky (třeba prérijní výsadba) volila štěpku z listnáčů, kterou bych postupně doplňovala tam, kde by bylo třeba a u zapojených porostů už rozhodila na jaře jen kompost. Ale už se stalo. Všichni se učíme, mě nevyjímaje. Každopádně máte-li taky mulč, tak choďte po něm. Osobně rostliny neokopávám, jen vytrhávám plevel, pokud se objeví (ale u zapojené trvalkové výsadby je ho velmi málo), někdy si trochu pomohu motyčkou, pokud je hodně houževnatý 🙂

      Nevím, jak to řeší zahradníci u výsadeb v Anglii, ale třeba v Nizozemí (obrovský park Vlinderhof navržený světoznámým Pietem Outdolfem) mají mulčováno jemným štěrkem, žádné chodníčky, žádné okopávání.

      Snad jsem Vám trochu pomohla.

      Hezké dny a úspěšný zahradní rok 2020 🙂

      A.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *