Jak šel čas… skalka a její okolí od dubna do listopadu 2016

Také se rádi probíráte rodinnými alby a pozorujete, jak se vaše děti, ale i vy a vaši blízcí měníte a vzpomínáte na všechno, co jste prožili? Jako každé dítě, i to mé „zahradní“ má své pomyslné album a já se čas od času ráda „hrabu“ v archívu fotek naší kvetoucí zahrady a kochám se, vyhodnocuji, plánuji…

Poslední vzpomínka patří okolí naší skalky, pohledům směrem k ní, i od ní. Duben – říjen 2016.

Pokračovat ve čtení „Jak šel čas… skalka a její okolí od dubna do listopadu 2016“


6 tipů, jak přilákat do své zahrady ptačí zpěv

Není mnoho věcí, které by se začátkem jara vyrovnaly uklidňujícímu ptačímu zpěvu, který tak ráda poslouchám ve volné přírodě nebo v naší zahradě.

Ten pocit, kdy jen zavřu oči, abych mohla plně vnímat, jak naši opeřenci s příchodem teplejších dnů zase rozbalili svá fidlátka už od časného rána, je k nezaplacení.

Jak můžete i vy přilákat do své zahrady ptačí zpěv?

To, jestli vůbec vaši zahradu ptáci navštíví, jací a v jakém množství, závisí na okolním prostředí. Zahrada v blízkosti lesa nebo parku, vodní plochy, louky nebo jiné zelené plochy značně zvyšuje svůj ptačí „potenciál“.

Ale i samotné zahrady tvoří důležitý a poměrně bohatý biotop pro ptačí faunu. Pokud zajistíte, že pro ni bude dostatečně atraktivní.

Ještě více to pak platí ve městech, kde je tento biotop klíčový pro život některých ptačích druhů.

Chcete-li tedy okolní ptáky nalákat na vlastní zahradu, upravte ji tak, aby tam ptáci našli potravu, vodu a bezpečné prostředí pro hnízdění.

TIP 1: Vysaďte do zahrady ty "správné" rostliny.

Aby k vám ptáci létali rádi, vysaďte do zahrady hodně listnatých dřevin, které jim poskytují nejen úkryt, ale taky potravu nebo stín, když jej potřebují. 

Co konkrétně v zahradě můžete vysadit?

Zvažujete-li zahrádku přátelskou pro ptačí sousedy, neměli byste při výsadbě zapomenout alespoň na některé z těchto rostlin:

Listnaté keře

  • Dřišťály (Berberis)
  • Hlohyně (Pyracantha)
  • Muchovníky (Amelanchier)
  • Skalníky (Cotoneaster)
  • Zimolezy (Lonicera)
  • Aronie/Temnoplodec (Aronia)
  • Bezy (Sambucus)
  • Šeříky (Syringa)
  • Brsleny (Euonymus)
  • Dříny (Cornus)
  • Hlošina úzkolitá (Eleagnus angustifolia)
  • Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides)
  • Hlohy (Crataegus)
  • Kaliny (Viburnum)
  • Ptačí zob (Ligustrum vulgare)
  • Růže (např. Rosa rugosa, Rosa canina, Rosa glauca)
  • Pámelník bílý (Symphoricarpos albus)
  • Trnka obecná (Prunus spinosa)
  • Cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium)
  • z pnoucích dřevin pak břečťan (Hedera) nebo přísavník (Parthenocissus)

Listnaté stromy

  • Jeřáby (Sorbus)
  • Hlohy (Crataegus)
  • Třešně (Prunus avium)
  • Střemcha obecná (Prunus padus)
  • Okrasné i užitkové jabloně (Malus)
  • Hrušně (Pyrus communis)
  • Slivoň švestka (Prunus domestica)

Jehličnaté dřeviny

  • Tis (Taxus baccata)
  • Jalovce (kvůli přenášení rzi hrušňové se ale vyhněte jalovci čínskému (Juniperus chinensis), jalovci chvojce (Juniperus sabina) a jalovci prostřednímu (Juniperus x media) včetně odrůd.)
  • Někteří ptáci (např. zvonek zelený nebo konopky) mají v oblibě ale i některé vysoké jehličnany (smrky, borovice, jedle).

Bylinný podrost a polokeře

  • Třapatkovky (Echinacea)
  • Třapatky (Rudbeckia)
  • Rdesno hadí kořen (Bistorta officinalis)
  • Levandule (Lavandula)
  • Dobromysl obecná (Origanum vulgare)
  • Šalvěje (Salvia)
  • Řebříčky (Achillea)
  • Bělotrn modrý (Echinops ritro)
  • Máčka (Eryngium)
  • Z jednoletek pak např. slunečnice roční, měsíčnice roční, divizna velkokvětá, černucha damašská)

TIP 2: Usnadněte ptákům hnízdění v zahradě výrobou hnízdní "kapsy", hnízdního "snopu" nebo svazku větví.

Různé druhy ptactva mají odlišné potřeby spojené s hnízděním. 

Zatímco někteří ptáci si stavějí hnízdo v dutinách stromů, jiní preferují hnízdění vysoko v korunách stromů, další preferují hnízdění v hustém keři, v hromadě dřeva nebo dokonce na zemi ve vysoké trávě. 

V zahradách tak ptáci pro hnízdění ocení kromě stromů bohatý keřový porost nebo pnoucí dřeviny. V naší zahradě narážím na mnoho malých hnízdeček vytvořených právě ve větvích pnoucích dřevin (trubače kořenujícího, opletky Aubertovy).

Stejně tak volně rostoucí živý plot poskytuje ptákům bezpečné útočiště (ideální jsou trnité keře, které dokážou odradit případného nepřítele), ale taky potravu (plody i hmyz). Tipy na vhodné dřeviny najdete v tabulkách výše.

Chcete-li ptačím návštěvníkům při hnízdění vyjít vstříc, vytvořte pro ně hnízdní kapsy, hnízdní snop nebo svazek větví.

Hnízdní kapsa 

Potřebovat budete 1 – 1,2 m dlouhé ohebné větve vrby, lísky, případně jiné pružné větve. Ve výšce  1 – 1,2 m nad zemí větve upevněte ke kmeni tak, aby konce mířily směrem dolů. Spodní část větví pak ohněte a připevněte taky ke kmenu tak, aby vznikl prostor pro stavbu hnízda.

Hnízdní snop 

Ten vyrobíte tak, že svážete drátem už olistěné větvičky keře ve výšce 1 – 2 m tak, aby vznikl pomyslný snop („trychtýř“ v horní části snopu nad místem svázání pak ptákům poslouží jako základ pro vytvoření hnízda).

Svazek větví

Na jeho výrobu se doporučují alespoň 50 – 70 cm dlouhé větvičky jehličnanů, ze kterých připravíte „kytici“ a podobně jako u hnízdní kapsy ji připevníte drátem nebo provazem ke kmeni stromu ve výšce asi 1,5 – 1,8 m nad zemí směrem nahoru. Mezi svazkem větví a kmenem stromu by měla vzniknout štěrbina velikosti šíře dlaně, ve které si pak budou moci ptáci postavit hnízdo.

TIP 3: Usnadněte ptákům hnízdění v zahradě instalací ptačích budek.

Další možností, jak ptákům vytvořit dobré podmínky, je instalace ptačích budek v zahradě. Budky ale berte spíše jako náhradní řešení k výše uvedeným opatřením, pokud nejsou v zahradě možná. 

Snažte se vyvěsit různé druhy budek, každý druh má trochu jiné potřeby, jak pokud jde o velikost budky, tak velikost vstupního otvoru do ní. Detailní doporučení nabízí Česká společnost ornitologická.

TIP 4: Přispějte vhodným materiálem pro tvorbu výstelky hnízda nebo ptačí budky.

Hodně ptáků si vyplňuje každý vyrobený základ hnízda výstelkou tvořenou z různého měkkého materiálu.

Oblíbeným zdrojem takového materiálu je srst zvířat, pírka, pavučiny, kokony housenek, ale i vlasy a vlastně cokoliv vhodného, na co v blízkém, ale i vzdáleném okolí narazí. 

Určitě tak nepohrdnou, pokud jim někde na stromě v zavěšeném menším košíku přidáme na tvorbu výstelky další podobný materiál – ovčí plsť, peří ze starého polštáře, chlupy z ostříhaného nebo vyčesaného psa ap.

TIP 5: Umístěte v zahradě krmítka a další (závěsné) krmící pomůcky.

Přikrmování na krmítku pomůže ptákům přežít náročné zimní podmínky.

Důležité je zvolit správné krmítko a dobře jej umístit. Zamezíte tak napadení ptáků predátory (kočky, kuny) při pobytu na krmítku, ale také šíření ptačích nemocí, které se přenášejí potravou znečištěnou ptačím trusem.

Doporučení České společnosti ornitologické nejen k tomu, jak krmítko vyrobit, najdete tady. Pokud jde o barvu krmítka, vhodnější jsou spíše přírodní, méně nápadné barvy. Výraznými barvami ptáky spíše odradíte.

Krmítko umístěte pokud možno tak, aby predátor nemohl ptáky překvapit. Vyrobené krmítko umísťujte na volném prostranství na klidném a přehledném místě, minimálně 1,5 metru nad zemí a alespoň 2 m od nejbližšího stromu.

Na strom pak krmítko zavěšujte pomocí drátu nebo provázku za větev. Řada majitelů zahrad s krmítky (nás bohužel nevyjímaje) volí krmítko v podobě oblíbených domečků na „noze“. Tato forma ale nepatří z hlediska bezpečnosti ptáků k nejideálnějším. Máte-li tak možnost, zvažte i jiné, vhodnější alternativy (více na toto téma se dočtete tady).

K přikrmování ale nemusíte využívat jen krmítek. Použít můžete nejrůznější závěsné pomůcky, ať už kupované, tak vlastnoručně vyrobené z nejrůznějších materiálů (mj. třeba kokosových skořápek nebo šišek).

Čím ptáčky na krmítku krmit?

  • Z potravin konzumovaných lidmi můžete ptákům nabídnout ovesné vločky, strouhanou housku (ne slanou!), maso (nakrájené na kousky), strouhanou mrkev, tvaroh, vnitřní sádlo nebo lůj.
  • Použít můžete i jakákoliv semena (slunečnice, proso, konopí, mák, lněné semínko, řepka), velice vhodná jsou drcená jádra vlašských a lískových ořechů. V obchodech lze zakoupit přímo speciální míchané směsi pro krmení ptáků.
  • V přírodě můžete nasbírat různé plody a bobule: např. jeřabiny, plody bezu černého, hlohu, rakytníku, břečťanu či svídy, semínka bodláků apod. Ideální ale je, pokud některé z nich máte přímo na zahradě.
  • Pozor! Ptáky nikdy nekrmte těstovinami, slanými, kořeněnými a uzenými výrobky ani přepáleným lojem! Takováto potrava (stejně jako zkažená) totiž ptákům způsobuje značné zažívací potíže a může vést až k jejich úhynu.

A na jakém jídelníčku si nejvíce pochutnají jednotlivé druhy ptáků?

  • Strakapoudi - nejraději konzumují lůj nebo tukovou směs.
  • Pěnkavy, zvonci, strnadi, dlaskové, vrabci a kosi - semena plevelů (zadina) a obilovin. Tyto druhy často navštěvují zásyp.
  • Sýkory (koňadra, modřinka, babka, uhelníček, parukářka), brhlík, šoupálek - olejnatá semena, lůj, tuková směs.
  • Kosi a kvíčaly - plody nejrůznějších bobulovin, jablka.

Kdy začít s krmením?

S krmením můžete začít už začátkem listopadu. Krmivo podávejte pravidelně, zpočátku menší dávky. Za mrazů a při vyšší sněhové pokrývce je dobré dávky zvyšovat. Přikrmovat můžete až do konce března.

TIP 6: Hlavně v horkých letních měsících zajistěte ptactvu v zahradě pitný režim.

Jak takové koupadlo a napajedlo vyrobit?

K vytvoření napajedla můžete použít starou kameninovou misku, žlab, korýtko, mělký květináč nebo dřevo s vydlabanou prohlubní ve tvaru mísy. Předmět zahrabejte do hlíny, abyste ptákům ulehčili přístup.

Nevhodné jsou nádrže s kolmými stěnami, jako jsou například sudy nebo vany na vodu, bazény apod., jsou pro ptáky velmi nebezpečné a zvláště mladí nezkušení jedinci v nich často utonou. 

Umělá jezírka, která mohou kromě funkce napajedla sloužit i jako vhodný dekorativní doplněk skalky nebo jiné části zahrady, by měla mít rozměry minimálně 50 x 50 cm a hloubku 10 – 15 cm (rozměry závisí na tom, jak často doplňujete vodu). 

Jaké podmínky vytvořit a kde koupadlo nebo napajedlo vhodně umístit?

Napajedlo a koupadlo budujte tam, kde chybí přirozené zdroje, nebo jsou tyto zdroje nebezpečné a nepřístupné. Velmi důležité to je v obdobích sucha, kdy vyschnou i poslední kaluže a drobné potůčky.

Ptáci si instinktivně vybírají klidná a přehledná místa. Doporučuje se tak napajedla nestavět poblíž vzrostlých stromů a keřů, kde by jim mohlo hrozit nebezpečí ze strany koček a jiných predátorů. 

Při dodržování tohoto pravidla ale vycházejte z vlastních zkušeností na pozemku. U nás máme třeba pítko právě pod stromem, kde se mohou ptáci rychle uchýlit, brouzdá-li v okolí náš pes. Kočky ap.  u nás (kvůli psa) nehrozí 🙂

Máte "ptačí" zahradu?
Jestli v téhle oblasti cítíte rezervy, čím začnete?
Pokud u vás naopak není o ptačí zpěv nouze, jaká ptačí "opatření" používáte u vás?
Přikrmujete? Jaká krmítka nebo jiné krmící pomůcky používáte?
Zajišťujete přes léto opeřencům i pitný/koupací režim?
Které ptáky u nich vídáte nejčastěji?
Pochlubte se i nám ostatním a zašlete mi foto svých krmítek, ptačích napajedel a koupadel nebo ptačích návštěvníků a já je vložím do naší společné fotogalerie na toto téma .-)

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Mohlo by vás taky zajímat:


Nač se v předzahrádce zaměřit, aby byla vizitkou v tom nejlepším slova smyslu?

Říká se, že k tomu, aby si na vás někdo udělal první dojem, stačí mu pouhých 10 sekund! A ani u předzahrádek to nebude o mnoho déle. 

Předzahrádka je tak pomyslnou vstupní bránou do vaší zahrady, ale i domu.
Je zhmotněnou vizitkou celé vaší zahrady.

  • Dává tušit, co od zahrady může vaše návštěva očekávat, na co se může těšit,
  • vypovídá návštěvníku i náhodnému kolemjdoucímu i něco o vás jako majitelích, o tom, jací jste,
  • vzhled předzahrádek u jednotlivých domů ovlivňuje celkový dojem z celé ulice, protože nejsou-li uzavřeny nepropustnou zdí z betonu, stávající se neoficiální součástí veřejné zeleně,
  • je to to první, co uvidíte pokaždé, když ráno odjíždíte do práce a odpoledne, když se vracíte zpátky domů, hezky upravená předzahrádka vás může příjemně vyprovodit nebo přivítat a navodit příjemnější atmosféru a náladu,
  • často vám taky pomůže vytvořit trochu soukromí a odclonit některé nežádoucí výhledy do a z domu.

Na co se při budování nebo rekonstrukci předzahrádky zaměřit, pokud má být vizitkou v tom nejlepším slova smyslu?

TIP 1: PLOCHU URČENOU K OSÁZENÍ VOLTE ÚMĚRNĚ VELIKOSTI DOMU.

Plocha určená k osázení by měla odpovídat úměrně velikosti domu, který obklopuje.

Jedním malým pidizáhonkem u dvougenerační prvorepublikové vilky tak velkou díru do světa neuděláte 🙂 

Nebojte se do trávníku, jehož údržba vás stojí mnoho času, energie i peněz, trochu „říznout“. Nebudete litovat! .-)

Doporučuje se, aby hloubka záhonů představovala alespoň polovinu šířky domu. Díky tomu dosáhnete lépe dojmu, že je dům skutečně součástí zahrady a neční nepřirozeně do prostoru.

Pokud zdi vašeho domu odděluje od přední hranice pozemku jen pár metrů, nezavrhujte ani celoplošné osázení předzahrádky bez trávníku. Osázenou předzahrádkou se pak může linout jako nitka jen malá pěšina ze šlapáků. Je to praktické a velmi působivé.

TIP 1I: PRACUJTE S VÝŠKAMI!

Pokud vám to prostor umožní, nezapomínejte i na vyšší keře a stromy. 

Pomohou vám opticky vybalancovat velkou masu domu před vámi a současně vytvoří v horkých letních dnech příjemnější klima v zahradě i uvnitř domu.

Sáhnout můžete i po popínavých dřevinách přichycených k opoře .-)

TIP II1: OPAKUJTE!

Opakováním stejných druhů rostlin v předzahrádce na různých místech snáze vytvoříte rovnováhu a vyhnete se příliš velké roztříštěnosti výsadby jako celku. 

Pokud jde o šíři sortimentu, držte se známého „méně je někdy více“.

Trvalky vysazujte ve skupinách po minimálně 3, ale lépe 5 a více kusech a současně je zopakujte  v předzahrádce na různých místech několikrát.

Podobně, i když v menším měřítku, by to mělo platit i u keřů nebo stromů.

TIP 1V: USILUJTE O CELOROČNÍ ZAJÍMAVOST.

Předzahrádku neminete v žádném ročním období, proto by měla být zajímavá od jara do zimy.

Soustřeďte se tak na rostliny, které dlouho kvetou, mají zajímavý habitus, hezkou borku (např. vilíny, břízy, některé druhy javorů, dříny nebo svídy). Své čestné místo si v předzahrádce najdou (v přiměřeném množství a v kombinaci s listnatými dřevinami a trvalkami) i stálezelené dřeviny.

Vzhledem k tomu, že chcete vytvořit celoročně pěknou zahradu, pamatujte i na rostliny, jejichž suché listy nebo květenství a plody vypadají v zimě zajímavě. Typickými příklady mohou být hortenzie, astry, okrasné trávy, třapatka a echinacea nebo třeba okrasná jabloň s drobnými plody, které zdobí zahradu i pozdě na podzim nebo v zimě.

Atmosféru předzahrádky můžete dále dotvořit umístěním pěkných zahradních prvků – od pěkné lavice u domu, přes zahradní oblouk až po hezké zápichy mezi květinami nebo zahradní keramiku nebo hezkou zahradní plastiku.

Stejně jako u rostlin ale i tady platí vybírat s rozvahou.

TIP V: NEZAPOMÍNEJTE NA TRVALKY!

Na trvalky se v dnešních „moderních“ výsadbách realizovaných u mnohých novostaveb často zapomíná.

Možná je to díky stále častému požadavku klientů na stálezelené a tzv. bezúdržbové zahrady. Ovšem ona ani v tomto případě není ta bezúdržbovost stálezelených zahrad tak jistá…

Trvalky mají v tradiční zahradní výsadbě nezastupitelnou roli – jak co do produkce barev, tvarů, vůní, tak co do schopnosti díky výše uvedenému neustále proměňovat zahradu a něčím vás překvapovat.

Současně vytváří vítaný podrost pod keře a stromy a je-li dobře zapojen (tedy neexistují tzv. hluchá místa), funkčně zastupuje zcela přirozeným způsobem mulč bez nutnosti dalších investic do budoucna spojených s nutností jeho doplňování.

Dejte tak i ve své předzahrádky prostor těm největším pracantům z říše rostlin, které si jen v zahradě dovedete představit 🙂

Při výběru trvalek upřednostněte (s přihlédnutím k místním podmínkám) ty, které pokvetou co nejdéle (např. krásnoočko přeslenité, kokarda osinatá, svíčkovec).

A u těch ostatních s kratší dobou kvetení vybírejte tak, aby jako celek kvetly po celou sezónu, popřípadě remontovaly, tj. opakovaly kvetení (např. tedy jarní cibuloviny pro časné jaro, později kakosty, šalvěj hajní, rozrazil, v létě echinacea či rudbeckie, kopretiny, třezalka kalíškatá, denivky, později v létě záplevák, nebo na podzim , rozchodníkovce, astry a chryzantémy…).

TIP VI: POHRAJTE SI TROCHU S TVAREM VSTUPNÍHO CHODNÍČKU A PŘÍJEZDOVÉ CESTY

Nemusíte se vždycky upínat jen na pravoúhlé tvary. Zakřivením chodníku nebo příjezdové cesty změkčíte linie a vzbudíte větší zájem návštěvníka.

Obecně táhlé oblouky (ne desetkrát zalomené kličky podobné těm, které známe z „hřbetu“ zmijí!) pomáhají v kombinaci s vhodným osázením záhonů v zahradě vytvářet tolik žádaná zákoutí a s nimi vnášet do zahrady tajemství a touhu objevovat.

V předzahrádce pak může být zakřivený tvar chodníku vítaným prvkem ozvláštňujícím vstupní část zahrady.

Obloukovou linii chodníku můžete ještě zdůraznit i vysazenými nižšími rostlinami, ať už trvalkami nebo keříky (např. japonskými tavolníky a dřišťály jako na obrázku).

TIP VII: VNÍMEJTE SVOU PŘEDZAHRÁDKU JAKO SOUČÁST VEŘEJNÉ ZELENĚ.

Zásadu, že je předzahrádka nedílnou součástí veřejné zeleně, znají a dodržují velmi úzkostlivě zejména zahraniční majitelé zahrad a zahrádek. Pověstní jsou tím třeba Holanďané, kteří by toto téma mohli vyučovat na vysoké škole 🙂

Zvědavé nakukování turistů přes plot nevnímají vůbec zle a máte-li štěstí, může se stát, že vás pozvou i dál do zahrady .-)

Ale i u nás stále větší skupině majitelů zahrad není lhostejné, jak část zahrady, kterou má možnost kolemjdoucí vidět z cesty nebo chodníku, okolím vnímána.

Čím dál častěji je tak vidět snaha majitelů zahrádek vylepšovat vzhled nejen před svým domem, ale často i přilehlá veřejná prostranství před branami svých zahrad.

Sledovat tak můžete i zvelebování dříve zanedbaných nebo nepříliš esteticky zdařilých menších veřejných ploch přiléhajících k zahradám aktivních majitelů. 

Chcete-li nenáročnou a pěknou výsadbu, určitě nesáhnete vedle, když budete vybírat z řady trvalek nebo půdopokryvných kvetoucích keřů.

Nutno dodat, že v zájmu předcházení případným budoucím sporům v našich podmínkách prospěje předchozí domluva s obcí či městem .-)

A co Vaše předzahrádky?
Těší vás, když jimi každý den procházíte nebo do nich pohlédnete z okna?
Nebo s nimi zatím trochu "bojujete", protože jste nevěděli, kde vlastně začít? Snad vám tento příspěvek pomůže pohnout se trochu z místa .-)
Budu ráda, když mi napíšete a pošlete obrázek té své.

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Mohlo by vás taky zajímat:


Zahrada s užitkovou částí…

… tedy místem, kde se pěstuje zelenina a ovoce, začíná po vlně zahrad „čistokrevně“ okrasných zahrad nabývat opět na významu.

Motivy pro pěstování vlastní zeleniny a vlastního ovoce se však od dob dřívějších trochu změnily. Nepěstuje se už tolik ve velkém (i když kdo ví, třeba brzy přijde další vlna, která přinese opět zahrady téměř „čistokrevně“ užitkové… :-)).

Pokračovat ve čtení „Zahrada s užitkovou částí…“

Proměna této staré zahrady…

… resp. její vstupní části, proběhla před dvěma lety. Dcera majitelky se rozhodla zahradu oživit a pustila se původně do proměny sama. Zrušila velkou část původně zatrávněné plochy, plochu pokryla netkanou textilií a zamulčovala kačírkem v kombinaci s dřevěnou borkou. V tuto dobu jsem byla k proměně přizvána.

Pokračovat ve čtení „Proměna této staré zahrady…“

Vytvořte závlahové mísy pod stromy

  • Kmeny poraněné od věčného dosekávání trávníku strunovými sekačkami.
  • Páchnoucí hromady zeleného "hnoje" kolem kmenů stromů.
  • Nehezký, neudržovaný prostor pod korunami stromů.
  • Nedostatek místa pro pěstování letniček...

Tak s každým z těchto neduhů vám pomůže vytvoření tzv. závlahových mís. A nejen to. Důvodů, proč je pod korunami stromů vybudovat, je ještě víc!

Co je závlahová mísa pod stromem?

Jako tzv. závlahová mísa se označuje bezprostřední okolí okrasných a ovocných stromů, které mívá většinou kruhový nebo čtvercový tvar

Je to prostor, na který se v návrzích i následných realizacích zahrad často zapomíná, přestože je pro dřeviny velmi důležitý v souvislosti se zajišťováním živin.

Ponecháte-li tento prostor zatrávněný, může dojít k nepříznivému příjmu živin stromem, obzvlášť když je mladý.

  • Trávník je příliš velkým konkurentem - ubírá mladému stromu vláhu a živiny.
  • Při sečení trávníku dochází často k poškozování kmenů sekačkou nebo strunou.

Jak závlahovou mísu pod stromem vybudovat?

TIP 1: Hlavně u mladých ovocných stromů udržujte kolem kmenu bezplevelnou "mísu" odpovídající velikostně průměru koruny stromu.

TIP 2: Jednou za čas (ideálně 1 x za 14 dní) pak tuto závlahovou mísu nakypřete.

To je však jen první z několika možností.

TIP 3: Vysypte ponechané kruhové prostory kolem kmenů stromů mulčem.

Osobně se přimlouvám za přírodní mulč (štěpka, vrstva uleželého kompostu nebo velmi slabá vrstva posekané trávy, kterou budete průběžně doplňovat).

TIP 4: Okraj kruhových mís dvakrát do roka odryjte, aby nedocházelo k prorůstání trávníku do prostoru mísy.

Prostor pod korunami stromů ale můžete nechat i rozkvést. Ideální jsou k tomu nenáročné druhy letniček.

TIP 5: Použijte "živý" mulč v podobě nenáročných letniček, dvouletek, případně trvalek a vytvořte tak "kvetoucí" závlahovou mísu.

Kandidáty navíc mohou být zástupci nejen kvetoucí, ale také nekvetoucí flóry okrasné především listem. Letničkový záhon si navíc můžete každoročně obměňovat podle vašich preferencí nebo nabídky na trhu.

Přínosy květinových závlahových mís pod ovocnými stromy

  • Významným efektem takových květinových závlahových mís může být vedle okrasného účelu i význam užitkový.
  • Rostliny omezují nadměrné odpařování z půdního povrchu.
  • Kvetoucí závlahové mísy jsou užitečné pro včely a čmeláky.
  • Volbou některých letniček můžete navíc příznivě ovlivnit výskyt některých škůdců a chorob či živin v půdě.

TIP 6: Chraňte svou zahradu

Např. aksamitníkem můžete bojovat proti háďátkům v nedalekém zeleninovém nebo jahodníkovém záhonu. 

Okrasné jednoletky z čeledi bobovitých (hrachor vonný, fazol šarlatový ad.) uvolňují do půdy dusík

Lichořeřišnici vysazujte pod mšicemi napadené stromy jako levnou, velmi rychle rostoucí „návnadu“. Musíte však počítat, že mšicemi obalenou rostlinu lichořeřišnice pak bude třeba vyhodit 🙂

Naše květinová mísa kolem ovocných stromů vysazených v trávníku je převážně z letniček. Některé letničky se bohatě vysemenily z loňska.

Naprostou jistotou je v tomto ohledu modro či bělokvětá černucha damašská, oranžovokvětý měsíček lékařský, modrokvětý brutnák lékařský, ale taky krásenka zpeřená.

TIP 7: Nenáročné letničky do kvetoucích závlahových mís

  • krásenka zpeřená,
  • černucha damašská,
  • měsíček lékařský,
  • brutnák lékařský,
  • luštěnice trnitá,
  • slunečnice roční,
  • nocenka zahradní,
  • hledík větší,
  • aksamitníky ,
  • lichořeřišnice větší,
  • ostálka sličná,
  • sluncovka kalifornská ad.

TIP 8: Pokud si nechcete nad volbou letniček příliš lámat hlavu, zkuste už připravené letničkové směsi k výsevu.

Blíže o nich v mém příspěvku tady.

Jak jste na tom se závlahovými mísami pod listnatými, vč. ovocných stromů vy? Máte je taky na své zahradě?
Jakým způsobem je máte řešené?
Co se vám osvědčilo?
Díky za sdílení v komentářích k příspěvku 🙂

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Mohlo by vás taky zajímat:


Prototyp na dokonalou venkovskou zahrádku

I tak by se dala označit zahrádka Stáni na pozemku o rozloze kolem 800 m2, kterou jsem měla tu čest navštívit. Její majitelka na ní dokazuje, že i na malém prostoru se dá vytvořit kouzelná plnohodnotná zahrádka, která překvapí nejedním tajemstvím, jen je objevit 🙂

A protože jsem dostala od Stáni svolení zahradu nafotit a fotky i zveřejnit, moc ráda se s vámi podělím o pěkné obrázky, jež jsem nasbírala při procházce po její krásné zahradě. 

Věřím, že bude inspirací nejen pro mne, ale i pro řadu z vás, které venkovský styl zahrad (nebo taky neformální anglická zahrada) oslovuje tak jako mě.

Krásné pokoukání.

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Mohlo by vás taky zajímat:


Proměna zahrady…

…, kterou jsem řešila s její majitelkou zhruba před rokem a půl, je více než znatelná. Za tak krátkou dobu obrovský posun dopředu! Výsledek, ke kterému by se řada majitelů zahrad sama dobírala podstatně déle a i přes všechny vložené peníze, čas, energii by se možná ani tak po pěti, deseti letech ani trochu nepřibližovala jejich představám o krásné zahradě, kde je stále nač koukat a obdivovat.

Snad se na mě nebude moc zlobit, když na nás něco málo prásknu .-) Trochu jsme spolu na začátku bojovaly. Já a majitelka. Ona nejprve nechápala, proč a nač vlastně nějaký zahradní plán tvořit. Není to zbytečné? Není to ztráta času (a potažmo peněz)? Poté se však do věci pořádně zakousla… No možná až moc. Chtěla mě přesvědčit, že levandule porostou i ve vlhkém jílu, když sousedce rostou u jezírka, že kultivary stromů s převislými korunami jsou super a je jich třeba na zahradě co nejvíc a … bylo to náročné.

Skloubit dohromady přání a představy zákazníka vč. omezení typu „toto se přesazovat nebude“ s vědomím, že je třeba volit rostliny, které budou v daných podmínkách dobře prosperovat, případně jim zajistit podmínky, které k tomu přispějí, přesvědčit jej, že přestože dnes existuje opravdu bohatá nabídka zajímavých stromů a keřů vyšlechtěných do nejroztodivnějších tvarů a barev, nemusí být vždy vhodné pro naši zahradu nebo je třeba vybírat pouze několik takových kousků a jejich umístění ve výsadbě volit velmi uvážlivě, aby skutečně vynikla jejich krása a zahrada nepůsobila nepřirozeně až kýčovitě, se zdál být téměř nadlidský úkol.

Ale pak mě zachránila. Rezignovala na úlohu druhého zahradního architekta a nechala vše na mně a pak začala do puntíku realizovat vše, co jsem navrhla, poradila a na čem jsme se dohodly. Velmi, velmi poctivě. Upravila linie záhonu, přesazovala, stáhla stávající mulč, strhla netkanou textilku, vše důkladně zryla a zapracovala kompost atd… Výsledek je tak našim společným úsilím, ani bez jedné z nás by nebyl takový, jaký je. A já jsem jí za to moc vděčna, protože mi dokázala, že to mělo smysl. A mám radost z toho, jak moc je teď spokojená a to se teprve vše začíná rozrůstat 🙂

A protože jsem od ní dostala svolení nafotit a zveřejnit fotografie její zahrady, zvu vás teď na malý exkurz části, která už je hotova (zahrada se postupně stále buduje). Pro srovnání vždy stav při mé první návštěvě se stavem při mé poslední návštěvě s odstupem cca 1,5 roku.

Změna po 1,5 roce_1

Změna po 1,5 roce_2

Změna po 1,5 roce_3

Změna po 1,5 roce_4

Změna po 1,5 roce_5

Změna po 1,5 roce_6

Změna po 1,5 roce_7

Potácíte se ve svém zahradním úsilí odnikud nikam? Utratili jste hromadu peněz za rostliny, které nevydržely ani jednu sezónu nebo jen bez efektu strádají a paběrkují? Rádi byste si vytvořili zahradu podle svých představ, ale potřebovali byste rádce, který by vás vedl za ruku, ukázal směr, poradil, abyste opět nešlápli vedle?

Kontaktujte mne telefonicky, emailem či kontaktním formulářem zde. Ceník prací za zpracování návrhu zahrady a bližší informace o mých službách naleznete zde a zde. Bližší informace o poradenství a zahradním koučinku jsou k dispozici zde.