… je skutečně tato krásná dřevina tak náročná na péči a podmínky, jak se o ní často traduje?
Asi jak pro koho. Nadšený milovník květin veškerou starost o tuto krásku bere jako samozřejmost i vítaný relax a nestěžuje si.
Na druhou stranu člověk bez jakékoliv vazby k péči o rostliny může zprvu nabýt představy nekonečné dřiny.
Pravda bude asi někde uprostřed. Říká se, že bez práce nejsou koláče a myslím si, že stejně tak to platí i u růží. Při vhodném výběru odrůd a zajištění základní péče se nám však růže odmění krásnými květy od začátku léta až do zámrazu, což žádný jiný kvetoucí keř neumí.
KDE RŮŽE DOBŘE PROSPÍVÁ?
Růžím vyhovuje slunné stanoviště (alespoň 6 hodin dobrého světla denně).
Ideální ale je, pokud jsou po kratší část dne přistíněny, neboť sluneční úpal nepříznivě působí na barvu květů (popálení květů tmavších barev, vyblednutí světlejších, dobrou službu prokazuje putující stín vyšších stromů, ovšem pokud je to jen krátké zastínění).
V úplném stínu se však růžím nedaří, neboť tvoří dlouhé, slabé, špatně vyzrávající výhony, málo kvetou a květy jsou špatně vybarveny.
Rozhodně je třeba zdůraznit, že růže potřebují vzdušné stanoviště. Toto bychom měli vzít v potaz při výběru stanoviště na naší zahradě.
Vyhnout bychom se tedy měli koutům a výklenkům, ale také výsadbě těsně před živým plotem. Tato místa jsou špatně větratelná. V takovém prostředí se daří houbovým chorobám. Nevhodná je proto i výsadba pod staré mohutné stromy.
Růže lépe prosperují, jsou-li vysazeny do prostoru, který nebudou okupovat kořeny jiných květin a stromů (v případě trvalek se doporučuje alespoň 30centimetrový odstup od růže, u keřů či stromů ještě mnohem více).
Nejkrásnější růže vykvétají na půdách písčitohlinitých s neutrální až slabě kyselou reakcí (pH 5,5 – 6,5), které jsou dobře propustné a s dostatečným množstvím živin. Půda by měla být stále mírně vlhká, zejména u kořenů. Nikdy však nesmí být promáčená. Pokud nemáme takové půdní podmínky k dispozici, můžeme je upravit.
NAČ SE ZAMĚŘIT PŘI PŘÍPRAVĚ PŮDY PŘED VÝSADBOU RŮŽÍ?
Těžké půdy zlepšujeme při výsadbě přidáním rašeliny, kompostu a jiných hmot.
Snažíme se zvýšit jejich propustnost a obsah vzduchu. Přidáváme také písek nebo písčitou zeminu v dávce asi 5 – 10 kg na jeden čtvereční metr. Rovněž popel, nejlépe ze dřeva, účinně zlehčuje půdu.
Přísady zapracujeme do celé přerývané vrstvy půdy. Velmi dobré je přidat dobře rozložený drůbeží nebo králičí hnůj, který v těžších půdách nezarýváme příliš hluboko.
Lehké písčité půdy jsou příliš propustné a vzdušné, a proto k jejich zlepšování musíme přidávat hmoty, které zadržují vláhu a snižují obsah vzduchu v půdě.
Hlavně přidáváme rozložený chlévský hnůj, dále dobrý kompost s rašelinou, drnovkou rozmělněnou s jílem apod. Do lehkých půd musíme dávat hnůj i jiná organická hnojiva častěji, protože se v nich rychleji rozkládají.
Do půdy můžeme rovněž zapracovat kostní a rohové moučky. Odtučněná kostní moučka je převážně fosforečným hnojivem, obsahuje až 20 % fosforu a jen asi 5 % dusíku. Rohová moučka obsahuje dusíku až 14 % a fosforu pouze 5 %.
Nikdy bychom neměli sázet růže tam, kde již doposud růže rostly, pokud je přesto chceme sázet na stejné místo, je nutné vyměnit zem.
JAK SÁZET RŮŽE?
Výsadbová jáma by měla být hluboká a široká alespoň 40 cm.
Před výsadbou růže s kořenovým balem dobře zalijeme, ty bez kořenového balu zase namočíme na dvě až tři hodiny do vody.
Při podzimním sázení zařízneme jen konce ulámaných a poškozených větévek.
Také odstraníme jak výhony zelené, měkké a nezdřevnatělé, tak i příliš tenké výhony, zejména v blízkosti místa štěpování. Na sazenici ponecháváme zpravidla 3 až 5 výhonů nejsilnějších, a jejichž řez na několik málo oček uděláme teprve na jaře.
Při jarním sázení v březnu až dubnu odstraníme nepotřebné výhony a ponechané zkrátíme na počet oček odpovídající síle keře, obvykle jen na 2 – 3 očka.
Rostlinám v dobrém stavu se silnými výhony můžeme ponechat i více oček, jsou-li však výhony velmi tenké, raději ponecháme na každém jen po jednom viditelném očku.
Místo očkování (zhrublá část) musí být při výsadbě umístěno těsně pod povrchem půdy (kořenový krček cca 3 – 5 cm pod úrovní země).
Při výsadbě růží je nutné dodržet vhodný spon – tedy vzdálenost mezi jednotlivými keři.
U velkokvětých a mnohokvětých růží je to 40 – 45 cm, čemuž odpovídá 6 – 5 rostlin na 1 m2. Skalkové růže se sází na 30 – 35 cm, což je 12 – 9 rostlin na 1 m2. U půdopokryvných růží je to 50 – 70 cm, tedy 4 – 2 rostliny na 1 m2. Botanické a parkové růže sázíme ve sponu 0,8 – 1,5 m, soliterně 1 – 2 m od sebe. Pnoucí růže vyžadují vzdálenost 1,2 – 2 m a růže stromkové 1 m. Pro každý konkrétní případ – odrůdu – je však vhodné informovat se u prodejce.
KDY KROMĚ VÝSADBY ZNOVU HNOJIT RŮŽE?
- Časně v předjaří: Jakmile počasí dovolí, dáme k růžím 60 až 80 g plného hnojiva (např. Cererit) na 1 m2. Hnojivo rozhodíme stejnoměrně po celé ploše. Při rozhrnutí zimního krytu se hnojivo dostane mělko pod povrch půdy.
- Asi uprostřed května, když růže začínají tvořit poupata: Po dešti nebo po předchozím zalití přihnojíme růže roztokem rychle účinkujícího plného hnojiva. Velmi vydatným hnojivem je také drůbeží trus, zvláště jako hnojivá zálivka. Používá se výluh zkvašeného trusu ve velmi zředěném roztoku.
- Koncem června: Opakujeme hnojivou zálivku stejným způsobem, opět na dobře zavlaženou půdu.
- Koncem října až začátkem listopadu: Růže přihnojíme ideálně přírodním hnojivem. Ideální je klasický uleželý kompost. K růžím jej rozhodíme začátkem října. Vrstva může být až 30 centimetrů vysoká, protože zároveň funguje i jako zimní ochrana. Vyšší vrstvu ovšem po 14. květnu, kdy již nehrozí mrazíky, citelně zredukujeme.
Během kvetení nesmíme zapomenout růžím odlamovat zvadlé květy, protože ty berou rostlině sílu a brání v růstu nových.
Specifickou kapitolou je otázka řezu růží. Jak stříhat růže, aby byly silné, krásně a bohatě kvetly, si tedy povíme příště .-)
Podobné příspěvky:
Přibližuji jim všechny jejich přednosti a probouzím v nich upřímný zájem o jejich zahradu od prvních čar na papíře, přes realizaci výsadby až po péči o vzrostlé rostliny.
Na cestě za jejich vysněnou zahradou jsem jim průvodcem a rádcem, se kterým budou schopni vlastníma rukama a bez zbytečně zmařených investic, energie i času vybudovat svůj malý ráj na Zemi.
Jsem také autorkou eBooků "10 největších chyb, kterých se dopouštíme při nákupu rostlin do okrasné zahrady", "Jak se stát kadeřníkem ve vlastní zahradě?", "5 x kvetoucí záhon na sluníčku" a "5 tipů, jak využít odpad z řezu (okrasných) dřevin".
Více o mě najdete tady.
- Realizovaný sen: Rozhovor s majitelem zahrádky jako dlaň - 02/11/2024
- Trendy přejí přirozenosti a je to dobře. - 10/09/2021
- Vneste do zahrady tajemství - 11/02/2021
Dobrý den,
jsem začátečnicí v pěstování růží; chci se vás zeptat – nyní mi růže krásně kvetou,jsou to ty velkokvěté nikoli keříkové,ale u nětrých květů jsou už další docela velká poupata. A tak si říkám,jestli to tu růži zbytečně nevysiluje a jestli ta poupata také vykvetou tak moc a krásně jako tyto první květy,které jsou v průměru cca 10-12 cm. Nemají se ta poupata odstřihnout? A co až odkvete ten hlavní květ – tak nestříhat a počkat ještě,až odkvetou ta poupata,co jsou na jednom stonku nyní s tím velkým květem?
Dobrý den, Jano,
tento dotaz se mi asi zasekl ve schránce. Všimla jsem si ho až teď. Každopádně nová poupata problém nejsou. Ale zaměřila bych se spíše na už odkvetlé květy – které bych po odkvětu postupně odstřihávala a nechávala jen ta poupata. Pokud máte chuť i čas, tak bych je odstřihla hned, jak odkvetou a nečekala na to, až odkvetou všechny květy na větvičce.
Anna