Ať už je jaro v plném rozpuku nebo přichází podzim, mnozí z vás se právě v těchto obdobích pouštíte do realizace svých zahradních plánů v podobě nové výsadby.
Smutná realita
Nezřídka je vidět v takových případech výsadbu do PROBLEMATICKÉ mulčovací textilie (zasypané následně minerálním mulčem nebo borkou). Považuji to za jednu z největších chyb, se kterými se v zahradách potkávám.
Její oblíbenost u nás je dlouhodobá a velmi vysoká. A bohužel ke škodě našich zahrad nejen mezi laiky, ale i mnohými zahradníky.
Dlouho jsem si myslela, že je to tak trochu naše východoevropská specialita. K mému velkému překvapení jsem ale při své letošní jarní návštěvě francouzského venkova v západní části Francie zjistila, že je to podobné i tady.
Setkala jsem se tam dokonce s něčím ještě horším – tkanou mulčovací textilií, která se svou sílou, zpracováním i složením na první pohled velmi blížila nepropustné ploše umělé „hadroviny“…
Jak se v našich zahradách objevily "textilky"?
Osobně vidím příčiny ve dvou hlavních věcech. Lidé jsou leniví. Ale taky marniví. Chtějí toho moc, ale nechtějí pro to mnoho udělat. Chtějí tedy krásné zahrady, pro které by však nemuseli prakticky hnout prstem.
Zázrak zvaný "bezúdržbová" zahrada se rozšířil jako mor
A tak se před mnoha a mnoha lety začaly i naší zemí šířit jako lavina tzv. „bezúdržbové“ zahrady.
Zjednodušeně řečeno zahrady, které staví na jehličnanech a stálezelených rostlinách s minimálním podílem (nebo dokonce absencí) listnatých dřevin a trvalek.
Zato často (paradoxně k výše uvedenému) s vysoce náročným udržovaným „anglickým“ trávníkem… zvláštní je, že tady lidem to množství vynaložené energie, času i peněz vůbec nevadí .-)).
Proč ne listnáče a trvalky?
Protože je tam to listí, co spadne, musí se uklidit, zlikvidovat, někam odvézt… a taky nám dost zanáší ten mulč, který jsme si naaranžovali na ty esteticky nepříliš vzhledné mulčovací textilie. Zkrátka moc práce, listnáče tedy pryč.
U trvalek je to podobné – ono se to taky musí ostříhat, protože i když je to „trvalé“, tak obvykle jenom v zemi, nadzemní část přes zimu uschne a další rok musí narůst nová. A stojíme tedy opět před „problémem“ co s dalším „šustícím“ zahradním odpadem…
Taky není ojedinělý názor, že kolem těch „květů“ se zkrátka musí stále chodit, hlídat, plít a okopávat.
Víme tedy proč, hledáme odpověď jak
Dobrá, postavíme tedy zahradu na jehličnanech a neopadavých listnáčích (čistě hypoteticky, samozřejmě, já takové zahrady navrhnout nedokážu).
Smrky z lesa ne!
Určitě to ale nebudou smrky z lesa, viďte? Dobře víme, že by nám postupem času zabraly velkou část zahrady a možná i vysklily okna v domě (pokud bychom je neuvážlivě posadili jako malé sazeničky příliš blízko budovy).
Takže nejspíš budeme vybírat (kromě stálezelených listnáčů) z velmi pestré nabídky kultivarů jehličnanů. Ty pro nás zahradníci vyšlechtili tak, aby nám několikanásobně nepřerostly dům i zahradu.
Kultivary jehličnanů něco stojí!
To je určitě rozumné. Má to ale jeden malý háček. Takový stromeček už něco stojí. Tedy pokud si ovšem nekoupíte ani ne metrového cvrčka za několik stovek s tím, že to za pár let dožene a vy ušetříte.
Nedožene. Tedy ne za pár let. Počítejte spíš pár let krát pět, aby vám stromek přerostl alespoň plot. Ano, trvá to. Je to daň, kterou platíme za to, že příslušný stromeček poroste v rozumných proporcích adekvátních našim malým zahradám.
A proto ta vysoká cena, pokud se rozhodnete, že si tu dobu čekání na krásnou zahradní kulisu o něco zkrátíte. O ten vzrostlý strom se totiž celou tu dobu v okrasné školce někdo musí starat.
Takže deset let s malým cvrčkem za pár stovek. To je docela děsivá představa, která se nám asi nebude moc líbit. Navíc se nám v souvislosti s tím dere na povrch ještě jeden malý (no spíše velký, když jsme u té bezúdržbovosti) problém.
Prázdný záhon, co s ním?
Máme záhon o několika desítkách metrů čtverečních, které snad jednou vyplní krásné jehličnany a stálezelené keře.
Tahle výsadba ale potřebuje svůj čas… a taky peníze. Co však s obrovskými prolukami mezi vysazenými rostlinami? A to je ten „malý velký“ problém, který musíme u „bezúdržbových“ zahrad bez těch „náročných“ listnatých dřevin a trvalek nějak vyřešit…
Ale kdo hledá, ten najde!
Můžeme tedy udělat dvě věci (pokud jsme svůj sen nevzdali a stále toužíme po té „bezúdržbové“ zahradě, o které jsem psala výše).
Doženeme to kvantitou! Proč si místo jednoho vzrostlého stromu za pět tisíc nepořídit raději DESET cvrčků za desetinu ceny, viďte? Prázdná plocha záhonu se tak více vyplní a my máme na co koukat (ano, jsou to stále cvrčci, ale aspoň je jich víc :-))
Zda se nám později do zahrady jednou všechny pohodlně vejdou, až konečně vyrostou (věřte mi, nevejdou), je v této chvíli naprosto podružná záležitost. Však ale bude dost času to ještě vyřešit .-)
A nebo?
"Záchrana" v podobě mulčovací textilie
Ano, je to tak. Na scénu přichází (skoro) všemi opěvovaná mulčovací textilie. Ona to zařídí, abychom se nemuseli trápit a velké plochy naší „bezúdržbové“ zahrady donekonečna plít, než se stromy rozrostou.
Nevypadá moc hezky. Ale i na to najdeme řešení. Jsme přeci šikuláci .-) Takže mulčujeme – nejčastěji minerálním mulčem (štěrk, kačírek) nebo borkou jehličnanů.
A víte co? Nejlepší bude, když to teď pěkně všechno spojíme dohromady!
1. pěkný kultivar jehličnanu (velký či malý, podle stavu peněženky a ochoty čekat),
2. nekonečně dlouhá role mulčovací textilie,
3. mulč (k němu je to na další příběh a už tento je dost dlouhý, tak někdy příště).
Tři výše uvedené položky budete potřebovat u „bezúdržbové“ zahrady vždycky. Protože i když u prvního bodu zvolíte variantu „velký“, bude vás to stát u větších ploch tolik peněz, že si nebudete moci zpravidla dovolit vytvořit „plnou výsadbu“ bez proluk v záhonu. Takže body 2 a 3 budou i v tomto případě nezbytností.
Rozum v hrsti
To je jeden z mnoha důvodů, proč mne „bezúdržbové“ zahrady nechávají chladnou. Nemám nic proti jehličnanům a nemám nic proti stálezeleným listnáčům. Mám je ráda jako všechno živé, co v přírodě roste.
… Jenže… jenže tam to roste trochu jinak, než jsme to vykoumali my lidé. Aspoň co já si pamatuji…
Myšlence "bezúdržbové" zahrady nevěřím.
Jsem přesvědčena, že „správná“ zahrada nemá být postavena pouze na jehličnanech a stálezelených dřevinách. Potřebuje větší podíl listnatých dřevin a trvalek.
Ty nám mj. mohou PŘIROZENĚ pomoci řešit výše nastíněné nedostatky „bezúdržbových“ zahrad. Rostou totiž zpravidla podstatně rychleji než kultivary jehličnanů.
Opomenout však nesmíme ani další benefity, které s sebou takové řešení přináší. Patří mezi ně hlavně podstatně větší proměnlivost (a tedy i atraktivita) výsadby v čase nebo ekologický aspekt spojený s užitečným hmyzem i ptactvem, který se pak v dobrém promítne zpět do zdraví naší zahrady.
Stejně tak jsem odpůrcem širokého využívání mulčovacích textilií ve výsadbách.
Přijde mi to jako obrovský omyl a šlápnutí vedle. Omyl, kterého jsme se sami dopustili před lety při zakládání naší vlastní zahrady. Tehdy jsme podlehli tlaku okolí (i odborného) a použili ji.
Rostlinám, užitečným živočichům v půdě, ani samotné půdě zkrátka nesvědčí.
Dnes už je naštěstí až na malé výjimky (např. v okolí vyvýšených zeleninových záhonů pod kačírkem nebo pod některými stromy, kde se špatně „dobývá“ zpět) naše výsadba bez textilie a zahradě to prospívá.
Funkci mulčovací textilie víc než dobře nahradí „zelený“ mulč v podobě podrostu z nižších keřů a hlavně trvalek.
Jak to tedy dělat lépe?
TIP 1:
Už při plánování budoucí podoby záhonu myslete nejen na jehličnaté stromy a stálezelené listnáče, ale i na kvetoucí listnaté keře a trvalky.
TIP 2:
Zvažujete-li pořízení nějakého hezkého kultivaru jehličnanu, investujte do vzrostlejšího stromu.
TIP 3:
Před samotnou výsadbou záhon důkladně připravte. Nepodceňujte odplevelení vytrvalých plevelů. Čím víc energie vložíte do přípravy záhonu, tím snadnější bude jeho následná údržba.
TIP 4:
Pořiďte si kompostér a štěpkovač a vyrobte si ze zahradního odpadu (spadané listí, štěpka z větví z ořezu listnáčů) spolu s vhodným kuchyňským odpadem a posekané trávy své vlastní přírodní hnojivo pro pěstování rostlin v zahradě a/nebo přírodní mulč.
Všechna hmota se tak postupně vrátí zpět do půdy a žížaly a spolu s nimi i vysazené rostliny pak budou blahem bez sebe 🙂
TIP 5:
Nezapomeňte ani na další vhodnou formu mulče na volné plochy pod i mezi vysazenými dřevinami nebo vyššími trvalkami – „zelený“ mulč v podobě podrostu z nižších keřů a hlavně nízkých trvalek.
Neopakujte zbytečné chyby
Ačkoliv jsem tento příspěvek psala s lehkou ironií, jsem si vědoma, že mnoho lidí (stejně jako my kdysi) věří, že své zahradě koupí mulčovací textilie prokazuje službu. Nežijeme ve vakuu a když něco dělá celé široké okolí kolem nás, není vždycky jednoduché postavit si hlavu a razit jiný přístup.
I proto vznikl tento článek. Neopakujte prosím zbytečně stejnou chybu.
A jak předejít chybám při nákupu rostlin do zahrady, se dozvíte v ebooku „10 největších chyb, kterých se dopouštíme při nákupu rostlin do okrasné zahrady“.
Mohlo by vás taky zajímat:
Přibližuji jim všechny jejich přednosti a probouzím v nich upřímný zájem o jejich zahradu od prvních čar na papíře, přes realizaci výsadby až po péči o vzrostlé rostliny.
Na cestě za jejich vysněnou zahradou jsem jim průvodcem a rádcem, se kterým budou schopni vlastníma rukama a bez zbytečně zmařených investic, energie i času vybudovat svůj malý ráj na Zemi.
Jsem také autorkou eBooků "10 největších chyb, kterých se dopouštíme při nákupu rostlin do okrasné zahrady", "Jak se stát kadeřníkem ve vlastní zahradě?", "5 x kvetoucí záhon na sluníčku" a "5 tipů, jak využít odpad z řezu (okrasných) dřevin".
Více o mě najdete tady.
- Trendy přejí přirozenosti a je to dobře. - 10/09/2021
- Vneste do zahrady tajemství - 11/02/2021
- Je libo rozkvetlý „rohlík“? - 13/01/2021
😰 why bro you are sad
Všetko pekné vyžaduje prácu. Chcieť mať doma krásnu záhradu podľa fotiek z časopisov a naivne si myslieť, že sa to dá bez práce majiteľov alebo plateného záhradníka je nezmysel. Anglická kvitnúca pestrá záhrada je v podstate bezúdržbová….stačí minimum práce za veľa spokojnosti a radosti. Fólie v záhrade majú presne taký pozitívny vplyv na prírodu a živočíchy v záhrade ako plastové PET fľašky a iný plastový odpad v lese. Prírode v záhrade netreba škodiť, stačí hej trochu pomôcť a ona sa o všetko postará do krásy na roky dopredu. A vysypanie rôznych kamienkov a drobného štrku okolo pár rastlín v lete iba zabezpečí vyhriatie ovzdušia v okolí novodobých rodinných domčekov na úroveň teploty v mestách. Celé je to pomýlené a podieľajú sa na tom dokonca vyštudovaní pseudo odborníci… Ďakujem za rozumný názor v článku, potešil ma.
Já tu chybu udělala pri zakládání zahrady taky, teď se to postupně snažím napravovat nasazováním mateřídoušky a barvínku…hned jsou záhony veselejší a rostliny lépe prospívají.
Nakombinovala jsem to s krokusy a tulipány a zahrada mi kvete od března…
Lucko,
moc díky za sdílení osobní zkušenosti. Ráda čtu, že se Vám alternativní řešení „živým“ mulčem osvědčilo a jste spokojená. Ať Vám to v zahradě stále hezky kvete a roste 🙂 Anna
Dobrý večer,
velmi poučný článek Aničko, musím jenom souhlasit. Také jsem nad tím černým hadrem zlomila hůl. Postupně ho likviduji, v některých případech už se nedá ani odstranit, jak je prorostlý s kořeny. Už jsem jim napěchovala téměř 2 pytle. Půda pod mulčovací textilií je zcela mrtvá, bez života, je jako beton! Chuděry žížaly nemají šanci … jsou tam chodbičky, ale jak mají kypřit půdu, jak se mají prodrat skrz na povrch, když jim v tom brání textilie? Rostliny, keře, stromy téměř živoří. Neumíte se k nim vůbec dostat, přihrnout, dosypat kvalitním substrátem, přihnojit. Zjistila jsem, že kořeny stromů – keřů jsou v některých případech nahé a pak začínají chřadnout. Jsou k textilii doslova přirostlé! Je mi z toho smutno, že i já jsem tomu „černému moru“ (tak jí říkám) před časem podlehla 🙁 … není mi ani tak líto těch vyhozených peněz, které jsem do mulč. textilie investovala, jak moc mě je líto těch stromečků a kytiček, které musely pod tím černým hadrem živořit. Už nikdy více žádná mulčovací textilie!!!
Mějte krásné dny, Vaše čtenářka Maruška 🙂
Dobrý večer, Maruško,
moc děkuji za ohlas k článku i sdílení vlastní, i když negativní zkušenosti (protože chybami se učíme nejen my, ale i ti ostatní). Věřím, že může přimět k zamyšlení i další,… kteří třeba tu hůl „nad tím černým morem“, jak trefně píšete, zlomí časem taky 🙂
Přeji krásné dny a rostlinkám ve Vaší zahradě zase vůli „svobodně“ a zdravě růst a dělat radost 🙂
A.
Jsem na tom úplně stejně 😩.