… doma ještě nemám, ale takové malé hrabství to jednou bude 🙂
Pokračovat ve čtení „Růžové království…“
Jak pečovat o rododendrony po odkvětu?
Rododendrony nikdy nepatřily mezi mé nejoblíbenější rostliny. Možná to bude jejich tmavě zelenou barvou tuhých listů, které na mne po větší část roku
ve spojení s lehce či více vypelichanými kostrami starších keřů působily smutně a tak nějak bez života.
Na druhou stranu jim nelze upřít, že v době svého kvetení dokáží barevným ohňostrojem svých květů zaslouženě strhnout veškerou pozornost kolemjdou-cích a i já pak pokaždé „vyměknu“ 🙂
A tak jsem je vzala na milost i na své zahradě a tři rododendrony jsme vysadili
do vřesoviště. Vybrala jsem ale nižší, kompaktnější kultivary (jejich výška se
v dospělosti pohybuje kolem 1 m).
TIP I: Poohlédněte se po rododendronech skupiny Yakushimanum. Na rozdíl od běžných rododendronů dobře zvládají i místo na sluníčku a jsou kompaktnější.
Co udělat, aby v příštím roce opět bohatě kvetly a "nepelichaly"?
Můj dnešní příspěvek se týká pozdně jarní péče o rododendrony. Mnoho pěstitelů na ni zapomíná, nebo si její užitečnosti není ani vědoma. Její čas přichází právě teď, po odkvětu, podobně jako je tomu s řezem na jaře kvetoucích keřů.
V tomto případě bude řeč o tzv. zaštipování rododendronů.
Co udělat, aby v příštím roce opět bohatě kvetly a "nepelichaly"?
Vylamování (zaštipování) odkvetlých květenství je technikou, pomocí které u rododendronů docílíte zejména lepší násady květních pupenů v příští sezoně, ale rovněž i kvalitnějšího (kompaktnějšího a hustějšího) růstu. Keře pak nejsou prořídlé a vyholené, ale naopak velmi bohaté a husté.
Díky odstranění uschlého květenství totiž zabráníte, aby se rostlina zbytečně vysilovala tvorbou plodů a ubírala se zbytečně o živiny, které vynaloží příští sezonu na tvorbu nových výhonů i poupat.
Jak správně postupovat?
Odkvetlé květy rododendronu odstraňujte zásadně ručně a velmi opatrně, abyste při tom nepoškodili, nebo dokonce nevylomili pupeny připravené k rašení u horního listu rostliny.
Při odstranění květenství vyraší na každém výhonu nejméně o 2 letorosty více, dosáhnete tak kompaktnějšího tvaru rostlin s hustším větvením a bohatší násadou květů v příštím roce.
Jak přesně na to, jsem zachytila v několika krocích ve fotopostupu níže.
TIP II: Vyštipujte nejen odkvetlé, ale i zmrzlé a zaschlé pupeny.
Je to dobře vidět na druhé koláži u rododendronu, jehož většinu květních pupenů nám letos bohužel poškodil pozdní mrazík.
Vyštipáváte rododendronům po odkvětu květenství?
Pochlubte se fotkami rododendronů z vašich zahrádek a já z nich udělám fotogalerii tady na blogu nebo na fanpage Kvetoucí zahrady .-)
Share on facebook
Share on google
Share on pinterest
Mohlo by vás taky zajímat:
Pozdně jarní kouzlení s nůžkami, které budete milovat
Ještě více květů a upravenější zahrada
Dnes vás naučím jedno malé zahradnické kouzlo s nůžkami. Budete ho milovat, protože vám přinese do zahrady květy po delší dobu a zajistí upravenější zahradu.
Technikou, se kterou vás chci seznámit, totiž můžete dosáhnout nejen prodloužení celkové doby kvetení u některých trvalek, ale také podpoříte pevnější, kompaktnější růst u vyšších trvalek, které mají tendenci k polehání (rostliny se pak tolik neklátí v dešti, větru).
Chelsea chop
Technika je označována jako tzv. Chelsea chop (protože se řez provádí v období významné zahraniční zahradnické akce pod stejným názvem).
Provádějte ji na konci jara (přelom května a června) zejména u vyšších trvalek.
Patří mezi ně zejména topolovky (Alcea), rozchodníkovce (Sedum telephium), vysoké phloxy (Phlox paniculata), třapatky (Rudbeckia) a třapatkovky (Echinacea), zápleváky (Helenium, sadce (Eupatorium), vyšší hvězdnice/podzimní astry (Aster), vyšší rozrazily (Veronicastrum).
Jak na to, aneb co musíte pro prodloužení doby kvetení a kompaktnější růst udělat?
Postačí, když výhony zkrátíte zhruba o jednu polovinu. Může jít pouze o část (např. vnějších) výhonů nebo zkrácení celé rostliny.
TIP: Nebo v případě větší skupiny rostlin od daného druhu můžete některé rostliny ve skupině ponechat bez řezu a některé naopak celé zkrátit.
Skupina rostlin pak bude nakvétat delší dobu.
Čím blíže k obvyklé době kvetení daného druhu trvalky to uděláte, o to víc dobu kvetení protáhnete – posunete.
Znáte a zkoušeli jste "chelsea chop" ve své zahradě?
Letos chci tímto střihem usměrnit růst vysokých aster, se kterými mívám každý podzim trochu problém, když začne více pršet a foukat.
Zkusíte to taky?
Pokud ano, na kterou trvalku se chystáte vy?
Mohlo by vás taky zajímat:
Jak konečně zatočit účinně a ekologicky s mšicemi v zahradě?
Už se vám taky ježí hrůzou chlupy po těle při představě, že zase vysávají zeleni v zahradě všechnu šťávu z těla?
- Stonky rostlin obaluje nepropustný "kabát" z černých nebo zelených těl těch nenasytných potvor,
- listy kytek i dřevin se začnou kroutit a nepěkně krabatit a
- květy a květenství se často ani nestačí plně rozvinout do krásy?
Dobře ten pocit bezmoci, kdy sledujete, jak den po dni milovaná kytička ztrácí na kráse a uvadá, znám.
Pokud navíc nejste příznivci nadměrného užívání chemie v zahradách, bezmoc je často ještě větší.
Jenže máte vůbec v takových situacích na výběr?
V zahradě se snažím jak při pěstování, tak při ochraně rostlin chovat co nejekologičtěji, obzvlášť když jsou po ruce přírodní a dobře dostupné alternativy.
A jednu takovou tady mám i pro váš problém se mšicemi. Podmínku „přírodnosti“, snadné dostupnosti, nízkonákladovosti a hlavně účinnosti totiž splňuje na jedničku s hvězdičkou.
Naučím vás, nejen jak si tento přípravek sami vyrobit, ale taky jak jej správně používat, abyste z něj mohli pro svou zahradu vytěžit maximum.
Kopřiva jako efektivní ekologický prostředek proti mšicím
Už několik let ale s velkým úspěchem používám proti mšicím doma vyrobený prostředek z kopřiv. Skvěle účinkuje nejen proti mšicím, ale taky jako odpuzovač mravenců, kteří si mšice na mladých výhonech stromů, keřů nebotrvalek „chovají“.
Jeho příprava je velmi snadná a na rozdíl od kupovaných chemických prostředků proti mšicím levná.
Kopřivu najdete snad za každým rohem s kouskem holé půdy. Stačí jen natáhnout ruku a natrhat nať.
TIP 1: Pokud si nechcete kopřivu pro další roky namnožit do zahrádky, trhejte ji v době před květem nebo i později, ale ostříhejte před sběrem kvetoucí část rostliny.
Jak si výluh z kopřiv vyrobit?
Postup výroby přípravku proti mšicím je jednoduchý a zvládnete jej bez mrknutí oka.
Potřebovat budete:
- 1 velkou igelitovou tašku kopřiv,
- 1 kyblík (nekovovou nádobu) o objemu zhruba 10 l a
- vodu (ideálně dešťovku nebo odstátou vodu z kohoutku).
Nejprve do kyblíku vložte kopřivy a zalijte je vodou téměř po vrch nádoby. Nechte louhovat zhruba 24 hodin.
Po uplynutí doby jen odstraníte natě, přes cedník nalijete hotový výluh do ručního rozprašovače nebo postřikovače a provedete postřik rostliny.
TIP 2: Použité kopřivy nevyhazujte, uplatnění najdou v kompostu.
TIP 3: Pokud vám připravovaný výluh z kopřiv sejde nejen z očí, ale i z mysli, nemusíte jej ani poté, co začne po několika dnech kvasit, vylévat.
Právě naopak – získaný zákvas (jíchu) nařeďte v poměru 1:10 s vodou a získáte výborné hnojivo pro svou užitkovou zahrádku.
Výborné je třeba na hnojení plodové zeleniny (rajčata, okurky, cukety, papriky, dýně).
Kdy a jak výluh proti mšicím používat?
Postřik používejte ideálně ráno nebo večer, případně během podmračeného dne, aby se listy na plném sluníčku nespálily.
Výluh vám dobře poslouží přímo na mšicemi napadené rostliny (a to i silně), stejně jako prevence proti nim.
Aplikujete-li výluh na napadené rostliny, nemusíte už připravený výluh ředit.
Pokud ale necháte kopřivy máčet ve vodě déle než 24 hodin, doporučuji jej před postřikem naředit v poměru 1:10 s vodou.
Stejně postupujte i v případě, pokud prostředek používáte jako preventivní opatření na začátku jara před výskytem mšicí.
Aby přípravek dobře fungoval, postříkejte jím rostlinu opravdu důkladně – větvičku po větvičce a tak, až z nich začne až skapávat. S odstupem 2 – 3 týdnů postřik ještě znovu jednou až dvakrát zopakujte.
Uplatnění pro něj najdete jak u růží, které umí pěkně potrápit, tak u ostatních okrasných keřů nebo stromů v okrasné zahradě. Vyhýbat se ale nemusíte ani napadeným ovocným dřevinám, příp. trvalkám.
Výluh léčí i vyživuje
Nejenže rostlinám výluhem kopřiv ulevíte od mšic. Ale současně jim postřikem dodáváte mnoho cenných látek, které velmi příznivě ovlivní do budoucna jejich růst a větší odolnost vůči nemocem a škůdcům obecně.
Výluh totiž obsahuje velké množství minerálních látek a při výše uvedené formě aplikace jej můžete považovat za výbornou alternativu listového hnojiva.
Konkrétně kopřiva poskytuje rostlinám kromě velké zásoby dusíku i železo, vápník, kyselinu křemičitou a další stopové prvky. Její pravidelnou aplikaci formou zálivky nebo postřiku na rostlinách poznáte. Rostliny po nich budou silnější a odolnější.
Keře, které u nás byly v jednom roce napadeny mšicemi a následně ošetřeny postřikem z kopřivového výluhu, obcházely další rok mšice obloukem, případně se u nich objevily jen v mizivém množství.
Nevoní mšicím, ale ani lidem
A na závěr ještě jedno malé upozornění. Připravený výluh zapáchá. Nehodí se tak k dlouhému skladování a na práci s ním nejsou ideální ani sváteční šaty 🙂
Už jste přípravek vyzkoušeli? Budu ráda, když se mi svěříte v komentářích se svými zkušenostmi.
PS: Pokud chcete svou péči o zahradu posunout ještě o level výš, mrkněte na můj eBook „Jak se stát kadeřníkem ve vlastní zahradě“ .-)
Share on facebook
Share on google
Share on pinterest
Mohlo by vás taky zajímat:
Jak se v zahradě obejít bez mulčovací netkané textilie?
Posledně jsem lámala pomyslnou hůl nad mulčovací netkanou textilií v okrasných (a obzvlášť) trvalkových záhonech. A rovněž slíbila, že vám přinesu i tipy, jak to dělat jinak.
Tedy jak ji (lépe) nahradit, abyste v záhonech minimalizovali množství plevele a pomohli zejména v horkých letních měsících udržet tolik potřebnou vláhu.
Dnes bych se ráda zastavila u jedné velmi efektní možnosti, která je mému zahradnickému srdci nejbližší.
Zlomila jsem nad ní hůl…
… definitivně a natrvalo.
Černá mulčovací netkaná textilie z polypropylenu, jejíž kusy teď na jaře postupně vytrhávám z pod minerálního mulče (kačírek) v trvalkových partiích.
Už u nás zůstane maximálně v místech osázených jen keři či stromy, pokud se mi ji nepodaří odstranit.
Jak to chodí s mulčovací textilií v praxi?
Každý rok na jaře jsem pracně obstřihávala kolem většiny trvalek větší otvory, aby se mohly dobře rozrůstat. Letos jsem se rozhodla vytahat ji úplně všechnu a mulč od zeminy ničím neoddělovat i za cenu, že by částečně mohlo dojít k jeho promíchání s půdou.
Jaké pohnutky mne vedly k návratu ke starým dobrým časům?
Trvalky "se dusily"
Zejména dlouhodobé pozorování na vlastní zahradě. Hlavně trvalky rozrůstající se podzemními oddenky se pod plachetkou doslova dusily a nemohly se přirozeně rozrůstat.
Ale i „krčky“ větších trsovitě se rozrůstajících trvalek bylo třeba rok od roku stále více uvolňovat. A trvalky s nadzemními oddenky by pro změnu zase ocenily přímý kontakt se zeminou pod sebou…
Omezená možnost rozmnožování trvalek samovýsevem
Pokud jde o trvalky, které se běžně dobře přesévají (rozmnožují samovýsevem), pak nové sazeničky vzešlé ze semen mají poněkud ztíženější podmínky k zakořenění. Ale ta chuť do života je někdy tak velká, že se řadě z nich po čase podaří prokořenit i skrz tu textilii, podobně jako tomu je u náletového plevelu).
Pozorování doplnilo vyhledávání dalších zkušeností a informací k problematice u českých i zahraničních zahradníků a potvrzení potvrzeného.
Absence nebo minimální půdní život pod textilií
Žížaly, které se starají o dobré prokypření půdy a transport živin do hlubších vrstev půdy v záhonu, se soustředily pouze do uliček těsně pod textilií. V některých místech (zejména těch vlhčích a jílovitějších) se pod textilií časem dokonce vytvořila plíseň.
Vhodné prostředí pro škůdce
A na základě komentáře Stáni doplňuji i další problematický aspekt spojený s použitím mulčovací textilie – ta totiž představuje pro úhlavního nepřátele každého milovníka zahrad – plzáka španělského.
Bezva příbytek skoro jako ve čtyřhvězdičkovém hotelu, pod textilkou je tak krásně teploučko, vlhko, nerušený klid a hromada potravy hned u vchodu do domu….
Ale vždyť je používají i zahradníci!
Jistě, stále kolem sebe pozoruji většinu zahradních realizací, které se bez mulčovací netkané textilie neobešly.
Nevím, do jaké míry to byl spíše požadavek v problematice méně orientovaných majitelů zahrad. A v jaké naopak poučených, leč lobbingem výrobce ovlivněných zahradníků.
Ale boom použití netkaných textilií i v záhonech, v nichž se rozrůstá velké množství trvalek, ale podle mého názoru stále nekončí.
Máte mulčovací textilií "obkrouženou" půlku zahrady a začali jste taky váhat, zda to byl dobrý nápad?
Nebo jste se právě chystali založit nový záhon a mulčovací textilie byla na prvním místě nákupního seznamu?
Pojďte se se mnou podívat na důvody, o které je uplatňování tohoto materiálu jeho lobisty opíráno a protiargumenty, které naopak hovoří proti jeho použití.
Důvody proč NE/používat mulčovací textilii v záhonech
Co říkají propagátoři mulčovacích textilií a jaká je realita?
-
Textilie je vodopropustná, umožňuje přístup vody a vzduchu.
ALE znesnadňuje užitečnou kypřící činnost žížal, znesnadňuje rozvoj kořenového systému a přirozenou rozmnožovací schopnost trvalek.
-
Zabraňuje prorůstání plevele.
TO NENÍ TAK ÚPLNĚ PRAVDA.
Úporné plevely (pokud nebyla před výsadbou provedena kvalitní příprava půdy a odplevelení) dokáží časem prorůst i skrz netkanou textilii. Jejich likvidace je tak následně ještě složitější, než kdybyste netkanou textilií úplně vypustili.
Podobně netkanou textilií neuchráníme záhon ani před tzv. náletovým plevelem. Jeho semínka se dokážou uchytit i na ní.
Pokud necháte na čas záhon chvíli bez dozoru, dovedou vitálnější jedinci prorazit netkanou textilii skrz dolů a opět pro vás bude jejich následná likvidace o dost náročnější než bez použití netkané textilie.
-
Zabraňuje přehřívání, omezuje odpařování vody a vysoušení půdy obzvláště v kombinaci s mulčem.
ANO, ale ne vždy je to žádoucí.
Platí to hlavně pro těžší, jílovité půdy po větších deštích nebo po zimním tání většího objemu sněhu či trvale podmáčené půdy.
Jejich zakrytí netkanou textilií přináší díky zpomalenému odpařování už tak vlhké půdy spíš kontraproduktivní výsledky (zahnívání rostlin v půdě, tvoření plísně pod textilií).
-
Šetří váš čas při péči o rostliny.
ANI TO NENÍ TAK ÚPLNĚ PRAVDA, jak je z výše uvedeného patrné .-)
-
Textilie se pokládá přímo na půdu, kde brání růstu plevele bez použití herbicidů.
NAOPAK často nastává situace, kdy lidé nejprve totálním herbicidem odstraní veškerý původní travní porost na místě budoucího záhonu a pak bez další přípravy půdy (zkypření, odstranění travních drnů s velmi hutným kořenovým systémem) rovnou natáhnou netkanou textilii a zasadí rostliny do malých jamek a čekají na zázrak.
V jamce bývá rostlině "hej", hůř tomu je, chce-li se rozrůst z jamky ven - pak narazí na "beton".
Zato mnohým plevelům se daří i v hutných půdách velmi dobře a své místo "na slunci" si najdou i přes nataženou netkanou textilii.
A co pak udělá náš malý zahradník toužící po krásné zahradě bez plevele, když plevel nejde z textilky snadno vyrvat ven?... Sáhne po totálním herbicidu, aby se jej s definitivní platností a jednoduše zbavil.
-
Je opakovaně použitelná.
Kde si myslíte, že skončila všechna ta vytrhaná netkaná textilka z naší zahrady?... .-)
Přesvědčila jsem vás? Co dál?
Pokud nechceme skončit tam, kde přestaly naše babičky a prababičky (tj. s věčně ohnutými zády a kopačkou v ruce nad záhony, což je jedna z možností, která si jistě i přes svou náročnost najde hodně svých příznivců), budete se přirozeně pídit po dalších možnostech.
Člověk je tvor pracovitý, ale občas si prostě potřebuje i trochu „odfouknout“ a dát nohy na stůl 🙂
Tak o nich zase někdy příště .-)
A do té doby, napište mi, prosím, jaký je váš názor na používání netkaných textilií v okrasném trvalkovém záhonu a jaké jsou vaše osobní zkušenosti s tímto materiálem.
Share on facebook
Share on google
Share on pinterest
Mohlo by vás taky zajímat:
Pažitka, cibule, česnek jak je možná neznáte
Cibule, česnek, pažitka… Už je všechny vidíte před sebou seřazené pěkně v řádcích zeleninové zahrádky?
Uměli byste si je ale představit třeba mezi trvalkami v okrasném záhonu?
Že jste ještě větší hloupost neslyšeli?
Pak mám pro vás jednu docela malinkatou výzvu.
TIP 1: Nechte letos svou pažitku vykvést.
Nechte letos část pažitky (Allium fistulosum) ve své zahrádce prostě a jednoduše vykvést. V době květu si totiž nezadá s kdejakou jinou trvalkou .-)
Včely to ocení
Když se pažitka, česnek, cibule rozkvetou, jsou doslova v obležení včel. Zapojením většího množství těchto vytrvalých rostlin v zahradě tak podporujete i tato malá, ale velmi užitečná stvoření.
TIP 2: Vysaďte na podzim do mezer mezi trvalkami cibule okrasných česneků.
Ostatně jejího blízkého příbuzného, známého jako „okrasný česnek“ (např. Allium giganteum, Allium flavum, Allium hollandicum, Allium karataviense, Allium sphaerocephalon) dostupný ve více druzích i odrůdách odlišných výšek i barev už možná v okrasném záhonu taky máte a nijak se nad tím nepozastavujete 🙂
A pokud je ještě nemáte, určitě to napravte. Kulaté hlavičky a hlavy vykukující mezi ostatními trvalkami doplní záhon o další zajímavý prvek a tvar a květenství bude záhon zdobit ještě dlouho po odkvětu.
TIP 3: Kombinujte více druhů a odrůd.
Navíc můžete kombinací více druhů a odrůd prodloužit délku kvetení. Zatímco jeden druh česneků už budou zdobit suchá květenství, jiný v plném květu budou okupovat včelky.
Proč tedy i „obyčejnou“ pažitkou trochu „neopepřit“ nejen jarní vaječinu, ale i váš kvetoucí okrasný záhon?
TIP 4: Poohlédněte se i po cibuli zimní, kterou pak můžete sklízet i během zimy pod sněhem.
Podobnou službu vám prokáže i méně známá jedlá příbuzná cibule zimní (Allium fistulosum), zvaná taky „ošlejch“ nebo „sečka“, která na záhonu vydrží minimálně více let, někdy i trvale.
Navíc má více vitamínu C než klasická cibule a při kuchyňském zpracování možná oceníte její jemnější chuť. Šťavnaté listy můžete používat podobně jako pažitku.
Kromě nepřehlédnutelného estetického přínosu nese s sebou využití užitkových cibulovin v záhonu i další pozitivum.
S česnekem, ale i cibulí a pažitkou můžeme bojovat proti padlí na růžích, háďátkům, plísním a baktériím, odpuzuje taky myši a postřik z jejich listů je vhodný k ochraně před mšicemi.
TIP 5: Pažitkou olemujte kraje záhonu, zimní cibuli a nižší druhy a odrůdy okrasných česneků vysaďte do předních partií záhonu a vyšší okrasné česneky můžete soustředit do středních a zadních částí trvalkových záhonů.
Co říkáte na pažitku třeba v podrostu pod růžemi nebo před skupinou echinaceí vy?
Pěstujete pažitku nebo zimní cibuli jen pro užitek nebo jí dáváte prostor i ve svých okrasných záhonech?
A jak se vám líbí mezi trvalkami okrasné česneky? Máte nějaký ve své zahrádce?
Těším se na vaše komentáře 🙂
Share on facebook
Share on google
Share on pinterest
Mohlo by vás taky zajímat:
Lupina vlčí bob
Znáte ji? Lupina, vlčí bob (Lupinus) … Dřív se bez nich neobešla snad žádná zahrádka našich babiček. A znovu se dostávají na výsluní.
Existují desítky barevných variací a na rozdíl od těch v přírodě planě rostoucích, jejichž semena jsou silně jedovatá.
Požití i malého množství (literatura uvádí asi deset kusů) způsobuje silnou nevolnost a halucinace, šlechtěné lupiny mají obsah nebezpečných alkaloidů zanedbatelný.
Rostlina je velmi dekorativní nejen mohutným květenstvím, ale také svými listy, které jsou velmi pěkně tvarované.
Chtěli byste na zahradě jedlý les?
A tím nemyslím les plodící šišky, žaludy či kaštany… pro veverky, jeleny či srnčí rodiny 🙂
Na mysli mám „les“ vytvořený z ovocných stromů, keřů či jiných dřevin s pro člověka chutnými a jedlými plody či bylinami a trvalkami, jejichž plody, listy, květy nebo dokonce hlízy a kořeny jsou jedlé a/nebo zpracovatelné v kuchyni.
Jak odhadnout pH půdy bez složitých testů či indikátorových papírků?
Proč by mě mělo pH půdy zajímat?
pH půdy je vedle struktury půdy, hydrologických, světelných či klimatických podmínek jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících to, jak budou vysazené rostliny v budoucnu prosperovat na daném místě.
Jednoduše řečeno nám hodnota pH říká něco o chemické reakci půdy. Zda a v jaké míře je kyselá či zásaditá, nebo neutrální. Vypovídá o tom, kolik vápníku se nachází v půdě.
Pokračovat ve čtení „Jak odhadnout pH půdy bez složitých testů či indikátorových papírků?“