- Zakoupili jste si nový strom/keř.
- Vykopali jste výsadbovou jámu a vysadili strom/keř a poctivě jste jej zalévali.
- Vysazený strom/keř ale začal nápadně rychle chřadnout.
- Strom/keř začal žloutnout, listy byly svěšené.
- Napadlo vás, že mu asi chybí voda a strom/keř jste raději znovu zalili.
- Strom/keř uhynul.
Pokud se vám to přihodilo taky, dost možná byla příčinou úhynu rostliny VODA.
Pokud je jí tak akorát, je samozřejmě vítána, její nadmíra ale může být velmi častým nepřítelem mnoha rostlin ve vaší zahradě.
Jak poznáte, že je to i váš případ?
Rostliny dýchají celým povrchem těla a tedy i kořeny nutně potřebují kyslík. Půdní vzduch je tvořen stejnými složkami (plyny) jako vzduch atmosférický. Velkou část kyslíku v půdě vytěsňuje voda, resp. její nadbytek.
Trvalá nebo dlouhodobá přítomnost vody ve výsadbových jámách může vést k poškození kořenů sazenic nedostatkem kyslíku v jejich pletivech (tzv. hypoxie) nebo až k jejich uhynutí, pokud je zcela nedostatečné zásobení pletiv kyslíkem (tzv. anoxie). Kořeny uhynulé vlivem anoxie mají na průřezu všechna pletiva černá.
Nejprve odumírají vlasové kořeny (tzv. kořenové vlášení), rostliny žloutnou, trvale vadnou. Např. u sukulentních rostlin nastává úhyn už během 2 – 3 dnů a je provázený hnilobou. Hynutí stromů nastává po několika týdnech.
Nejčastěji se s tímto problémem setkáte na záhonech nebo v zahradách s těžkými půdami s vysokým podílem jílu (více než 60 %), který hůře propouští vodu.
Malinké částice jílu negativně ovlivňují pórovitost půdy, vodní a vzdušný režim, ale taky obsah živin i živou složku půdy.
TIP 1: Jednoduchý test na určení typu půdy
Pokud nechcete utrácet peníze za rozbor půdy, můžete zkusit tento jednoduchý test pro identifikaci těžkých půd.
Navlhčete hrst zeminy ze zahrady. Zkuste z ní vytvořit váleček o průměru jednoho centimetru. Čím delší váleček se vám podaří vytvořit, tím více jílovitá půda je. Vymodelujete-li váleček, který bez popraskání spojíte v kruh, půda je velmi jílovitá.
Co se děje při nadměrném zadržování vody v půdě při klasické výsadbě?
Pokud do těžší půdy vykopete výsadbové jámy a rostliny do nich vysadíte klasickým způsobem, tedy v úrovni stávajícího terénu, začne se do jam postupně stahovat voda z okolí.
Vysazené rostliny začnou nápadně rychle chřadnout. Na první pohled budou mít příznaky způsobené nedostatkem vody. Příčinou ale bude pravý opak!
Voda v nadbytečném množství způsobuje totiž rychlé odumírání kořenového vlášení, což vede postupně k odumření celé rostliny.
K těmto případům dochází i při hluboké výsadbě, kdy rostlinu tzv. utopíte do země.
Jak předcházet zbytečnému úhynu rostlin?
V zásadě jsou dvě hlavní cesty, kterými se můžete vydat.
Buď přizpůsobíte už před výsadbou výběr rostlin podmínkám, které v místě panují.
Nebo se pokusíte podmínky v místě přizpůsobit nárokům pěstovaných rostlin.
TIP 1I: Přizpůsobte výběr rostlin podmínkám v místě.
Nejjednodušší cestou je nebojovat s přírodou a přizpůsobit se poměrům v místě výběrem správných rostlin.
Sáhnout můžete po rostlinách, které jsou na neustálý dostatek, nebo až nadbytek vody v půdě, zvyklé ze svých přirozených stanovišť v přírodě.
Z trvalek to budou např. někteří zástupci kosatců (např. kosatec japonský, kosatec žlutý, kosatec sibiřský), různé druhy popelivky (zoubkovaná, převalského, sibiřská), tužebník, vrbiny (tečkovaná, penízková, brvitá), kyprej vrbice, darmera štítnatá, blatouch bahenní, puškvorec obecný pro slunečná místa, nebo udatna lesní a čechravy do polostínu.
U vlhkých, ale ne nadměrně (trvale) mokrých míst je pak sortiment rostlin ještě širší. Jmenovat lze např. sadec, kakost luční, denivky, záplevák, řetězovka viržinská, plamenka latnatá nebo rozrazil viržinský nebo sibiřský.
U dřevin pak bez problémů obstojí vrby, ale také kalina obecná nebo bez černý.
U vlhkých půd bez stagnující vody je opět výběr o něco větší – tis červený, borovice blatka i kleč, břízy, lípy, platany nebo hortenzie.
TIP 1II: Vysazujte "do kopečku".
Hrozí-li ve vaší zahradě stahující se voda, vysazujte rostliny oproti terénu o trochu výše.
Kořeny tak nebudou po výsadbě zaplaveny vodou a rostlina se tu postupně ujme.
U vyvýšené výsadby dbejte na to, aby spád zeminy kolem kořenového balu byl co nejmírnější. Rostliny koření nejvíce do stran ve vodorovném směru a pokud uděláte „krtinu“, nebudou mít kam kořenit a nebudou zdravé.
První rok po výsadbě dbejte na opatrnou zálivku. Rostliny kontrolujte a zalévejte tehdy, když je zemina kolem suchá. Zalévejte tak, aby byla nasáklá půda rovnoměrně od kmene do celé šířky balu.
Časem navíc budou hlavně vzrostlejší rostliny (stromy, keře) schopny z půdy čerpat přebytečnou vodu, čímž do určité míry upraví vodní režim v této části zahrady.
TIP 1V: Jak jednoduše otestovat, zda a jak hodně bude třeba vyvýšit výsadbu oproti terénu?
K tomu zda a jak hodně vyvýšit výsadbu oproti terénu vám napoví jednoduchý test propustnosti půdy, který provedete ještě před novou výsadbou.
V místě výsadby vykopejte jámu o velikosti 40 x 40 x 40 cm a nalijte do ní desetilitrovou konev vody. Teď budete sledovat, za jak dlouho se voda do půdy vsákne.
Pokud je voda zhruba do 1 hodiny pryč, je všechno v pořádku a můžete sázet obvyklým způsobem.
Pokud se voda ztratí po delší době než 1 hodina, ale kratší než 3 hodiny, budete muset výsadbu rostlin mírně vyvýšit, tj. vykopat jámu jen poloviční hloubky než je výška květináče nebo kořenového balu. Rostlinu do ní usadíte a zahrnete ji zemí tzv. do kopečku tak, že kolem ní vytvoříte pozvolný spád ze zeminy určené pro danou rostlinu.
Pokud se voda nevsákne ani za 3 hodiny, je vaše půda málo propustná a většina rostlin v ní může zahynout. V takovém případě jámu vůbec nekopejte, jen vytvořte mělký důlek na usazení balu do výše max. 1/3 výšky balu a celou rostlinu kolem dosypejte zemí jako v předchozím případě.
Výhled na nejníže položený kout naší zahrady. Dlouho jsem přemýšlela, jak tady vyřešit věčně podmáčenou těžší půdu po velkých deštích. Nakonec se povedlo a jedním z opatření byla právě bodově použitá vyvýšená výsadba.
Na daném místě se mi tak daří pěstovat i rostliny, které by zde jinak neobstály – např. rozchodníkovce, nebo svíčkovce. I když po několika letech, kdy už jsou keře a stromy vzrostlejší, se hydrologické podmínky v tomto místě postupně upravily samy. Několik let by tady ale choulostivější rostliny vůbec neměly šanci.
Jak je to s estetikou "kopečkové" výsadby?
Namítáte, že kopečky v záhonech nebudou vypadat esteticky? Právě naopak!
Pořešíte-li větší část plochy jako vyvýšenou výsadbu, získá prostor na větší plastičnosti a zajímavosti. Dokonce i velmi malé vyvýšení nad terén (cca 30 – 40 cm) udělá s výsledným dojmem hodně.
A i kdybyste tímto způsobem nepojali velkou plochu a postupovali pouze bodově u některých choulostivějších rostlin, nemusíte se bát, že by toto opatření narušovalo pěkný pohled na záhon. Rostliny se velmi rychle rozrostou tak, že jen stěží rozeznáte, kde „kopečky“ vlastně jsou .-)
TIP V: U větších zakládaných ploch můžete podmínky v místě pozitivně ovlivnit už při samotné přípravě záhonu před výsadbou.
Vedle oddrenážování těžce podmáčených půd, které není předmětem tohoto článku, lze situaci zlepšit u těžké jílovité půdy přimícháním kompostu a taky jemného štěrku nebo křemičitého nebo říčního písku.
Jaká opatření (pokud vůbec) realizujete při výsadbě rostlin do těžších jílovitých půd ve svých zahradách vy?
Co se vám osvědčilo?
Díky za sdílení v komentářích k příspěvku 🙂
Mohlo by vás taky zajímat:
Přibližuji jim všechny jejich přednosti a probouzím v nich upřímný zájem o jejich zahradu od prvních čar na papíře, přes realizaci výsadby až po péči o vzrostlé rostliny.
Na cestě za jejich vysněnou zahradou jsem jim průvodcem a rádcem, se kterým budou schopni vlastníma rukama a bez zbytečně zmařených investic, energie i času vybudovat svůj malý ráj na Zemi.
Jsem také autorkou eBooků "10 největších chyb, kterých se dopouštíme při nákupu rostlin do okrasné zahrady", "Jak se stát kadeřníkem ve vlastní zahradě?", "5 x kvetoucí záhon na sluníčku" a "5 tipů, jak využít odpad z řezu (okrasných) dřevin".
Více o mě najdete tady.
- Trendy přejí přirozenosti a je to dobře. - 10/09/2021
- Vneste do zahrady tajemství - 11/02/2021
- Je libo rozkvetlý „rohlík“? - 13/01/2021