Archiv rubriky: Tipy a rady

Jak oddělit trávník od záhonů? Jde to i bez obrubníků!

Mnoho z vás si určitě položilo otázku, jak zabránit vrůstání travního porostu do nově založených nebo rozšiřovaných záhonů.

Pokud nejste majiteli parku a nevybíráte tak jen z různých mechanických obrub (ať už jde o různé typy plastových obrubníků, vč. těch tzv. neviditelných, obrubníky z ocelové pásoviny, betonových tvarovek, žulových kostek ad.), je dnešní příspěvek určen právě vám.

Bezobrubníkové řešení má hned několik výhod:

  • finančně vás příliš nezatíží,
  • vypadá velmi esteticky a současně přirozeně,
  • nelimituje vás v případných budoucích úpravách tvaru a velikosti záhonu,
  • krásně si u něj vyčistíte hlavu 🙂

Jak oddělit trávník bez obrubníků?

  • jednoduše 1 - 2krát za rok "odryjete" rýčem trávník zasahující do záhonu,
  • při odrytí vytvořte mezi trávníkem a záhonem malý "žlábek" - rýhu oddělující trávník a záhon.

TIP 1:

Pokud použijete klasický rýč, ryjte mírně zešikma a ne příliš hluboko (do zhruba 5 - 8 cm).

TIP 2:

Pokud jste ochotni trochu zainvestovat, kupte si speciální rýč na obrývání trávníku ("nůž na okraj trávníku"). Má tvar půlměsíce, má rovný řez a ryje do ideální hloubky.

TIP 3:

Nečekejte s odrýváním trávníku na období sucha. Obzvlášť u těžších, jílovitých půd byste mohli hodně bojovat s tvrdou, nepropustnou půdou, kde i velká fyzická a duševní síla bude krátká .-)

Ideální čas prvního odrytí trávníku je časné jaro (únor - duben dle aktuálního počasí). Později pak až po vydatném dešti.

Kdy se toto řešení moc nehodí?

  • Máte-li velkou zahradu s nekonečně dlouhými záhony (a chybí vám výkonná posádka zahradníků) 🙂
  • Máte-li zdravotní omezení (je to práce jednoduchá, ale fyzicky ji pocítíte :-))
  • Trpíte-li chronickým nedostatkem času (i na malé zahradě vám to pár hodin vezme) .-)

Co se vzniklým zahradním odpadem?

TIP 4:

Odryté travní drny můžete použít na srovnání terénu (ať už pro vyplnění propadlin v trávníku nebo pro doplnění chybějící nebo k náhradě nekvalitní části trávníku v jiné části zahrady).

Část taky (obráceně, tj. porostem dolů) pro prokládání ostatního materiálu v kompostu.

A použít by se dal i do těch nejspodnějších vrstev (opět obráceně) nějaké větší terénní nerovnosti vytvořené v zahradě .-)

Jak řešíte v zahradě oddělení trávníku vy?
Pokud obrubníky, jaké jste použili a jak jste s nimi spokojení?
Jste-li "bezobrubníkoví", máte nějaké své další osobní postřehy a zkušenosti?

Díky, že je sdílíte i s námi ostatními! 🙂

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Mohlo by vás taky zajímat:

Letničky (skoro) bez práce?

Tradiční letničkový záhon

Letničkové výsadby si určitě mnoho z vás spojuje rovnítkem s vysokými nároky. To dokáže odradit nejednoho majitele zahrad.

Kromě každoroční nutnosti časově náročné výsadby, která se vám u větších ploch při použití kupovaných sazenic může prodražit, jim musíte dopřát dostatečnou a pravidelnou zálivku a také kvalitní půdu s dostatkem živin. 

Není divu, když na to, aby upoutaly vaši pozornost, mají jen jednu zahradnickou sezónu .-)

Letničkové záhony i bez práce?

Ne vždy tomu tak ale musí být. Alternativou tradičních letničkových výsadeb mohou být letničkové záhony s přímým výsevem nenáročných letniček. Ty se pak před vámi představí po celé své vegetační období v podobě atraktivního květinového záhonu i s minimálním úsilím.

Kromě malé náročnosti na založení a údržbu můžete u takových záhonů počítat i s dalšími pozitivy. Patří k nim např. nízké pořizovací náklady v porovnání s klasickými letničkovými výsadbami, pestrost a atraktivní proměnlivost po celou vegetační sezónu či zlepšení ekologických podmínek pro užitečný hmyz (potrava pro motýly, včelky, úkryt pro brouky atd.)

Letničkové směsi k výsevu

Vysévat můžete jednotlivé vybrané druhy letniček sami dle svých preferencí. Ale i při plánování výsledné podoby takových letničkových záhonů si ale klidně trochu usnadněte práci a sáhněte po hotových směsích, které pro vás už předem vybrali a připravili jiní.

I v našich českých podmínkách nebudete mít větší problém sehnat hned několik dodavatelů kvalitních směsí letniček namixovaných tak, aby dobře prosperovaly v různých podmínkách k pěstování a nakvétaly průběžně po celou sezónu.

TIP 1: Tipy na nákup hotových letničkových směsí u nás 

Ve spolupráci se Zahradnickou fakultou Mendelovy univerzity v Brně připravili 8 velmi různorodých letničkových směsí, mezi něž patří mj. i nejprodávanější „Strakonická louka“, nebo mému oku velmi lahodící „Lednická radost“ nebo „Trikolóra“ pro všechny české patrioty 🙂

Velmi dlouhý seznam letničkových směsí, které ocení hlavně ti z vás, kteří místo mnohobarevných směsí květin dávají přednost kvetoucím záhonům laděným jen do jednoho, maximálně dvou barevných odstínů.

Nabízí letničkové směsi pro výsev hlavně do menších záhonů, ale třeba také do truhlíků nebo květináčů. Vybírat můžete jak z nižších (které oceníte hlavně do předních partií záhonů), tak vyšších letničkových směsí, ale taky zvláštních směsí letniček vhodných k sušení nebo lákajících motýly nebo včely a čmeláky .-) 

Osobně jsem loni vyzkoušela u nově založeného záhonu pro vyplnění volných míst mezi mladými sazenicemi směs nízkých letniček a směs pro motýly a byla jsem nadšená. Určitě vyzkouším znovu i v další sezóně.

TIP 2: Výjimkou nejsou ani směsi laděné do určitých barevných tónů či kombinací. Někdy bývají do směsí letniček přimíchány i dvouletky a trvalky.

Letničky, které se o svou budoucnost postarají samy

Letničkové směsi k výsevu obsahují i semena nenáročných letniček se schopností samovýsevu. V záhonu se tak objevují každý rok, aniž byste je museli opakovaně vysévat.

V takových záhonech pak můžete spatřit mimo jiných třeba krásenky, mák vlčí, sluncovku kalifornskou, chrpu polní, měsíček lékařský, černuchu damašskou, sporýš argentinský, brutnák lékařský, aksamitník, divizny…

TIP 3: Na tomto místě vás ale musím upozornit na to, že dodavatelé u letničkových směsí k výsevu doporučují pro zajištění vizuálně stejného výsledku opakovaný výsev směsi každý rok.

Tato nevýhoda vyplývá z toho, že ne všechny letničky ve směsích spolehlivě po zimě vzcházejí. Je to ale malá daň za mnohem větší druhovou pestrost záhonu a květy od pozdního jara až do zámrazu.

Jak založit letničkový záhon z výsevu?

Vhodným obdobím pro založení je v závislosti na aktuálním počasí duben až polovina května. Před samotným výsevem musíte půdu důkladně odplevelit a vhodné je i vylepšení půdy kompostem. 

Při osévání plochy záhonu postupujte podobně jako při zakládání trávníku. Výsev provádějte ručně na široko za bezvětrného počasí do záhonu s najemno uhrabanou zeminou.

TIP 4: Před vyséváním směs semen důkladně promíchejte!

Před samotným výsevem a následně i během něj dbejte na to, aby byla směs stále rovnoměrně promíchaná. Cílem je, aby nedošlo k seskupení semen podle druhů v závislosti na rozdílnou velikost semene. Znamenalo by to pak nerovnoměrné zastoupení všech druhů směsi na různých plochách záhonu.

Vysetou směs pak utužte v zemi hráběmi, uválcujte a zalijte.

Následná údržba letničkového záhonu

Zálivka je nutná s výjimkou dlouhotrvajícího sucha jen těsně po výsevu, než rostliny dosáhnou výšky cca 15 cm.

Z hlediska údržby vysetého letničkového záhonu postačí pouze jedno odplevelení během celé vegetační sezóny. Jakmile se porost zapojí, nemají se již plevele šanci prosadit.

Nutno ale dodat, že míra zaplevelení bývá přímo úměrná výchozímu stavu záhonu. Důkladné odplevelení před výsevem je tak polovinou úspěchu .-)

Jak jste na tom s pěstováním letniček vy?
Máte nějaké další tipy nebo vychytávky, které se vám při pěstování letniček osvědčily nebo zkušenosti s konkrétními směsmi letniček?
Šup s nimi do komentářů! 🙂

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Mohlo by vás taky zajímat:

Vyzkoušejte 10 tipů, jak vytvořit zahradu, která vás bude bavit od jara do zimy

  • Je v ní stále co obdivovat.
  • Je proměnlivá v průběhu celého roku.
  • Kvete a plodí.
  • Přitahuje nejen člověka, ale taky užitečný hmyz a ptáky.
  • Je vám v ní dobře a nenudí.

To jsou podle mě hlavní předpoklady, které by měla celoročně zajímavá zahrada splnit. Vybudovat takovou zahradu ale pro vás nemusí být takovým prubířským kamenem, jak se může na první pohled zdát.

Co můžete udělat proto, aby byla i vaše zahrada atraktivní po celý rok?

Promyšlený výběr rostlin

V celoročně zajímavé zahradě mají své místo stálezelené i opadavé rostliny. 

Zahrada vysazovaná jen z neopadavých dřevin většinou působí jednotvárně, staticky a smutně. Pohled do zahrady by vás tak za chvíli omrzel. Až na pár výjimek jsou tyto dřeviny během roku prakticky neměnné.

Nadměrné používání jehličnanů nebo stálezelených dřevin ve výsadbě proto na celoroční atraktivitě zahrady rozhodně nepřidá. 

Osobně se snažím držet pravidla, že poměr vysazovaných jehličnanů a listnáčů by měl být 1:3. 

Stálezelené dřeviny tak používejte spíš jako doplněk kompozice.

Častou námitkou, proč mít v zahradě jenom jehličnany, je padající listí u listnatých dřevin a zimní období, ve kterém stálezelené jehličnany vypadají „lépe“.

Zkuste se na listí dívat jinou optikou – ne jako na odpad, který musí ze zahrady ven, ale třeba jako na zdroj skvělého materiálu pro výrobu vlastního kompostu, přírodní mulč, který na jaře zaryjete do půdy, jejíž strukturu tak zlepšíte (ocení hlavně těžké půdy) nebo „peřinku“, která poslouží jako dobrá ochrana citlivějších rostlin na zahradě před mrazem. A pak vám možná bude listí ještě chybět 🙂

Smíšená výsadba, ve které se pamatuje i na opadavé rostliny, vaši zahradu naopak oživí a každé roční období v zahradě tak bude mít své kouzlo.

Opadavé rostliny (listnaté dřeviny a trvalky, příp. dvouletky a letničky) vnáší do zahrady hned několik vlastností, které pozitivně ovlivňují její celoroční zajímavost jako celku.

  • Zbarvení borky.

Přemýšlejte o tom, jak bude zahrada vypadat nejen od jara do podzimu, ale i v zimě a vybírejte mj. i z dřevin atraktivních právně v tomto období.

Z keřů to jsou určitě svídy (Cornus alba, Cornus stolonifera, Cornus sanguinea), které zaujmou nádherným zbarvením výhonů. To nejvíc vynikne právě v zimě. Do stejné kategorie patří i zákula japonská. Ze stromů má hezké zbarvení větviček třeba vrba Matsudova nebo vrba červenokřivolaká.

Svída bílá (Cornus alba/Swida alba 'Sibirica') na podzim opadává poměrně brzy. O to víc pak vyniknou její výrazně červeně zbarvené výhony.

TIP 1.

Pokud před stálezelené jehličnany vysadíte rostliny s výrazným zbarvením výhonů, vytvoříte úchvatnou zimní podívanou.

Výbornými kandidáty pro tyto účely jsou určitě svídy (Cornus alba, Cornus stolonifera, Cornus sanguinea), které zaujmou nádherným zbarvením borky. To nejvíc vynikne právě v zimě.

TIP 1I.

Pokud jednou za pár let ostříháte svídy výrazně až skoro k zemi, podpoříte tvorbu mladých výhonů, které mají nejvýraznější zbarvení.

U starších větví bývá zbarvení výhonů méně intenzivní.

Zahradu v zimě oživíte i stromy se zajímavou borkou (břízy, třešeň tibetská, javor Davidův, pensylvánský nebo šedý nebo platan javorolistý).

Borka bříz k sobě přitáhne pozornost po celý rok.
  • Atraktivní plody (zajímat vás bude, jakou barvu a tvar plody mají, kdy dozrávají, jak dlouho na rostlině vydrží).

Zajímavé jsou i keře s barevnými bobulemi (dřišťály, skalníky, hlohyně). Podobně připraví bezvadnou podívanou okrasné jabloně nebo hloh tečkovaný s drobnými plody lákajícími ptáky z okolí. 

Ještě před zimou pak vaše pohledy v podzimní zahradě mimo výše uvedené přitáhnou i plody dřínu japonského, dřínu obecného, hlohů, přísavníků, jeřábu, kdoulovců, aronie, rakytníku nebo krásnoplodky.

Plody jeřábu ptačího, aronie, hlohu tečkovaného, okrasných jabloní, přísavníku, hlohyně šarlatové, hlohu jednosemenného, kaliny obecné, dřínu japonského, dřišťálů, krásnoplodky, skalníků, rakytníku nebo šípky růží... Ty všechny vnesou do podzimní i zimní zahrady hezkou podívanou a "zobanou", i když třeba jen pro opeřence.
  • Habitus (tzn. tvar koruny stromu nebo keře, vzrůstnost, tvar větví).
Zima dá vyniknout pokrouceným větvičkám vrby Matsudovy nebo červenokřivolaké (na obrázku), stejně jako některým kultivarům akátu (Robinia pseudoacacia 'Twisty Baby') nebo lísky (Corylus avellana 'Contorta') .
  • Kvetení (rostliny mohou být kromě barvy a tvaru květů zajímavé dobou kvetení, umístěním květů na rostlině, délkou kvetení, ale třeba i atraktivitou odkvetlých květů).

Kvetení možná máte spojeno hlavně s obdobím jara a léta, případně podzimu. 

Navzdory zimnímu období nebo předjaří, ve kterém ještě zbytek zahrady spí nebo se teprve pomalu probouzí, vám ale v zahradě může rozkvést kalina bodnantská, vilín, jasmín nahokvětý, dřín obecný, kalina vonná, vřesy a vřesovce, líska obecná, lískovníček klasnatý…).

Po kterých dřevinách sáhnout, pokud si chcete v zahradě užívat květů i během zimy a předjaří? Kalina bodnantská, dřín obecný, líska obecná, vilín prostřední, vřesovec, lískovníček klasnatý, vilín prostřední, dřín obecný, kalina bodnatská (zleva doprava, shora dolů).

TIP 1II.

Pokud máte zahrádku malou jako dlaň, vybírejte z rostlin, které budou zajímavé po co nejdelší část roku.

U dřevin to může být třeba okrasná jabloň, která se začátkem jara obalí do kabátku z bílých nebo růžových květů. U některých kultivarů je hezké i nachové zbarvení rašících listů, které později přechází do tlumené zelené.

Na podzim bude jablůňka obsypaná spoustou drobných plodů v odstínech žluté, oranžové až červené. Potěší i podzimní zbarvení listů některých kultivarů, které může přecházet od žluté až do žlutooranžové.

Řada jabloní si drobné plody ponechává i docela dlouho do zimy (pokud je nesezobou ptáci, kterým dobře poslouží jako "živé" krmítko 🙂

Okrasná jabloň v sobě snoubí krásu i užitek. Ptáci drobné plody jabloní milují a plůdky některých kultivarů možná zachutnají i vám. Odzkoušeno na vlastní rodině 🙂

TIP 1V.

Pokud jde o trvalky, můžete pro období pozdního jara a léta vybírat z velmi široké nabídky rostlin.

Vybírejte takové kandidáty, které se budou dobou kvetení doplňovat (a ideálně i částečně překrývat).

I v tomto případě byste u malých zahrad měli pamatovat také na trvalky s dlouhou dobou kvetení a s opakovaným kvetením.

Patří mezi ně třeba svíčkovec Lindheimerův, krásnoočko přeslenité, kokarda osinatá, plaménka latnatá, kyprej vrbice, řebříček bertrám, kakost krvavý, šalvěj hajní, šanta modrá, záplevák podzimní nebo zavinutka podvojná.

Zleva doprava, shora dolů: Svíčkovec Lindheimerův, kokarda osinatá, plaménka latnatá, řebříček bertrám, záplevák podzimní, plaménka latnatá, svíčkovec L., kyprej vrbice, šanta modrá, zavinutka podvojná, krásnoočko přeslenité, krásnoočko přeslenité na podzim, šalvěj hajní, plaménka latnatá, kakost krvavý, záplevák podzimní. To je výběr několika největších vytrvalců, pokud jde o délku kvetení.

Své nezastupitelné místo v celoročně zajímavé zahradě mají bezpochyby různé druhy okrasných trav (ozdobnice, dochan psárkovitý, třeslice prostřední, třtiny, ostřice, metlice…) a trvalky s pěknými semeníky (třapatky a třapatkovky, zápleváky, kokardy, řebříčky, krásnoočka, rozchodníkovce, sasanka japonská, zavinutka podvojná, plamenka latnatá, meduňka lékařská, dobromysl obecná…) vnášející do zahrad okrasný prvek i během zimy.

Mezi "top" trvalky, které zdobí zahradu i pozdě na podzim a v zimě, patří okrasné trávy (zde dochan psárkovitý, lalang válcovitý, ozdobnice čínská, proso prutnaté), třapatkovky a třapatky a rozchodníkovce. Kdo má rád něco "čerstvějšího", neměl by zapomenout na čemeřici.

TIP V.

Nestříhejte trvalky na podzim, ale nechte to až na jaro.

Pokud nejsou napadené škůdci nebo houbovými onemocněními, pak obzvlášť při holomrazech a bez sněhové pokrývky ponechání nadzemní části řada z nich určitě ocení - chrání je lépe před vymrznutím.

Jarní úklid v zahradě určitě přivítá i řada užitečných živočichů v zahradě, pro které neostříhaný trvalkový podrost i spadané podzimní listí v záhonech představují dobrý úkryt před zimou.

Semeníky rostlin pak mohou představovat zdroj potraviny pro některé druhy ptáků během zimy.

TIP VI.

Pokud remontujícím trvalkám (tj. s opakujícím kvetením) ostříháte po prvním kvetení odkvetlé natě s květy, podpoříte je v jejich další vlně kvetení (nebudou se vysilovat tvorbou semen).

Zakrácení může být i hlubší - na 10 (u nižších rostlin) až 20 cm. Důležitý je pak dostatek vláhy, některé trvalky ocení po řezu i přihnojení.

Patří mezi ně třeba ostrožka, lupina, kopretina, šanta, šalvěj hajní, turan, hlaváč, některé kakosty (např. kakost krvavý nebo kakost Endressův).

Své kvetení rády zopakují v jedné sezóně šalvěj hajní, šanta modrá, lupina vlčí bob, kakost krvavý, kopretina nebo turan.

TIP VII.

Nezapomeňte na podzim vysadit do mezer mezi jednotlivé trsy trvalek okrasné jarní cibuloviny. Jejich květy rozzáří zatím pomalu se probouzející zahradu po zimě.

Pokud budete v záhonu kombinovat tradiční trvalky s cibulovinami, prodloužíte dobu, po kterou zahrada pokvete a současně si zajistíte, že žádný záhon nebude v žádném období prázdný.

Po odkvětu se zatahující okrasné cibuloviny schovají pod narašenou novou "hmotou" trvalek, které převezmou pomyslnou štafetu a vládu nad záhonem 🙂

Všechny sněženky, bledule, krokusy, narcisy, modřence, hyacinty, ladoničky, tulipány, nízké kosatečky... jsou v předjaří a časném jaru v záhonu (nebo i trávníku, pokud jde třeba o krokusy, bledule nebo sněženky) vítány!

TIP VIII.

Máte-li čerstvě založené záhony, bude chvíli trvat, než se zapojí.

Volné proluky mezi mladými sazenicemi mohou dočasně vyplnit nenáročné letničky (sporýš argentinský, černucha, letní ostrožky, některé máky, měsíček zahradní, slunečnice, krásenka, brutnák lékařský, kalifornský máček, ostálka...) a dvouletky (topolovka slezová růže, maceška, pomněnka, divizna velkokvětá, náprstník, sedmikráska...).

Vzhledem ke své krátkověkosti musí být schopny promítnout veškerou svou krásu do krátkého období. Přinesou tak záhy intenzivní kvetení, kterého si budete užívat často až do prvních podzimních mrazíků.

Letničky můžete do záhonů vysévat z připravených směsí nebo si předpěstovat sazeničky, které po Ledových mužích do záhonů vysadíte.
  • Zbarvení listů během roku (odlišné jarní, letní, podzimní zbarvení listů).

Barva listů se u dřevin (i trvalek) mění v průběhu celého roku. Šťavnatá zelená, které je v zahradě plno při jarním rašení, postupně přechází do tlumenějších odstínů zelené. 

Největší ohňostroj barev spojený se změnou zbarvení listů ale můžete čekat na podzim.

Na podzim se vínově zbarvené listy javoru dlanitolistého (Acer palmatum 'Dissectum Garnet') rozzáří do jasně červené.

Výjimečné jsou v tomto ohledu třeba javory dlanitolisté a obecně všechny javory, kaliny, jinan dvoulaločný, jilmy, jasany, jírovce, okrasné třešně a jabloně, jeřáby, skalníky, ambroň, přísavníky, muchovníky, japonské azalky, dříny a svídy nebo borůvka chocholičnatá známá jako „kanadská“ borůvka.

Podzim v teplých barvách - dřín japonský, bergénie srdčitá, okrasná jabloň, jinan dvoulaločný, jinan dvoulaločný, přísavník pětilistý, akát 'Frisia', svída bílá, japonská azalka, krásnoočko přeslenité, javor mléč, borůvka chocholičnatá, dřín japonský, borůvka chocholičnatá, šuškarda klasnatá, ambroň západní (zleva doprava, shora dolů).
  • Atraktivita pro opylovače (včely, čmeláky, motýly ad.), ptáky, drobné živočichy.

Když se řekne celoročně zajímavá zahrada, většinou o ní přemýšlíme optikou svých vlastních potřeb. 

S tím, jak ubývá přirozené prostředí, ve kterém žije zbytek „spolubydlících“ naší Země, začíná s opakovanými varovnými signály vědců přibývat ochota lidí tvořit své zahrady krásné a užitečné nejen pro sebe, ale i pro užitečný hmyz, ptactvo nebo drobné živočichy.

TIP IX.

Zapomeňte na "sterilní" zahradu a omezte používání chemie.

Život na zahradě můžete naopak podpořit několika hromádkami listí a chrastí, které na svém místě necháte ležet od podzimu do jara. Útočiště v nich najdou třeba ježci, ještěrky a žáby.

Půdní život podpoří pravidelné zapracování biohmoty (ať už v podobě kompostu, přírodního mulče, zeleného hnojení nebo na jaře zarytého loňského listí).

Během roku pamatujte na vodu. Pítka pro ptáky a hmyz mohou být i docela obyčejná. Je vhodné umístit jich v zahradě víc na různých místech.

Nejen v zimě myslete s krmením na ptáky.

A určitě by ve vaší zahradě neměly chybět medonosné rostliny, které přilákají opylovače.

Využití (neživých) zahradních prvků

Celoročně zajímavá zahrada, to ale nejsou jen rostliny. 

Citlivé použití zajímavých materiálů nebo zahradních prvků a doplňků (kameny, vodní prvky, zahradní objekty, zahradní dekorace) dotváří celoročně zajímavou zahradu do jedinečného celku a je takovou pomyslnou třešničkou na dortu.

TIP X.

Buďte tvůrčí a vdechněte své zahradě osobitost vlastnoručně vyrobenou ptačí budkou, hmyzím domečkem, krmítkem nebo pítkem pro ptáky z hypertufy. Nebo zkuste rovnou vyvýšený záhon na zeleninu!

Vyrobte dětem "živé" iglú z vrbového proutí. Ženy určitě potěší opory na trvalky nebo keříky, které mají tendenci po deštích poléhat.

Nebo recyklujte a vytvořte si originální nádoby k osázení. Platí jen jediné pravidlo - s citem 🙂

Našli jste pro svou zahradu nějakou další inspiraci?
Pokud ano, co nového v další sezóně ve své zahradě zrealizujete? Máte celoročně zajímavou zahradu? Podělíte se s námi o další tipy na to, jak ji vybudovat?

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Mohlo by vás taky zajímat:

Jak zabydlet užitečný hmyz ve své kvetoucí zahradě?

Během dlouhé zimy jsem si vysnila řadu zahradních projektů na další sezónu. Postupně se mi je daří i díky kutilskému umění mého muže postupně uvádět v život.

Jedním z takových projektů je tzv. hmyzí hotel či domeček pro užitečný hmyz v naší zahradě.  Jde nejen o krásný, ale současně užitečný zahradní „doplněk“ každé kvetoucí zahrady.

Pokračovat ve čtení „Jak zabydlet užitečný hmyz ve své kvetoucí zahradě?“

„Stepable plants“

„Stepable plants“ neboli trochu krkolomně česky řečeno „chůzi odolné rostliny“ najdou v zahradě zajímavé uplatnění jako výborné výplňové rostliny do spár mezi kamennými, betonovými, dřevěnými a dalšími nášlapy v zahradních cestičkách. Ale třeba i na některých větších či menších terasách s kamennou či jinou dlažbou s přiznanými spárami.

Pokračovat ve čtení „„Stepable plants““

Jak udělat ze zahradního „guláše“ působivou výsadbu?

Všimli jste si při listování časopisy nebo při prohlížení obrázků na Pinterestu nebo sociálních sítích, že jsou v nich zahrady často působivější než většina těch, které běžně vidíte kolem sebe? Než je ta vaše? Člověku se z té nádhery skoro až zastaví dech… 

Jak se alespoň o kousek přiblížit vysněnému ideálu i na vlastní zahradě?

Existuje nějaký zahradnický fígl, o kterém jste ještě neslyšeli?

Děláte něco špatně?

S velkou pravděpodobností nevědomky děláte pravý opak toho, co by vaší zahradě prospělo. 

  • Nakoupíte od každého druhu nebo odrůdy po jednou kousku.
  • Přidáte pár různorodých úlovků z maminčiny a kamarádčiny zahrádky.
  • Rostliny pak vysadíte do záhonu vedle sebe jako vojáčky sešikované v pravidelných řadách a sloupcích.
  • Čekáte. Na krásný záhon, nad kterým se vám bude tajit dech (stejně jako nad těmi obrázky, co jste tuhle viděli v časáku).
  • A když to nevypadá ani po jedné, druhé, nebo třetí zahradnické sezóně, začnete si lámat hlavu, kde se stala chyba...

Vznikne něco na způsob „guláše, co dům dal“.

Pokud o "guláš" nestojíte, mám pro vás jeden tip!

Zkuste se znovu podívat na obrázky těch dokonalých zahrad, které vás tolik chytly za srdce. Mimo jiné budou mít jednu společnou věc. Hodně důležitou, protože má obrovský vliv na to, jak na vás výsadba ve výsledku působí. Bývá většinou patrná na první pohled.

Efekt velkého množství

Zahradníci té věci říkají efekt velkého množství. A právem je považovaná za jedno z důležitých pravidel zahradní tvorby.

Doporučuje, abyste jednotlivé rostliny (a trvalky nebo menší keře především) v zahradě opakovali a/nebo je uplatňovali ve velkých množstvích.

Obvykle totiž mnoho kusů rostlin v řadě druhů nebo kultivarů a odrůd nevyzní tak silně a přesvědčivě jako rozsahem menší sortiment vysazený ve velkém počtu.

Velké množství je zkrátka působivé, krásné, dechberoucí. 

Když dáte jedné rostlině, barvě nebo tvaru dostatečný prostor předvést se na větší ploše ve skupinách po 5, 7 i více kusech od jedné rostliny, výsledný efekt bude velmi silný a málokoho pak nechá chladným.

Naopak mnoho různorodých rostlin v počtu 1 – 2 kusy od každé nemají v záhonu šanci vyniknout a přitáhnout pozornost. Výsadba pak působí hodně roztříštěně.

Najdou se ale i výjimky. Pokud zůstaneme u těch nejnižších rostlin, u kterých je efekt množství obzvlášť důležitý, patří mezi ně např. velmi vzrostlé trvalky.  Ty se díky své velikosti v záhonu neztratí ani v menším počtu.

Dalším příkladem může být směs trvalek nebo letniček, kterou osejete větší plochu. Při zakládání takového záhonu výsadbou sazenic by bylo velmi obtížné dosáhnout dostatečné přirozenosti. Tady je ale výsadba po skupinách ve větším počtu kusů od jednoho druhu rostliny nahrazena mnohačetným opakováním každé použité rostliny napříč celou výsadbou.

Zkombinovat dobře velký počet různých druhů a kultivarů nebo odrůd rostlin vyžaduje hodně citu a také dobrou znalost jednotlivých rostlin.

Bude to pro vás vždycky podstatně náročnější než situace, kdy se soustředíte na jejich menší počet ve větším počtu kusů od jednoho druhu rostliny (odrůdy, kultivaru). 

Pak to dobře zvládnete i jako méně ostřílený amatérský zahradník 🙂 

Jak na to?

  • udělejte malou zahradní inventuru rostlin, které máte už nyní k dispozici,
  • sesaďte k sobě rostliny do větších stejnorodých skupin alespoň po 3 - 5, ale ideálně i po 7 a více kusech (platí to především pro trvalky a nižší keře),
  • trvalky nebo menší keře, které máte pouze po jednom kuse od každého, dokupte/sežeňte a dosaďte v potřebném množství,
  • pokud máte k dispozici velkou plochu, zopakujte skupiny každé použité rostliny na více místech osazované plochy,
  • u smíšených výsadeb s dřevinami se u větších ploch nebojte použít skupiny s větším počtu kusů i u keřů, případně stromů (tady samozřejmě postačí i méně početné skupinky než u trvalek nebo malých keřů).

Nepřijde mě to moc draho?

Možná namítnete, že vás hra na efekt velkého množství bude stát příliš hodně peněz.

Pokud se ale v zahradě snažíte o efekt velkého množství, nemusíte vždycky nutně používat ty nejdražší rostliny. K tomuto účelu dobře poslouží i okrasné cibuloviny, některé nenáročné druhy trvalek nebo běžných keřů.

A ta úplně nejlevnější (ovšem ne nejrychlejší) cesta k efektu velkého množství vede přes přímé výsevy letniček i trvalek .-)

Našli jste tu správnou inspiraci i motivaci pro proměnu své zahrady?

Napište mi do komentářů pod příspěvkem, jaké budou vaše první kroky a které rostlinky v záhonech kvůli efektu množství "namnožíte" .-)

Že efekt množství zvládáte levou zadní? Pochlubte se a pošlete mi fotky vaší zahrady. Ráda je pak nasdílím i pro ostatní - ať už na blogu, tak na fanpage Kvetoucí zahrady 🙂

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Mohlo by vás taky zajímat:

6 tipů, jak přilákat do své zahrady ptačí zpěv

Není mnoho věcí, které by se začátkem jara vyrovnaly uklidňujícímu ptačímu zpěvu, který tak ráda poslouchám ve volné přírodě nebo v naší zahradě.

Ten pocit, kdy jen zavřu oči, abych mohla plně vnímat, jak naši opeřenci s příchodem teplejších dnů zase rozbalili svá fidlátka už od časného rána, je k nezaplacení.

Jak můžete i vy přilákat do své zahrady ptačí zpěv?

To, jestli vůbec vaši zahradu ptáci navštíví, jací a v jakém množství, závisí na okolním prostředí. Zahrada v blízkosti lesa nebo parku, vodní plochy, louky nebo jiné zelené plochy značně zvyšuje svůj ptačí „potenciál“.

Ale i samotné zahrady tvoří důležitý a poměrně bohatý biotop pro ptačí faunu. Pokud zajistíte, že pro ni bude dostatečně atraktivní.

Ještě více to pak platí ve městech, kde je tento biotop klíčový pro život některých ptačích druhů.

Chcete-li tedy okolní ptáky nalákat na vlastní zahradu, upravte ji tak, aby tam ptáci našli potravu, vodu a bezpečné prostředí pro hnízdění.

TIP 1: Vysaďte do zahrady ty "správné" rostliny.

Aby k vám ptáci létali rádi, vysaďte do zahrady hodně listnatých dřevin, které jim poskytují nejen úkryt, ale taky potravu nebo stín, když jej potřebují. 

Co konkrétně v zahradě můžete vysadit?

Zvažujete-li zahrádku přátelskou pro ptačí sousedy, neměli byste při výsadbě zapomenout alespoň na některé z těchto rostlin:

Listnaté keře

  • Dřišťály (Berberis)
  • Hlohyně (Pyracantha)
  • Muchovníky (Amelanchier)
  • Skalníky (Cotoneaster)
  • Zimolezy (Lonicera)
  • Aronie/Temnoplodec (Aronia)
  • Bezy (Sambucus)
  • Šeříky (Syringa)
  • Brsleny (Euonymus)
  • Dříny (Cornus)
  • Hlošina úzkolitá (Eleagnus angustifolia)
  • Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides)
  • Hlohy (Crataegus)
  • Kaliny (Viburnum)
  • Ptačí zob (Ligustrum vulgare)
  • Růže (např. Rosa rugosa, Rosa canina, Rosa glauca)
  • Pámelník bílý (Symphoricarpos albus)
  • Trnka obecná (Prunus spinosa)
  • Cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium)
  • z pnoucích dřevin pak břečťan (Hedera) nebo přísavník (Parthenocissus)

Listnaté stromy

  • Jeřáby (Sorbus)
  • Hlohy (Crataegus)
  • Třešně (Prunus avium)
  • Střemcha obecná (Prunus padus)
  • Okrasné i užitkové jabloně (Malus)
  • Hrušně (Pyrus communis)
  • Slivoň švestka (Prunus domestica)

Jehličnaté dřeviny

  • Tis (Taxus baccata)
  • Jalovce (kvůli přenášení rzi hrušňové se ale vyhněte jalovci čínskému (Juniperus chinensis), jalovci chvojce (Juniperus sabina) a jalovci prostřednímu (Juniperus x media) včetně odrůd.)
  • Někteří ptáci (např. zvonek zelený nebo konopky) mají v oblibě ale i některé vysoké jehličnany (smrky, borovice, jedle).

Bylinný podrost a polokeře

  • Třapatkovky (Echinacea)
  • Třapatky (Rudbeckia)
  • Rdesno hadí kořen (Bistorta officinalis)
  • Levandule (Lavandula)
  • Dobromysl obecná (Origanum vulgare)
  • Šalvěje (Salvia)
  • Řebříčky (Achillea)
  • Bělotrn modrý (Echinops ritro)
  • Máčka (Eryngium)
  • Z jednoletek pak např. slunečnice roční, měsíčnice roční, divizna velkokvětá, černucha damašská)

TIP 2: Usnadněte ptákům hnízdění v zahradě výrobou hnízdní "kapsy", hnízdního "snopu" nebo svazku větví.

Různé druhy ptactva mají odlišné potřeby spojené s hnízděním. 

Zatímco někteří ptáci si stavějí hnízdo v dutinách stromů, jiní preferují hnízdění vysoko v korunách stromů, další preferují hnízdění v hustém keři, v hromadě dřeva nebo dokonce na zemi ve vysoké trávě. 

V zahradách tak ptáci pro hnízdění ocení kromě stromů bohatý keřový porost nebo pnoucí dřeviny. V naší zahradě narážím na mnoho malých hnízdeček vytvořených právě ve větvích pnoucích dřevin (trubače kořenujícího, opletky Aubertovy).

Stejně tak volně rostoucí živý plot poskytuje ptákům bezpečné útočiště (ideální jsou trnité keře, které dokážou odradit případného nepřítele), ale taky potravu (plody i hmyz). Tipy na vhodné dřeviny najdete v tabulkách výše.

Chcete-li ptačím návštěvníkům při hnízdění vyjít vstříc, vytvořte pro ně hnízdní kapsy, hnízdní snop nebo svazek větví.

Hnízdní kapsa 

Potřebovat budete 1 – 1,2 m dlouhé ohebné větve vrby, lísky, případně jiné pružné větve. Ve výšce  1 – 1,2 m nad zemí větve upevněte ke kmeni tak, aby konce mířily směrem dolů. Spodní část větví pak ohněte a připevněte taky ke kmenu tak, aby vznikl prostor pro stavbu hnízda.

Hnízdní snop 

Ten vyrobíte tak, že svážete drátem už olistěné větvičky keře ve výšce 1 – 2 m tak, aby vznikl pomyslný snop („trychtýř“ v horní části snopu nad místem svázání pak ptákům poslouží jako základ pro vytvoření hnízda).

Svazek větví

Na jeho výrobu se doporučují alespoň 50 – 70 cm dlouhé větvičky jehličnanů, ze kterých připravíte „kytici“ a podobně jako u hnízdní kapsy ji připevníte drátem nebo provazem ke kmeni stromu ve výšce asi 1,5 – 1,8 m nad zemí směrem nahoru. Mezi svazkem větví a kmenem stromu by měla vzniknout štěrbina velikosti šíře dlaně, ve které si pak budou moci ptáci postavit hnízdo.

TIP 3: Usnadněte ptákům hnízdění v zahradě instalací ptačích budek.

Další možností, jak ptákům vytvořit dobré podmínky, je instalace ptačích budek v zahradě. Budky ale berte spíše jako náhradní řešení k výše uvedeným opatřením, pokud nejsou v zahradě možná. 

Snažte se vyvěsit různé druhy budek, každý druh má trochu jiné potřeby, jak pokud jde o velikost budky, tak velikost vstupního otvoru do ní. Detailní doporučení nabízí Česká společnost ornitologická.

TIP 4: Přispějte vhodným materiálem pro tvorbu výstelky hnízda nebo ptačí budky.

Hodně ptáků si vyplňuje každý vyrobený základ hnízda výstelkou tvořenou z různého měkkého materiálu.

Oblíbeným zdrojem takového materiálu je srst zvířat, pírka, pavučiny, kokony housenek, ale i vlasy a vlastně cokoliv vhodného, na co v blízkém, ale i vzdáleném okolí narazí. 

Určitě tak nepohrdnou, pokud jim někde na stromě v zavěšeném menším košíku přidáme na tvorbu výstelky další podobný materiál – ovčí plsť, peří ze starého polštáře, chlupy z ostříhaného nebo vyčesaného psa ap.

TIP 5: Umístěte v zahradě krmítka a další (závěsné) krmící pomůcky.

Přikrmování na krmítku pomůže ptákům přežít náročné zimní podmínky.

Důležité je zvolit správné krmítko a dobře jej umístit. Zamezíte tak napadení ptáků predátory (kočky, kuny) při pobytu na krmítku, ale také šíření ptačích nemocí, které se přenášejí potravou znečištěnou ptačím trusem.

Doporučení České společnosti ornitologické nejen k tomu, jak krmítko vyrobit, najdete tady. Pokud jde o barvu krmítka, vhodnější jsou spíše přírodní, méně nápadné barvy. Výraznými barvami ptáky spíše odradíte.

Krmítko umístěte pokud možno tak, aby predátor nemohl ptáky překvapit. Vyrobené krmítko umísťujte na volném prostranství na klidném a přehledném místě, minimálně 1,5 metru nad zemí a alespoň 2 m od nejbližšího stromu.

Na strom pak krmítko zavěšujte pomocí drátu nebo provázku za větev. Řada majitelů zahrad s krmítky (nás bohužel nevyjímaje) volí krmítko v podobě oblíbených domečků na „noze“. Tato forma ale nepatří z hlediska bezpečnosti ptáků k nejideálnějším. Máte-li tak možnost, zvažte i jiné, vhodnější alternativy (více na toto téma se dočtete tady).

K přikrmování ale nemusíte využívat jen krmítek. Použít můžete nejrůznější závěsné pomůcky, ať už kupované, tak vlastnoručně vyrobené z nejrůznějších materiálů (mj. třeba kokosových skořápek nebo šišek).

Čím ptáčky na krmítku krmit?

  • Z potravin konzumovaných lidmi můžete ptákům nabídnout ovesné vločky, strouhanou housku (ne slanou!), maso (nakrájené na kousky), strouhanou mrkev, tvaroh, vnitřní sádlo nebo lůj.
  • Použít můžete i jakákoliv semena (slunečnice, proso, konopí, mák, lněné semínko, řepka), velice vhodná jsou drcená jádra vlašských a lískových ořechů. V obchodech lze zakoupit přímo speciální míchané směsi pro krmení ptáků.
  • V přírodě můžete nasbírat různé plody a bobule: např. jeřabiny, plody bezu černého, hlohu, rakytníku, břečťanu či svídy, semínka bodláků apod. Ideální ale je, pokud některé z nich máte přímo na zahradě.
  • Pozor! Ptáky nikdy nekrmte těstovinami, slanými, kořeněnými a uzenými výrobky ani přepáleným lojem! Takováto potrava (stejně jako zkažená) totiž ptákům způsobuje značné zažívací potíže a může vést až k jejich úhynu.

A na jakém jídelníčku si nejvíce pochutnají jednotlivé druhy ptáků?

  • Strakapoudi - nejraději konzumují lůj nebo tukovou směs.
  • Pěnkavy, zvonci, strnadi, dlaskové, vrabci a kosi - semena plevelů (zadina) a obilovin. Tyto druhy často navštěvují zásyp.
  • Sýkory (koňadra, modřinka, babka, uhelníček, parukářka), brhlík, šoupálek - olejnatá semena, lůj, tuková směs.
  • Kosi a kvíčaly - plody nejrůznějších bobulovin, jablka.

Kdy začít s krmením?

S krmením můžete začít už začátkem listopadu. Krmivo podávejte pravidelně, zpočátku menší dávky. Za mrazů a při vyšší sněhové pokrývce je dobré dávky zvyšovat. Přikrmovat můžete až do konce března.

TIP 6: Hlavně v horkých letních měsících zajistěte ptactvu v zahradě pitný režim.

Jak takové koupadlo a napajedlo vyrobit?

K vytvoření napajedla můžete použít starou kameninovou misku, žlab, korýtko, mělký květináč nebo dřevo s vydlabanou prohlubní ve tvaru mísy. Předmět zahrabejte do hlíny, abyste ptákům ulehčili přístup.

Nevhodné jsou nádrže s kolmými stěnami, jako jsou například sudy nebo vany na vodu, bazény apod., jsou pro ptáky velmi nebezpečné a zvláště mladí nezkušení jedinci v nich často utonou. 

Umělá jezírka, která mohou kromě funkce napajedla sloužit i jako vhodný dekorativní doplněk skalky nebo jiné části zahrady, by měla mít rozměry minimálně 50 x 50 cm a hloubku 10 – 15 cm (rozměry závisí na tom, jak často doplňujete vodu). 

Jaké podmínky vytvořit a kde koupadlo nebo napajedlo vhodně umístit?

Napajedlo a koupadlo budujte tam, kde chybí přirozené zdroje, nebo jsou tyto zdroje nebezpečné a nepřístupné. Velmi důležité to je v obdobích sucha, kdy vyschnou i poslední kaluže a drobné potůčky.

Ptáci si instinktivně vybírají klidná a přehledná místa. Doporučuje se tak napajedla nestavět poblíž vzrostlých stromů a keřů, kde by jim mohlo hrozit nebezpečí ze strany koček a jiných predátorů. 

Při dodržování tohoto pravidla ale vycházejte z vlastních zkušeností na pozemku. U nás máme třeba pítko právě pod stromem, kde se mohou ptáci rychle uchýlit, brouzdá-li v okolí náš pes. Kočky ap.  u nás (kvůli psa) nehrozí 🙂

Máte "ptačí" zahradu?
Jestli v téhle oblasti cítíte rezervy, čím začnete?
Pokud u vás naopak není o ptačí zpěv nouze, jaká ptačí "opatření" používáte u vás?
Přikrmujete? Jaká krmítka nebo jiné krmící pomůcky používáte?
Zajišťujete přes léto opeřencům i pitný/koupací režim?
Které ptáky u nich vídáte nejčastěji?
Pochlubte se i nám ostatním a zašlete mi foto svých krmítek, ptačích napajedel a koupadel nebo ptačích návštěvníků a já je vložím do naší společné fotogalerie na toto téma .-)

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Mohlo by vás taky zajímat:

Nač se v předzahrádce zaměřit, aby byla vizitkou v tom nejlepším slova smyslu?

Říká se, že k tomu, aby si na vás někdo udělal první dojem, stačí mu pouhých 10 sekund! A ani u předzahrádek to nebude o mnoho déle. 

Předzahrádka je tak pomyslnou vstupní bránou do vaší zahrady, ale i domu.
Je zhmotněnou vizitkou celé vaší zahrady.

  • Dává tušit, co od zahrady může vaše návštěva očekávat, na co se může těšit,
  • vypovídá návštěvníku i náhodnému kolemjdoucímu i něco o vás jako majitelích, o tom, jací jste,
  • vzhled předzahrádek u jednotlivých domů ovlivňuje celkový dojem z celé ulice, protože nejsou-li uzavřeny nepropustnou zdí z betonu, stávající se neoficiální součástí veřejné zeleně,
  • je to to první, co uvidíte pokaždé, když ráno odjíždíte do práce a odpoledne, když se vracíte zpátky domů, hezky upravená předzahrádka vás může příjemně vyprovodit nebo přivítat a navodit příjemnější atmosféru a náladu,
  • často vám taky pomůže vytvořit trochu soukromí a odclonit některé nežádoucí výhledy do a z domu.

Na co se při budování nebo rekonstrukci předzahrádky zaměřit, pokud má být vizitkou v tom nejlepším slova smyslu?

TIP 1: PLOCHU URČENOU K OSÁZENÍ VOLTE ÚMĚRNĚ VELIKOSTI DOMU.

Plocha určená k osázení by měla odpovídat úměrně velikosti domu, který obklopuje.

Jedním malým pidizáhonkem u dvougenerační prvorepublikové vilky tak velkou díru do světa neuděláte 🙂 

Nebojte se do trávníku, jehož údržba vás stojí mnoho času, energie i peněz, trochu „říznout“. Nebudete litovat! .-)

Doporučuje se, aby hloubka záhonů představovala alespoň polovinu šířky domu. Díky tomu dosáhnete lépe dojmu, že je dům skutečně součástí zahrady a neční nepřirozeně do prostoru.

Pokud zdi vašeho domu odděluje od přední hranice pozemku jen pár metrů, nezavrhujte ani celoplošné osázení předzahrádky bez trávníku. Osázenou předzahrádkou se pak může linout jako nitka jen malá pěšina ze šlapáků. Je to praktické a velmi působivé.

TIP 1I: PRACUJTE S VÝŠKAMI!

Pokud vám to prostor umožní, nezapomínejte i na vyšší keře a stromy. 

Pomohou vám opticky vybalancovat velkou masu domu před vámi a současně vytvoří v horkých letních dnech příjemnější klima v zahradě i uvnitř domu.

Sáhnout můžete i po popínavých dřevinách přichycených k opoře .-)

TIP II1: OPAKUJTE!

Opakováním stejných druhů rostlin v předzahrádce na různých místech snáze vytvoříte rovnováhu a vyhnete se příliš velké roztříštěnosti výsadby jako celku. 

Pokud jde o šíři sortimentu, držte se známého „méně je někdy více“.

Trvalky vysazujte ve skupinách po minimálně 3, ale lépe 5 a více kusech a současně je zopakujte  v předzahrádce na různých místech několikrát.

Podobně, i když v menším měřítku, by to mělo platit i u keřů nebo stromů.

TIP 1V: USILUJTE O CELOROČNÍ ZAJÍMAVOST.

Předzahrádku neminete v žádném ročním období, proto by měla být zajímavá od jara do zimy.

Soustřeďte se tak na rostliny, které dlouho kvetou, mají zajímavý habitus, hezkou borku (např. vilíny, břízy, některé druhy javorů, dříny nebo svídy). Své čestné místo si v předzahrádce najdou (v přiměřeném množství a v kombinaci s listnatými dřevinami a trvalkami) i stálezelené dřeviny.

Vzhledem k tomu, že chcete vytvořit celoročně pěknou zahradu, pamatujte i na rostliny, jejichž suché listy nebo květenství a plody vypadají v zimě zajímavě. Typickými příklady mohou být hortenzie, astry, okrasné trávy, třapatka a echinacea nebo třeba okrasná jabloň s drobnými plody, které zdobí zahradu i pozdě na podzim nebo v zimě.

Atmosféru předzahrádky můžete dále dotvořit umístěním pěkných zahradních prvků – od pěkné lavice u domu, přes zahradní oblouk až po hezké zápichy mezi květinami nebo zahradní keramiku nebo hezkou zahradní plastiku.

Stejně jako u rostlin ale i tady platí vybírat s rozvahou.

TIP V: NEZAPOMÍNEJTE NA TRVALKY!

Na trvalky se v dnešních „moderních“ výsadbách realizovaných u mnohých novostaveb často zapomíná.

Možná je to díky stále častému požadavku klientů na stálezelené a tzv. bezúdržbové zahrady. Ovšem ona ani v tomto případě není ta bezúdržbovost stálezelených zahrad tak jistá…

Trvalky mají v tradiční zahradní výsadbě nezastupitelnou roli – jak co do produkce barev, tvarů, vůní, tak co do schopnosti díky výše uvedenému neustále proměňovat zahradu a něčím vás překvapovat.

Současně vytváří vítaný podrost pod keře a stromy a je-li dobře zapojen (tedy neexistují tzv. hluchá místa), funkčně zastupuje zcela přirozeným způsobem mulč bez nutnosti dalších investic do budoucna spojených s nutností jeho doplňování.

Dejte tak i ve své předzahrádky prostor těm největším pracantům z říše rostlin, které si jen v zahradě dovedete představit 🙂

Při výběru trvalek upřednostněte (s přihlédnutím k místním podmínkám) ty, které pokvetou co nejdéle (např. krásnoočko přeslenité, kokarda osinatá, svíčkovec).

A u těch ostatních s kratší dobou kvetení vybírejte tak, aby jako celek kvetly po celou sezónu, popřípadě remontovaly, tj. opakovaly kvetení (např. tedy jarní cibuloviny pro časné jaro, později kakosty, šalvěj hajní, rozrazil, v létě echinacea či rudbeckie, kopretiny, třezalka kalíškatá, denivky, později v létě záplevák, nebo na podzim , rozchodníkovce, astry a chryzantémy…).

TIP VI: POHRAJTE SI TROCHU S TVAREM VSTUPNÍHO CHODNÍČKU A PŘÍJEZDOVÉ CESTY

Nemusíte se vždycky upínat jen na pravoúhlé tvary. Zakřivením chodníku nebo příjezdové cesty změkčíte linie a vzbudíte větší zájem návštěvníka.

Obecně táhlé oblouky (ne desetkrát zalomené kličky podobné těm, které známe z „hřbetu“ zmijí!) pomáhají v kombinaci s vhodným osázením záhonů v zahradě vytvářet tolik žádaná zákoutí a s nimi vnášet do zahrady tajemství a touhu objevovat.

V předzahrádce pak může být zakřivený tvar chodníku vítaným prvkem ozvláštňujícím vstupní část zahrady.

Obloukovou linii chodníku můžete ještě zdůraznit i vysazenými nižšími rostlinami, ať už trvalkami nebo keříky (např. japonskými tavolníky a dřišťály jako na obrázku).

TIP VII: VNÍMEJTE SVOU PŘEDZAHRÁDKU JAKO SOUČÁST VEŘEJNÉ ZELENĚ.

Zásadu, že je předzahrádka nedílnou součástí veřejné zeleně, znají a dodržují velmi úzkostlivě zejména zahraniční majitelé zahrad a zahrádek. Pověstní jsou tím třeba Holanďané, kteří by toto téma mohli vyučovat na vysoké škole 🙂

Zvědavé nakukování turistů přes plot nevnímají vůbec zle a máte-li štěstí, může se stát, že vás pozvou i dál do zahrady .-)

Ale i u nás stále větší skupině majitelů zahrad není lhostejné, jak část zahrady, kterou má možnost kolemjdoucí vidět z cesty nebo chodníku, okolím vnímána.

Čím dál častěji je tak vidět snaha majitelů zahrádek vylepšovat vzhled nejen před svým domem, ale často i přilehlá veřejná prostranství před branami svých zahrad.

Sledovat tak můžete i zvelebování dříve zanedbaných nebo nepříliš esteticky zdařilých menších veřejných ploch přiléhajících k zahradám aktivních majitelů. 

Chcete-li nenáročnou a pěknou výsadbu, určitě nesáhnete vedle, když budete vybírat z řady trvalek nebo půdopokryvných kvetoucích keřů.

Nutno dodat, že v zájmu předcházení případným budoucím sporům v našich podmínkách prospěje předchozí domluva s obcí či městem .-)

A co Vaše předzahrádky?
Těší vás, když jimi každý den procházíte nebo do nich pohlédnete z okna?
Nebo s nimi zatím trochu "bojujete", protože jste nevěděli, kde vlastně začít? Snad vám tento příspěvek pomůže pohnout se trochu z místa .-)
Budu ráda, když mi napíšete a pošlete obrázek té své.

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Mohlo by vás taky zajímat:

Vytvořte závlahové mísy pod stromy

  • Kmeny poraněné od věčného dosekávání trávníku strunovými sekačkami.
  • Páchnoucí hromady zeleného "hnoje" kolem kmenů stromů.
  • Nehezký, neudržovaný prostor pod korunami stromů.
  • Nedostatek místa pro pěstování letniček...

Tak s každým z těchto neduhů vám pomůže vytvoření tzv. závlahových mís. A nejen to. Důvodů, proč je pod korunami stromů vybudovat, je ještě víc!

Co je závlahová mísa pod stromem?

Jako tzv. závlahová mísa se označuje bezprostřední okolí okrasných a ovocných stromů, které mívá většinou kruhový nebo čtvercový tvar. 

Je to prostor, na který se v návrzích i následných realizacích zahrad často zapomíná, přestože je pro dřeviny velmi důležitý v souvislosti se zajišťováním živin.

Ponecháte-li tento prostor zatrávněný, může dojít k nepříznivému příjmu živin stromem, obzvlášť když je mladý.

  • Trávník je příliš velkým konkurentem - ubírá mladému stromu vláhu a živiny.
  • Při sečení trávníku dochází často k poškozování kmenů sekačkou nebo strunou.

Jak závlahovou mísu pod stromem vybudovat?

TIP 1: Hlavně u mladých ovocných stromů udržujte kolem kmenu bezplevelnou "mísu" odpovídající velikostně průměru koruny stromu.

TIP 2: Jednou za čas (ideálně 1 x za 14 dní) pak tuto závlahovou mísu nakypřete.

To je však jen první z několika možností.

TIP 3: Vysypte ponechané kruhové prostory kolem kmenů stromů mulčem.

Osobně se přimlouvám za přírodní mulč (štěpka, vrstva uleželého kompostu nebo velmi slabá vrstva posekané trávy, kterou budete průběžně doplňovat).

TIP 4: Okraj kruhových mís dvakrát do roka odryjte, aby nedocházelo k prorůstání trávníku do prostoru mísy.

Prostor pod korunami stromů ale můžete nechat i rozkvést. Ideální jsou k tomu nenáročné druhy letniček.

TIP 5: Použijte "živý" mulč v podobě nenáročných letniček, dvouletek, případně trvalek a vytvořte tak "kvetoucí" závlahovou mísu.

Kandidáty navíc mohou být zástupci nejen kvetoucí, ale také nekvetoucí flóry okrasné především listem. Letničkový záhon si navíc můžete každoročně obměňovat podle vašich preferencí nebo nabídky na trhu.

Přínosy květinových závlahových mís pod ovocnými stromy

  • Významným efektem takových květinových závlahových mís může být vedle okrasného účelu i význam užitkový.
  • Rostliny omezují nadměrné odpařování z půdního povrchu.
  • Kvetoucí závlahové mísy jsou užitečné pro včely a čmeláky.
  • Volbou některých letniček můžete navíc příznivě ovlivnit výskyt některých škůdců a chorob či živin v půdě.

TIP 6: Chraňte svou zahradu

Např. aksamitníkem můžete bojovat proti háďátkům v nedalekém zeleninovém nebo jahodníkovém záhonu. 

Okrasné jednoletky z čeledi bobovitých (hrachor vonný, fazol šarlatový ad.) uvolňují do půdy dusík. 

Lichořeřišnici vysazujte pod mšicemi napadené stromy jako levnou, velmi rychle rostoucí „návnadu“. Musíte však počítat, že mšicemi obalenou rostlinu lichořeřišnice pak bude třeba vyhodit 🙂

Naše květinová mísa kolem ovocných stromů vysazených v trávníku je převážně z letniček. Některé letničky se bohatě vysemenily z loňska.

Naprostou jistotou je v tomto ohledu modro či bělokvětá černucha damašská, oranžovokvětý měsíček lékařský, modrokvětý brutnák lékařský, ale taky krásenka zpeřená.

TIP 7: Nenáročné letničky do kvetoucích závlahových mís

  • krásenka zpeřená,
  • černucha damašská,
  • měsíček lékařský,
  • brutnák lékařský,
  • luštěnice trnitá,
  • slunečnice roční,
  • nocenka zahradní,
  • hledík větší,
  • aksamitníky ,
  • lichořeřišnice větší,
  • ostálka sličná,
  • sluncovka kalifornská ad.

TIP 8: Pokud si nechcete nad volbou letniček příliš lámat hlavu, zkuste už připravené letničkové směsi k výsevu.

Blíže o nich v mém příspěvku tady.

Jak jste na tom se závlahovými mísami pod listnatými, vč. ovocných stromů vy? Máte je taky na své zahradě?
Jakým způsobem je máte řešené?
Co se vám osvědčilo?
Díky za sdílení v komentářích k příspěvku 🙂

Share on facebook
Share on google
Share on pinterest

Mohlo by vás taky zajímat: