Jak oddělit trávník od záhonů? Jde to i bez obrubníků!

Mnoho z vás si určitě položilo otázku, jak zabránit vrůstání travního porostu do nově založených nebo rozšiřovaných záhonů.

Pokud nejste majiteli parku a nevybíráte tak jen z různých mechanických obrub (ať už jde o různé typy plastových obrubníků, vč. těch tzv. neviditelných, obrubníky z ocelové pásoviny, betonových tvarovek, žulových kostek ad.), je dnešní příspěvek určen právě vám.

Bezobrubníkové řešení má hned několik výhod:

  • finančně vás příliš nezatíží,
  • vypadá velmi esteticky a současně přirozeně,
  • nelimituje vás v případných budoucích úpravách tvaru a velikosti záhonu,
  • krásně si u něj vyčistíte hlavu 🙂

Jak oddělit trávník bez obrubníků?

  • jednoduše 1 - 2krát za rok "odryjete" rýčem trávník zasahující do záhonu,
  • při odrytí vytvořte mezi trávníkem a záhonem malý "žlábek" - rýhu oddělující trávník a záhon.

TIP 1:

Pokud použijete klasický rýč, ryjte mírně zešikma a ne příliš hluboko (do zhruba 5 - 8 cm).

TIP 2:

Pokud jste ochotni trochu zainvestovat, kupte si speciální rýč na obrývání trávníku ("nůž na okraj trávníku"). Má tvar půlměsíce, má rovný řez a ryje do ideální hloubky.

TIP 3:

Nečekejte s odrýváním trávníku na období sucha. Obzvlášť u těžších, jílovitých půd byste mohli hodně bojovat s tvrdou, nepropustnou půdou, kde i velká fyzická a duševní síla bude krátká .-)

Ideální čas prvního odrytí trávníku je časné jaro (únor - duben dle aktuálního počasí). Později pak až po vydatném dešti.

Kdy se toto řešení moc nehodí?

  • Máte-li velkou zahradu s nekonečně dlouhými záhony (a chybí vám výkonná posádka zahradníků) 🙂
  • Máte-li zdravotní omezení (je to práce jednoduchá, ale fyzicky ji pocítíte :-))
  • Trpíte-li chronickým nedostatkem času (i na malé zahradě vám to pár hodin vezme) .-)

Co se vzniklým zahradním odpadem?

TIP 4:

Odryté travní drny můžete použít na srovnání terénu (ať už pro vyplnění propadlin v trávníku nebo pro doplnění chybějící nebo k náhradě nekvalitní části trávníku v jiné části zahrady).

Část taky (obráceně, tj. porostem dolů) pro prokládání ostatního materiálu v kompostu.

A použít by se dal i do těch nejspodnějších vrstev (opět obráceně) nějaké větší terénní nerovnosti vytvořené v zahradě .-)

Jak řešíte v zahradě oddělení trávníku vy?
Pokud obrubníky, jaké jste použili a jak jste s nimi spokojení?
Jste-li "bezobrubníkoví", máte nějaké své další osobní postřehy a zkušenosti?

Díky, že je sdílíte i s námi ostatními! 🙂

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Mohlo by vás taky zajímat:


Letničky (skoro) bez práce?

Tradiční letničkový záhon

Letničkové výsadby si určitě mnoho z vás spojuje rovnítkem s vysokými nároky. To dokáže odradit nejednoho majitele zahrad.

Kromě každoroční nutnosti časově náročné výsadby, která se vám u větších ploch při použití kupovaných sazenic může prodražit, jim musíte dopřát dostatečnou a pravidelnou zálivku a také kvalitní půdu s dostatkem živin. 

Není divu, když na to, aby upoutaly vaši pozornost, mají jen jednu zahradnickou sezónu .-)

Letničkové záhony i bez práce?

Ne vždy tomu tak ale musí být. Alternativou tradičních letničkových výsadeb mohou být letničkové záhony s přímým výsevem nenáročných letniček. Ty se pak před vámi představí po celé své vegetační období v podobě atraktivního květinového záhonu i s minimálním úsilím.

Kromě malé náročnosti na založení a údržbu můžete u takových záhonů počítat i s dalšími pozitivy. Patří k nim např. nízké pořizovací náklady v porovnání s klasickými letničkovými výsadbami, pestrost a atraktivní proměnlivost po celou vegetační sezónu či zlepšení ekologických podmínek pro užitečný hmyz (potrava pro motýly, včelky, úkryt pro brouky atd.)

Letničkové směsi k výsevu

Vysévat můžete jednotlivé vybrané druhy letniček sami dle svých preferencí. Ale i při plánování výsledné podoby takových letničkových záhonů si ale klidně trochu usnadněte práci a sáhněte po hotových směsích, které pro vás už předem vybrali a připravili jiní.

I v našich českých podmínkách nebudete mít větší problém sehnat hned několik dodavatelů kvalitních směsí letniček namixovaných tak, aby dobře prosperovaly v různých podmínkách k pěstování a nakvétaly průběžně po celou sezónu.

TIP 1: Tipy na nákup hotových letničkových směsí u nás 

Ve spolupráci se Zahradnickou fakultou Mendelovy univerzity v Brně připravili 8 velmi různorodých letničkových směsí, mezi něž patří mj. i nejprodávanější „Strakonická louka“, nebo mému oku velmi lahodící „Lednická radost“ nebo „Trikolóra“ pro všechny české patrioty 🙂

Velmi dlouhý seznam letničkových směsí, které ocení hlavně ti z vás, kteří místo mnohobarevných směsí květin dávají přednost kvetoucím záhonům laděným jen do jednoho, maximálně dvou barevných odstínů.

Nabízí letničkové směsi pro výsev hlavně do menších záhonů, ale třeba také do truhlíků nebo květináčů. Vybírat můžete jak z nižších (které oceníte hlavně do předních partií záhonů), tak vyšších letničkových směsí, ale taky zvláštních směsí letniček vhodných k sušení nebo lákajících motýly nebo včely a čmeláky .-) 

Osobně jsem loni vyzkoušela u nově založeného záhonu pro vyplnění volných míst mezi mladými sazenicemi směs nízkých letniček a směs pro motýly a byla jsem nadšená. Určitě vyzkouším znovu i v další sezóně.

TIP 2: Výjimkou nejsou ani směsi laděné do určitých barevných tónů či kombinací. Někdy bývají do směsí letniček přimíchány i dvouletky a trvalky.

Letničky, které se o svou budoucnost postarají samy

Letničkové směsi k výsevu obsahují i semena nenáročných letniček se schopností samovýsevu. V záhonu se tak objevují každý rok, aniž byste je museli opakovaně vysévat.

V takových záhonech pak můžete spatřit mimo jiných třeba krásenky, mák vlčí, sluncovku kalifornskou, chrpu polní, měsíček lékařský, černuchu damašskou, sporýš argentinský, brutnák lékařský, aksamitník, divizny…

TIP 3: Na tomto místě vás ale musím upozornit na to, že dodavatelé u letničkových směsí k výsevu doporučují pro zajištění vizuálně stejného výsledku opakovaný výsev směsi každý rok.

Tato nevýhoda vyplývá z toho, že ne všechny letničky ve směsích spolehlivě po zimě vzcházejí. Je to ale malá daň za mnohem větší druhovou pestrost záhonu a květy od pozdního jara až do zámrazu.

Jak založit letničkový záhon z výsevu?

Vhodným obdobím pro založení je v závislosti na aktuálním počasí duben až polovina května. Před samotným výsevem musíte půdu důkladně odplevelit a vhodné je i vylepšení půdy kompostem. 

Při osévání plochy záhonu postupujte podobně jako při zakládání trávníku. Výsev provádějte ručně na široko za bezvětrného počasí do záhonu s najemno uhrabanou zeminou.

TIP 4: Před vyséváním směs semen důkladně promíchejte!

Před samotným výsevem a následně i během něj dbejte na to, aby byla směs stále rovnoměrně promíchaná. Cílem je, aby nedošlo k seskupení semen podle druhů v závislosti na rozdílnou velikost semene. Znamenalo by to pak nerovnoměrné zastoupení všech druhů směsi na různých plochách záhonu.

Vysetou směs pak utužte v zemi hráběmi, uválcujte a zalijte.

Následná údržba letničkového záhonu

Zálivka je nutná s výjimkou dlouhotrvajícího sucha jen těsně po výsevu, než rostliny dosáhnou výšky cca 15 cm.

Z hlediska údržby vysetého letničkového záhonu postačí pouze jedno odplevelení během celé vegetační sezóny. Jakmile se porost zapojí, nemají se již plevele šanci prosadit.

Nutno ale dodat, že míra zaplevelení bývá přímo úměrná výchozímu stavu záhonu. Důkladné odplevelení před výsevem je tak polovinou úspěchu .-)

Jak jste na tom s pěstováním letniček vy?
Máte nějaké další tipy nebo vychytávky, které se vám při pěstování letniček osvědčily nebo zkušenosti s konkrétními směsmi letniček?
Šup s nimi do komentářů! 🙂

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Mohlo by vás taky zajímat:


Vyzkoušejte 10 tipů, jak vytvořit zahradu, která vás bude bavit od jara do zimy

  • Je v ní stále co obdivovat.
  • Je proměnlivá v průběhu celého roku.
  • Kvete a plodí.
  • Přitahuje nejen člověka, ale taky užitečný hmyz a ptáky.
  • Je vám v ní dobře a nenudí.

To jsou podle mě hlavní předpoklady, které by měla celoročně zajímavá zahrada splnit. Vybudovat takovou zahradu ale pro vás nemusí být takovým prubířským kamenem, jak se může na první pohled zdát.

Co můžete udělat proto, aby byla i vaše zahrada atraktivní po celý rok?

Promyšlený výběr rostlin

V celoročně zajímavé zahradě mají své místo stálezelené i opadavé rostliny. 

Zahrada vysazovaná jen z neopadavých dřevin většinou působí jednotvárně, staticky a smutně. Pohled do zahrady by vás tak za chvíli omrzel. Až na pár výjimek jsou tyto dřeviny během roku prakticky neměnné.

Nadměrné používání jehličnanů nebo stálezelených dřevin ve výsadbě proto na celoroční atraktivitě zahrady rozhodně nepřidá. 

Osobně se snažím držet pravidla, že poměr vysazovaných jehličnanů a listnáčů by měl být 1:3. 

Stálezelené dřeviny tak používejte spíš jako doplněk kompozice.

Častou námitkou, proč mít v zahradě jenom jehličnany, je padající listí u listnatých dřevin a zimní období, ve kterém stálezelené jehličnany vypadají „lépe“.

Zkuste se na listí dívat jinou optikou – ne jako na odpad, který musí ze zahrady ven, ale třeba jako na zdroj skvělého materiálu pro výrobu vlastního kompostu, přírodní mulč, který na jaře zaryjete do půdy, jejíž strukturu tak zlepšíte (ocení hlavně těžké půdy) nebo „peřinku“, která poslouží jako dobrá ochrana citlivějších rostlin na zahradě před mrazem. A pak vám možná bude listí ještě chybět 🙂

Smíšená výsadba, ve které se pamatuje i na opadavé rostliny, vaši zahradu naopak oživí a každé roční období v zahradě tak bude mít své kouzlo.

Opadavé rostliny (listnaté dřeviny a trvalky, příp. dvouletky a letničky) vnáší do zahrady hned několik vlastností, které pozitivně ovlivňují její celoroční zajímavost jako celku.

  • Zbarvení borky.

Přemýšlejte o tom, jak bude zahrada vypadat nejen od jara do podzimu, ale i v zimě a vybírejte mj. i z dřevin atraktivních právně v tomto období.

Z keřů to jsou určitě svídy (Cornus alba, Cornus stolonifera, Cornus sanguinea), které zaujmou nádherným zbarvením výhonů. To nejvíc vynikne právě v zimě. Do stejné kategorie patří i zákula japonská. Ze stromů má hezké zbarvení větviček třeba vrba Matsudova nebo vrba červenokřivolaká.

Svída bílá (Cornus alba/Swida alba 'Sibirica') na podzim opadává poměrně brzy. O to víc pak vyniknou její výrazně červeně zbarvené výhony.

TIP 1.

Pokud před stálezelené jehličnany vysadíte rostliny s výrazným zbarvením výhonů, vytvoříte úchvatnou zimní podívanou.

Výbornými kandidáty pro tyto účely jsou určitě svídy (Cornus alba, Cornus stolonifera, Cornus sanguinea), které zaujmou nádherným zbarvením borky. To nejvíc vynikne právě v zimě.

TIP 1I.

Pokud jednou za pár let ostříháte svídy výrazně až skoro k zemi, podpoříte tvorbu mladých výhonů, které mají nejvýraznější zbarvení.

U starších větví bývá zbarvení výhonů méně intenzivní.

Zahradu v zimě oživíte i stromy se zajímavou borkou (břízy, třešeň tibetská, javor Davidův, pensylvánský nebo šedý nebo platan javorolistý).

Borka bříz k sobě přitáhne pozornost po celý rok.
  • Atraktivní plody (zajímat vás bude, jakou barvu a tvar plody mají, kdy dozrávají, jak dlouho na rostlině vydrží).

Zajímavé jsou i keře s barevnými bobulemi (dřišťály, skalníky, hlohyně). Podobně připraví bezvadnou podívanou okrasné jabloně nebo hloh tečkovaný s drobnými plody lákajícími ptáky z okolí. 

Ještě před zimou pak vaše pohledy v podzimní zahradě mimo výše uvedené přitáhnou i plody dřínu japonského, dřínu obecného, hlohů, přísavníků, jeřábu, kdoulovců, aronie, rakytníku nebo krásnoplodky.

Plody jeřábu ptačího, aronie, hlohu tečkovaného, okrasných jabloní, přísavníku, hlohyně šarlatové, hlohu jednosemenného, kaliny obecné, dřínu japonského, dřišťálů, krásnoplodky, skalníků, rakytníku nebo šípky růží... Ty všechny vnesou do podzimní i zimní zahrady hezkou podívanou a "zobanou", i když třeba jen pro opeřence.
  • Habitus (tzn. tvar koruny stromu nebo keře, vzrůstnost, tvar větví).
Zima dá vyniknout pokrouceným větvičkám vrby Matsudovy nebo červenokřivolaké (na obrázku), stejně jako některým kultivarům akátu (Robinia pseudoacacia 'Twisty Baby') nebo lísky (Corylus avellana 'Contorta') .
  • Kvetení (rostliny mohou být kromě barvy a tvaru květů zajímavé dobou kvetení, umístěním květů na rostlině, délkou kvetení, ale třeba i atraktivitou odkvetlých květů).

Kvetení možná máte spojeno hlavně s obdobím jara a léta, případně podzimu. 

Navzdory zimnímu období nebo předjaří, ve kterém ještě zbytek zahrady spí nebo se teprve pomalu probouzí, vám ale v zahradě může rozkvést kalina bodnantská, vilín, jasmín nahokvětý, dřín obecný, kalina vonná, vřesy a vřesovce, líska obecná, lískovníček klasnatý…).

Po kterých dřevinách sáhnout, pokud si chcete v zahradě užívat květů i během zimy a předjaří? Kalina bodnantská, dřín obecný, líska obecná, vilín prostřední, vřesovec, lískovníček klasnatý, vilín prostřední, dřín obecný, kalina bodnatská (zleva doprava, shora dolů).

TIP 1II.

Pokud máte zahrádku malou jako dlaň, vybírejte z rostlin, které budou zajímavé po co nejdelší část roku.

U dřevin to může být třeba okrasná jabloň, která se začátkem jara obalí do kabátku z bílých nebo růžových květů. U některých kultivarů je hezké i nachové zbarvení rašících listů, které později přechází do tlumené zelené.

Na podzim bude jablůňka obsypaná spoustou drobných plodů v odstínech žluté, oranžové až červené. Potěší i podzimní zbarvení listů některých kultivarů, které může přecházet od žluté až do žlutooranžové.

Řada jabloní si drobné plody ponechává i docela dlouho do zimy (pokud je nesezobou ptáci, kterým dobře poslouží jako "živé" krmítko 🙂

Okrasná jabloň v sobě snoubí krásu i užitek. Ptáci drobné plody jabloní milují a plůdky některých kultivarů možná zachutnají i vám. Odzkoušeno na vlastní rodině 🙂

TIP 1V.

Pokud jde o trvalky, můžete pro období pozdního jara a léta vybírat z velmi široké nabídky rostlin.

Vybírejte takové kandidáty, které se budou dobou kvetení doplňovat (a ideálně i částečně překrývat).

I v tomto případě byste u malých zahrad měli pamatovat také na trvalky s dlouhou dobou kvetení a s opakovaným kvetením.

Patří mezi ně třeba svíčkovec Lindheimerův, krásnoočko přeslenité, kokarda osinatá, plaménka latnatá, kyprej vrbice, řebříček bertrám, kakost krvavý, šalvěj hajní, šanta modrá, záplevák podzimní nebo zavinutka podvojná.

Zleva doprava, shora dolů: Svíčkovec Lindheimerův, kokarda osinatá, plaménka latnatá, řebříček bertrám, záplevák podzimní, plaménka latnatá, svíčkovec L., kyprej vrbice, šanta modrá, zavinutka podvojná, krásnoočko přeslenité, krásnoočko přeslenité na podzim, šalvěj hajní, plaménka latnatá, kakost krvavý, záplevák podzimní. To je výběr několika největších vytrvalců, pokud jde o délku kvetení.

Své nezastupitelné místo v celoročně zajímavé zahradě mají bezpochyby různé druhy okrasných trav (ozdobnice, dochan psárkovitý, třeslice prostřední, třtiny, ostřice, metlice…) a trvalky s pěknými semeníky (třapatky a třapatkovky, zápleváky, kokardy, řebříčky, krásnoočka, rozchodníkovce, sasanka japonská, zavinutka podvojná, plamenka latnatá, meduňka lékařská, dobromysl obecná…) vnášející do zahrad okrasný prvek i během zimy.

Mezi "top" trvalky, které zdobí zahradu i pozdě na podzim a v zimě, patří okrasné trávy (zde dochan psárkovitý, lalang válcovitý, ozdobnice čínská, proso prutnaté), třapatkovky a třapatky a rozchodníkovce. Kdo má rád něco "čerstvějšího", neměl by zapomenout na čemeřici.

TIP V.

Nestříhejte trvalky na podzim, ale nechte to až na jaro.

Pokud nejsou napadené škůdci nebo houbovými onemocněními, pak obzvlášť při holomrazech a bez sněhové pokrývky ponechání nadzemní části řada z nich určitě ocení - chrání je lépe před vymrznutím.

Jarní úklid v zahradě určitě přivítá i řada užitečných živočichů v zahradě, pro které neostříhaný trvalkový podrost i spadané podzimní listí v záhonech představují dobrý úkryt před zimou.

Semeníky rostlin pak mohou představovat zdroj potraviny pro některé druhy ptáků během zimy.

TIP VI.

Pokud remontujícím trvalkám (tj. s opakujícím kvetením) ostříháte po prvním kvetení odkvetlé natě s květy, podpoříte je v jejich další vlně kvetení (nebudou se vysilovat tvorbou semen).

Zakrácení může být i hlubší - na 10 (u nižších rostlin) až 20 cm. Důležitý je pak dostatek vláhy, některé trvalky ocení po řezu i přihnojení.

Patří mezi ně třeba ostrožka, lupina, kopretina, šanta, šalvěj hajní, turan, hlaváč, některé kakosty (např. kakost krvavý nebo kakost Endressův).

Své kvetení rády zopakují v jedné sezóně šalvěj hajní, šanta modrá, lupina vlčí bob, kakost krvavý, kopretina nebo turan.

TIP VII.

Nezapomeňte na podzim vysadit do mezer mezi jednotlivé trsy trvalek okrasné jarní cibuloviny. Jejich květy rozzáří zatím pomalu se probouzející zahradu po zimě.

Pokud budete v záhonu kombinovat tradiční trvalky s cibulovinami, prodloužíte dobu, po kterou zahrada pokvete a současně si zajistíte, že žádný záhon nebude v žádném období prázdný.

Po odkvětu se zatahující okrasné cibuloviny schovají pod narašenou novou "hmotou" trvalek, které převezmou pomyslnou štafetu a vládu nad záhonem 🙂

Všechny sněženky, bledule, krokusy, narcisy, modřence, hyacinty, ladoničky, tulipány, nízké kosatečky... jsou v předjaří a časném jaru v záhonu (nebo i trávníku, pokud jde třeba o krokusy, bledule nebo sněženky) vítány!

TIP VIII.

Máte-li čerstvě založené záhony, bude chvíli trvat, než se zapojí.

Volné proluky mezi mladými sazenicemi mohou dočasně vyplnit nenáročné letničky (sporýš argentinský, černucha, letní ostrožky, některé máky, měsíček zahradní, slunečnice, krásenka, brutnák lékařský, kalifornský máček, ostálka...) a dvouletky (topolovka slezová růže, maceška, pomněnka, divizna velkokvětá, náprstník, sedmikráska...).

Vzhledem ke své krátkověkosti musí být schopny promítnout veškerou svou krásu do krátkého období. Přinesou tak záhy intenzivní kvetení, kterého si budete užívat často až do prvních podzimních mrazíků.

Letničky můžete do záhonů vysévat z připravených směsí nebo si předpěstovat sazeničky, které po Ledových mužích do záhonů vysadíte.
  • Zbarvení listů během roku (odlišné jarní, letní, podzimní zbarvení listů).

Barva listů se u dřevin (i trvalek) mění v průběhu celého roku. Šťavnatá zelená, které je v zahradě plno při jarním rašení, postupně přechází do tlumenějších odstínů zelené. 

Největší ohňostroj barev spojený se změnou zbarvení listů ale můžete čekat na podzim.

Na podzim se vínově zbarvené listy javoru dlanitolistého (Acer palmatum 'Dissectum Garnet') rozzáří do jasně červené.

Výjimečné jsou v tomto ohledu třeba javory dlanitolisté a obecně všechny javory, kaliny, jinan dvoulaločný, jilmy, jasany, jírovce, okrasné třešně a jabloně, jeřáby, skalníky, ambroň, přísavníky, muchovníky, japonské azalky, dříny a svídy nebo borůvka chocholičnatá známá jako „kanadská“ borůvka.

Podzim v teplých barvách - dřín japonský, bergénie srdčitá, okrasná jabloň, jinan dvoulaločný, jinan dvoulaločný, přísavník pětilistý, akát 'Frisia', svída bílá, japonská azalka, krásnoočko přeslenité, javor mléč, borůvka chocholičnatá, dřín japonský, borůvka chocholičnatá, šuškarda klasnatá, ambroň západní (zleva doprava, shora dolů).
  • Atraktivita pro opylovače (včely, čmeláky, motýly ad.), ptáky, drobné živočichy.

Když se řekne celoročně zajímavá zahrada, většinou o ní přemýšlíme optikou svých vlastních potřeb. 

S tím, jak ubývá přirozené prostředí, ve kterém žije zbytek „spolubydlících“ naší Země, začíná s opakovanými varovnými signály vědců přibývat ochota lidí tvořit své zahrady krásné a užitečné nejen pro sebe, ale i pro užitečný hmyz, ptactvo nebo drobné živočichy.

TIP IX.

Zapomeňte na "sterilní" zahradu a omezte používání chemie.

Život na zahradě můžete naopak podpořit několika hromádkami listí a chrastí, které na svém místě necháte ležet od podzimu do jara. Útočiště v nich najdou třeba ježci, ještěrky a žáby.

Půdní život podpoří pravidelné zapracování biohmoty (ať už v podobě kompostu, přírodního mulče, zeleného hnojení nebo na jaře zarytého loňského listí).

Během roku pamatujte na vodu. Pítka pro ptáky a hmyz mohou být i docela obyčejná. Je vhodné umístit jich v zahradě víc na různých místech.

Nejen v zimě myslete s krmením na ptáky.

A určitě by ve vaší zahradě neměly chybět medonosné rostliny, které přilákají opylovače.

Využití (neživých) zahradních prvků

Celoročně zajímavá zahrada, to ale nejsou jen rostliny. 

Citlivé použití zajímavých materiálů nebo zahradních prvků a doplňků (kameny, vodní prvky, zahradní objekty, zahradní dekorace) dotváří celoročně zajímavou zahradu do jedinečného celku a je takovou pomyslnou třešničkou na dortu.

TIP X.

Buďte tvůrčí a vdechněte své zahradě osobitost vlastnoručně vyrobenou ptačí budkou, hmyzím domečkem, krmítkem nebo pítkem pro ptáky z hypertufy. Nebo zkuste rovnou vyvýšený záhon na zeleninu!

Vyrobte dětem "živé" iglú z vrbového proutí. Ženy určitě potěší opory na trvalky nebo keříky, které mají tendenci po deštích poléhat.

Nebo recyklujte a vytvořte si originální nádoby k osázení. Platí jen jediné pravidlo - s citem 🙂

Našli jste pro svou zahradu nějakou další inspiraci?
Pokud ano, co nového v další sezóně ve své zahradě zrealizujete? Máte celoročně zajímavou zahradu? Podělíte se s námi o další tipy na to, jak ji vybudovat?

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Mohlo by vás taky zajímat:


Pěstování zeleniny, které by vám záviděly i vaše babičky

Bejvávalo dobře

Když jsem byla malá a bydlela na sídlišti, navštěvovala jsem často svou babičku v jejím domku s menší zahradou na okraji města. Její zahradu tvořila typická menší předzahrádka s dlouhým úzkým záhonem ve tvaru písmene „V“. V něm téměř bez přestání okopávala a plela do řady vysazené růže a karafiáty. 

Hlavní pozornost ale babička věnovala v zahradě její o poznání větší užitkové části. Vedle několika zákrsků jabloní a meruněk měla vzrostlou třešeň a hrušeň.

A taky nekonečné řádky brambor, mrkve, petržele, cibule… okurek nebo rajčat. Ani v tom se babiččina zahrádka příliš nevymykala tehdejšímu průměru..

Návrat užitku do zahrad

Po delší „porevoluční“ odmlce vyplněné „čistokrevně“ okrasnými zahradami se k užitkové zahradě pomalu a rádi vracíme zpátky.

Dost možná je to i váš případ:

  • Chcete připravovat chutné pokrmy z kvalitní zeleniny, ovoce a bylinek.
  • Smrdí vám kupované české i dovážené produkty "tradičního" zemědělství.
  • Marně hledáte známou chuť mrkve nebo rajčete tam, kde nikdy nebyla a nebude.
  • Baví vás představa produkovat něco sami a dokázat tchýni/tchánovi, že i vy to dáte levou zadní!
  • Chcete vašim srdíčkům, které milujete nade vše, ukázat i jiný svět než jen ten, který znají z počítačů, televizí nebo chytrých telefonů.

Na výsluní se tak dostávají nejen menší farmáři a pěstitelé, strejda z vesnice, ale hlavně vlastní zahrádka (pokud ji ovšem máte).

Proč ale tyhle krásné představy tak často brzy vezmou za své?

  • Máte ještě v živé paměti, jak se každý týden dřelo s babičkou na poli.
  • A pak se tři měsíce v kuse zavařovalo, mrazilo a sušilo.
  • Díky předchozí zkušenosti vás jímá hrůza z toho, jaké to budou zase hrozné galeje a otrava.
  • Hlavně žádná pole, u kterých člověk nedohlédne konce! Pěstovat vlastní zeleninu samozřejmě chcete, ale už jen pro radost, potěšení a zpestření jídelníčku.
  • A ruku na srdce - dost možná se i stydíte, že vám ten užitek "pokazí" dojem z uhlazenější části vaší zahrady.

Dříve se užitková od okrasné části zahrady (pokud byla) celkem striktně oddělovala. To ale vůbec není nutné!

Řešením mohou být vyvýšené zeleninové záhony.

Pokud jste se našli v předchozích bodech a toužíte po alespoň malém ráji nabitém užitkem, budou pro vás tím pravým ořechovým vyvýšené zeleninové záhony.

Jsou názornou ukázkou zahradního prvku, který vám pomůže nejen zajistit užitek, ale současně nenaruší pěkný výhled do okrasných částí zahrady. Jste-li navíc pěstitel-srdcař, může se stát „okrasná“ užitková zahrádka dokonce jejím středobodem. 

Že nevěříte? Pak navštivte některou z kuchyňských nebo klášterních zahrad vybudovaných u zámků. Pro začátek si zkuste udělat výlet třeba do jihomoravských Valtic.

Proč by vám pěstování zeleniny ve vyvýšených záhonech záviděly i vaše babičky?

  • Na vyvýšené zeleninové záhony najdete bez problémů místo i v malé zahradě.
  • Jsou velké tak akorát na pěstování zeleniny pro radost 🙂
  • Bude se vám na ně dobře koukat - působí po celou sezónu upraveně.
  • Můžete je tak bez obav umístit i blízko domu, terasy, zahradního posezení.
  • Zeleninu, případně bylinky tak budete mít hned při ruce.
  • Zelenina v nich poroste jako divá. Díky vyšší teplotě půdy v nich nejen rychleji klíčí a roste, ale taky dozrává. Nejšťastnějšími obyvateli budou plodová a košťálová zelenina s vysokými nároky na živiny.
  • Navíc můžete pěstovat zeleninu i v místech, kde není kvalitní zemina - záhony poskytují rostlinám bohatou nabídku živin.

Tím ale výčet pozitiv nekončí. Vyvýšené záhony oceníte i v případě, že:

  • vás často při delším zatížení bolí záda - vyvýšené záhony se vám budou dobře udržovat v příjemnější poloze,
  • bojujete každoročně s nenažranými plži, pro které představují větší výzvu než klasický nízký záhon,
  • si každý rok na jaře (případně i na podzim) lámete hlavu s tím, kam s bioodpadem nebo vyzrátým kompostem z kompostérů - obojí totiž skvěle zužitkujete jak při zakládání záhonů, tak při budoucím doplňování jejich obsahu.

Že si takový vyvýšený záhon taky na svou zahradu pořídíte?

Pak vám budu ráda průvodcem při jejich výrobě 🙂

Z čeho vyvýšené záhony vyrobit?

  • Dřevo (nejčastěji ve formě desek nebo fošen, ale taky hranolů, kulatin a palisád).
  • Různé druhy přírodního nebo upravovaného kamene.
  • Kov.
  • Proutí.
  • Gabiony.
  • Cihly.

Pro účely naší zahrady jsem se rozhodla pro výrobu dřevěných vyvýšených záhonů. Použili jsme konkrétně silné dřevěné fošny ze smrku. 

Představují dobrou kombinaci ceny a estetického a praktického hlediska (jejich výroba vám nezabere mnoho času, dají se snadno demontovat a přesunout jinam a hodí se do každé zahrady).

Jaká je ideální velikost?

Aby se vám o zeleninu v záhonech dobře pečovalo, doporučuji šířku kolem jednoho metru (tak, abyste se ze dvou delších stran záhonu dostali pohodlně do středu záhonu).

Délka záhonu pak může být libovolná.

TIP 1: Nezapomeňte při zvažování umístění záhonů i na potřebný provozní prostor v jejich bezprostřední blízkosti. 

Počítejte tak s volnou plochou minimálně 50 – 60 cm kolem všech stran záhonu.

Co budete potřebovat na výrobu vyvýšených záhonů ze dřeva?

  • 4 smrkové fošny s tloušťkou alespoň 4 cm a šířkou 20 cm (po ohoblování). Délka bude záviset na zvolené velikosti záhonu.
  • 4 smrkové hranoly velikosti 5 x 5 cm a délce 60 cm (délka odpovídá doporučované výšce záhonů).
  • Spojovací materiál - vruty.
  • Tzv. králičí pletivo s malým okem (13 mm) o velikosti mírně větší než plocha dna záhonu.
  • Tzv. nopová folie na vyložení vnitřních stěn záhonu.
  • Přírodní olej nebo jiný ochranný nátěr na dřevo.
  • Vrtačka a sešívačka na připevnění nopové folie k dřevěným stěnám záhonu.

TIP 2: Chcete-li ušetřit, zkuste se v okolí poohlédnout po nejbližší pile. Při nákupu materiálu (fošny a hranolky) tady můžete oproti nákupům v hobby marketech i některých dřevoprodejích výrazně ušetřit. 

Podobně u spojovacího materiálu ušetříte rodinné pokladničce peníze při nákupu na váhu v železářství. V hobby marketech bývá tento materiál výrazně dražší.

TIP 3: Králičí pletivo seženete v železářských potřebách, nopovou folii pak ve stavebninách.

V našem modelovém příkladu záhonu o velikosti 100 cm (resp. 108 cm při montáži dle přiloženého nákresu) x 150 cm a výšce 60 cm to bude znamenat:

  • 6 fošen o délce 1,5 m,
  • 6 fošen o délce 1 m,
  • 4 hranoly o délce 60 cm,
  • králičí pletivo o velikosti 160 x 120 cm,
  • 5 - 5,2 m nopové folie o šířce 60 cm.

Jak postupovat při výrobě vyvýšených záhonů?

1. Příprava terénu – vykopejte na budoucí ploše pro vyvýšený záhon asi 20 cm hlubokou jámu, která bude o pár centimetrů na každé straně menší než půdorys budoucího záhonu.

2. Vybranou zeminu a drny si uložte bokem pro pozdější použití.

3. Sestavte na připravené ploše rám vyvýšeného záhonu:

  • nejprve z vnější strany spojte vruty podélné a postranní fošny k rohovým hranolům,
  • spodní patro pak umístěte tak, aby rohy rámu byly vně připravené jámy,
  • z každé strany záhonu budou nad sebou přivrtány k rohovému hranolu vždy tři fošny,
  • dno vyvýšeného záhonu vyložte tzv. králičím pletivem - zabrání hlodavcům, aby do záhonu pronikali zespodu, po stranách jej ohněte asi 10 - 20 cm vysoko, aby si nenacházeli postranní uličky.

4. Ochrana dřeva:

  • Jako ochranu proti vlhkosti vyložte vnitřní stěny dřevěných vyvýšených záhonů tzv. nopovou folií (používá se ve stavebnictví). Přiloží se nopky či bublinkami tak, aby směřovaly ke dřevu - umožní dřevu větrat a zpomalí hnijící procesy. Dno ale nevykládejte, abyste nezabránili přístupu užitečným žížalám.
  • Ke zvýšení trvanlivosti dřevěných vyvýšených záhonů pomůže i podložení rohových hranolků kameny nebo betonovými dlaždicemi.

5. Vyplnění konstrukce – viz následující text.

6. Finální úprava okolí záhonů a ochrana vnějších stran dřevěné konstrukce:

  • Okolí vyvýšených záhonů zamulčujte. Využít můžete jak minerální mulč v podobě štěrku či kačírku, tak přírodní mulč např. v podobě štěpky. Dobře poslouží i dlaždice. Je to praktičtější řešení než složité vyžínání nebo vysekávání trávy mezi záhony.
  • Dřevěnou konstrukci doporučuji po sestavení natřít, přispějete tím k prodloužení její životnosti - vedle průmyslově vyráběných nátěrů a lazur můžete použít i nátěr různými druhy přírodních olejů, které však musíte po čase zopakovat.

Chcete ze záhonů vytěžit maximum?

Pak při přípravě výplně záhonů dodržujte doporučenou skladu i její pořadí:

  • Spodní vrstvu (tj. hned po králičím pletivu) by měl tvořit hrubě nasekaný materiál (hrubé větve a pařezy),
  • nad ní přijde vrstva travních drnů obrácených "vzhůru nohama",
  • na ně navrstvěte jemné větve, chvojí, zahradní štěpku ap.,
  • na řadu přichází směs hrubě rozloženého kompostu, slámy a listí, přidat můžete i chlévskou mrvu,
  • a jako poslední, nejvýše uloženou vrstvu připravte směs zahradní zeminy a prosátého kompostu.

TIP 4: Pokud chcete ve vyvýšených záhonech pěstovat i popínavé užitkové plodiny jako fazole, hrášek, okurky hadovky ap., doplňte dřevěný základ ještě o vertikální oporu.

Tu naši jsme vyrobili ze tří dřevěných hranolů spojených do základu. Mezi ně jsme pak navázali osnovu z polystyrenové šňůry.

Přikládám taky malé ohlédnutí za začátky vyvýšených záhonů u nás

Pokud dáte zelenině ve vyvýšených záhonech ve své zahradě zelenou, přeji vám bohatou úrodu a radost z vypěstování vlastní chutné a zdravé zeleniny.

Nezapomeňte se se svými výtvory i výpěstky pochlubit a podpořit ostatní. Zašlete mi fotky na kontaktní email nebo je jednoduše vložte na fanpage kvetoucí zahrady 🙂

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Mohlo by vás taky zajímat:


Kvetoucí zahrada není utopie

Nejhezčí na mé práci je, když mohu být u toho a na vlastní oči vidět, jak se postupně plán uvádí v život a naplňuje se představa o pěkné, zdravé a útulné zahradě.

Ne vždy se to ale vzhledem k velké vzdálenosti, která mne od řady mých klientů a jejich zahrad dělí, podaří. Pak jsem vděčna za bohatou fotodokumentaci, kterou se mi tu a tam někdo pochlubí. Toto ale není ten případ.

Změny v rekonstruované mladé zahradě po dvou a půl letech od jejího založení

Tuto rodinnou zahradu v podhůří Beskyd jsme spolu již před více než rokem navštívili.  Letos, v druhé polovině června, jsem se opět vrátila po dvou a půl letech „na místo činu“, abych se podívala, jak se jí daří.

Pokračovat ve čtení „Kvetoucí zahrada není utopie“

Záhony na kopečku

Zhruba před půl rokem jsem dostala příležitost spolupracovat s majitelkou jedné slovenské zahrady v malé vísce poblíž západních hranic. Když mi poslala v úvodu několik fotek z již realizované části zahrady, napadlo mne, čím bych mohla být v takové zahradě prospěšná.

Ukázalo se, že má paní majitelka poměrně velké pole působnosti a své okrasné záhony tak chce rozšířit i dál, do vrchní části zahrady, která je ve svahu.

Pokračovat ve čtení „Záhony na kopečku“

Jak zabydlet užitečný hmyz ve své kvetoucí zahradě?

Během dlouhé zimy jsem si vysnila řadu zahradních projektů na další sezónu. Postupně se mi je daří i díky kutilskému umění mého muže postupně uvádět v život.

Jedním z takových projektů je tzv. hmyzí hotel či domeček pro užitečný hmyz v naší zahradě.  Jde nejen o krásný, ale současně užitečný zahradní „doplněk“ každé kvetoucí zahrady.

Pokračovat ve čtení „Jak zabydlet užitečný hmyz ve své kvetoucí zahradě?“

„Stepable plants“

„Stepable plants“ neboli trochu krkolomně česky řečeno „chůzi odolné rostliny“ najdou v zahradě zajímavé uplatnění jako výborné výplňové rostliny do spár mezi kamennými, betonovými, dřevěnými a dalšími nášlapy v zahradních cestičkách. Ale třeba i na některých větších či menších terasách s kamennou či jinou dlažbou s přiznanými spárami.

Pokračovat ve čtení „„Stepable plants““

Jak udělat ze zahradního „guláše“ působivou výsadbu?

Všimli jste si při listování časopisy nebo při prohlížení obrázků na Pinterestu nebo sociálních sítích, že jsou v nich zahrady často působivější než většina těch, které běžně vidíte kolem sebe? Než je ta vaše? Člověku se z té nádhery skoro až zastaví dech… 

Jak se alespoň o kousek přiblížit vysněnému ideálu i na vlastní zahradě?

Existuje nějaký zahradnický fígl, o kterém jste ještě neslyšeli?

Děláte něco špatně?

S velkou pravděpodobností nevědomky děláte pravý opak toho, co by vaší zahradě prospělo. 

  • Nakoupíte od každého druhu nebo odrůdy po jednou kousku.
  • Přidáte pár různorodých úlovků z maminčiny a kamarádčiny zahrádky.
  • Rostliny pak vysadíte do záhonu vedle sebe jako vojáčky sešikované v pravidelných řadách a sloupcích.
  • Čekáte. Na krásný záhon, nad kterým se vám bude tajit dech (stejně jako nad těmi obrázky, co jste tuhle viděli v časáku).
  • A když to nevypadá ani po jedné, druhé, nebo třetí zahradnické sezóně, začnete si lámat hlavu, kde se stala chyba...

Vznikne něco na způsob „guláše, co dům dal“.

Pokud o "guláš" nestojíte, mám pro vás jeden tip!

Zkuste se znovu podívat na obrázky těch dokonalých zahrad, které vás tolik chytly za srdce. Mimo jiné budou mít jednu společnou věc. Hodně důležitou, protože má obrovský vliv na to, jak na vás výsadba ve výsledku působí. Bývá většinou patrná na první pohled.

Efekt velkého množství

Zahradníci té věci říkají efekt velkého množství. A právem je považovaná za jedno z důležitých pravidel zahradní tvorby.

Doporučuje, abyste jednotlivé rostliny (a trvalky nebo menší keře především) v zahradě opakovali a/nebo je uplatňovali ve velkých množstvích.

Obvykle totiž mnoho kusů rostlin v řadě druhů nebo kultivarů a odrůd nevyzní tak silně a přesvědčivě jako rozsahem menší sortiment vysazený ve velkém počtu.

Velké množství je zkrátka působivé, krásné, dechberoucí. 

Když dáte jedné rostlině, barvě nebo tvaru dostatečný prostor předvést se na větší ploše ve skupinách po 5, 7 i více kusech od jedné rostliny, výsledný efekt bude velmi silný a málokoho pak nechá chladným.

Naopak mnoho různorodých rostlin v počtu 1 – 2 kusy od každé nemají v záhonu šanci vyniknout a přitáhnout pozornost. Výsadba pak působí hodně roztříštěně.

Najdou se ale i výjimky. Pokud zůstaneme u těch nejnižších rostlin, u kterých je efekt množství obzvlášť důležitý, patří mezi ně např. velmi vzrostlé trvalky.  Ty se díky své velikosti v záhonu neztratí ani v menším počtu.

Dalším příkladem může být směs trvalek nebo letniček, kterou osejete větší plochu. Při zakládání takového záhonu výsadbou sazenic by bylo velmi obtížné dosáhnout dostatečné přirozenosti. Tady je ale výsadba po skupinách ve větším počtu kusů od jednoho druhu rostliny nahrazena mnohačetným opakováním každé použité rostliny napříč celou výsadbou.

Zkombinovat dobře velký počet různých druhů a kultivarů nebo odrůd rostlin vyžaduje hodně citu a také dobrou znalost jednotlivých rostlin.

Bude to pro vás vždycky podstatně náročnější než situace, kdy se soustředíte na jejich menší počet ve větším počtu kusů od jednoho druhu rostliny (odrůdy, kultivaru). 

Pak to dobře zvládnete i jako méně ostřílený amatérský zahradník 🙂 

Jak na to?

  • udělejte malou zahradní inventuru rostlin, které máte už nyní k dispozici,
  • sesaďte k sobě rostliny do větších stejnorodých skupin alespoň po 3 - 5, ale ideálně i po 7 a více kusech (platí to především pro trvalky a nižší keře),
  • trvalky nebo menší keře, které máte pouze po jednom kuse od každého, dokupte/sežeňte a dosaďte v potřebném množství,
  • pokud máte k dispozici velkou plochu, zopakujte skupiny každé použité rostliny na více místech osazované plochy,
  • u smíšených výsadeb s dřevinami se u větších ploch nebojte použít skupiny s větším počtu kusů i u keřů, případně stromů (tady samozřejmě postačí i méně početné skupinky než u trvalek nebo malých keřů).

Nepřijde mě to moc draho?

Možná namítnete, že vás hra na efekt velkého množství bude stát příliš hodně peněz.

Pokud se ale v zahradě snažíte o efekt velkého množství, nemusíte vždycky nutně používat ty nejdražší rostliny. K tomuto účelu dobře poslouží i okrasné cibuloviny, některé nenáročné druhy trvalek nebo běžných keřů.

A ta úplně nejlevnější (ovšem ne nejrychlejší) cesta k efektu velkého množství vede přes přímé výsevy letniček i trvalek .-)

Našli jste tu správnou inspiraci i motivaci pro proměnu své zahrady?

Napište mi do komentářů pod příspěvkem, jaké budou vaše první kroky a které rostlinky v záhonech kvůli efektu množství "namnožíte" .-)

Že efekt množství zvládáte levou zadní? Pochlubte se a pošlete mi fotky vaší zahrady. Ráda je pak nasdílím i pro ostatní - ať už na blogu, tak na fanpage Kvetoucí zahrady 🙂

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Mohlo by vás taky zajímat: