Každá zahrada má svůj příběh
Dnes vám přináším jeden z těch, které mi zvlášť přirostly k srdci – příběh malé zahrady o rozloze 115 m², která se z neudržovaného prostoru postupně proměnila v kvetoucí oázu, plnou jedlých rostlin a míst pro odpočinek.
S jejím majitelem jsme se společně pustili do navrhování, plánování a on pak následně i do samotné realizace, a dnes se můžeme ohlédnout zpět a porovnat, jaké to bylo na začátku a kde jsme teď.
Zahrada patří k jednomu ze spodních bytů nízkopodlažního domu poblíž Brna – a i na takto malé ploše dokázal vytvořit pan Radim Tomášek oázu klidu a krásy.
Čelili jsme hned několika výzvám.
Původní, nevhodně zvolenou vegetaci bylo třeba z větší části odstranit.
Na malé ploše jsme taky museli skloubit hned několik funkcí – hlavní posezení na malé terásce u domu, užitkové rostliny, vytvoření druhého posezení u přenosného ohniště dál od domu a zajištění většího pocitu soukromí.
Z výsledku jsme nadšení.
Na majitele prozradím, že je to pracovitý a sportovně založený mladý muž, který má vášeň pro pěstování. Už dříve, než měl svou zahradu, se na balkónu věnoval pěstování rajčat a ovocných keříků. To se dneska jen tak nevidí! .-)
A když doplním, že jsem jeho mamince před 5 lety navrhovala „pokojíčkovou“ zahradu ve Velké Bystřici, budou minimálně ti, kteří mne sledují pravidelně na Facebooku a Instagramu, „doma“. Hančinu půvabnou zahradu jsem vám představovala už několikrát a vždy se vám líbila. A její syn si v nasazení rozhodně nezadá! Asi to mají v genech 🙂
V rozhovoru vám pan Radim Tomášek prozradí, proč se rozhodl zapojit odborníka, jaké výzvy na něj čekaly během realizace, co mu při práci nejvíce pomohlo, ale i jaké má plány do budoucna.
Pojďte se podívat, jak probíhala cesta od prvního náčrtu až po dnešní podobu zahrady, která mu každý den přináší radost.
Proč jste se rozhodl přizvat ke spolupráci v souvislosti se zahradou odborníka? Jaké byly vaše hlavní motivy?
Já se vrhnul do koupi bytu s malou zahrádkou o výměře 115m2, která byla dost neudržovaná a nic na ní nedávalo smysl. Co s ní? Obecnou představu jsem měl, ale to k celkovému rozplánování zahrady nestačí. Vzhledem k malé výměře se nedalo jít cestou postupného osazování.
Na malém prostoru do sebe musí všechno přesně zapadat. Zahrada by měla sloužit dlouho, proto bylo jasné, že bude nejlepší, když se do návrhu pustí odborník.
S vámi už dříve spolupracovala mamka, které jste taky dělala zahradu, takže jsem věděl, do čeho jdu, co dostanu – a to bylo přesně to, co jsem potřeboval.
Pokud byste se mohl vrátit v čase, rozhodl byste se stejně, nebo byste se pustil do realizace zahrady raději sám bez zpracovaného projektu?
Jednoznačně bych se rozhodnul stejně, tedy nechat si od vás zpracovat projekt.
Představivost a kreativita – co za rostliny zvolit, kam je umístit, co kde bude a nebude růst, jak spolu všechno propojit – to rozhodně nepatří mezi mé přednosti.
Bez plánu, který jsem od vás dostal, bych se dodnes do zahrady asi pořádně nepustil, nebo by byla v dost neuspokojivém stavu. Prostě bych nevěděl, co s tím.
Sem tam bych určitě něco vysadil, přidal lavičku, keř nebo vyvýšený záhon, ale celkově by to nedávalo smysl a prostor by nebyl správně využitý. Naopak s osazovacím plánem ještě ve stádiu připomínkování bylo jasné, že i s poměrně malou zahradou se bude dát zahrát velké divadlo.
Jaká jste měl očekávání před tím, než jste se do spolupráce se mnou pustil? Ať už, pokud jde o komunikaci, výstupy, tak vaše představy ohledně zahrady.
Po jaké zahradě jste toužil, jakou zahradu jste si chtěl na svém pozemku "zhmotnit"?
Věděl jste jasně, co chcete, nebo jste znal jen hrubé obrysy toho co "ano" a co "ne", případně neměl jste vůbec žádné představy a preferoval jste, že s něčím přijdu já?
Zpočátku jsem měl zidealizovanou představu, že potřebuju jenom plánek, kam mám co vysadit, a tím bude velká část hotová. Že pak už se jenom zlikviduje nepotřebná část stávajících rostlin, koupí se a vysadí pár keřů a trvalek.
Tento plánek tak byl v začátku alfou a omegou, kterou jsem k realizaci potřeboval. Dostat doporučené rozvržení zahrady spolu s rostlinami, které tomu odpovídají. Až časem se ukázalo, že k poctivé a neodfláknuté realizaci potřebujete mnohem více, než jen plánek.
Moje dřívější zkušenosti se zahrádkařením byly prakticky nulové, ale zároveň jsem věděl, že se do takové zahrady chci pustit.
Základní představou bylo mít zahradu, která se i přes malé rozměry přirozenou cestou trochu oddělí od okolních zahrádek, bude kvést a bude v ní spousta keřů a dalších rostlin, jejichž plody se dají sníst. Ano, taková jedlá zahrádka. Jahody, maliny, angrešt, rybíz, rajčata a další zelenina.
K tomu terasa, gril a bouda na nářadí. Doplněné o keře a trvalky tak, aby vznikl smysluplný celek, kam se člověk každý den rád podívá a odpočine.
A jaký byl váš pocit, když jste viděl návrh poprvé? A co vás třeba na návrhu nejvíce nadchlo nebo zaujalo?
Při prvním pohledu na plánek pro mě bylo obtížné se zorientovat. Koukal jsem na čtverec představující zahradu a v něm byla spousta koleček a podobných tvarů představující keře a trvalky. To jsem si uměl představit až později, když jsem si je všechny dohledal na internetu.
Nejvíc mě překvapilo, kolik se do malé stometrové zahrady dokáže vejít rostlin. K tomu terasa, pergola, bouda, ohniště, vyvýšené záhony – co bylo nejlepší – chodníček procházející celou zahradou.
Zdánlivá drobnost, ale jak se později ukázalo – dá se díky němu projít celou zahrádkou, všechno je na dosah a ocenily to i děti, které se tam honily dokola a schovávaly.
V neposlední řadě jsem tam našel ještě víc ovocných keříků a rostlin, než jsem doufal, že by se tam mohlo vejít. Nádhera.
Jak probíhala spolupráce?
Chybělo vám něco (např. informace, více setkání, atd...,
co by vám ještě více pomohlo nebo usnadnilo práci?
Hodně mě překvapilo, když jsem si teď pro připomenutí otevřel e-maily, kolik jsme toho spolu řešili. Ať už v průběhu přípravy projektu nebo poté.
Vážím si toho, že všechny moje dotazy a připomínky byly rychle vyřešeny, na ničem jsme se nezasekli a vše rychle plynulo ke zdárnému konci (tedy spíše mému začátku). Upřímně nevím, co bych si mohl přát více.
Co se týče přípravy, pochopila jste přesně mé zadání, a tak stačilo doladit jen pár drobností. Jako je velikost terasy, jak by měla vypadat „odpočinková“ plocha vedle ní nebo zda minikiwi na celé jedné straně plotu částečně nevyměnit za něco jiného pro větší rozmanitost.
Na všechny tyto dotazy se mi dostalo rychlého zdůvodnění a možností alternativy a mohl jsem si vybrat.
Hodně nápomocná byla i možnost konzultace až v průběhu prací na zahradě. Třeba u výběru alternativního kultivaru, pokud daná trvalka nebyla nikde k sehnání. Nebo kolik do zahrady dosypat kompostu. Teď už vím, že je třeba nešetřit a pár vozíků ho dovézt, pokud je původní hlína ve špatném stavu.
Nechal jste si zpracovat kromě návrhu osázení i 3D vizualizace navržené výsadby. Byly pro vás užitečné?
Už od začátku jsem tušil, že i když budu mít připravený osazovací plánek, nebudu si to umět představit. Jahody nebo levanduli poznám, ale většinu keřů a trvalek ne. Nevím, jak jsou které rostliny vysoké, jak se rozrostou apod.
Připlatit si za 3D vizualizaci pro mě proto byla jasná volba. Výsledek je třeba brát trochu s rezervou, ale pro představu, jak bude zahrada nakonec vypadat, určitě stačí. Aspoň pro nás, kteří si to jinak představit neumíme.
Do realizace jste se pustil po zpracování návrhu zahrady sám. Co pro vás bylo nejtěžší?
Po obdržení projektu přišlo to správné vystřízlivění. Do této chvíle jsem prakticky neřešil, co za práce bude potřeba udělat a do jaké míry to bude náročné.
Najednou stojíte na terase původní zahrady a přemýšlíte, jak vyřešit jednotlivé problémy. Nejhorší byla asi příprava – likvidace původního porostu, jezírka, skalky, staré terasy, zrytí půdy nebo vykopání větší díry pro budoucí terasu.
U malé zahrady je navíc problém s přístupem. Je potřeba dovážet a odvážet různý materiál. Ač se to nezdá, jen kompostu padlo do zahrady asi 5 tun, protože hlína byla nic moc. Něco zarýt do půdy, něco na zamulčování.
Pak už začíná ta příjemnější práce – vysazování nových keřů, trvalek a dalších rostlin. Tedy pokud je dokážete sehnat. Součástí dodaného plánku výsadby byl i soupis všech rostlin, ale málokdy seženete přesně ty, které potřebujete. Takže stále dokola objíždíte zahradnictví a čekáte na to správné naskladnění.
A jak se váš pohled na práci na zahradě (realizaci projektu) změnil? Co byste dnes poradil někomu, kdo začíná podobně jako vy, na co se připravit?
Časem se všechno ustálí. Zjistíte, kde koupit kompost, kde si půjčit vozík, které zahradnictví má jakou nabídku. I svaly v těle posílí, práce jde najednou lépe od ruky a jak uvidíte první zrealizovaný kousek zahrady, třeba někde v rohu, přidá to sil a najednou se těšíte na každý další kousek, který přijde.
K tomu můžu doporučit ještě jednu věc – pravidelně si zahradu foťte. Když se na ni díváte každý den, rozdíly nejsou patrné. To se ale změní když vytáhnete týden nebo měsíc starou fotku. Najednou zjistíte, jak práce od minula pokročily.
Co vám při realizaci nejvíce pomohlo/usnadnilo práci?
Nemohu opomenout vaši pomoc, kdy i s odstupem po vypracování projektu jste mi ochotně poradila, s čím jsem si nevěděl rady.
Spolu s vámi mi nejvíc pomohla mamka, která už má (o něco větší) realizaci za sebou, všechno zná a není nic, s čím by nedokázala poradit. A samozřejmě rodina na pracovních brigádách, když bylo potřeba více rukou.
K tomu bych zmínil i zahradnictví Flos, jejichž nabídka trvalek je neuvěřitelná. Než stále dokola objíždět okolní zahradnictví, radši si vezměte větší auto a vyrazte klidně přes celou republiku na velký nákup.
Jak jste s výsledkem aktuálně spokojen?
Jak byste ve stručnosti zhodnotil výsledek své dosavadní práce/úsilí?
A taky, co Vás v zahradě aktuálně nejvíce těší?)
Ve stručnosti výsledek překonal všechna očekávání a i přes výše zmíněné komplikace to stálo určitě za to.
Nejlepším měřítkem hodnocení může být to, že snad každý den, když přijedu z práce, mě to do zahrady přitáhne. Podívat se, zkontrolovat, utrhnout něco k snědku nebo se jen natáhnout na terasu.
A uznávám, že bez zpracovaného plánku bych takovou zahradu nedokázal vytvořit ani po letech.
Máte ještě nějaké další plány, pokud jde o vaši zahradu?
Stále mě trochu straší dřevěný plot, který má stát na jedné straně zahrady namísto menších a nevzhledných tújí. Nicméně se nedá stihnout všechno hned a je třeba si něco nechat i na příště.
Aktuální plány jsou spíše o tom zahradu udržovat, aby přežila. Zezačátku koukáte na samostatné trsy trvalek a přejete si, aby už vyrostly a vykvetly.
Teď už je práce trochu opačná a je potřeba se naučit, jak některé rostliny udržet na místě. Některé se rychle množí a za chvíli by pohltily celou zahradu, jiné zase začnou v létě polehávat, takže se kolem nedá projít. Je potřeba se se zahradou naučit pracovat.
Zmínil jste údržbu v dalších letech, která přichází po realizaci výsadby.
Máte informace, "jak na to"? Nechybí vám nic?
Jak se plánujete o zahradu do budoucna starat?
Máte v souvislosti se zahradou z něčeho obavy, že byste nezvládl?
Údržba v dalších letech mě zároveň trochu děsí a zároveň se na ni těším. Je mi jasné, že to bude zase spousta práce, ale po každodenním sezení u počítače v práci jsem rád, když můžu jít něco dělat ven.
V tuhle chvíli zatím těžko říci, co mě všechno čeká. Jasně, vše pravidelně stříhat, doplňovat kompost jako mulč, poradit si se mšicemi a dalšími žrouty, zalévat a plet.
To jsou pro mě drobnosti a jestli přijde něco horšího? Nevím, dopředu to neřeším. Stejně jako u dosavadního průběhu si myslím, že je lepší se nestresovat dopředu, ale radši počkat, co přijde, a vyřešit to až pak.
Doporučil byste po zkušenostech, které máte, svým známým, rodině ap., kteří by řešili zahradu, spolupracovat s odborníkem, který pro ně připraví projekt zahrady?
Asi záleží, co kdo od své zahrady očekává, jakou má představivost a možnosti. Pokud to někdo myslí vážně a nepovažuje zahradu jen za nějakou volnou plochu kolem domu, která mu zbyla, tak určitě ano.
Myslím si, že náklady na zpracování projektu nejsou (minimálně ze zkušeností u vás) nijak přehnaně drahé, přitom jsou jednorázové a zahrada bude dělat radost dlouhé roky.
Pokud jde o samotnou realizaci - doporučil byste po svých zkušenostech realizaci svépomocí nebo spíše zahradní firmu? Zvládne to podle vás s podklady a radami, které jste měl k dispozici, i člověk bez větších zkušeností se zahradou?
Za sebe bych doporučil realizaci vlastníma rukama. Odložíte telefon, zapomenete na běžné starosti a paradoxně si odpočinete, protože hrabání se v hlíně je úplně jiná činnost než běžně děláme.
S podklady od vás a s internetem se postupně naučíte nové věci. Ano, není to hned, něco určitě pokazíte, něco budete muset předělat, ale není důvod to nezvládnout.
A to hlavní na závěr – můžete na sebe být hrdí, že jste to všechno zvládli sami. O to větší radost budete mít a to víc si zahrady budete vážit.
Realizace zahrady, ať už malé nebo velké, je vždy cestou plnou výzev, objevů a radosti. Tento příběh ukazuje, že s promyšleným návrhem a odhodláním se i z malé plochy dá vytvořit prostor, který majiteli přináší každodenní potěšení a klid. Spolupráce se specialistou umožnila využít každý metr čtvereční zahrady na maximum a vnést do ní harmonii a smysluplnost.
Doufám, že vám tento rozhovor poskytl inspiraci a motivaci k tomu, abyste se i vy nebáli proměnit své zahradní sny ve skutečnost. Ať už se rozhodnete pro odbornou pomoc, nebo do realizace půjdete sami, důležité je, aby zahrada byla místem, kam se budete vždy rádi vracet. Protože právě to je to, co ze zahrady dělá skutečný domov.
A co vy?
Přemýšleli jste někdy o tom, jak by vaše zahrada mohla vypadat s odbornou pomocí?
Nebo jste naopak spíše zastánci realizace svépomocí od nápadu po výsadbu a následnou údržbu?
Podělte se s námi o své zkušenosti a názory v komentářích.
Ráda uslyším i vaše příběhy nebo třeba i to, s čím si v zahradě právě nevíte rady!
Těším se na vaše komentáře 🙂
Mohlo by vás taky zajímat:
