Před pár dny přišla s prosbou o radu na jedné tématické facebookové skupině mladá žena, která si před nedávnem pořídila příměstskou zahrádku.
„Dobrý večer, jdu si pro radu, koupila jsem kousek půdy, ráda by jsem tam měla příměstskou zahrádku, přibude malá bouda. Celý den tam svítí slunce, voda není, bude jen dešťovka, jaké by jste prosím volili květiny. Děkuji.“
Z přiložené fotografie bylo patrné, že pozemek je slunečný, bez žádného vyššího stromu či keře, který by jej alespoň částečně stínil. Později pak ještě doplnila, že by měla být zahrádka relaxační a květinová a část z ní (zhruba 5 m2) chtěla vymezit pro užitkovou zahrádku (jahody, rybíz, cukety), nyní tam je již broskvoň a maliny.
Zejména po zkušenostech s loňským velmi suchým a horkým létem přibude zase více majitelů zahrad řešících podobný problém. Proto si dovolím rozvést svou odpověď i na tomto webu.
KVALITA PŮDY
Víme-li, k jakému účelu má zahrádka sloužit (převážně okrasný a relaxační), známe-li její přibližnou velikost (malá zahrádka v řádu několika málo desítek metrů čtverečních) a máme-li i informace o špatné dostupnosti vody, měli bychom se dále zajímat o kvalitu půdy co do složení.
Nacházejí se v místě půdy lehké – písčité či hlinitopísčité, půdy středně těžké – písčitohlinité či hlinité a nebo půdy těžké – jílovitohlinité či jílovité, příp. jíl?
Pomůckou pro přibližné zařazení naší půdy do dané skupiny mohou být tyto identifikátory:
Lehké půdy
Půdy lehké s převahou písku jsou charakteristické velmi dobrou propustností, voda se mezi částicemi rychle vsákne, za sucha ale rychle vysychají.
Při vysokém obsahu písku jsou půdy také dobře provzdušněné a jsou poměrně chudé na živiny. Dobře se obdělávají.
Vzhledem k tomu, že rychle vysychají, je třeba je, v případě zemědělského využití, zavlažovat.
Středně těžké půdy
Půdy středně těžké s převahou částic střední velikosti (prach) jsou charakteristické dobrými fyzikálními vlastnostmi a optimálním poměrem mezi obsahem vody a vzduchu na půdě.
Z tohoto důvodu jsou hojně osídleny vegetací i živočichy. Vyznačují se vhodným uvolňováním živin pro rostliny. Středně těžké půdy nalezneme v nížinách, kde se díky jejich příznivým vlastnostem využívají pro zemědělství.
Těžké půdy
Půdy těžké s velkým obsahem malinkých částic (jílu), které negativně ovlivňují pórovitost půdy, vodní a vzdušný režim, obsah živin i živou složku půdy.
Těžké zeminy v sobě mají i více než 50 % jílu. Drží dobře při sobě. Dojde-li k jejich promáčení, mažou se a patlají, naopak při vysušení tvoří velmi tvrdé hroudy. Po většinu vegetace jsou vlhké, nepropustné a málo vzdušné.
Biologická aktivita je u nich nižší a rozklad organické hmoty je pomalejší. Tyto půdy proto bývají náchylnější k zamokření a jsou náročné na obdělávání.
Těžké půdy nebývají příliš úrodné, proto se zemědělsky nevyužívají, na druhou stranu lze v těžkých půdách poměrně úspěšně pěstovat různé okrasné dřeviny.
Navíc je možné jejich vlastnosti podstatně zlepšit přidáním písku, kompostu či vápna ap.
Velký význam má jejich hluboké zrytí (hlavně na zimu). Máme-li co do činění s těžkou zeminou, je řada na zlepšení jejich vlastností.
Nebyl to ale náš případ, soustředit se tedy budeme na záhony zakládané na středně těžkých, příp. lehkých půdách. Ale zkrátka nepřijdou ani ostatní. K výsadbě na těžších půdách se vrátím někdy příště.
Dostáváme se k samotnému jádru dotazu.
Jaké rostliny vybrat?
Určitým vodítkem nám mohou být zahrádky našich sousedů. Mají-li i okrasnou část, můžeme obkouknout, jaké rostliny sousedi pěstují a jak se jim na daném místě daří (pokud mají zhruba stejné podmínky, tj. v našem případě nestíněné, slunečné místo, omezená zálivka).
Pokud inspirace z okolí není dostatečná (což byl i tento případ – soused zleva pěstoval ovocný sad, soused zprava měl spíše užitkovou zahradu), musíme začít experimentovat sami.
Abych vám to trochu usnadnila, nabízím některé tipy na tzv. suchou smíšenou výsadbu trvalek a keřů do středně těžkých, příp. lehkých půd (případ tazatelky).
Suchomilné trvalky
Patří mezi ně celoročně zajímavé rozchodníkovce, řebříčky obecné v různých barevných variacích, remontující šanta modrá, dlouhokvetoucí kokarda osinatá, dlouhokvetoucí krásnoočko přeslenité, dlouhokvetoucí gaura alias svíčkovec (u nás častěji pěstovaný jako letnička či balkónovka, ale já ji s úspěchem poslední zimy přezimuji i v záhonech), exoticky vyhlížející juka vláknitá, čistec vlnatý se sametově jemnými šedými listy, levandule a vůbec další středomořské bylinky jako je tymián, mateřídouška, oregano alias dobromysl, saturejka…
Vyzkoušet můžeme i okrasné česneky (jejich cibulky je však třeba vysadit už předchozí rok na podzim), ale také suchomilné okrasné trávy kostřava sivá či medvědí, třtina ostrolistá, ostřice Buchananova či nádherný dochan psárkovitý…), poměrně odolné a krásné jsou i třapatky a třapatkovky.
Z vyšších rostlin pak můžeme vytvořit střední patro záhonu (rostliny bychom měli uspořádat tak, aby u plotu byly nejvyšší a pak se výška rostlin směrem k okraji záhonu postupně snižovala) nižšími keříky perovskie či ořechoplodce křídlatého, kručinky lydijské a barvířské, tavolníky japonské či mochny křovité.
Z vyšších keřů pak mohu doporučit komuli Davidovu či čilimníky, odolné jsou i dřišťály, jež mají zástupce jak mezi drobnými, zakrslými kultivary, tak mezi vyššími keříky…
A vybírat lze samozřejmě i mezi suchomilnými skalničkami (rozchodníky, netřesky…).
- Realizovaný sen: Rozhovor s majitelem zahrádky jako dlaň - 02/11/2024
- Trendy přejí přirozenosti a je to dobře. - 10/09/2021
- Vneste do zahrady tajemství - 11/02/2021
Aničko děkuju za inspiraci právě se chystám osázet prostor po zrušeném dětském hřišti u paneláku kde bydlím rostlinami nenáročnými na vodu a prérijní rostliny budou ideální ,tak hledám rady abych udělala co nejmíň chyb
Věra Špalková
Tak snad se Vám to, Věrko, povedlo k Vaší spokojenosti 🙂
Aničko, tak to je přesně to co budu potřebovat. Jsem na tom stejně jako paní z dotazu. Moc děkuji za hezký článek a velikou inspiraci. Jitka
Jitko, to mám radost, že Ti mé tipy přišly vhod .-) Tak ať Ti zahrádka letos jenom kvete.